12. října si připomínáme Světový den artritidy. Jednou z nejčastějších chorob projevující se zánětem kloubů (artritidou) je revmatoidní artritida, kterou lze v současné době označit za civilizační chorobu. Revmatoidní artritida je závažné revmatické onemocnění, postihující zhruba jedno procento populace, nejčastěji mezi 40. a 60. rokem života. Třikrát častěji onemocní touto chorobou ženy.

Dlouhodobě roste počet lidí s revmatoidní artritidou také v České republice. To potvrzuje i prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D., vedoucí lékař Revmatologické ambulance II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. „Počet pacientů se neustále zvyšuje i v naší ambulanci, lze očekávat, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Důvodem je mimo jiné prodlužování střední délky života a stárnutí populace, zlepšený záchyt onemocnění, ale rovněž úspěšnost moderní léčby revmatoidní artritidy. Další příčinou růstu může být také dlouhodobý stres nebo kouření,“ uvádí revmatolog prof. Petr Němec. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo v ČR v roce 2018 léčeno 91 566 pacientů s revmatoidní artritidou. Prediktivní model ÚZIS předpokládá, že v roce 2025 bude v ČR žít až 143 000 pacientů s touto chorobou.

Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé (autoimunitní) onemocnění, postihující především pohybový aparát. Poškozovat však může také mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce nebo plíce. „Příčinou vzniku revmatoidní artritidy je porucha imunitního systému, který reaguje abnormálně proti vlastnímu tělu tím, že ve tkáních – nejčastěji v kloubech – vyvolává chronický zánět. Takto nesprávně fungující imunitní systém totiž považuje struktury svého těla za cizí. Proč se tak u některých osob děje, zatím přesně nevíme, ale někteří lidé si zvýšené riziko pro vznik takového autoimunitního onemocnění mohou nést ve svých genech. Na druhé straně dnes víme, že u některých geneticky rizikových osob mohou ke vzniku tohoto procesu přispívat faktory ze zevního prostředí, například již zmíněné kouření cigaret, infekce nebo dlouhodobý stres,“ říká prof. Petr Němec a dodává: „K nejčastějším příznakům onemocnění patří bolest, otok a výrazná ztuhlost kloubů nebo dlouhodobá únava, ale také například zvýšení tělesné teploty, nechutenství, ztráta hmotnosti nebo psychické potíže. Neléčená revmatoidní artritida může vést k nevratnému poškození pohybového aparátu, doprovázenému výrazným postižením fungování kloubů. Onemocnění tak významným způsobem narušuje fyzické a pracovní schopnosti pacientů a zhoršuje kvalitu jejich života. Bez účinné léčby pacienti často končí v částečném nebo plném invalidním důchodu a je známo, že návrat z invalidity do běžného pracovního výkonu je u pacientů s revmatickými chorobami obtížný a velmi málo pravděpodobný.“

V současné době stále neznáme přesnou příčinu revmatoidní artritidy, proto zatím není možné jí předcházet. Obecná doporučení v prevenci některých revmatických onemocnění spočívají zejména v doporučení zdravého životního stylu. „Silným doporučením v tomto případě může být nekuřáctví. Základem však zůstává nutnost odhalit onemocnění včas (ideálně během prvních 4 – 6 týdnů od vzniku potíží) tak, aby mohla být zahájena jeho adekvátní léčba. Poté se významně zvyšují pacientovy šance na mírný průběh onemocnění a uspokojivou kvalitu života. Důležitá je proto všeobecná informovanost společnosti o tomto onemocnění. V každém případě však platí, když nás klouby bolí, otékají a jsou ztuhlé, rozhodně bychom s návštěvou lékaře neměli otálet,“ doporučuje prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D. z II. interní kliniky FNUSA a LF MU.

Přesto, že se léčebné možnosti revmatoidní artritidy neustále zdokonalují, zůstává onemocnění v současné době stále nevyléčitelné. Pacienti však mají k dispozici kvalitní léky a léčebné postupy. „Základem léčby revmatoidní artritidy je použití tzv. chorobu modifikujících léků, konvenčních syntetických nebo nověji tzv. cílených, biologických nebo syntetických léků, které představují velmi moderní možnost léčby tohoto onemocnění. Bylo prokázáno, že tyto léky pomáhají pacientům významně snižovat intenzitu symptomů, jakými jsou bolest, ztuhlost nebo únava, ale především zpomalují nebo úplně zastavují progresi nevratného poškozování pohybového aparátu, pomáhají pacientům udržet správnou funkci kloubů, zachovat schopnost vykonávat svoji původní profesi nebo udržet přiměřenou kvalitu života. Použití cílené léčby rovněž významným způsobem snižuje počet pacientů vyžadujících hospitalizaci. Přesnou indikaci k jejich použití musí vždy po vzájemné dohodě s pacientem zvážit revmatolog,“ dodává prof. Petr Němec.

