MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D., bude nově reprezentovat Českou republiku v panelu Evropské neurologické akademie (EAN) pro demence. Mezi hlavní cíle, které chce v rámci této platformy propagovat, patří zejména zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci, posílení výzkumu rizikových faktorů vzniku demence spojených se životním stylem a jejich propagace jako preventivního opatření pro širokou veřejnost.

Cíle úzce navazují na její výzkum v rámci týmu Kognitivní poruchy a demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Například zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci souvisí s výzkumem prováděným na organoidech. To je malý shluk buněk se strukturou podobnou mozkové tkáni, na kterých se zkoumají příčiny vzniku Alzheimerovy choroby. Pro tuto nemoc je typická patologická kaskáda srážení bílkovin a jednou z nich je také amyloid, jehož primární funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. „Existuje teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny, než je přípustné, a tím spustit onu patologickou kaskádu,“ popsala MUDr. Kateřina Sheardová. „A my se snažíme najít, které patogeny by to mohly být – k tomu používáme právě tyto „minimozky“.

V současnosti je velká snaha najít léky, které patologickou kaskádu zastaví. Protože však tato porucha začíná i deset let předtím, než má člověk klinické příznaky a jde k lékaři, nejdůležitější je tyto pacienty najít včas. Důležité je proto mít testy, které by byly finančně a klinicky dostupné a měly relevantní výsledky. Možnosti, jak tyto specifické nefunkční bílkoviny vyšetřit, existují.  Například amyloidovým petem, což je ale drahé zobrazovací vyšetření, které není dostupné všem. Případně se dají zjistit lumbální punkcí, která je však zase invazivní a pro pacienta nepříjemná. V současnosti se také rozvíjí hledání biomarkerů v krvi, takže by bylo možné detekovat onemocnění po krevním odběru.

Další velmi jednoduchou možností jsou speciální, velmi citlivé neuropsychologické testy, které by odhalily tento začínající deficit dříve, než běžné testy používané nyní. „Náš tým se specializuje na prostorovou navigaci, tedy počítačově simulovanou orientaci v aréně, kde testujeme schopnost člověka dojít k cíli,“ dodala Kateřina Sheardová.

Druhý cíl, tedy výzkum rizikových faktorů vzniku demence spojených s životním stylem a jejich prevence, staví zejména na preventivní studii Czech Brain Aging Study. Účastní se jí lidé, kteří mají již nějaký problém s pamětí, ale nemají ještě rozvinutý syndrom demence. V čase se pak sleduje, jak se vyvíjí jejich paměťový deficit, nález na magnetické rezonanci, eventuálně biomarkery z likvoru (mozkomíšního moku). Studie se zaměřuje také na některé ukazatele životního stylu, analyzuje se mimo jiné i to, jak životní styl ovlivňuje rychlost úbytku mozkových buněk nebo riziko demence.

Další intervenční studie, na jejíž výsledky se dá navázat, se týkala mindfulness, což je schopnost plně prožívat přítomnost a oprostit se přitom od emocí. Konkrétně se týkala metody Mindfulness based stress reduction therapy, tedy použití této techniky při zvládání stresu, který je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů u neurodegenerativních onemocnění. „Právě redukce či posílení těchto faktorů, které se dají během života ovlivnit, je to, na co bychom se měli zaměřit nejvíce, abychom nebyli vystaveni zvýšenému riziku demence,“ dodala MUDr. Kateřina Sheardová.

FNUSA-ICRC má zástupce v panelu EAN pro demence

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se musela znovu vrátit k „modelu“ vytvoření izolovaných covidových oddělení na specializovaných klinikách a pracovištích. Pacienti s nemocí COVID-19 se tak nyní léčí na obou interních klinikách, na I. dermatovenerologické, I. neurologické, II. chirurgické, I. ortopedické a anesteziologicko resuscitační klinice. A také na doléčovacím a rehabilitačním oddělení. První covidové oddělení bylo stejně jako v předchozí pandemické vlně zřízeno na I. dermatovenerologické klinice. Předtím zde fungovalo osm měsíců, od října do května. Lékaři, kteří se byli zvyklí starat výhradně o pacienty s dermatologickými nebo venerologickými problémy, tak byli nuceni pečovat o pacienty s infekční respirační chorobou. Své o tom ví mladá lékařka, dermatoložka Terézia Thomová (30).

