Návštěvy pacientů ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně budou povoleny dvakrát týdně – ve středu a v neděli, a to vždy pouze v časovém rozmezí 15:00–17:00 hodin s tím, že návštěvou jsou jedna nebo dvě osoby, které můžou strávit s daným pacientem maximálně 15 minut za den. Výjimkou mohou být po dohodě s ošetřujícím lékařem pacienti v terminálním stadiu nemoci.

Vše musí samozřejmě proběhnout za dodržení všech hygienických a epidemiologických opatření. Návštěvník je povinen zdravotnickému personálu předložit dokument:

  • o negativním PCR testu, ne starším 7 dní, nebo antigenním testu, ne starším 72 hodin (platné jsou i negativní antigenní testy v rámci povinného testování zaměstnanců či test provedený ve školském zařízení, ne starší 72 hodin, doložené potvrzením zaměstnavatele nebo školy nebo čestným prohlášením),
  • nebo se musí prokázat certifikátem o provedeném očkování (platí nejdříve 22 dní po aplikaci první dávky, ale ne více než 90 dní, pokud nebyla aplikována druhá dávka, a ne déle než 9 měsíců, pokud byly aplikovány obě dávky; v případě očkování v jednodávkovém schématu platí nejdříve 14 dnů po aplikaci a nejpozději 9 měsíců po aplikaci),
  • případně potvrzením o prodělané nemoci COVID-19, kdy od prvního pozitivního PCR testu neuplynulo více než 180 dní.

Návštěva rovněž musí mít respirátor FFP2, a to i v případě povolení návštěvy ve venkovních prostorách nemocnice. Při vstupu na oddělení návštěva provede hygienickou dezinfekci rukou.

Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně žádá veřejnost, aby dodržovala všechny pokyny a na návštěvy za svými blízkými  lidé chodili pouze v případě, že jsou zdraví, a že budou mít všechny potřebné dokumenty.

Povolení návštěv dvakrát týdně je platné od středy 19. května a nevztahuje se na covidová oddělení.

Návštěvy budou ve FNUSA povoleny ve středu a v neděli

Znáte svůj krevní tlak? Tak zní název celotýdenní osvětové akce nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která chce při příležitosti Světového dne hypertenze (17. 5.) upozornit veřejnost na problematiku vysokého krevního tlaku. Hypertenze se týká čtyř Brňanů z deseti a nese s sebou řadu dalších zdravotních rizik.

Zájemci si v týdnu od 17. do 21. května mohou přijít do lékárny na Hybešově ulici změřit krevní tlak, nechat si svůj výsledek zhodnotit a využít možnosti poradenství, které lékárna nabízí. Vyškolení odborníci jim poradí nejen v oblasti farmakoterapie, ale i s nastavením vhodnější životosprávy a s léčbou dalších onemocnění, která se na vysoký krevní tlak vážou.

„Vysoký krevní tlak může být součástí celého komplexu další příznaků, označovaného jako metabolický syndrom. Projevuje se dále také vysokou hladinou tuků v krvi, vysokým množstvím cukru a kyseliny močové v těle, obezitou,“ vysvětlil PharmDr. Marek Lžičař z konzultačního centra nemocniční lékárny a dodal, že hypertenze zvyšuje také riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Podle výsledků studie Kardiovize (FNUSA-ICRC), která na vzorku jednoho procenta obyvatel města Brna dlouhodobě sleduje zdraví v jihomoravské metropoli, trpí hypertenzí 40 procent Brňanů. „U mužů to je dokonce 46 procent. V naší výzkumné kohortě lidí ve věku 25 až 65 let je nejpostiženější skupinou ta nejstarší, sledovaní účastníci mezi 55 a 65 lety mají vysoký tlak dokonce v téměř 63 procentech případů,“ uvedla koordinátorka studie Jana Jarešová.