Dobrou zprávou je, že se péče o pacienty s revmatoidní artritidou neustále zdokonaluje. Ve vývoji je dalších přibližně 50 nových moderních léků, které mohou v blízké budoucnosti péči o pacienty s tímto zákeřným onemocněním dále zkvalitnit.

Počet pacientů s revmatoidní artritidou roste

 

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dnes po 14. hodině začali ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR volit první pacienti. 55 jich bylo zapsáno ve zvláštním seznamu voličů, který nemocnice musela uzavřít a odevzdat již 1. října (původně 59, čtyři však mezitím byli propuštěni), dalších 15 pacientů bylo hospitalizováno a volí s vyřízeným voličským průkazem.

Nejvyšší počet pacientů – voličů se nachází na Doléčovacím a rehabilitačním oddělení, kde je nejvíce dlouhodobě hospitalizovaných a starších pacientů. Zbylí pacienti volili na dalších sedmi klinikách, ale to se již jednalo spíše o jednotlivce. S voličským průkazem odvolila také jedna sestra, která celý průběh voleb tráví v práci.

Konkrétně na I. ortopedické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU volil Jiří Tušer (64 let) z Lelekovic u Brna. „Jsem po operaci, u sv. Anny mi vyměňovali už druhou kyčel. V nemocnici volím poprvé v životě, volit jsem rozhodně chtěl. A koho? Řeknu Vám jen to, že jsem celý život pravičák,“ řekl s úsměvem Jiří Tušer.

V sobotu 9. října budou volit dva pacienti s voličským průkazem, kteří se nemohli voleb zúčastnit dnes kvůli absolvovaným operacím. Tohle číslo se samozřejmě ještě může do zítřka změnit v případě, že budou hospitalizováni další pacienti s voličskými průkazy.

Ve FN u sv. Anny odvolili první pacienti

Jeseniovu cenu, která je určena pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně, získal v anketě Lékař roku MUDr. Zdeněk Stárek, Ph.D., z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Laureáty Jeseniovy ceny nominují odborné a zájmové organizace, konkrétního člověka pak vybírá komise sestavená z odborníků pod hlavičkou Unie pacientů.

Zdeněk Stárek je vedoucím lékařem pracoviště elektrofyziologie na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a zároveň také vedoucím výzkumného týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA. „Ocenění si velmi vážím, jde však o výsledek spolupráce celého výzkumného týmu a dalších partnerů, takže jej vnímám jako týmové ocenění,“ uvedl MUDr. Stárek. Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák k tomu dodal: „Jsem samozřejmě rád za každé ocenění vynikající práce našich odborníků. O to více, když se sejde úspěch na poli vědy, který se vzápětí promítne do úspěšné léčby pacientů. Tady se konkrétně ukazuje, jak je výhodné spojení nemocnice a vědeckého centra. Panu doktoru Stárkovi moc blahopřeji.“

Ocenění získal Zdeněk Stárek zejména za podíl na českém patentu a užitném vzoru střídavého elektroporačního generátoru, což je netermální zdroj energie, umožňující ablaci srdečního svalu při katétrové léčbě. Nové řešení pomůže zejména pacientům se srdeční arytmií a při včasnější diagnóze několika typů onkologických onemocnění. Pro léčbu srdečních arytmií, tedy ablaci (doslova odizolování) abnormální srdeční tkáně, se v současnosti standardně používá termální radiofrekvenční energie, kdy ale může hrozit poškození okolních struktur, např. jícnu. Český patent je zapsán společně s Vysokým učením technickým v Brně.

Anketa Lékař roku má dlouholetou záštitu České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Letos se konala již potřinácté.

Zdeněk Stárek z FN u sv. Anny v Brně uspěl v anketě Lékař roku

 

Bezmála půl miliardy korun je vyčleněno z evropských fondů pro Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně na rozvoj a modernizaci pracovišť pro posílení připravenosti nemocnice v boji s pandemickými hrozbami.