Co pro vás bylo a je největší změnou?

Největší změnou je pro mě setkávání se se smrtí a psychicky náročná komunikace s rodinami pacientů. Často dochází k rychlému a neočekávánému zhoršení zdravotního stavu. Pacienta je potřebné neustále monitorovat a rychle reagovat na vzniklou situaci. Velkou změnou je i pracovní režim, 12hodinové denní a noční směny, nepředvídatelná pracovní doba a celodenní práce v ochranných pomůckách.

Musela jste se naučit nějaké nové „dovednosti“?

Bylo nutné oprášit vědomosti a dovednosti ze stáží na interně a ze školy, například podávání transfuzí, resuscitace, péče o pacienta s celkově zhoršeným interním stavem. Postupně jsme se učili, jak o covidového pacienta pečovat, co pomáhá a co naopak ne, na všechno se přichází postupně, pořád se objevují nové postupy, nové studie.

V jakém stavu jsou teď pacienti, kteří u vás leží?

Na našem oddělení leží převážně pacienti se středně závažným průběhem, to znamená, že je u nich nutné napojení na kyslík a další podpůrná léčba. V případě, že se zdravotní stav pacienta výrazně zhorší, překládá se na JIP nebo na ARO. Dále se k nám k doléčení překládají pacienti se závažným průběhem, například po odpojení z umělé plicní ventilace.

Máte na klinice hodně nenaočkovaných pacientů?

Na oddělení je statisticky většina pacientů bez očkování nebo u nich od druhé dávky uplynulo více než šest měsíců. Někteří nenaočkovaní litují, že se naočkovat nenechali, jiní naopak nevěří, že by jim to pomohlo.

Je výhodou, že už teď víte, co Vás čeká?

Výhodou je, že už známe systém, jak pacienta zaléčit a na co si dávat pozor. Hlavní nevýhodou je, že nikdo neví, co bude, jaké se můžou objevit mutace a kolik vln nás potenciálně ještě čeká. Zdravotníci jsou už celkově vyčerpaní a solidarita ze strany pacientů i okolí není zdaleka taková jako v minulosti. Světlo na konci tunelu se zdá být stále daleko a asi všichni bychom se už naplno chtěli věnovat svým oborům.

Dermatoložka FNUSA: Všichni už bychom se chtěli naplno věnovat svým oborům

Dva pacienti s nemocí COVID-19 ve vážném stavu, hospitalizovaní na Anesteziologicko resuscitační klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, byli dnes v dopoledních hodinách odvezeni do dvou pražských nemocnic – Nemocnice Na Homolce a Všeobecné fakultní nemocnice. 

Pro muže a ženu přijely dnes dopoledne dva sanitní vozy Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. „Uvidíme, jak bude pandemie pokračovat, nyní jsme si uvolnili ruce zhruba na 48 hodin – tak, abychom mohli v obou fakultních nemocnicích zachovat centrovou péči a zároveň mohli pomoci menším nemocnicím, které začínají mít obrovské problémy. Děkujeme armádě a pražským nemocnicím, že nám pomohou, je ale jasné, že je to jen dočasné řešení. Pokud nedojde k nějakým restriktivním opatřením nebo většímu dodržování opatření stávajících, během několika dní či jednoho, dvou týdnů se zhorší situace i v Čechách,“ uvedl prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., přednosta Anesteziologicko resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, který je zároveň krajským koordinátorem intenzivní péče v Jihomoravském kraji.

Oba pacienty odvezl z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně tzv. Biohazard tým ZZS JMK, který je určen mimo jiné k převozu vysoce infekčních pacientů. V každém sanitním voze byl lékař a dva záchranáři. Obě sanitky doprovázela také dvě policejní auta.