Lékárna je během týdne zájemcům o konzultaci otevřena denně mezi 9. a 14. hodinou, po předchozí telefonické domluvě i mimo tento čas. „Poradíme vám, jaká by měla být optimální hodnota krevního tlaku s ohledem na vaše onemocnění, vysvětlíme správné způsoby užívání léků na snížení tlaku. Zároveň vám doporučíme nefarmakologické přístupy v léčbě hypertenze, včetně pohybových a výživových doporučení,“ zve za tým lékárny PharmDr. Marek Lžičař a dodává: „Tlak krve je totiž možné udržet na požadované úrovni jak vhodnou farmakoterapií, tak zároveň i úpravou životního stylu. Pohybem, zdravou stravou, omezením stresu a nekouřením.“

Znáte svůj krevní tlak? Hypertenzí trpí 40 procent Brňanů

V sobotu 15. května si připomínáme Den boje proti mozkové mrtvici. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravila u této příležitosti spolu s rehabilitačním centrem Sarema na svých facebookových stránkách živé vysílání k tomu tématu. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ohrožen je každý čtvrtý člověk a postihuje pacienty bez ohledu na věk. Výjimečné nejsou případy, kdy mrtvice postihla rodičku během porodu, pacienta s onemocněním COVID-19 nebo řidiče během jízdy. Důležité je dostat se co nejrychleji do nemocnice a po léčbě zahájit co nejdříve intenzivní rehabilitace.

Vedoucí výzkumného týmu Stroke Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a profesor neurologie Robert Mikulík zdůrazňuje, že by se pacienti do nemocnice neměli dopravovat po vlastní ose. „Pokud se pacient dopravuje sám, může se stát, že dojede do nemocnice bez iktového centra, které poskytuje komplexní péči o pacienty s cerebrovaskulárními problémy. Naopak, když vytočí 155, záchranáři sami zkontaktují vhodného lékaře nebo zdravotnické zařízení,” říká prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který kromě výzkumného centra působí také na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU.

Pokud má být léčba cévní mozkové příhody účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně do 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Čas je u mozkové mrtvice zásadní. Čím dříve se pacient dostane do nemocnice, tím vyšší má šanci na vyléčení. Profesor Mikulík upozorňuje také na zajímavý fenomén, a to přímou souvislost onemocnění COVID-19 a vznik cévní mozkové příhody. „Ačkoliv již bylo prokázáno, že COVID-19 může způsobit mrtvici a počet pacientů by tak měl narůstat, během jara 2020 jsme v nemocnici paradoxně zaznamenali asi o 15 % méně případů,” upozorňuje tak na fakt, že lidé by neměli riskovat vážné následky a i v době pandemie vyhledat odbornou pomoc.

Neméně důležité je také včasné zahájení intenzivních rehabilitací, jak vysvětluje Mgr. Tereza Valíková z rehabilitačního centra Sarema: „Čím dříve začneme, tím dříve oslovíme mozek a neuroplastické procesy. Když začínáme později, často se u pacientů setkáváme s již vytvořenými špatnými kompenzačními návyky, které se hůře odbourávají,” říká. Díky zahájení intenzivních rehabilitací včas se do života pomalu vrací také paní Eliška, která prodělala hemoragickou cévní mozkovou příhodu během porodu. „Eliška měla v hlavě nádor, o kterém se nevědělo. Zřejmě vlivem tlaku při porodu došlo ke krvácení z nádoru a velkému otoku mozku. V noci upadla do kómatu. Po půlnoci byla záchrankou převezena do nemocnice a tam urgentně operována. Nádor byl úspěšně odstraněn, otok mozku ale stihl napáchat velké škody,” vzpomíná manžel paní Elišky, Petr. Jeho manželka nyní intenzivně cvičí v rehabilitačním centru Sarema a dělá velké pokroky, které můžete sledovat na webu www.proelisku.cz. Kvůli dlouhodobým pobytům na terapiích však nemůže vidět své dva syny tak často, jak by si přála.

„Úplné vyléčení závisí na více faktorech, jako je rozsah, věk a včasnost péče. Proto když máte podezření na vznik cévní mozkové příhody, ihned kontaktujte záchrannou službu. Následky tak nemusí být žádné, nebo minimální,” dodává Tereza Valíková.