Rekonstrukce stávajících prostor, stavební úpravy v areálu a modernizace přístrojového vybavení. To jsou hlavní cíle projektu, se kterým uspěla Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) ve veřejné výzvě č. 98 REACT EU, kterou vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj letos v květnu. „Naše nemocnice byla jedním z poskytovatelů lůžkové péče zapojených ve standardizované síti urgentních příjmů zajišťujících péči o pacienty s onemocněním COVID-19 a od začátku pandemie jich bylo u nás hospitalizováno více než tři tisíce,“ uvedl ředitel FNUSA Ing. Vlastimil Vajdák.

Právě pandemická situace odhalila slabá místa, která v souvislosti s umísťováním vysokého počtu pacientů v krátké době v nemocnici existují. „Díky tomuto projektu budeme daleko lépe připraveni na podobné epidemické hrozby, a to nejen z hlediska modernizace přístrojového vybavení, ale také lůžek akutní péče a zkvalitnění zdravotní péče všeobecně,“ dodal ředitel Vajdák.

Úpravy a modernizace se budou týkat většiny klinik, konkrétně půjde o Anesteziologicko-resuscitační kliniku, Kliniku zobrazovacích metod, I. a II. chirurgickou kliniku, I. interní kardioangiologickou kliniku, I. neurologickou kliniku, Neurochirurgickou kliniku, I. ortopedickou kliniku a II. interní kliniku. Konkrétně to bude znamenat například vybudování kardiostacionáře, nákup nových přístrojů na podporu srdeční a respirační činnosti ECMO či doplnění rozvodů mediplynů v místech, kde jsou nyní pouze kyslíkové láhve.

Pro pacienty to bude znamenat zejména zajištění kvalitnější zdravotní péče a možnost jejich léčby v moderním a bezpečném prostředí, přesnější diagnostiku anebo rychlý návrat plánovaných operací na původní úroveň.

Projekt REACT EU bude trvat až do prosince 2023 a je na něj vyčleněno 499 548 740,77 Kč.

FN u sv. Anny zahájila projekt REACT EU

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude mít od ledna 2022 novou ředitelku. Na základě výběrového řízení byla vybrána prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Významná česká neuroložka a vědkyně prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D., nyní působí jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Do funkce ředitelky FNUSA-ICRC nastoupí s novým rokem 2022.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) tak uzavře letošním rokem jednu z nejnáročnějších kapitol ve své historii, totiž náročnou restrukturalizaci. Právě s tímto úkolem nastupoval do funkce před rokem a půl prozatímní ředitel Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Jsem rád, že jsem mohl přispět ke zdárnému „ukotvení“ centra v době, kdy jsme museli provést kvůli sníženým finančním prostředkům řadu změn. Nyní nastal čas, kdy je potřeba, aby se do čela této instituce postavil vědec se schopnostmi manažera, který bude řídit celý institut a posouvat tohle skvělé pracoviště dál,“ uvedl Pavel Iványi.

Profesorka Irena Rektorová se na své nové působiště těší a zatím ho komentuje jen stručně: „Jedná se o velmi náročnou výzvu, mou jasnou prioritou bude excelentní výzkum.“

Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ing. Vlastimil Vajdák ji doplnil: „Prof. Irena Rektorová je skvělý odborník, známý na poli neurověd nejen v České republice. Její budoucí angažmá v našem Mezinárodním centru klinického výzkumu považuji za výbornou volbu a věřím, že v čele s ní výzkumné týmy dosáhnou ještě významnějších výsledků.“

Novou ředitelkou FNUSA-ICRC bude Irena Rektorová

„Mám dvě děti a chci, aby se nebály být s maminkou samy,“ vysvětluje na lůžku I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU Věra Švandrlíková, proč se rozhodla pro chirurgické řešení epilepsie. V mozku má zavedených patnáct elektrod a pod dohledem zdravotníků sledujících nepřetržitě její stav čeká na další epileptický záchvat. Díky monitoringu mozkové aktivity lékaři dokážou přesně identifikovat ložisko způsobující epileptické epizody a následně jej odstranit.