Dva pacienti z FNUSA byli odvezeni do pražských nemocnic

 

Do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes nastoupili čtyři hasiči z Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Dva z nich budou pomáhat s covidovými pacienty na I. dermatovenerologické klinice, další dva potom na I. interní kardioangiologické klinice.

Jedním z hasičů na I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU je třicetiletý Martin Šimík z brněnské Hasičské stanice Lidická. V nemocnici pomáhá vůbec poprvé. „U hasičů jsem pět let, k pomoci do nemocnice jsem se přihlásil dobrovolně a jsem rád, že mě vybrali. Je to samozřejmě něco úplně jiného, dneska se teprve zaučuji, sestřičky mi ukazovaly polohování s pacienty, budu donášet obědy pacientům, dělat spíš pomocné práce pod dohledem odborného personálu.“

Hasiči budou ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zatím pomáhat čtyři týdny. Kromě nich je na covidových odděleních také osm vojáků z vyškovské posádky Armády ČR. Vedení nemocnice stále jedná ještě o dalších posilách.

Do FNUSA nastoupili ke covidovým pacientům čtyři hasiči

 

Do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes ráno přijelo osm vojáků z vyškovské posádky Armády ČR. Všichni nastoupí na Anesteziologicko resuscitační kliniku FNUSA a LF MU do směnného provozu.

Vojáci budou vykonávat na anesteziologicko resuscitační klinice pomocné práce, především ty fyzicky nejvíc náročné. „Jedná se například o pomoc při polohování pacientů, zvláště uložení pacienta do pronační polohy, tedy na břiše. Pokud je pacient navíc na přístroji ECMO, je polohování obzvláště složité a těžké,“ uvedla Renata Vyhlídalová, vrchní sestra Anesteziologicko resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Vojáci také budou dle situace na klinice pomáhat při převážení pacientů na vyšetření, při příjmu materiálu na pracoviště a podobně.

Osm vojáků bude nyní na klinice dva týdny, vedení nemocnice již žádá o prodloužení této lhůty nebo zaslání dalšího týmu. Stále také probíhají jednání s hasiči a policií, pokud se vše povede domluvit, měli by jejich příslušníci nastoupit na další covidová oddělení.

Letos na jaře bylo ve Fakultní nemocnici u sv. Anny 10 vojáků, 10 hasičů a 10 policistů, cílem nemocnice je sehnat nyní alespoň tento počet.

Přibližně 95 procent všech případů cukrovky je kvalifikováno jako diabetes mellitus 2. typu, tedy varianta onemocnění, kterou je do značné míry možné odvrátit správnou prevencí. Právě na to upozorňuje každý rok Světový den diabetu, který připadá na 14. listopadu – den, kdy se roku 1891 narodil objevitel léčebných účinků inzulinu, kanadský lékař Frederick Banting.

V důsledku rostoucího výskytu dnes hovoříme o epidemii diabetu. „Znepokojující je fakt, že prevalence nemoci v současnosti stále vzrůstá,“ komentuje MUDr. Petr Žák, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra při II. interní klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Potvrzují to i data výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC, podle kterých u 64,7 % Brňanů  hrozí v následujících letech vysoké riziko rozvoje cukrovky 2. typu.

Jednou z hlavních překážek pro zastavení nárůstu případů diabetu je skutečnost, že je pacientům často diagnostikován až v pozdějších stadiích onemocnění. Existuje přitom řada rizikových faktorů, kterým lze předcházet správnou prevencí. „Pokud se podíváme, která základní režimová opatření jsou v odborných doporučeních uváděna ke zpomalení rozvoje epidemie diabetu 2. typu, jsou to pravidelná fyzická aktivita, snaha o udržení normální váhy a zanechání kouření,“ vypočítává diabetolog Petr Žák.

Nejvyšší stupeň rizika znamená takzvaný prediabetes, což je mírné zvýšení hodnot glukózy nad normální hodnotu. Pacienti s touto diagnózou mají trvale vysoké riziko (až 70 %) rozvoje cukrovky 2. typu. Právě glukózu si lidé mohou nechat změřit tento víkend od 10 do 20 hodin v obchodním centru Olympia Brno, kde studenti ze spolku IFMSA pod záštitou lékařů II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity budou provádět screeningová vyšetření. Kromě ověření hladiny cukru na zájemce čekají také stanoviště věnovaná prevenci diabetu, diskuze s nutričními terapeuty a mnoho dalšího.

