Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy Univerzity vyvinuli model melanomu, zhoubného nádoru kůže, který spontánně metastázuje do lymfatických uzlin a plic. Model umožní velmi přesnou experimentální analýzu progrese rakoviny a významně zjednoduší testování nových léčiv.

Metastatický melanom, tedy melanom, který se rozšiřuje do celého těla, je jeden z nejagresivnějších typů rakoviny kůže a jeden z nejzhoubnějších nádorů vůbec. Jeho smrtelnost stále zůstává poměrně vysoká, i když v poslední době zaznamenáváme velký pokrok ve zvýšení účinnosti léčby, a to i u pacientů s pokročilým melanomem. Léčebné metody však stále zůstávají omezené, tento typ melanomu je známý svou vysokou rezistencí vůči konvenčním léčebným metodám, tedy chemoterapii, radioterapii nebo chirurgickému odstranění nádoru. A právě proto je výzkum nových léčebných strategií nesmírně důležitý.

Pokud se melanom zavčas neodhalí, pravděpodobnost úspěšné léčby prudce klesá. Lékaři tak apelují na pravidelné kontroly kůže a znamének. „Podezřelá z nádorového bujení jsou znaménka, která rostou, mění barvu nebo krvácejí,“ upozorňuje Hana Jedličková, přednostka I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Nedávné studie dokonce ukázaly, že šíření nádorových buněk z primárního místa nádoru do vzdálenějších částí těla může nastat dříve, než je samotný primární nádor diagnostikován. K pokroku v oblasti nacházení nových léčebných metod nyní přispěla spolupráce mezi vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity.

Brněnští vědci u laboratorních myší vyvinuli experimentální model lidského melanomu, který metastázuje do lymfatických uzlin a plic. „Námi vytvořený model rakoviny kůže spontánně metastázuje do vzdálených orgánů. Umožní tak zobrazení a přesnou analýzu formování metastáz, a to včetně studia cirkulujících nádorových buněk. Poskytne tak cenné informace o průběhu onemocnění, zejména o citlivosti nádorových buněk na testované léky,“ vysvětluje Karel Souček, vedoucí výzkumného týmu.

Zvládneme lépe monitorovat progresi melanomu

O biologii cirkulujících nádorových buněk, tedy nádorových buněk uvolňovaných z primárního nádoru nebo metastáz do krevního řečiště, je toho známo velmi málo. Vědci doposud kompletně neprozkoumali, jaké mechanismy řídí jejich uvolňování a následné usazení ve vzdálených orgánech. Nově vzniklý model však umožňuje přesné sledování vývoje kožního melanomu, což může v budoucnu přinést odpovědi na některé klíčové otázky.

„Spolehlivá detekce a izolace melanomových buněk v našem experimentálním modelu umožňuje sledovat progresi a formaci metastáz v reálném čase. Námi vyvinutým modelem byly nádorové buňky v krevním oběhu rozpoznatelné už od čtvrtého týdne vzniku nádoru,“ upřesňuje Souček. „Vyvinuli jsme model lidského melanomu, který simuluje průběh nemoci, což umožňuje studium dynamiky metastáz a identifikaci účinných terapeutických strategií. Navíc jsme zavedli novou metodu analýzy cirkulujících nádorových buněk melanomu“ dodává. Model má tak velký potenciál posunout studie zaměřené na účinnost léčiv kožní rakoviny a na porozumění a cílení šíření rakoviny.

Experimenty s laboratorními zvířaty byly realizovány v akreditovaném řízení pro chov laboratorních zvířat v Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR. Výsledný experimentální model je výsledkem dlouholeté spolupráce tohoto ústavu Akademie věd ČR a Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC).

Až polovina lidí trpících zeleným zákalem neboli glaukomem o své nemoci neví. Postavit se tichému zloději zraku, jak se onemocnění přezdívá, mohou zájemci na Oddělení nemocí očních a optometrie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně v rámci tradičního Glaukomového dne už v pátek 22. března. Preventivní akce, při které bude příchozím změřen nitrooční tlak zdarma a bez objednání, se uskuteční mezi 8. a 14. hodinou.

