Upozorňujeme, že ve státní svátek 28. října 2022 je očkovací centrum COVID-19 uzavřeno. Zájemci o vakcinaci mohou přijít i bez předchozí registrace opět ve čtvrtek 4. listopadu v čase 7:30–11:45 a 12:30–15:00.
Další informace o očkování proti nemoci COVID-19 ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně jsou dostupné ZDE.
Stovky plakátů, tři příznaky a jedna výzva Act FAST (Jednej rychle). Skupina veřejného zdraví z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) učí obyvatele Brna rozpoznat příznaky mozkové mrtvice pomocí tří jednoduchých kroků. Kampaň při příležitosti Světového dne mozkové mrtvice (29. října) zdůrazňuje, že podceňování příznaků a pozdní reakce jsou předními důvody, proč lidé při cévní mozkové příhodě přicházejí o své vzpomínky, schopnosti i životy.
Zhruba třetina lidí na následky cévní mozkové příhody umírá. „V 85 % případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Záchranku zavolají, až když se stav nemocného stále zhoršuje. Někdy i hodiny poté, co se objeví první příznaky. Důsledkem může být trvalý handicap i úmrtí pacienta,“ vysvětluje vedoucí Skupiny veřejného zdraví Hana Maršálková. Jen v České republice postihne mrtvice asi 25 tisíc lidí ročně a celosvětově jde o 2. nejčastější příčinu úmrtí.
Nejzásadnější je rychlá lékařská pomoc. Cévní mozkovou příhodu nevyléčí spánek ani žádný prášek. Efektivně léčit se dá jen ve specializovaných centrech. „Ihned volejte 155. Záchranka nemocného odveze do nemocnice, která je vybavená pro léčbu mozkové mrtvice. Navíc bude její personál o příjezdu pacienta vědět předem a připraví vše potřebné, aby se při diagnostice a následné léčbě neztratil tolik potřebný čas,“ zdůrazňuje vedoucí týmu Stroke z ICRC profesor Robert Mikulík.
Nepřehlédnutelné plakáty vzdělávají kolemjdoucí v brněnských ulicích i MHD
Naučit se metodu FAST zabere jen pár vteřin, díky plakátům v ulicích Brna. I laik tak zvládne rozpoznat tři hlavní příznaky mozkové mrtvice – pokles ústního koutku, neschopnost udržet obě ruce v předpažení a nesrozumitelnou řeč od zadrhávání až po neschopnost složit jednoduchou větu. „Cévní mozková příhoda se objeví zničehonic. V jednu chvíli člověk bez problémů komunikuje a najednou nedokáže dokončit větu. Proto je důležité při jakémkoliv podezření použít metodu FAST a ihned jednat,“ popisuje ataku mrtvice Maršálková.
Plakáty s metodou FAST (Face, Arm, Speech, Time), která zachraňuje už roky životy lidí po celém světě, připravil pro Skupinu veřejného zdraví brněnský raper MC Gey. Jde o pokračování spolupráce, která odstartovala loni produkcí skladby Koutek, ve které popisuje vlastní zkušenosti s tímto onemocněním a podceněním jeho symptomů.
Žlutá barva spojuje letošní kampaň s dlouhodobou osvětovou výzvou
Skupina veřejného zdraví usiluje o osvětu v oblasti prevence a zdravotní gramotnosti spojené nejen s cévní mozkovou příhodou již několik let. Mezi její stěžejní aktivity patří cestovatelská výzva s balónkem Strokiem. Jeho žlutá barva byla inspirací k vytvoření výrazného motivu pro plakátovací kampaň. „Strokie navštívil s našimi fanoušky už několik kontinentů. Spolu s nimi nám pomáhá šířit osvětu o příznacích mrtvice a jejích rizik na našich sítích, které se díky jeho dosahu pomalu rozrůstají,“ popisuje důležitost výzvy s balónkem Strokiem specialistka komunikace pro Skupinu veřejného zdraví Hana Cukrová.
