Koncem prosince to bude rok, co ve Fakultní nemocnici u sv. Anny začali zdravotníci očkovat proti nemoci COVID-19. První dávky byly podány přesně 27. prosince 2020, doteď jich celkem bylo zhruba 210 tisíc.

Z věkových kategorií podali zdravotníci nejvíce očkovacích dávek seniorům ve věkové kategorii nad 80 let, a to 22 000. „Od září 2021 pak intenzivně přeočkováváme posilovací 3. dávkou, pro kterou si přišlo již více než 17 tisíc lidí. Od července také provozujeme očkovací centrum bez registrace v OC Olympia, kde bylo podáno již téměř 50 tisíc injekcí,“ shrnuje vedoucí očkovacího centra ve FNUSA a primářka Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D., a dodává: „Věnujeme se také očkování cizinců, žijících dlouhodobě na našem území, abychom i jim zajistili ochranu proti nejtěžším formám onemocnění. Vakcinace cizinců klade někdy vysoké nároky na náš personál, zejména na administraci, protože i když se maximálně snažíme, tak zatím nedisponujeme pracovníky schopnými komunikace v mongolštině nebo mandarínštině. Rumunština a bulharština nás v tomto kontextu na očkovacích centrech již vůbec nerozruší. Nejvíce očkovaných cizinců ale pochází z Ukrajiny a Vietnamu a dalších zemí bývalého Sovětského svazu.“

Vedoucí obou očkovacích center a mobilního očkovacího týmu, kterým Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně také disponuje, úzce spolupracují se Sociálním a zdravotním odborem Jihomoravského kraje. Mobilní tým pravidelně vyjíždí do pobytových zařízení sociální péče. „Teď v sobotu 4. prosince jsme naočkovali ve Slavkově u Brna celkem 376 lidí. Byli rádi, že nemusejí nikam dojíždět,“ komentoval akci vedoucí mobilního očkovacího týmu FNUSA MUDr. Libor Urbánek.

Zdravotníci i administrativní pracovníci v nemocnici zvládají očkování i přesto, že mají plné ruce práce ve svých běžných oborech. „Myslela jsem si, že je očkování malý projekt na pár týdnů, který následně bude předán do rukou zejména praktických lékařů a dalších organizací. Ve skutečnosti je to již skoro rok tvrdé a náročné práce, navíc při neustále se měnících podmínkách a složité organizaci. Můžeme být jenom hrdi na náš celý skvělý tým, který bez ohledu na fyzické vyčerpání i psychickou náročnost a mimo svoje úkoly na základních pracovištích nemocnice, každodenně podává kolem 1000 dávek. Před svými lidmi smekám a hluboce se skláním,“ říká primářka Pavla Urbánková, která se s manželem intenzivistou a chirurgem věnuje očkování i ve svém volném čase.

Přestože je zátěž nemocnic v mnoha ohledech enormní, jsou právě vakcinační centra nemocnic pevnou páteří očkovacího maratonu. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně provozuje očkovací centrum pro registrované zájemce přímo v areálu nemocnice, které však od 3. ledna 2022 bude fungovat nově na Hybešově ulici v budově tzv. Millenia. Je rovněž provozovatelem očkovacího centra pro neregistrované v OC Olympia. Její zdravotníci také vyjíždějí mimo „zdi“ nemocnice v rámci mobilního očkovacího týmu. V sobotu 4. prosince například naočkovali 376 lidí ve Slavkově u Brna.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se musela znovu vrátit k „modelu“ vytvoření izolovaných covidových oddělení na specializovaných klinikách a pracovištích. Pacienti s nemocí COVID-19 se tak nyní léčí na obou interních klinikách, na I. dermatovenerologické, I. neurologické, II. chirurgické, I. ortopedické a anesteziologicko resuscitační klinice. A také na doléčovacím a rehabilitačním oddělení. První covidové oddělení bylo stejně jako v předchozí pandemické vlně zřízeno na I. dermatovenerologické klinice. Předtím zde fungovalo osm měsíců, od října do května. Lékaři, kteří se byli zvyklí starat výhradně o pacienty s dermatologickými nebo venerologickými problémy, tak byli nuceni pečovat o pacienty s infekční respirační chorobou. Své o tom ví mladá lékařka, dermatoložka Terézia Thomová (30).

Co pro vás bylo a je největší změnou?

Největší změnou je pro mě setkávání se se smrtí a psychicky náročná komunikace s rodinami pacientů. Často dochází k rychlému a neočekávánému zhoršení zdravotního stavu. Pacienta je potřebné neustále monitorovat a rychle reagovat na vzniklou situaci. Velkou změnou je i pracovní režim, 12hodinové denní a noční směny, nepředvídatelná pracovní doba a celodenní práce v ochranných pomůckách.

Musela jste se naučit nějaké nové „dovednosti“?

Bylo nutné oprášit vědomosti a dovednosti ze stáží na interně a ze školy, například podávání transfuzí, resuscitace, péče o pacienta s celkově zhoršeným interním stavem. Postupně jsme se učili, jak o covidového pacienta pečovat, co pomáhá a co naopak ne, na všechno se přichází postupně, pořád se objevují nové postupy, nové studie.

V jakém stavu jsou teď pacienti, kteří u vás leží?