Diabetes mellitus 2. typu je součástí širší poruchy nazývané metabolický syndrom, do kterého patří dále také hypertenze nebo obezita. Právě na kardiometabolické zdraví jsou zaměřené preventivní balíčky Kardiozivze FNUSA-ICRC, které zájemci nově budou moci kupovat také formou dárkových poukazů a věnovat svým blízkým třeba k Vánocům.  „Balíčky preventivních vyšetření jsou vhodné pro všechny, kteří by rádi předešli rizikovým faktorům vedoucím k obezitě, prediabetes a diabetes, hypertenzi a dyslipidémii. Jinými slovy pro lidi, kteří by rádi snížili svou hmotnost, krevní tlak, hladinu lipidů v krvi a předešli výskytu cukrovky,“ uvedl koordinátor výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC Michal Havelka.

Kardiovize aktuálně připravuje také specializovaný program pro prevenci diabetu. Spuštěn by měl být začátkem roku 2022.

Světový den diabetu: I přes covid nezapomínejme na prevenci!

Po úspěchu ve veřejné výzvě č. 98 uspěla Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně také v dalších dvou průběžných výzvách, a to č. 99 a č. 100 REACT EU, které vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj letos o prázdninách. Na modernizaci diagnostických přístrojů a zázemí pro onkologické pacienty a na rozvoj diagnostických laboratorních kapacit je tak vyčleněno více než 150 milionů korun.

Hlavním cílem projektu pro rozvoj diagnostických laboratorních kapacit pro účinný boj s pandemickými hrozbami je zvýšení připravenosti nemocnice na epidemiologické hrozby typu COVID-19, a to jak formou modernizace přístrojového vybavení, tak realizací souvisejících stavebních úprav a technologií v podporovaných lékařských oborech.

„Je třeba si uvědomit, že laboratorní vyšetření jsou veřejnou službu pro občany celého Jihomoravského kraje,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák. „V současné době poskytujeme diagnostiku onemocnění COVID-19 pro další zdravotnická zařízení v regionu i pro širokou veřejnost.“ V loňském roce bylo ve FNUSA provedeno cca 2,8 milionů laboratorních výkonů, ve spektru téměř 250 druhů analýz.

V rámci Komplexního onkologického centra mezi Masarykovým onkologickým ústavem, Fakultní nemocnicí Brno a Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, se podařilo získat také prostředky na modernizaci diagnostických přístrojů a zázemí pro onkologické pacienty.

Hlavním cílem projektu je zejména rychlejší a efektivnější diagnostika a péče u zvlášť ohrožených pacientů s onkologickým onemocněním a s ohledem na hrozby pandemického rozsahu typu COVID-19 také v souvislosti s prodělaným respiračním onemocněním. „Na poskytování onkologické péče se podílí dvacet pracovišť naší nemocnice. V rámci FNUSA bylo v roce 2020 vyšetřeno takřka šest tisíc onkologických pacientů,“ dodal ředitel Vajdák.

Projekty v rámci průběžných výzev 99 a 100 v programu REACT EU budou trvat až do prosince 2023 a pro FNUSA je vyčleněno 155 129 311,04 Kč.

Nejen pacienti Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně budou moci využívat ergoterapeutické prvky rozmístěné v areálu nemocnice. První realizovanou vlaštovkou je speciální rehabilitační chodník, jehož složení z rozličných materiálů stimuluje receptory rozmístěné na ploskách nohou a podporuje tak správnou senzomotoriku dolních končetin.

Projekt vznikl z iniciativy ergoterapeutů z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU, kteří chodník plánují využívat při práci s pacienty, samozřejmě v době, kdy jim to umožní počasí. „Bosá chůze je přirozenou rehabilitací nejen pro plochonohé, ale i pro jiné pohybové potíže při různých pohybových onemocněních,“ komentuje přínos ergoterapeutka Ladislava Chanovická.