Věra Švandrlíková epileptickými záchvaty trpí od dvanácti let, setkává se s nimi i několikrát za měsíc. Stejně jako až 30 % takto nemocných má farmakorezistentní epilepsii, tedy léky neřešitelnou formu nemoci. Proto se rozhodla přistoupit k chirurgickému zákroku. „Intracerebrální elektrody implantujeme v rámci předoperačního došetřování do předem vytipovaných míst v mozku, abychom viděli, co se v těchto oblastech během záchvatu děje, a mohli tato místa poté operovat s mnohem větší jistotou,“ popisuje neurolog MUDr. Ondřej Strýček, Ph.D., z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Lékaři takové sledování provádějí zhruba dvacetkrát ročně, zájemců o zákrok je velké množství. Někteří pacienti jsou monitorováni i déle než týden, než se epileptický záchvat dostaví. „Od operace očekávám, že mi v budoucnu výrazně usnadní život. Nemoc mě omezuje, ať už jde o výběr povolání nebo partnerské vztahy. Málokdo unese neustálou hrozbu dalšího záchvatu,“ popisuje Věra Švandrlíková, která se v rámci svého předoperačního vyšetření zapojila také do výzkumu vlivu hudby na epileptické výboje.

„Využíváme toho, že má pacientka v rámci došetřování v mozku zavedené elektrody. Do speciálních těsnících sluchátek jí pouštíme různou hudbu a sledujeme, jak se odráží v počtu epileptiformních výbojů. Jejich počítáním můžeme stanovit, která hudba je pro ni z hlediska redukce výbojů nejvhodnější,“ vysvětluje neurolog Ondřej Strýček. První den pacienti poslouchají pět odlišných skladeb. Lékař vybere nejvhodnější a její účinek ověřuje následující den co nejpodobnějšími i nejkontrastnějšími skladbami.

Výzkumný tým pod vedením prof. MUDr. Ivana Rektora, CSc., společně s MUDr. Klárou Štillovou, Ph.D., už dříve ověřoval u epileptických pacientů tzv. Mozartův efekt, kdy poslech hudby, zejména pak Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur, KV 488, je považován za možnou terapii některých neuropsychiatrických poruch. Mozartova hudba skutečně epileptické výboje u sledovaných pacientů potlačovala, jinak tomu ale bylo při poslechu Haydna. Výzkumníci z Brna dále zjistili, že dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší také mezi muži a ženami s epilepsií. „Muži jsou více senzitivní na disonanci a vysokofrekvenční oscilace, ženy jsou citlivější na energetické vlastnosti hudby,“ popisuje prof. Ivan Rektor. Výsledky výzkumu autoři publikovali i v prestižním European Journal of Neurology.

Aktuální výzkum rozšířil záběr i na další hudbu, epileptikům ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nyní pouští například také filmovou muziku, klavírní minimalismus nebo relaxační hudbu. Právě ta se nejvíce líbí Věře Švandrlíkové, i když v jejím případě na potlačení výbojů nefunguje. „Pacientce nejvíce sedí Mozart, který se jí naopak nelíbí. Není vůbec výjimkou, že to pacienti vnímají takto protichůdně,“ říká Ondřej Strýček a s úsměvem dodává, že následující fázi výzkumu, kdy epileptici budou poslouchat pro ně vhodnou hudbu v domácím prostředí s cílem zjistit, zda hudba omezí kromě epileptiformních výbojů i samotné záchvaty, si někteří hudebně příliš neužijí.

„Jak jsme zjistili díky spolupráci s inženýry z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Brno, jsou to akustické charakteristiky hudby, které mají na mozkovou aktivitu epileptiků vliv, nikoliv to, zda se dotyčnému hudba líbí nebo ne,“ dodává prof. Ivan Rektor.

Operační řešení epilepsie dává naději na lepší život

MUDr. Strýček

Do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes dorazilo pět nových sanitek. Důvodem je snaha „rozjet“ vlastní zdravotní dopravní službu.

Pět zcela nový moderních sanitních vozů VW Transporter včetně vybavení nakoupila nemocnice za necelých šest milionů korun. „Zdravotní dopravní službu chceme spustit během října, musíme ještě uzavřít smlouvy s pojišťovnami a dodělat další administrativní úkony,“ uvedl provozní náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Petr Voráč a dodal: „Našim pacientům zřízení vlastní dopravy přinese daleko větší komfort, nové sanitky jsou výborně vybavené, prostorné a pohodlné. Další výhodou budou jednoznačně kratší čekací doby.“

Nemocnice nyní ještě shání dva další řidiče na jednosměnný provoz. Ti musí kromě klasického řidičského průkazu skupiny B mít také absolvovaný kurz dopravy nemocných a raněných.