Pro více informací si v sobotu 15. května v 17 hodin mohou zájemci „naladit“ webinář nazvaný Příběh mrtvice: cesta pacienta. Dozví se, jak vypadají první minuty pacienta po příjezdu do nemocnice a jak následně správně rehabilitovat mozek. Stačí se připojit k události na tomto odkazu, nebo  na facebookové stránky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která bude vysílání sdílet.

Den boje proti mozkové mrtvici oživí online vysílání

 

Tento týden probíhala v České republice osvětová akce Dny srdečního selhání. Cílem bylo připomenout závažnost této problematiky. Srdeční selhání postihuje na celém světě více než 60 milionů lidí a jeho výskyt stále narůstá.

V České republice přibývá každý rok až 60 tisíc nově diagnostikovaných případů srdečního selhání. Jedním z největších center péče o pacienty se srdečním selháním, kardiomyopatiemi a potransplantační péče u nás je I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

„Měsíčně projde našimi ambulancemi srdečního selhání zhruba 250 pacientů, hospitalizováno jich je každý měsíc asi 80,“ upřesnila přednostka I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., FESC a dodala: „V roce 2020, v době první vlny pandemie koronaviru v jarních měsících jsme byli epidemiologickou situací donuceni na asi dva měsíce zcela pozastavit ambulantní provoz. I péče o hospitalizované pacienty byla výrazně omezená. V podzimní a zimní vlně jsme se snažili provoz co nejvíce zachovat, část výkonů standardně prováděných za hospitalizace jsme převedli do ambulantního režimu, abychom minimalizovali epidemiologické riziko pro pacienty a personál. Také jsme využívali možností moderních technologií a telemedicíny.“

V té době odborníci z této kliniky mohli jen přihlížet 80procentnímu poklesu plánovaných hospitalizací a zhruba 40procentnímu poklesu ambulantních návštěv. Nejčastěji kvůli obavám pacientů z nákazy koronavirem, důvodu jejich vlastní nemoci nebo karantény. „Tehdy také velké množství pacientů přijímaných k hospitalizaci pro akutní srdeční selhání přicházelo výrazně více dekompenzovaných, na čemž mělo jistě podíl to, že pacienti často hospitalizaci či návštěvu u svého lékaře dlouho odkládali. V současné době již v našich ambulantních i lůžkových provozech fungujeme opět v plném režimu, za dodržení všech hygienických opatření,“ uvedl vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a potransplantační péče a náměstek FNUSA pro vědu a výzkum doc. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D.

„Rádi bychom – i v rámci Dnů srdečního selhání – naše pacienty podpořili a požádali je, aby neodkládali své plánované kontroly. V případě příznaků jako je dušnost, nárůst hmotnosti nebo otoky dolních končetin by měli neprodleně vyhledat lékaře,“ varovala MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D., kardioložka FNUSA a národní zástupce pro ČR Heart Failure Specialists of Tomorrow Evropské kardiologické společnosti.

Srdeční selhání v době pandemie: Nepodceňujte příznaky!

Výzkumný tým Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) vydal novou publikaci, která se zabývá viscerálním (útrobním) tukem. Jedná se o první takovou publikovanou studii v Evropě.

Nová publikace Kardiovize se zabývá viscerálním tukem, tedy tukovými zásobami, které se ukládají kolem životně důležitých orgánů. „Ukázalo se, že nemůžeme pro určení kardiovaskulárního rizika použít hodnoty viscerálního tuku, které definovali kolegové v USA či Japonsku. Zdejší populace má tyto hodnoty velmi odlišné,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC dr. Juan Pablo Gonzalez Rivas. Publikace vyšla v odborném magazínu Obesity Research & Clinical Practice.