Rehabilitační senzorický chodník je primárně určen pro bosou chůzi, aby byla stimulace receptorů na chodidlech co nejintenzivnější. Návštěvníci mohou prostřednictvím svých chodidel vnímat například štěrk, kůru, šišky, špalky, ale i písek nebo zeminu. Informace o vlastnostech povrchu odchází z receptorů do mozku a z mozku se vrací zpět k jednotlivým svalům příkaz, jak se s nerovností nepravidelného povrchu vyrovnat.

Spolu s chodníkem pro pacienty v areálu vznikl také soft trekový prostor pro nácvik chůze v terénu a na jaře je v plánu instalovat gardenterapeutický stůl, na kterém si pacienti budou trénovat jemnou motoriku při péči o rostliny. „Pro pacienty, kteří jsou ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně hospitalizováni, jsou rehabilitační prvky nejen vhodnou cvičební pomůckou, ale i výborným prostředkem pro rozptýlení myšlenek. Místo navíc může být příjemným cílem setkání pacienta s jeho blízkými,“ okomentovala za fyzioterapeuty Ladislava Chanovická.

Celý projekt vznikl díky podpoře Nadace Partnerství a Nadace pojišťovny Kooperativa. Realizaci zahradnických prací zajistila firma NATIVI GARDEN.

Na pátek 29. října připadá Světový den cévní mozkové příhody, který každý rok vyhlašuje World Stroke Organization (Světová iktová organizace). Cévní mozková příhoda (CMP) postihne za život každého čtvrtého člověka a třetina všech případů končí úmrtím pacienta. Zároveň je mrtvice nejčastější příčinou trvalé invalidity. Rychlý zásah lékaře může pacientovi zachránit život a vést k plnému vyléčení. Důležitá je edukace, i proto připravuje na 29. října Skupina veřejného zdraví z Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) živé vysílání pro šíření osvěty o mozkové mrtvici.

Mozková mrtvice ročně zasáhne více Čechů než srdeční infarkt. Ten každoročně postihne zhruba 22 tisíc lidí, CMP pak zhruba 25 tisíc za rok. Přestože se průměrný věk pacienta s cévní mozkovou příhodou pohybuje okolo 70 let, celosvětově narůstá počet stále mladších pacientů.

Jedním z mladých pacientů, kteří se léčili po ataku mozkové mrtvice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, je Eliška Nováková. Cévní mozková příhoda ji potkala ve 20 letech. „Dostala jsem mrtvici ráno, ale sanitku jsme volali až odpoledne a na sál mě vezli v šest večer. Doktoři našim řekli, že je zázrak, že mě zachránili. Zapomněla jsem mluvit a první krůčky jsem udělala až po několika týdnech v nemocnici,” popisuje svou zkušenost. Dnes, po osmi letech, stále denně cvičí svou řeč i hybnost. O svůj příběh se dělí s ostatními prostřednictvím blogu Holka s handicapem.

Stejně jako Eliška mnoho lidí příznaky mrtvice podceňuje. Proto se do péče lékařů dostávají pozdě. Důsledkem je pak vysoká četnost úmrtí i trvalé invalidity. „Mezi nejčastější symptomy cévní mozkové příhody patří omezená hybnost nebo ochrnutí končetin na jedné straně těla, pokleslý ústní koutek a nesrozumitelná či zmatená řeč,“ říká prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který je vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Při léčbě mozkové mrtvice hraje nejdůležitější roli čas. Každou minutu přichází pacient o dva miliony neuronů, a proto je zásadní při rozpoznání alespoň jednoho z výše popsaných příznaků okamžitě volat záchrannou službu na čísle 155. „Léčbu je potřeba zahájit ideálně do hodiny od vzniku příznaků. Čím později se dostane pacient do péče lékařů, tím více se snižuje jeho šance na vyléčení,” vysvětluje profesor Mikulík.