Glaukom je chronické, progresivní onemocnění, které vede k nevratnému poškození zrakového nervu, ztrátě zorného pole a k trvalému poklesu zrakové ostrosti. Nerozpoznané a neléčené onemocnění je jednou z hlavních příčin výskytu slepoty.

Pokud pacient pozoruje zhoršené vidění, jedná se o pozdní příznak onemocnění, kdy je nevratně poškozeno více než 40 procent vláken zrakového nervu. „Rozhodně nejde spoléhat na to, že nástup onemocnění rozpoznáme podle příznaků,“ upozorňuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie FNUSA MUDr. Hana Došková, Ph.D. Pravidelná oční vyšetření s měřením nitroočního tlaku tak zůstávají nejlepší cestou k prevenci nebo včasné diagnóze glaukomu, a právě k tomu chce přispět i letošní Glaukomový den ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Zvláště důležitá je prevence po čtyřicátém roku života.

Lékaři z Oddělení nemocí očních a optometrie v rámci minulého ročníku akce změřili nitrooční tlak sto dvaceti zájemcům. „Téměř u každého desátého jsme zjistili hodnoty výrazně přesahující horní hranice normy. Tyto pacienty jsme okamžitě objednali k dovyšetření v naší glaukomové poradně,“ říká prim. Došková. Včasná diagnóza a správná léčba dokáže významně oddálit progresi onemocnění.

Riziko výskytu glaukomu může zvyšovat genetická zátěž, významnou roli ale hraje i rasa, dioptrické vady ve smyslu krátkozrakosti i dalekozrakosti nebo sklon k nižším hodnotám krevního tlaku.

Samotné měření nitroočního tlaku je rychlé, bezbolestné a v rámci Glaukomového dne 22. března 2024 od 8 do 14 hodin se na něj není nutné objednávat. Zájemci mohou přijít do ambulance Oddělení nemocí očních a optometrie v 3. nadzemním podlaží budovy A (vstup z ulice Pekařská).

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně svou tramvají vyzývá veřejnost k darování krve. Vůz, který dnes zástupci nemocnice a brněnského dopravního podniku slavnostně pokřtili, zaujme poutavým rudým designem a hecujícími slogany. Odběrové centrum nemocnice loni zaznamenalo rekordní počet dárců – krev nebo plazmu si nechalo odebrat téměř 11 tisíc lidí, mezi nimi i zaměstnanci Dopravního podniku města Brna.

„V loňském roce do našeho centra přišlo darovat krev asi o třetinu více dárců než v předchozím roce. Výrazně přibylo i dárců krevní plazmy, kterou jsme začali odebírat až v roce 2022. To je pro nás velmi dobrá zpráva, ale krve stále není dost, proto se snažíme nové dárce oslovovat všemi možnými způsoby. Díky vstřícnosti DPMB a daru společnosti Cyrrus je jedním z nich i nová, nepřehlédnutelná tramvaj, která bude Brnem jezdit celý rok,“ uvedl Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně loni evidovalo 1137 prvodárců. Mezi nimi byli i někteří zaměstnanci Dopravního podniku města Brna. „Nemocnici jsme poskytli reklamní plochy na tramvaji. Dává nám smysl podporovat podobné projekty, proto jsme navíc mezi zaměstnanci na konci loňského roku zorganizovali hromadný odběr krve. Našich 17 dárců jsme naložili do autobusu a přivezli rovnou do centra, kde věnovali téměř 7 litrů krve. V dubnu odběr plánujeme zopakovat,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Tramvaj typu Anitra s evidenčním číslem 1807 mohou lidé nejčastěji vídat na lince číslo 5, která projíždí právě kolem nemocnice u svaté Anny v Brně. Cestující tak může dovézt přímo na odběr. Dalšími linkami, na které je dopravce vypravuje, jsou 2, 10 a o víkendech 3.