Na studii pracovala také mladá výzkumnice Anna Polcrová, která vystudovala Nutriční terapii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, Sociální epidemiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a při práci v týmu Kardiovize pokračuje ve studiu na Masarykově univerzitě. „Tělesný tuk může být v lidském těle uložen v různých oblastech. V zásadě rozlišujeme mezi podkožním tukem, který se nachází pod kůží, a viscerálním tukem, který se nachází uvnitř břišní dutiny a obklopuje naše orgány. Právě umístění tukových zásob v těle významně ovlivňuje jeho dopad na naše zdraví. Předchozí výzkum zjistil, že tuk umístěný pod kůží není tak riskantní jako viscerální tuk, protože přebytek viscerálního tuku souvisí s metabolickými abnormalitami, jako je inzulínová rezistence, cukrovka II. typu, zvýšené riziko trombózy nebo endoteliální dysfunkce, tedy poruchy vnitřní vystýlky cév.“

A jak se vlastně měří míra viscerálního tuku v lidském těle? Všeobecně uznávanou standardní metodou je počítačová tomografie, která je však poměrně nákladná a vystavuje pacienta radioaktivnímu záření. „My jsme u pacientů ve studii použili bioelektrickou impedanční analýzu, jejíž výhodou je jednoduchost, rychlost a také nižší náklady. Je neinvazivní a vykazuje silnou korelaci s hodnotami měřenými počítačovou tomografií. Metoda bioimpedance je založena na slabé elektřině protékající tělem a měření za účelem výpočtu impedance (odporu), což umožňuje popsat složení lidského těla, včetně oblastí viscerálního tuku. I když to může znít nebezpečně, je tato metoda zcela bezbolestná a lze ji použít pro lidi v jakémkoli věku. Jedinou kontraindikací je přítomnost kardiostimulátoru nebo těhotenství,“ doplnila Anna Polcrová.

Pro vytvoření zmíněné analýzy využili vědci data 2052 účastníků dlouhodobé studie Kardiovize, která ve FNUSA-ICRC probíhá. Od roku 2013 sleduje zdraví vzorku brněnské populace ve věku 25-65 let, v letošním roce bude dokončena druhá vlna vyšetření. „Naše výsledky ukázaly, že mezní hodnoty viscerálního tuku související s kardiometabolickým rizikem v české populaci jsou odlišné ve srovnání s předchozími studiemi v jiných populacích. Pozorovali jsme, že mezní hodnoty 90 cm2 u mužů a 109 cm2 u žen byly spojeny s přítomností kardiometabolických rizikových faktorů zahrnující vysoký obvod pasu, zvýšený krevní tlak, snížený HDL-cholesterol (tzv. „hodný“ cholesterol), zvýšené triglyceridy a zvýšenou hladinu glukózy nalačno. Navíc muži vykazovali vyšší riziko kardiometabolických komplikací při nižších hodnotách viscerálního tuku ve srovnání se ženami. Stručně řečeno, výsledky prokázaly, že rozlišení vysoké a nízké úrovně viscerálního tuku a souvisejícího kardiometabolického rizika musí být založeno na mezních hodnotách stanovených pro konkrétní populaci, při současném zohlednění genderových rozdílů. Množství tukové tkáně v těle, které je vyhodnoceno jako v normě pro ženy, může být v případě muže posuzováno jako rizikové. A stejně to funguje i mezi příslušníky různých etnik,“ dodala Anna Polcrová.

Nutno dodat, že nová studie výzkumného týmu Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla také vybrána k publikování formou e-posteru na prestižním Evropském kongresu o obezitě. Celkově bylo přijato 330 e-posterů (tři z FNUSA-ICRC), pouze 20 z nich však bylo vybráno pro ústní prezentaci, z toho dva z FNUSA-ICRC. Mezi nimi také práce Anny Polcrové.

Studie: Viscerální tuk Evropanů má jiné mezní hodnoty

Povolání zdravotní sestry se dostalo v uplynulém roce do hledáčku veřejnosti víc než kdy dřív. Před zdravotníky se v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 objevily nové výzvy a řada z nich si sáhla na dno svých fyzických i psychických sil. Přesto se nelékařský zdravotnický personál Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně při příležitosti dnešního Mezinárodního dne sester shoduje: Je to poslání a šli bychom do toho znovu.