FNUSA bude mít vlastní zdravotní dopravní službu

V prostorách Hvězdárny a planetária Brno začal šestý ročník konference Konopí a věda. Smyslem akce je zhodnocení rozvoje výzkumu i léčby konopím, osvěta i novinky z této oblasti. Konference se účastní 160 lidí z řad lékařů, biologů, výzkumníků, vědců, studentů i pacientů.

Kvůli epidemiologickým podmínkám musel na poslední chvíli zrušit svou účast jeden z hlavních přednášejících, doc. Lumír Hanuš, český chemik a vědec, žijící v Izraeli. I přesto má konference velmi nabitý program. „Dostaneme se od základního výzkumu, tedy studia genetiky, přes samotnou rostlinu, pěstování, zpracování, tvorbu léčivých preparátů až po klinické studie u nás i ve světě. V odpolední části dojde také na zkušenosti lékařů a jednoho pacienta,“ uvedl MVDr. Václav Trojan, vedoucí Klinicko farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Konference původně vznikla jako akce několika nadšenců, kteří se zabývali výzkumem konopí. Nyní má mezinárodní účast, a to i profesorů z různých oborů. Všichni se shodují na tom, že konopí má budoucnost. „Díky změnám, které ohledně konopí nastávají v české legislativě, stojíme na prahu období, kdy se v této oblasti pohneme možná o větší kroky než v minulosti. To nám pomůže ještě zintenzivnit propojení výzkumu s pacienty,“ řekl ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA Pavel Iványi.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je v České republice lídrem v oblasti léčby konopím. „V současné době léčíme konopím chronické bolesti různého původu u 240 pacientů, loni jich bylo 220. Největší nárůst jsme zaznamenali začátkem roku 2020, kdy se rozhodlo o tom, že 90 procent předepisovaného léčebného konopí bude hradit zdravotní pojišťovna. Do té doby se jednalo pouze o desítky pacientů,“ doplnil vedoucí Centra pro léčbu bolesti FNUSA MUDr. Radovan Hřib, který se také podílí na výzkumu konopí v Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA.

„Za poslední dva roky se nám povedla spousta věcí, namátkou vznik Cannabis research center nebo zprovoznění pěstírny konopí pro výzkum. Těší mě, že se mohu podílet na cestě, kdy začínáme u genetické informace a končíme u pacienta. Jsem hrdý a vděčný, že něco takového můžeme rozvíjet v této kombinaci a troufám si říci, že jsme jediní na světě. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně tak máme vědce, lékaře a pacienty na jednom místě, což je opravdu unikátní,“ dodal Václav Trojan.

Konference Věda a konopí shrne léčbu i výzkum

21. září si připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci. Tohle degenerativní onemocnění mozku se obvykle začíná projevovat po pětašedesátém roku života, postihuje ale i mladší ročníky. Centrum pro kognitivní poruchy I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU takto nemocných eviduje více než 500, častěji to jsou ženy.

„Nejnižší věk pacientů v našem centru byl něco pod 40 let, kdy šlo o monogenně dědičnou, tzv. familiární formu Alzheimerovy nemoci. Vzniká v důsledku mutace v důležitých genech a týká se zhruba jednoho procenta všech případů,“ říká vedoucí lékařka Centra pro kognitivní poruchy MUDr. Lenka Krajčovičová, Ph.D., a dodává, že většina pacientů je starších šedesáti let. Podle studií realizovaných v USA se nemoc vyskytuje častěji také u afroamerického a hispánského etnika.

V případě zmiňované dědičné formy se bohužel chorobě předejít nedá, v rozvoji tzv. sporadické formy v pozdějším věku ale hrají důležitou rizikové faktory, které člověk do určité míry ovlivnit může. „Faktory jako věk nebo rodinnou zátěž sice také nezměníme, zdravým životním stylem ale můžeme riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci významně snížit. Je tedy potřeba se zdravě stravovat a vyvarovat se zvyšování hmotnosti, mít dostatek pohybu a udržovat si sociální i mentální aktivitu,“ doporučuje MUDr. Lenka Krajčovičová. Nebezpečné pro rozvoj nemoci je kromě obezity, cukrovky a vysokého krevního tlaku a cholesterolu také kouření a opakované úrazy hlavy.

„Pokud má někdo podezření, že u něj Alzheimerova nemoc započala, v prvním kroku by měl navštívit svého praktického lékaře. Ten provede alespoň základní vyšetření krve a skríningový test kognitivních funkcí. Pokud se podezření potvrdí, došetří dotyčného specialista,“ vysvětluje lékařka.