Kdokoliv, kdo si napíše o svůj vlastní balónek Strokie do konce října, bude mít možnost získat i osvětové tričko s metodou FAST. Stejná výhra čeká na ty, kdo se zapojí do Facebookové výzvy 27. října na profilu Act FAST (https://www.facebook.com/ActFASTCZ). Kromě trička s metodou FAST vznikla i speciální trika z limitované edice pro podporu videoklipu Koutek. Ty může dostat několik šťastlivců, kteří do 31. října budou sdílet na svých sociálních profilech video Koutek z YouTube.
V průběhu jara 2022 získala Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a její Centrum buněčného a tkáňového inženýrství (FNUSA/LF MUNI-CTEF) vedené doc. Dr. Irenou Koutnou Ph.D. od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) povolení vyrábět a následně podávat nová léčiva na bázi buněk a tkání pacientům po celé České republice a Evropě. Tento nový druh léčiv patří do skupiny léčivých přípravků moderní terapie (LMPT) celosvětově označovaných ATMP (Advanced therapy medicinal products) a jedná se o jeden z nejprogresivnějších léčebných přístupů současné medicíny. Tento druh léčiv je významným příslibem pro léčbu onemocnění, pro které doposud žádná efektivní terapie neexistovala.
V současné chvíli má centrum schválenou výrobu dvou skupin buněčných preparátů. Asi nejvýznamnější je skupina léčiv schopných léčit virové infekce, které se označují jako VSL (virus specifické lymfocyty). Ve speciálních superčistých, špičkově vybavených laboratořích jsou lymfocyty od vhodného dárce izolovány, namnoženy a vycvičeny k léčbě infekcí EBV (Epstein-Barrové virus), CMV (Cytomegalovirus), BKV (Polyomavirus typu I, také BK virus) či ADV (Adenovirus).
Zatím se terapie využívá pro pacienty po transplantaci kostní dřeně s nefunkční imunitou, u kterých se rozvinulo život ohrožující virové onemocnění a u kterých selhává běžná léčba antivirotiky. Tito pacienti doposud neměli žádnou jinou možnost léčby. Tento léčebný program byl nastaven ve spolupráci s Interní hematoonkologickou klinikou Fakultní nemocnice Brno pod vedením prof. MUDr Jiřího Mayera, CSc.
Bohužel v současné době neexistuje přímá možnost, jak by tato terapie mohla být proplácena ze zdravotního pojištění. „Je to zarážející, výsledky u pacientů jsou více než slibné a žádná jiná možnost pro ně není. Přesto některé zdravotní pojišťovny tuto skutečnost nereflektují,“ uvedla doc. Dr. Irena Koutná Ph.D. Z tohoto důvodu je velice těžké tuto život zachraňující terapii indikovat i v případech, kdy lze předpokládat, že pacient nakonec zemře.
V současnosti pracovníci centra provádějí testování výroby a validace dalších typů ATMP například pro léčbu nádorových onemocnění, kdy jsou buňky pacienta vycvičeny k likvidaci určitých typů nádorů (tzv. CAR-T technologie). Dále se testují preparáty, které by měly potlačit chronické zánětlivé procesy či neurodegenerativní onemocnění.
Porucha vidění se podle Světové zdravotnické organizace týká 2,2 miliard lidí na celém světě, počet nevidomých se odhaduje na 45 milionů a v následujících letech se s prodlužující se dobou dožití předpokládá další nárůst. Téměř v polovině případů by zhoršení zraku šlo předejít včasnou prevencí. Právě na to upozorňuje Světový den zraku, který připadá na druhý říjnový čtvrtek.
„Po čtyřicátém roku života by měli na pravidelné oční prohlídky chodit všichni, minimálně v časovém intervalu dvou let. Bohužel ne všechny oční choroby provázené akutním nebo postupným poklesem či dokonce ztrátou vidění lze úspěšně řešit jen medikamentózně či operací, pravidelným sledováním ale můžeme v některých případech progresi výrazně oddálit nebo zavčas začít léčit,“ upozornila primářka Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Hana Došková, Ph.D.