Mezinárodní den sester se slaví na výročí narození Florence Nightingal, zakladatelky moderního ošetřovatelství, která se významně angažovala v péči o raněné během Krymské války. „Není možné srovnávat válečnou situaci před více než 160 lety s aktuální situací, některé společné prvky bychom ale našli – vysoké počty nemocných, nedostatek lůžek i pečujícího personálu a nutnost překonávat nové překážky,“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA Mgr. Jana Zvěřinová a dodává: „Určitě bychom covid nezvládli, kdyby náš nelékařský zdravotnický personál svoji práci nedělal s vírou pomáhat, podporovat a pečovat. A to je dle mého naplnění odkazu Florence Nightingal.“

Sestry i ostatní pečující personál v sobě musel najít odvahu, houževnatost, ale i schopnost řešit vše operativně. Řada sester zvládla například přechod ze standardního oddělení na intenzivní. „Místo osmi celkem soběstačných pacientů jsem se najednou starala o jednoho pacienta v ohrožení života,“ říká Erika Krutiaková, všeobecná sestra z ortopedie, kde vzniklo jedno z prvních JIP covidových oddělení. „Nebylo to jen o zvládnutí odborné stránky, ale také té technické, protože v intenzivní péči je nezbytné použití spousty přístrojů,“ dodává.

I proto jako jednu z největších hodnot, kterou do zdravotnictví covid vnesl, sestřičky hodnotí vzájemnou soudržnost. „Covidová pandemie nám všem ukázala, jak je důležité si pomáhat. Vědět, že se můžeme spolehnout jeden na druhého, navzájem si vypomáhat, a hlavně pomáhat ostatním kolegům, kteří nejsou v této praxi tak zběhlí,“ říká Veronika Hloupá z anesteziologicko resuscitační kliniky. „Ocitli jsme se všichni na jedné lodi s názvem „Pandemie“, kterou jsme museli udržet na hladině. Spojili jsme síly průřezem interních i chirurgických provozů. Pracovali jsme společně jak zdravotníci z lůžkových částí, tak z ambulantních provozů. Zapojili se studenti z VŠ, VoŠ i SZŠ a vytvořili jsme nejrůznorodější tým lidí, jaký jsme si kdy mohli představit. A fungovalo to,“ doplňuje její kolegyně Hana Žemlová.

Že je práce zdravotní sestry posláním, vnímá také Hana Kaštan, která se do nemocnice vrátila během pandemie po čtyřech letech ve školství. „V těžkých dobách vnímám jako svoji povinnost pracovat v nemocnici,“ vysvětluje sestra, která během pár měsíců u sv. Anny prošla ambulantním provozem, anesteziologickou covidovou JIP a teď vede očkovací centrum.

„Myslím si, že všeobecně je covid velkou zkušeností pro všechny zdravotníky, i když bohužel ne ve všech ohledech dobrou,“ hodnotí Radka Kvíčalová z anesteziologicko resuscitační kliniky. Stala se členkou ECMO týmu a vyjížděla spolu s lékaři pro nejtěžší pacienty také do jiných nemocnic. „I přes všechna negativa, která ta práce přináší, a že jich není málo, bych se dnes rozhodla stejně. Je to smysluplná práce, a když se nám podaří někoho zachránit, je to myslím ta největší satisfakce, jakou člověk může zažít,“ uzavírá.

Šly bychom do toho znovu, shodují se sestry z FNUSA

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) bylo v letech 2016–2020 financováno především z projektu NPU II (Národní program udržitelnosti). Na konci tohoto období probíhalo závěrečné zhodnocení, kdy členové oponentní rady z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a oponenti z řad prestižních zahraničních institucí projekt vyhodnotili jako vynikající a s mezinárodním dopadem. Vědci z FNUSA-ICRC tak splnili podle smlouvy stanovené cíle a dosáhli výborných, mezinárodně uznávaných výsledků.

