Zdravotníci ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně mají snahu odoperovat co nejvíce pacientů, kteří byli nuceni své plánované operace kvůli covidové pandemii přesunout či zrušit. Některým pacientům se to kvůli prodlužování protiepidemických opatření stalo dokonce několikrát.

V souvislosti s omezením provozu během covidové pandemie došlo na I. ortopedické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU k prodloužení čekací doby na endoprotézy velkých kloubů z jednoho roku na roky dva. „Jsme pod velkým tlakem pacientů, kteří čekají na endoprotézy. Jedni byli odloženi z plánovaného výkonu během covidových omezení, další jsme museli posunout, abychom našli místo pro ty odložené. Někteří pacienti byli dokonce odložení dvakrát i třikrát, jak se prodlužovala protiepidemická opatření. Důsledkem toho je, že teď jsme nuceni operovat těžší případy. To se týká hlavně revizních náhrad, kdy endoprotéza po mnoha letech „doslouží“ a musí se vyměnit v poměrně krátké době, nejlépe do půl roku. Jestliže tato doba není dodržena, dochází k řadě mechanických komplikací, jako jsou defekty kostní tkáně, rozlámání implantátu s kovovým otěrem, migrace implantátu. Tyto komplikace jsou pak velmi obtížně řešitelné. Bohužel máme teď takových případů celou řadu,“ říká přednosta I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU doc. MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

V současné době tak klinika – aby dohnala skluz – operuje o přibližně dvě endoprotézy denně víc. Každý pracovní den tak zdravotníci implantují sedm až osm náhrad velkých kloubů. „My jsme s maximálním možným nasazením operovali i přes prázdniny. Musím říci, že se pohybujeme na hraně kapacitních a personálních možností kliniky. Více odoperovaných pacientů znamená více lůžek, v té souvislosti zkrácení doby jejich hospitalizace se snahou dodržet pooperační režim. A pak to znamená i důslednou kooperaci se zařízeními následné péče a rehabilitace. Je to velmi náročná logistika,“ uvádí přednosta ortopedie doc. Tomáš Tomáš a dodává: „Velký dík patří především našemu nelékařskému personálu. Sestřičky, místo aby si oddechly od nesmírně stresující a fyzicky náročné práce na covidových odděleních, musí nyní zvládat zvýšený počet operovaných pacientů a jejich zrychlený „průchod“ klinikou.“

Přidává se i ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák: „Chtěl bych poděkovat všem zdravotníkům z ortopedie i dalších chirurgických oborů v naší nemocnici. Opravdu operují mnohonásobně více, a to i v době, kdy jiní lidé běžně čerpají dovolenou. Smekám před nimi.“

Pro představu malé srovnání. Zdravotníci na I. ortopedické klinice FNUSA a LF MU během letních prázdnin 2019, tedy před covidovou pandemií, implantovali celkem 21 náhrad kyčelního kloubu a 18 náhrad kolenního kloubu. Letos to během prázdnin v červenci a srpnu bylo 80 kyčelních a 52 kolenních kloubů. „Teď se jen trochu děsíme toho, že by s nárůstem případů nemoci COVID-19 mohla přijít nová omezení, která by naše současné úsilí opět zastavila. Doufáme, že se tak nestane, ale kdyby k tomu došlo, jsme samozřejmě připraveni ze dne na den naši jednotku intenzivní péče znovu změnit na covidové oddělení,“ konstatuje doc. Tomáš.

12. října si připomínáme Světový den artritidy. Jednou z nejčastějších chorob projevující se zánětem kloubů (artritidou) je revmatoidní artritida, kterou lze v současné době označit za civilizační chorobu. Revmatoidní artritida je závažné revmatické onemocnění, postihující zhruba jedno procento populace, nejčastěji mezi 40. a 60. rokem života. Třikrát častěji onemocní touto chorobou ženy.

Dlouhodobě roste počet lidí s revmatoidní artritidou také v České republice. To potvrzuje i prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D., vedoucí lékař Revmatologické ambulance II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. „Počet pacientů se neustále zvyšuje i v naší ambulanci, lze očekávat, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Důvodem je mimo jiné prodlužování střední délky života a stárnutí populace, zlepšený záchyt onemocnění, ale rovněž úspěšnost moderní léčby revmatoidní artritidy. Další příčinou růstu může být také dlouhodobý stres nebo kouření,“ uvádí revmatolog prof. Petr Němec. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo v ČR v roce 2018 léčeno 91 566 pacientů s revmatoidní artritidou. Prediktivní model ÚZIS předpokládá, že v roce 2025 bude v ČR žít až 143 000 pacientů s touto chorobou.

Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé (autoimunitní) onemocnění, postihující především pohybový aparát. Poškozovat však může také mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce nebo plíce. „Příčinou vzniku revmatoidní artritidy je porucha imunitního systému, který reaguje abnormálně proti vlastnímu tělu tím, že ve tkáních – nejčastěji v kloubech – vyvolává chronický zánět. Takto nesprávně fungující imunitní systém totiž považuje struktury svého těla za cizí. Proč se tak u některých osob děje, zatím přesně nevíme, ale někteří lidé si zvýšené riziko pro vznik takového autoimunitního onemocnění mohou nést ve svých genech. Na druhé straně dnes víme, že u některých geneticky rizikových osob mohou ke vzniku tohoto procesu přispívat faktory ze zevního prostředí, například již zmíněné kouření cigaret, infekce nebo dlouhodobý stres,“ říká prof. Petr Němec a dodává: „K nejčastějším příznakům onemocnění patří bolest, otok a výrazná ztuhlost kloubů nebo dlouhodobá únava, ale také například zvýšení tělesné teploty, nechutenství, ztráta hmotnosti nebo psychické potíže. Neléčená revmatoidní artritida může vést k nevratnému poškození pohybového aparátu, doprovázenému výrazným postižením fungování kloubů. Onemocnění tak významným způsobem narušuje fyzické a pracovní schopnosti pacientů a zhoršuje kvalitu jejich života. Bez účinné léčby pacienti často končí v částečném nebo plném invalidním důchodu a je známo, že návrat z invalidity do běžného pracovního výkonu je u pacientů s revmatickými chorobami obtížný a velmi málo pravděpodobný.“

V současné době stále neznáme přesnou příčinu revmatoidní artritidy, proto zatím není možné jí předcházet. Obecná doporučení v prevenci některých revmatických onemocnění spočívají zejména v doporučení zdravého životního stylu. „Silným doporučením v tomto případě může být nekuřáctví. Základem však zůstává nutnost odhalit onemocnění včas (ideálně během prvních 4 – 6 týdnů od vzniku potíží) tak, aby mohla být zahájena jeho adekvátní léčba. Poté se významně zvyšují pacientovy šance na mírný průběh onemocnění a uspokojivou kvalitu života. Důležitá je proto všeobecná informovanost společnosti o tomto onemocnění. V každém případě však platí, když nás klouby bolí, otékají a jsou ztuhlé, rozhodně bychom s návštěvou lékaře neměli otálet,“ doporučuje prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D. z II. interní kliniky FNUSA a LF MU.

Přesto, že se léčebné možnosti revmatoidní artritidy neustále zdokonalují, zůstává onemocnění v současné době stále nevyléčitelné. Pacienti však mají k dispozici kvalitní léky a léčebné postupy. „Základem léčby revmatoidní artritidy je použití tzv. chorobu modifikujících léků, konvenčních syntetických nebo nověji tzv. cílených, biologických nebo syntetických léků, které představují velmi moderní možnost léčby tohoto onemocnění. Bylo prokázáno, že tyto léky pomáhají pacientům významně snižovat intenzitu symptomů, jakými jsou bolest, ztuhlost nebo únava, ale především zpomalují nebo úplně zastavují progresi nevratného poškozování pohybového aparátu, pomáhají pacientům udržet správnou funkci kloubů, zachovat schopnost vykonávat svoji původní profesi nebo udržet přiměřenou kvalitu života. Použití cílené léčby rovněž významným způsobem snižuje počet pacientů vyžadujících hospitalizaci. Přesnou indikaci k jejich použití musí vždy po vzájemné dohodě s pacientem zvážit revmatolog,“ dodává prof. Petr Němec.

Dobrou zprávou je, že se péče o pacienty s revmatoidní artritidou neustále zdokonaluje. Ve vývoji je dalších přibližně 50 nových moderních léků, které mohou v blízké budoucnosti péči o pacienty s tímto zákeřným onemocněním dále zkvalitnit.