Oddělení dispenzarizuje také pacienty s oboustranným závažným postižením zrakových funkcí, pro které funguje i speciální Poradna pomůcek pro slabozraké. „Podle zjištěné vady a toho, jak pacient vidí, tedy kolik procent z normálního zdravého zraku má, vybereme vhodnou optickou pomůcku, například lupové či dalekohledové brýle. Nejčastěji předepisovanou pomůckou je příložní lupa s osvětlením, která slabozrakým pacientům umožňuje číst,“ popsal vedoucí lékař poradny MUDr. Tomáš Mňuk, který je v Jihomoravském kraji jediným oftalmologem s oprávněním předepisovat tyto speciální pomůcky.
Pacientů na úrovni oboustranné slepoty do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nedochází velké množství, zajímavým ale může být i pro vidící návštěvníky Hansenovy budovy navigační systém s hmatovými piktogramy. Za značením s názvem Ecce Via, realizovaným na začátku devadesátých let, stojí sochař Štěpán Axman a občanské sdružení Slepíši. „Hlavním impulsem pro vytvoření hmatové navigace byla porevoluční doba a snaha umožnit lidem s handicapem, aby se po letech v ústraní mohli co nejvíce zapojit do veřejného dění. Tedy i nevidomým, zvláště když v Brně byla velká spádová internátní škola pro nevidomé a slabozraké, jediné slepecké muzeum v republice a další možnosti, včetně ateliéru, kde jsem je učil výtvarné modelování s hlínou. Do oční ambulance u sv. Anny docházeli na kontroly děti z této internátní školy, a tak jsme jim to chtěli usnadnit,“ popsal Axman, který se dlouhodobě věnuje „hmatovému sochařství“. Cesty Ecce Via se zrealizovaly i v některých dalších brněnských veřejných budovách, například tehdejší COOP bance nebo hotelu Voroněž.
Dnes většina pacientů s výraznou poruchou zraku přichází do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s doprovodem, asistenčním psem nebo používá k orientaci slepecké hole. Pohyb v areálu usnadňuje také například Braillovo písmo v novějších výtahových kabinách.
Příložní lupa s halogenovým a LED osvětlením
Navigační hmatový systém Ecce Via
Diagnóza nevyléčitelného onemocnění, úraz s trvalými následky nebo dlouhodobá hospitalizace. Stresující a psychicky velmi náročné situace pacientům Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pomáhá zvládnout tým klinických psychologů, kteří při příležitosti dnešního Světového dne duševního zdraví s ústředním tématem Prevence sebevražednosti vzkazují: „Nebojte si říct o pomoc.“
Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně podporuje ve zvládání subjektivního prožívání zdravotního stavu a léčby především hospitalizované pacienty, terapeutické pomoci ale mohou využívat také lidé v ambulantní péči.
„Naším cílem je pomoci pacientům zvládat úzkostné a depresivní stavy, které mohou doprovázet proces přijetí a adaptace na závažné onemocnění, ale zároveň mohou také samy o sobě podmiňovat vznik onemocnění psychosomatického charakteru,“ popsala primářka Oddělení klinických psychologů FNUSA PhDr. Zuzana Spurná, Ph.D.
Péče klinických psychologů nejčastěji zahrnuje psychoterapii a krizovou intervenci při zvládání závažných životních situací, jako je např. sdělení závažné diagnózy nebo zvládání dlouhodobé hospitalizace v nemocnici. „V průběhu psychoterapie poskytujeme pacientům bezpečný prostor, kde mohou zpracovat své emoce, ať už jde o strach, nejistotu, nebo též o vztek a podráždění,“ uvedla Spurná.
Kliničtí psychologové provádí také psychologická vyšetření, která jsou součástí diagnostiky onemocnění, pro stanovení správného léčebného postupu nebo jako součást předoperační přípravy pacientů. Jednotliví psychologové se specializují například na psychoonkologii, psychodermatologii, psychologii bolesti, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy a další psychosomatická onemocnění.