Na našem oddělení leží převážně pacienti se středně závažným průběhem, to znamená, že je u nich nutné napojení na kyslík a další podpůrná léčba. V případě, že se zdravotní stav pacienta výrazně zhorší, překládá se na JIP nebo na ARO. Dále se k nám k doléčení překládají pacienti se závažným průběhem, například po odpojení z umělé plicní ventilace.

Máte na klinice hodně nenaočkovaných pacientů?

Na oddělení je statisticky většina pacientů bez očkování nebo u nich od druhé dávky uplynulo více než šest měsíců. Někteří nenaočkovaní litují, že se naočkovat nenechali, jiní naopak nevěří, že by jim to pomohlo.

Je výhodou, že už teď víte, co Vás čeká?

Výhodou je, že už známe systém, jak pacienta zaléčit a na co si dávat pozor. Hlavní nevýhodou je, že nikdo neví, co bude, jaké se můžou objevit mutace a kolik vln nás potenciálně ještě čeká. Zdravotníci jsou už celkově vyčerpaní a solidarita ze strany pacientů i okolí není zdaleka taková jako v minulosti. Světlo na konci tunelu se zdá být stále daleko a asi všichni bychom se už naplno chtěli věnovat svým oborům.

Do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes nastoupili čtyři hasiči z Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Dva z nich budou pomáhat s covidovými pacienty na I. dermatovenerologické klinice, další dva potom na I. interní kardioangiologické klinice.

Jedním z hasičů na I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU je třicetiletý Martin Šimík z brněnské Hasičské stanice Lidická. V nemocnici pomáhá vůbec poprvé. „U hasičů jsem pět let, k pomoci do nemocnice jsem se přihlásil dobrovolně a jsem rád, že mě vybrali. Je to samozřejmě něco úplně jiného, dneska se teprve zaučuji, sestřičky mi ukazovaly polohování s pacienty, budu donášet obědy pacientům, dělat spíš pomocné práce pod dohledem odborného personálu.“

Hasiči budou ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zatím pomáhat čtyři týdny. Kromě nich je na covidových odděleních také osm vojáků z vyškovské posádky Armády ČR. Vedení nemocnice stále jedná ještě o dalších posilách.

 

Přibližně 95 procent všech případů cukrovky je kvalifikováno jako diabetes mellitus 2. typu, tedy varianta onemocnění, kterou je do značné míry možné odvrátit správnou prevencí. Právě na to upozorňuje každý rok Světový den diabetu, který připadá na 14. listopadu – den, kdy se roku 1891 narodil objevitel léčebných účinků inzulinu, kanadský lékař Frederick Banting.

V důsledku rostoucího výskytu dnes hovoříme o epidemii diabetu. „Znepokojující je fakt, že prevalence nemoci v současnosti stále vzrůstá,“ komentuje MUDr. Petr Žák, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra při II. interní klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Potvrzují to i data výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC, podle kterých u 64,7 % Brňanů  hrozí v následujících letech vysoké riziko rozvoje cukrovky 2. typu.

Jednou z hlavních překážek pro zastavení nárůstu případů diabetu je skutečnost, že je pacientům často diagnostikován až v pozdějších stadiích onemocnění. Existuje přitom řada rizikových faktorů, kterým lze předcházet správnou prevencí. „Pokud se podíváme, která základní režimová opatření jsou v odborných doporučeních uváděna ke zpomalení rozvoje epidemie diabetu 2. typu, jsou to pravidelná fyzická aktivita, snaha o udržení normální váhy a zanechání kouření,“ vypočítává diabetolog Petr Žák.

Nejvyšší stupeň rizika znamená takzvaný prediabetes, což je mírné zvýšení hodnot glukózy nad normální hodnotu. Pacienti s touto diagnózou mají trvale vysoké riziko (až 70 %) rozvoje cukrovky 2. typu. Právě glukózu si lidé mohou nechat změřit tento víkend od 10 do 20 hodin v obchodním centru Olympia Brno, kde studenti ze spolku IFMSA pod záštitou lékařů II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity budou provádět screeningová vyšetření. Kromě ověření hladiny cukru na zájemce čekají také stanoviště věnovaná prevenci diabetu, diskuze s nutričními terapeuty a mnoho dalšího.

Diabetes mellitus 2. typu je součástí širší poruchy nazývané metabolický syndrom, do kterého patří dále také hypertenze nebo obezita. Právě na kardiometabolické zdraví jsou zaměřené preventivní balíčky Kardiozivze FNUSA-ICRC, které zájemci nově budou moci kupovat také formou dárkových poukazů a věnovat svým blízkým třeba k Vánocům.  „Balíčky preventivních vyšetření jsou vhodné pro všechny, kteří by rádi předešli rizikovým faktorům vedoucím k obezitě, prediabetes a diabetes, hypertenzi a dyslipidémii. Jinými slovy pro lidi, kteří by rádi snížili svou hmotnost, krevní tlak, hladinu lipidů v krvi a předešli výskytu cukrovky,“ uvedl koordinátor výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC Michal Havelka.

Kardiovize aktuálně připravuje také specializovaný program pro prevenci diabetu. Spuštěn by měl být začátkem roku 2022.