Během pěti let obdrželo FNUSA-ICRC z NPU II dotace v celkové výši 985 milionů Kč. Závěrečná zpráva konstatuje, že centrum udělalo významný pokrok na cestě k mezinárodnímu konkurenceschopnému a udržitelnému multidisciplinárnímu centru excelence v oblasti translační medicíny. A to v klinickém i základním výzkumu.

Závěrečná zpráva mimo jiné také zdůrazňuje, že v roce 2020 pokračovalo FNUSA-ICRC v rozvoji i přes neobvyklou a nepředvídatelnou situaci spojenou s nemocí COVID-19. „Je třeba si uvědomit, že jsme museli omezit přístup do laboratoří, řada vědců, sester a administrativních pracovníků také věnovala svůj čas pomoci pacientům, práci v testovacím centru či podpůrným službám v nemocnici,“ uvedl výkonný ředitel centra Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Právě proto si myslím, že jde o mimořádný výsledek a děkuji všem, kteří se na něm podíleli.“

Oponentní rada vyzdvihla, kromě všech splněných závazků a dosažených výsledků, také podporu mobilit (podpora studujících a umožnění osvojení svých schopností, znalostí či dovedností). Během realizace projektu se na něm podílelo 943 studentů z celého světa. Rada rovněž pozitivně kvitovala snahu o budování komplexních modelů spolupráce, například formou společných grantů. Výjimečný je také počet realizovaných klinických studií, především díky tomu, že FNUSA-ICRC je jediným tzv. Prime Site v České republice pro globální skupinu IQVIA. Pro představu – v současné době je v realizaci 170 klinických studií.

Řada vědeckých výstupů z FNUSA-ICRC byla publikována v předních mezinárodních časopisech a ve svých vědních oborech jsou považovány za klíčové. Například se několik článků objevilo i v Top 10 nejkvalitnějších vědeckých časopisů (průměrně 17 % z celkového počtu publikací) a Top 5 (průměrně 8 % z celkového počtu publikací), vědci z FNUSA-ICRC své články publikovali třeba v časopise Nature, New England Journal of Medicine, Lancet Neurology, Nature Reviews Neurology apod.

Hodnotící zpráva obsahuje také několik doporučení do budoucna. Konkrétně větší prohloubení spolupráce na mezinárodním poli, s domácími vysokými školami, a rovněž doporučuje pokračování zapojování studentů do vědeckých projektů. „Všechny tyto výzvy si uvědomujeme a pracujeme na nich. Například intenzivně jednáme s Masarykovou univerzitou o prohloubení vzájemné spolupráce,“ uvedl ředitel Iványi. „Také se snažíme o doladění systému financování s naším zřizovatelem, tedy Ministerstvem zdravotnictví tak, abychom mohli zajistit jistotu fungování již etablovaných mezinárodních vědeckých týmů a centra samotného.“

Hlavním cílem projektu NPU II bylo umožnit FNUSA-ICRC rozvinout svůj stávající vědecký potenciál v základním, translačním a klinickém výzkumu, především v oblasti kardiovaskulárního, neurovědního a onkologického výzkumu, lékařské biologii, biomedicínském inženýrství, molekulární biologii a kmenových buňkách. Jednoznačnou výhodou je spojení s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, které skýtá přímý přístup k velké spádové oblasti pacientů. Vznikají tak optimální podmínky i pro translační lékařský výzkum, zaměřený na různá onemocnění (mj. srdeční arytmie, srdeční selhání, poruchy spánku, cévní mozková příhoda, demence a rakovina).

Závěrečné hodnocení FNUSA-ICRC – spokojenost i výzvy do budoucna

Pocit osamělosti, obavy o zdraví svých blízkých i stres z nestabilní situace. Pandemie onemocnění COVID-19 ovlivnila nejen fyzické zdraví populace, ale také to psychické, což teď potvrdil i výzkum, na kterém spolupracovali výzkumníci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a americké Mayo Clinic.