Obrátit se na ně mohou i zaměstnanci nemocnice, a to jak v pracovních, tak i osobních záležitostech. „Ne každý řeší rád takové věci na pracovišti, ale jsme v případě potřeby kdykoliv k dispozici s nabídkou diskrétní pomoci. Pohodu na pracovištích se snažíme zlepšovat také formou seminářů a workshopů, kde se věnujeme tématům z oblasti lidské psychiky a duševního zdraví,“ uvedla primářka Spurná a doplnila, že poslední online kurz se týkal syndromu vyhoření.
Nepodceňovat prevenci se vyplatí. Přesvědčit se o tom mohly tisíce lidí, které navštívily preventivní akce Blesk Ordinace na brněnském náměstí Svobody. Druhý ročník akce pod odbornou garancí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně odhalil i závažné zdravotní problémy, zejména kožního charakteru.
Zdravotníci z Dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU zkontrolovali mateřská znaménka a další útvary na kůži 270 zájemcům. V takovém počtu ošetřených narazili na čtyři melanomy, jedenáct basaliomů a dva spinaliomy. „Byl jsem poblíž náměstí, fronta před stanem nebyla tak hrozná, tak jsem si nechal poprvé v životě vyšetřit mateřská znaménka. A verdikt zněl melanom,“ uvedl pro deník Blesk Michal Hlaváč, kterého personál ihned objednal na odstranění. „Když se útvar správně a odborně odstraní v tomto raném stadiu, nebezpečí je minimální,“ uklidňovala pacienta sestřička Iveta Kusovská a jako příklad uvedla případ staršího muže, kterému na loňské Blesk Ordinaci odhalila lékařka také nejzávažnější typ rakoviny. „Pánovi se nádor odstranil, nyní chodí na pravidelné kontroly a je v pořádku.“ Včasné podchycení změn je v tomto případě zcela zásadní.
Lékaři dále v centru města odhalili například vysoké hodnoty nitroočního tlaku u celkem deseti osob. Jedná se o jeden z hlavních rizikových faktorů při vzniku glaukomu neboli zeleného zákalu, který může vést až k úplné ztrátě zraku.
Zájemci si mohli nechat změřit také krevní tlak, čehož využily zhruba tři stovky příchozích. „Vysoký tlak mělo zhruba deset procent vyšetřených,“ doplnil MUDr. Pavel Niedermayer, který v jednom případě naměřil i extrémně vysoký tlak 212/103 mmHg a dotyčnému doporučil co nejdříve navštívit praktika a problém začít řešit.
Nechybělo ani vyšetření plic na přístroji s názvem spirometr. Zdravotníci FNUSA dvěma osobám diagnostikovali astma, u šestnácti příchozích zachytili zúžené dýchací cesty a u tří osob námahovou dušnost.
U stánku, kde si zájemci mohli nechat změřit hladinu cukru v krvi, byl diagnostikován jeden nový diabetik. „V šesti případech jsme dále zaznamenali vysoké podezření na prediabetes a diabetes a celkově jsme pro pozitivní screening na odběr lačné glykémie k lékaři odeslali 64 osob,“ upřesnil MUDr. David Koupý.
Své aktivity představilo také DobroCentrum u sv. Anny, preventivní projekt Kardiovize ICRC nebo Transfuzní oddělení, které na náměstí Svobody šířilo informace zejména o darování krve. „Podařilo se nám provést 232 orientačních vyšetření krevních skupin. Doufáme, že některé z tváří potkáme i u nás v odběrovém centru,“ dodala s úsměvem vedoucí laborantka Markéta Boleslavová.
Akci pořádanou deníkem Blesk s generálním partnerem VZP zahájil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který vyzdvihl důležitost prevence a oznámil, že od nového roku budou pojišťovnou hrazeny opět dvě preventivní zubní prohlídky ročně.