Odborníci nemocnému mohou nasadit léky na paměť, tzv. kognitiva. „Jedná se o léčbu symptomatickou, tedy mírnící příznaky, která bohužel nedokáže nemoc zastavit,“ podotýká Lenka Krajčovičová. „Jako centrum ale máme také možnost klinického zkoušení nových léků, které cílí na patologické mechanismy rozvoje nemoci. Doufáme, že v brzké době budeme mít i možnost centrového podávání takovéto léčby hrazené z pojištění,“ uzavírá s mírným optimismem.

Mezinárodní den Alzheimerovy choroby podpoří také Nemocniční lékárna FNUSA, která je zapojena do screeningu včasného rozpoznání této nemoci. Zájemcům z řad veřejnosti poskytuje nejen v tento den bezplatné konzultace formou nenáročných testů přímo v lékárně při východu z FNUSA na ul. Hybešova. Je pro to potřeba udělat jedinou věc, a to objednat se telefonicky na čísle 543 182 105 nebo na mailu veronika.cillikova@fnusa.cz.

Zdravý životní styl pomáhá předejít Alzheimerově chorobě

MUDr. Lenka Krajčovičová, Ph.D.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně i nadále očkuje ve svých dvou očkovacích centrech – přímo v nemocnici, kde se očkují registrovaní i neregistrovaní zájemci, a také v brněnském OC Olympia, které slouží pouze neregistrovaným. Tento týden také začala nemocnice očkovat třetí dávkou zdravotníky, s třetími dávkami vyjede ve čtvrtek i mobilní očkovací tým do domovů pro seniory. Vždy se jedná o vakcínu výrobce Pfizer.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně již dnes evidovala zájemce o třetí očkovací dávku v registračním systému, první z nich (většinou z řad zdravotníků mimo FNUSA) se přijdou přímo do nemocnice naočkovat již zítra. Dnes začala nemocnice očkovat své zdravotníky, zájem o třetí dávku projevilo celkem 1855 zaměstnanců, během dneška jich bylo naočkováno 40. Většina z nich dostane vakcínu na svých pracovištích, tedy klinikách a odděleních, zbytek pak v očkovacím centru. První zájemci z řad veřejnosti 80+ přijdou „na řadu“ až 8. října (očkování veřejnosti 80+ ve FNUSA začalo 18. ledna 2021, druhá dávka byla v termínu od 8. února 2021).

Ve čtvrtek 23. září vyjede opět do „terénu“ mobilní očkovací tým, jako první přijde na řadu Domov pro seniory Vychodilova v Brně – tedy zařízení, ve kterém byl mobilní očkovací tým jako první v Jihomoravském kraji a jeden z prvních v České republice. Poté se zdravotníci přesunou do brněnského Domova pro seniory Kociánka. „V DS Vychodilova bychom měli naočkovat 63 lidí, v DS Kociánka 121 zájemců. Ty počtu jsou samozřejmě orientační, může se přímo na místě stát, že někdo nebude moci nebo naopak projeví zájem. Budeme očkovat i nové zájemce, a to dvoudávkovou vakcínou od Pfizeru nebo jednodávkovou od Janssena,“ uvedl vedoucí očkovacího týmu FNUSA MUDr. Libor Urbánek.

Aplikace třetí dávky je možná nejdříve za osm měsíců po aplikaci druhé dávky a její podání by naopak nemělo být později než za 12 měsíců od druhé dávky. Pokud byla předchozí vakcinace provedena v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, není nutný další informovaný souhlas. Ten je nutné vyplnit, pokud byly předchozí dávky podány jinde. Certifikát se po zápisu automaticky upraví na očkování 3/3 dávkami s datem aplikace třetí dávky a je možno jej vytisknout nebo stáhnout stejným způsobem jako u předchozí vakcinace.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně podala ve všech svých očkovacích centrech celkem již 163 tisíc očkovacích dávek (Hustopeče, které již skončily, nemocnice, Olympia). Konkrétně v OC Olympia pro neregistrované zájemce to bylo více než 20 tisíc. V Olympii se nyní denní průměry pohybují kolem 200-250 dávek, největší zájem je vždy v pátek, kdy počty dosahují až ke čtyřem stovkám. „Také v OC Olympia budeme podávat třetí dávky bez registrace, pouze s kontrolou dodržení intervalu,“ dodal MUDr. Libor Urbánek.

Očkování pokračuje, o třetí dávky je mezi zdravotníky zájem