Za nárůstem počtu dárců Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně vidí kromě informování veřejnosti i péči o své klienty. „Děláme maximum pro to, aby se u nás dárci cítili dobře. Vítá je příjemný personál, nabídneme kávu, čaj, něco dobrého na snídani, lidé od nás dostanou jako poděkování benefity od našich partnerů, například slevu na vstupenky do Aqualandu Moravia nebo aktuálně v rámci valentýnské akce kosmetický balíček. Po odběru mohou zajít dočerpat energii do místního bufetu a využít tam voucher na nákup pochutin za sto korun,“ vysvětlil Vajdák.

Objev éterové anestezie navždy změnil medicínu. Možnost bezbolestného vedení operace se z Bostonu šířila na tehdejší poměry ohromnou rychlostí, a tak už 4. února roku 1847 mohla být revoluční metoda použita i v Česku. Vůbec poprvé ji na našem území vyzkoušel lékař Augustus Göttinger, který za užití éteru úspěšně amputoval v dnešní Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně paži. „Z dnešního pohledu měl éter k dokonalosti daleko, hranice mezi žádoucí hloubkou narkózy a smrtí byla velmi tenká a už z roku 1847 je popsáno první fatální použití této metody,“ říká vedoucí anestezie Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miloš Chobola, Ph.D. 

Při aplikaci éteru docházelo k postupnému útlumu centrálního nervového systému, přičemž při předávkování mohlo snadno dojít k selhání srdce a dýchání. V případě pacientky Anny Dlouhé, hlavní aktérky brněnské éterové premiéry, však naštěstí vše dobře dopadlo. Po amputaci si údajně pochvalovala, že během výkonu, který trval pouhých pár minut, vůbec nic necítila. „Vzhledem k nestálosti éterové anestezie byla rychlost jedinou šancí k tomu, aby pacienti přežili,“ upřesňuje Chobola.

Populární Schimmelbuschova maska k inhalaci éteru

Dnes již mají anesteziologové k dispozici metody mnohem bezpečnější, šetrnější, a především lépe korigovatelné. Anestezie se už nepodává pouze inhalačně, jako tomu bylo v případě éteru, ale je prováděna také vpravením léků do žíly, a to v různých kombinacích, kterými jsou lékaři schopni nejen zablokovat bolest, ale zabránit i nežádoucím účinkům. „V dnešní době máme kromě účinných látek a metod k dispozici také celou řadu monitorovacích pomůcek, které nám umožňují anestezii vybalancovat tak, aby nebyla příliš mělká a nedošlo u pacienta k nepříjemným vjemům, ale zároveň ani příliš hluboká,“ vysvětluje anesteziolog.

Přestože narkóza ušetřila miliony lidí nesnesitelného utrpení, s jejím rozšířením a úspěšným zaužíváním vytanuly nové problémy, které by v minulosti byly považovány za marginální. U pacientů se sice velmi dobře podařilo potlačit bolesti a traumatizující vzpomínky na chirurgické sály, jejich stížnosti se ale přesměrovaly na pooperační nevolnosti. Ty nepředstavovaly pouze diskomfort pro nemocné, ale mnohdy vedly i ke zhoršení operačních výsledků. „Dnes těmto stavům umíme účinně zabránit, ať už samotnou multimodální analgezií nebo podáním preventivních léků,“ vysvětluje Chobola. Náchylnější k pooperační nauzee jsou podle něj mladé ženy, nekuřačky. „Vliv na pooperační stav má dokonce také to, jestli se člověku dělá špatně například na kolotočích,“ doplňuje. Při vhodné péči ale i u této rizikové skupiny můžou hodiny po operaci proběhnout bez problémů.

A jak vypadá probuzení z anestezie? „U většiny pacientů tento moment pohltí amnézie a jejich první vzpomínky jsou až z pooperačního pokoje. Obvykle ale platí, že v jaké náladě člověk usnul, tak se i probudí,“ říká Miloš Chobola. Pro většinu svých pacientů tak zůstává neviditelný. „Když si mě nepamatují, mám z toho největší radost. Je to známka dobře odvedené práce,“ uzavírá anesteziolog.

Rozhovor s MUDr. Milošem Chobolou, Ph.D., si můžete pustit také v podcastu Anna na vlnách.