Letošní houbařská sezóna do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přivedla již čtyři pacienty, u kterých se po konzumaci hub rozvinula otrava. Lékaři proto varují před sběrem méně známých hub i před jejich špatnou úpravou či skladováním.
Ve dvou zaznamenaných případech šlo o otravu z muchomůrky tygrované, která je snadno zaměnitelná za jedlou muchomůrku růžovku. „Průběh otravy byl u obou pacientů naštěstí lehký – zvracení, průjem, bolesti břicha, u jedné pacientky zmatenost. Léčba tak byla jen symptomatická, do druhého dne se stav upravil a houbaři mohli být propuštěni do domácího léčení,“ popsal MUDr. Vladimír Konečný, vedoucí lékař metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. První příznaky otravy se v tomto případě projevují zhruba za půl hodiny, někdy to trvá i dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Vážné komplikace hrozí jen výjimečně.
Další dva pacienti byli hospitalizováni kvůli špatnému skladování nebo nedostatečné úpravě hub. Nikoliv fatální, ale nepříjemný problém může způsobit při nedostatečném zpracování například hřib satan a většina dalších hřibovitých hub, které obsahují termolabilní toxiny a po rozkrojení modrají. „Toxiny se adekvátně dlouhou tepelnou úpravou inaktivují. Problém však nastane, když se tyto houby suší nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení,“ popsal primář II. interní kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Aleš Průcha.
Horší problém představuje skupina hub, které obsahují silné toxiny, jako jsou například amanitiny nebo faloidiny. Sem patří třeba muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel. Tyto toxiny se po vstřebání z trávicího traktu vážou na jaterní buňky a vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání. „První příznaky se objevují relativně pozdě, osm až deset hodin po konzumaci. Otrava se začne projevovat opět nejdříve průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná „klidová fáze“, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku. V dalším průběhu otravy však dochází k akutnímu selhání jater, poté i ledvin, a neléčená intoxikace končí smrtí mezi sedmým a devátým dnem,“ popsal Průcha.
V případě, že má pacient po požití hub jakékoliv zdravotní potíže, měl by vyhledat lékaře. Zdravotníkům pak pomůže, pokud s sebou přinese dané houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil nebo biologické vzorky. Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně z důvodu nepříznivé epidemické situace omezuje návštěvní dobu na lůžkových odděleních. Hospitalizované pacienty bude od středy 5. října včetně možné navštěvovat dva dny v týdnu, a to v neděli a středu vždy od 15:00 do 17:00 hodin.
Na návštěvu mohou k pacientovi přijít maximálně dvě osoby, které u něj nestráví více než 30 minut. Návštěvníci jsou po celou dobu pobytu na oddělení povinni nosit respirátor třídy FFP2, při vstupu se vyžaduje také desinfekce rukou. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zároveň žádá návštěvníky, aby za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.
Návštěvy se netýkají pacientů hospitalizovaných s COVID-19, případně pokojů v izolaci či karanténě. Výjimkou jsou terminální stavy.
Děkujeme za respektování opatření.
Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí nejen při příležitosti středečního Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby screeningové testy na včasné rozpoznání této nemoci. Jednoduchá a časově nenáročná forma vyšetření může zachytit prvotní degenerativní změny mozku, které se nejčastěji projevují poklesem kognitivních funkcí.
Konzultace sestává ze dvou jednoduchých testů, zaměřených na podchycení prvotních náznaků nemoci, jako je zhoršení koncentrace, paměti, řečových schopností nebo prostorové orientace. „Screening cílí na zjištění případných změn v krátkodobé paměti. Testy paměti byly vytvořeny speciálně pro použití v lékárnách ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a jejich výsledky je lékárník schopen interpretovat ihned po vyplnění. V případě potřeby může vypracovat zprávu pro ošetřujícího lékaře,“ popsala PharmDr. Veronika Čillíková, která je odbornou garantkou projektu.