O mrtvici rapuje v novém osvětovém videoklipu také rapper MC Gey. Při psaní textu vycházel z vlastní zkušenosti – jeho dva blízcí mrtvici přežili, každý ale s jinak těžkými následky. Klip s výstižným názvem Koutek bude mít premiéru v živém vysílání na facebookové události nazvané Světový den cévní mozkové příhody, která startuje v pátek ve 14:00 hodin. Kromě nového videoklipu se zájemci mohou těšit na online program plný informací a tipů. Součástí online akce bude rozhovor s Eliškou Novákovou, informace o rizikových faktorech, prevenci, i o tom, co se děje s pacientem po převozu sanitkou v nemocnici. Virtuální komentovanou prohlídkou zájemce provede profesor Robert Mikulík.

Mrtvici zažije každý čtvrtý, jen třetina pacientů se vyléčí

Zdravotníci ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně mají snahu odoperovat co nejvíce pacientů, kteří byli nuceni své plánované operace kvůli covidové pandemii přesunout či zrušit. Některým pacientům se to kvůli prodlužování protiepidemických opatření stalo dokonce několikrát.

V souvislosti s omezením provozu během covidové pandemie došlo na I. ortopedické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU k prodloužení čekací doby na endoprotézy velkých kloubů z jednoho roku na roky dva. „Jsme pod velkým tlakem pacientů, kteří čekají na endoprotézy. Jedni byli odloženi z plánovaného výkonu během covidových omezení, další jsme museli posunout, abychom našli místo pro ty odložené. Někteří pacienti byli dokonce odložení dvakrát i třikrát, jak se prodlužovala protiepidemická opatření. Důsledkem toho je, že teď jsme nuceni operovat těžší případy. To se týká hlavně revizních náhrad, kdy endoprotéza po mnoha letech „doslouží“ a musí se vyměnit v poměrně krátké době, nejlépe do půl roku. Jestliže tato doba není dodržena, dochází k řadě mechanických komplikací, jako jsou defekty kostní tkáně, rozlámání implantátu s kovovým otěrem, migrace implantátu. Tyto komplikace jsou pak velmi obtížně řešitelné. Bohužel máme teď takových případů celou řadu,“ říká přednosta I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU doc. MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

V současné době tak klinika – aby dohnala skluz – operuje o přibližně dvě endoprotézy denně víc. Každý pracovní den tak zdravotníci implantují sedm až osm náhrad velkých kloubů. „My jsme s maximálním možným nasazením operovali i přes prázdniny. Musím říci, že se pohybujeme na hraně kapacitních a personálních možností kliniky. Více odoperovaných pacientů znamená více lůžek, v té souvislosti zkrácení doby jejich hospitalizace se snahou dodržet pooperační režim. A pak to znamená i důslednou kooperaci se zařízeními následné péče a rehabilitace. Je to velmi náročná logistika,“ uvádí přednosta ortopedie doc. Tomáš Tomáš a dodává: „Velký dík patří především našemu nelékařskému personálu. Sestřičky, místo aby si oddechly od nesmírně stresující a fyzicky náročné práce na covidových odděleních, musí nyní zvládat zvýšený počet operovaných pacientů a jejich zrychlený „průchod“ klinikou.“

Přidává se i ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák: „Chtěl bych poděkovat všem zdravotníkům z ortopedie i dalších chirurgických oborů v naší nemocnici. Opravdu operují mnohonásobně více, a to i v době, kdy jiní lidé běžně čerpají dovolenou. Smekám před nimi.“

Pro představu malé srovnání. Zdravotníci na I. ortopedické klinice FNUSA a LF MU během letních prázdnin 2019, tedy před covidovou pandemií, implantovali celkem 21 náhrad kyčelního kloubu a 18 náhrad kolenního kloubu. Letos to během prázdnin v červenci a srpnu bylo 80 kyčelních a 52 kolenních kloubů. „Teď se jen trochu děsíme toho, že by s nárůstem případů nemoci COVID-19 mohla přijít nová omezení, která by naše současné úsilí opět zastavila. Doufáme, že se tak nestane, ale kdyby k tomu došlo, jsme samozřejmě připraveni ze dne na den naši jednotku intenzivní péče znovu změnit na covidové oddělení,“ konstatuje doc. Tomáš.

Ortopedové ve FNUSA denně implantují až osm endoprotéz