Vliv pandemie a s ní souvisejících omezujících opatření na duševní zdraví vědci analyzovali na účastnících projektu Kardiovize, tedy studie, která na populačním vzorku jednoho procenta obyvatel města Brna dlouhodobě zkoumá lokální úroveň zdraví. Do analýzy změn na psychickém zdraví během prvního tvrdého lockdownu na jaře 2020, kdy byly kromě služeb uzavřeny také hranice České republiky, se zapojilo 715 Brňanů.

„Výsledky ukázaly, že výskyt zvýšeného stresu a depresivních symptomů se v porovnání s obdobím před pandemií COVID-19 zvýšil 1,4krát až 5,5krát,“ uvedl PhDr. Jan Sebastian Novotný, Ph.D., první autor mezinárodní studie a člen výzkumné skupiny Neurovědy a stárnutí v translační medicíně FNUSA-ICRC. „Toto zhoršení se projevilo ve všech věkových skupinách a bylo výraznější u žen,“ doplnil.

Ze studie dále vyplynulo, že i přes srovnatelné zhoršení u všech věkových skupin během pandemie více duševně strádaly mladší ročníky, což může být způsobeno pracovní nebo studijní nejistotou, potažmo pak finanční nestabilitou. Zároveň lze u starších věkových skupin předpokládat bohatší životní zkušenosti a snížená očekávání, což u nich rovněž přispívá k obecně vyšší psychické odolnosti.

Hlavními rizikovými faktory, vyvolávajícími zhoršení mentálního zdraví, se ukázaly být pocity osamělosti, vnímání nemoci COVID-19 jako ohrožující, a některé negativní vlivy na životní styl – například finanční dopady restriktivních opatření, nedostatek pohybu nebo zhoršení kvality spánku. Protektivním faktorem se naopak ukázala být vyšší úroveň resilience, tedy schopnosti udržet si standardní úroveň fungování navzdory nepříznivým okolnostem.

„Sledovanému nárůstu výskytu stresu a depresivních symptomů i mnoha identifikovaným rizikovým faktorům lze předcházet, diagnostikovat je a léčit. Je proto nutné na tato zjištění včasně a cíleně reagovat nastavením vhodné psychologické a psychiatrické pomoci tak, aby se snížilo riziko navazující pandemie duševních poruch v populaci,“ upozornil Jan Sebastian Novotný.

Výzkumný tým FNUSA-ICRC ve studii pokračuje, jeho cílem je zachytit i dlouhodobé dopady na duševní zdraví Brňanů.

 

Odborníci v konzultačním středisku lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízejí tento týden zájemcům možnost vyzkoušet si správnou inhalační techniku při užívání inhalačních léčivých přípravků. Lidé totiž při inhalaci dělají řadu chyb, které mohou ovlivnit její pozitivní výsledek. Akce se koná v rámci Světového dne alergie a astmatu (3. 5.).

Inhalační přípravky patří ke skupině léků, u kterých více než 50 procent pacientů neprovádí inhalaci správnou aplikační technikou. „Mezi nejčastější chyby patří nevhodné načasování, tedy špatná synchronizace nádechu a zmáčknutí spouště inhalátoru. Dávku pak pacient nevdechne, nebo jen její malou část. Někdy pacienti aplikují dvě dávky hned za sebou při jednom nádechu, ačkoliv je potřeba dodržet zásadu jedna dávka – jeden nádech, a rozestup mezi dávkami zhruba půl minuty, což jsou dva až tři klidné nádechy bez inhalace. Stává se také, že pacienti někdy zapomenou před samotnou aplikací obsah inhalátoru protřepat nebo si aplikují sprejovou dávku do nezavřených úst,“ uvedl PharmDr. Marek Lžičař, vedoucí oddělení lékárny FNUSA a konzultant z poradenského centra s tím, že častým opomenutím je i nedostatečné vypláchnutí úst a vykloktání po inhalaci kortikoidních léků. V důsledku toho pak může dojít ke snížení obranyschopnosti sliznice dutiny ústní a tvorbě aft a jiných ústních afekcí.