Konzultace probíhají v Konzultačním centru v lékárně při východu na ulici Hybešova a zájemci se na ně mohou objednávat buď osobně, nebo telefonicky na čísle 543 182 164. Pro screening Alzheimerovy choroby jsou vyhrazeny čtvrtky od 12.00 do 13.30 a celá konzultace zabere přibližně 20 minut. Klient by si neměl zapomenout brýle na čtení, případně naslouchátko, používá-li.
Konzultační centrum sídlí v lékárně při vchodu z ulice Hybešova.
Vědci hned z několika výzkumných týmů Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, se zaměřili na mikrobiální infekce a Alzheimerovu chorobu. Souvislost mezi těmito dvěma jevy byla prokázána v mnoha studiích, výzkum se zaměřil na frekvenci výskytu nejčastějších virových a bakteriálních patogenů v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou.
Práce nazvaná „Zvýšený výskyt Treponema spp. a dvoudruhových infekcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou“ (Increased occurrence of Treponema spp. and double-species infections in patients with Alzheimer’s disease) vyšla ve vědeckém časopise Science of The Total Environment (IF – 10,75).
Alzheimerova choroba (AD) je nevratná, progresivní neurodegenerativní patologie. Tvoří 60-80 % případů demence. Demence je obecný pojem zahrnující ztrátu paměti a postupný úpadek dalších kognitivních schopností, často natolik závažný, že narušuje každodenní život a samostatnost jedince. Původ Alzheimerovy choroby není dosud zcela objasněn. Typická pro tuto chorobu je patologická kaskáda srážení bílkovin. Jednou z nich je také amyloid, jehož funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. Existují teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny než je přípustné a tím spustit onu patologickou kaskádu.
Pro detekci pěti bakteriálních a pěti virových patogenů byla ve spolupráci s firmou BioVendor vyvinuta souprava pro multiplexní PCR testy, kde je možné detekovat všechny výše zmíněné patogeny současně. „Ačkoli souvislost mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou byla prokázána v mnoha studiích, podíl patogenů na vzniku Alzheimerovy choroby zůstává nejasný,“ uvedl první autor práce Dr. Michal Nemergut z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU a ICRC. „Proto jsme zkoumali frekvenci výskytu deseti nejčastěji uváděných virových (HSV-1, EBV, HHV-6, HHV-7, CMV) a bakteriálních (Chlamydia pneumoniae, Helicobacter pylori, Borrelia burgdorferi, Porphyromonas gingivalis, Treponema spp.) patogenů v séru, mozkomíšním moku a mozkové tkáni pacientů s Alzheimerovou nemocí.“
Byly použity vzorky séra a likvoru od padesáti pacientů s Alzheimerovou nemocí a od 53 kontrolních subjektů bez kognitivního deficitu. Vzorky a data byly poskytnuty z Czech Brain Aging study – národní studie stárnutí vedené MUDr. Kateřinou Sheardovou a Prof. MUDr. Jakubem Hortem. Pozorována byla významně vyšší četnost pacientů s Alzheimerovou nemocí, kteří byli pozitivní na Treponema spp. ve srovnání s kontrolami (62,2 % vs 30,3 %). Dále byl potvrzen významně vyšší výskyt případů se dvěma a více současnými infekcemi u pacientů s Alzheimerovou nemocí ve srovnání s kontrolami (24 % vs 7,5 %). Studované patogeny byly detekovány se srovnatelnou frekvencí v séru a mozkomíšním moku. Naproti tomu Borrelia burgdorferi, lidský herpesvirus 7 a lidský cytomegalovirus nebyly zjištěny v žádném ze studovaných vzorků.
Tato studie poskytuje další důkazy o souvislosti mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou. „Výsledky ukazují, že paralelní analýza více patogenů a detekce jejich výskytu z více různých biologických vzorků poskytuje zajímavé doplňující informace a tuto metodologii je vhodné zvážit pro budoucí studie pracující s touto hypotézou v souvislosti s Alzheimerovou nemocí.“ sdělila MUDr. Kateřina Sheardová.