Farmaceuti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají v rámci speciální týdenní akce připravenou širokou sbírku různých typů inhalátorů (nácvikové sady, placebo přípravky a podobně), které pomohou ověřit a upravit správné užití inhalačně aplikovaných léků. „V současné době roste počet pacientů s následným postižením plic po onemocnění COVID-19. Tito pacienti často teprve začínají inhalační léky užívat a možnost nácviku inhalační techniky jim může pomoci ke správně provedené léčbě. Stejně tak však můžeme poradit také astmatikům, alergikům, pacientům s CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) nebo rodičům malých dětí, které trpí na laryngitidy a používají léčbu rychle působícími inhalačními bronchodilatancii jako je například salbutamol (úlevový lék na rozšiřování průdušek),“ dodal PharmDr. Marek Lžičař.

Zájemci mohou až do pátku přijít v čase otevření lékárny (ul. Hybešova, Po-Pá, 7-17 hodin) a na místě nahlásit, že mají zájem o vyzkoušení správné inhalační techniky. S sebou si mohou vzít svůj lék. Manipulaci s inhalátory pak vyzkouší buď za použití svého léku anebo placebo přípravku z lékárny.

Lékárna FNUSA nabízí pomoc se správnou inhalační technikou

Onemocnění COVID-19 výrazně ovlivnilo klienty Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Tedy nejen sportovce, kteří kliniku pravidelně navštěvují, ale i nemocné, přicházející ke konziliárnímu vyšetření z ostatních klinik či ambulancí specialistů.

Pokud jsou sportovci součástí národní reprezentace, sportovních resortních nebo mládežnických center či ligových soutěží, mají ze zákona povinnost absolvovat jednou ročně podrobnou tělovýchovně lékařskou prohlídku. „Vzhledem k přechodnému uzavření či omezení ambulantního provozu jsme nemohli řadu sportovců během všech pandemických vln touto zákonem danou prohlídkou vyšetřit.  Proto lze nyní očekávat velký nápor na provádění těchto prohlídek po ukončení pandemie,“ řekl přednosta Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU prof. MUDr. Petr Dobšák, CSc. a dodal: „Také Oddělení rehabilitace kardiaků na naší klinice muselo být v době vrcholu pandemických vln přechodně uzavřeno, docházející kardiologičtí pacienti jsou vesměs vyššího věku a značně rizikoví, proto obnovení provozu bude provedeno až po zralé úvaze. Mnoho pacientů se také bojí kvůli nemoci COVID-19 přijít do nemocnice na konziliární vyšetření i přes již konkrétní objednání a navzdory závažnosti svého onemocnění.“

Sportovci, kteří jsou již měsíce na distanční výuce a netrénují vůbec, nebo omezeně individuálně podle on-line instrukcí trenérů, jsou ve značné dekondici a ztrácejí dřívějším tréninkem získané pohybové návyky a stereotypy pro daný sport. „U většiny sportovců vidíme nárůst hmotnosti spojený s výrazným přírůstkem tukové řasy. Sportovcům chybí sociální kontakty se svými vrstevníky, což s sebou nese i psychické důsledky.“

Podle přednosty kliniky prof. Petra Dobšáka mohou rekreační, výkonnostní a vrcholoví sportovci onemocnění Covid-19 prodělat i s vážným průběhem, obzvláště nyní u mutovaných forem. Během sportovních prohlídek proto nyní lékaři nově pátrají u sportovců, kteří onemocnění prodělali, po možných příznacích post covidového syndromu (covidové následky kardiologické, pneumologické, psychologické). „V případě důvodného podezření je indikováno podrobné kardiologické vyšetření včetně echokardiografie, vyšetření plicních funkcí a difúzní plicní kapacity pomocí bodypletysmografické kabiny. Případy jsou zatím velmi ojedinělé a naštěstí jsme až doposud nezaregistrovali vážné poškození srdečních či plicních funkcí u těch osob, kde se během vyšetření na oddělení funkční diagnostiky objevily určité náznaky možných patologických následků infekce COVID-19, a u nichž byla výše zmíněná speciální vyšetření provedena,“ doplnil přednosta prof. Petr Dobšák.

Covid výrazně ovlivnil sportovce i pacienty Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace