Už desátý rok je únor měsícem sucha – alespoň toho alkoholového. K populární výzvě Suchej únor, která veřejnost vybízí k měsíční abstinenci, nabádá i primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná, Ph.D. „Suchej únor bych všem doporučila ze dvou důvodů. Za prvé je to pro každého příležitost si uvědomit, zda a do jaké míry jim absence konzumace alkoholu chybí, za druhé je to výrazem podpory pro ty, kteří se s abusem alkoholu ve svém životě potýkají – ať už léčbu zvažují, podstupují ji, anebo jsou právě v remisi,“ říká psycholožka.

Být abstinentem je podle ní totiž v Česku opravdu výzva. „I když alkohol patří mezi tvrdé drogy, v naší zemi si tuto skutečnost málokdo uvědomuje. Zacházíme s ním spíše jako s potravinou,“ upozorňuje Zuzana Spurná. „Alkohol je nabízen při téměř všech příležitostech, stal se pro nás nedílnou součástí mnoha společenských i svátečních rituálů. Člověk, který jej odmítá, je považován za zvláštního a ke konzumaci je často vybízen i přes vyslovení svého nezájmu, případně to může být hostitelem vnímáno jako faux pas,“ říká.

Alkohol se podle ní pak často stává první pomocí v případech jakékoliv psychické krize. „Bývá ‚léčbou‘ depresí i úzkostí. Umožňuje útěk před realitou, zapomnění, případně krátkodobé zlepšení nepříznivé reality – problémů či konfliktů, které si nechceme připustit, a které neumíme řešit,“ popisuje. V mnoha takových případech alkohol začne život pomalu ovládat, a to rozhodně ne ve prospěch uživatele. V této souvislosti Zuzana Spurná upozorňuje na to, že pozornost okolí může být svedena právě na jedincovu konzumaci alkoholu, přestože závislost je až důsledkem jiného, hlubšího problému.

„I když se jako klinický psycholog nespecializuji na léčbu závislostí na alkoholu, setkávám se s tímto problémem u svých klientů poměrně často – v poslední době více u žen než u mužů. Právě ženy nezřídka řeší vztahovou prázdnotu a nespokojenost domácím, tedy nikoliv společenským, popíjením alkoholu,“ popisuje Spurná s tím, že se na konzumaci alkoholu nejen v takových případech zvyká velmi snadno. Zbavit se tohoto zlozvyku je potom naopak obtížné, a to zejména v situacích, kdy má osoba k abusu na alkoholu sklony například kvůli zděděné vloze k závislostem.

„Různé stupně závislosti na konzumaci alkoholu prostupují celým spektrem naší společnosti a neliší se inteligencí ani socioekonomickým statusem lidí. Naopak si myslím, že inteligentní a pracovně úspěšní lidé mohou být rovněž úspěšnější ve skrývání alkoholové závislosti,“ shrnuje a závěrem dodává: „Pokud někdo alkohol odmítá, tak jeho postoj respektujme. Normální je nepít.“

 

Léčba rakoviny jde často ruku v ruce s dermatologickými problémy. Vedlejší účinky moderních preparátů se podepisují nejen na kůži velké části onkologických pacientů, ale také na kvalitě jejich vlasů nebo nehtů. Zvlášť pro ženy můžou být tyto přidružené problémy náročné, což je případ také Michaely Bláhové, pacientky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, které byla na jaře loňského roku diagnostikována rakovina tlustého střeva s metastázemi do jater.

„Podstoupila jsem těžkou, ale úspěšnou operaci. Poté následovala chemoterapie a bioléčba, na kterou se mi vytvořila těžká reakce. Obličej celý posetý „akné“, na pravé oko jsem téměř neviděla, v ústech pocity jako po spálení. Na obličej jsem si už nemohla ani sáhnout, jak byl v jednom ohni a celý vysušený,“ popisuje pacientka, kterou problémy přivedly do dermatoonkologické ambulance Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

„Nežádoucí účinky moderních preparátů určených k léčbě nádorů se bohužel velmi často manifestují zánětlivými projevy v obličeji, praskáním kůže na rukou, záněty kolem nehtových plotének. Navíc onkologická léčba, jak známo, vyvolává vypadávání vlasů, ale třeba také zvýšenou citlivost pokožky na sluneční záření nebo běžnou hygienu,“ popisuje obvyklé problémy dermatoložka MUDr. Petra Fialová.

Petra Fialová je aktuálně také odborným garantem onkokosmetické poradny projektu Nebýt na to sama, který onkologicky nemocným ženám pomáhá zorientovat se ve svém onemocnění a celou situaci zvládnout. „Sama z vlastní zkušenosti vím, že v době léčby je pokožka velmi zatížena. Každá malá pomoc v boji s nežádoucími účinky na kůži a vlasové pokožce pro mne byla důležitá, a to jak psychicky, tak fyzicky,“ říká zakladatelka iniciativy a vyléčená onkologická pacientka Andrea Nováková.

Onkokosmetická poradna funguje každé úterý a středu od 16 do 18 hodin v areálu MOU (Švejdův pavilon). „Hlavní výhodou je, že pro pacientky máme čas. Nemusíme řešit složitý zdravotní problém, jako tomu bývá při vyšetřeních v ambulanci, ale můžeme se opravdu individuálně zaměřit na kosmetickou péči a další věci, co nemocné trápí. Jedna z našich sestřiček – poradkyň má s onkoléčbou osobní zkušenost, což pacientkám také velmi pomáhá,“ dodává MUDr. Fialová.

Projekt Nebýt na to sama se onkologicky nemocným ženám snaží usnadnit jejich obtížnou životní situaci i dalšími způsoby, nabízí například bezplatné hlídání dětí, aby maminky měly čas na vyšetření, nebo skupinové podpůrné aktivity. Další z forem podpory je ta finanční.

„Před nemocí jsem byla ženou, která pečuje o svůj vzhled. Denně make-up a krásné dlouhé vlasy. Během léčby jsem je postupně ztrácela,“ popisuje pacientka Michaela, která se o iniciativě dozvěděla právě u své dermatoložky a garantky projektu Petry Fialové. „Před paní doktorkou jsem se zmínila, že si budu muset pořídit paruku. Ochotně mi domluvila schůzku v kadeřnictví a zprostředkovala kontakt na iniciativu Nebýt na to sama, kde mi na paruku nejen přispěli, ale rovnou celou proplatili. Konečně jsem se mohla cítit jako žena, velmi mi to zvedlo sebevědomí,“ říká vděčně pacientka.

Onkologické pacientky už nejsou na dermatologické problémy samy

Noční můry, výpadky paměti i deprese. Následky po těžkém covidu se v mnoha případech netýkají jen fyzického stavu, pacienty provází také psychické problémy. Ty mohou pramenit z nedostatku vzpomínek na dobu strávenou v intenzivní péči. Právě s rozpomínáním na průběh léčby pomáhají v rámci své studie zdravotní sestry z Anesteziologicko resuscitační kliniky (ARK) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Hana Žemlová a Pavla Ďásková, zdravotní sestry se specializací pro intenzivní péči, vycházejí ve svém dlouhodobém sledování postcovidových pacientů ARK z hypotézy, že vyléčení po akutním respiračním covidovém selhání budou mít po propuštění z intenzivní péče horší kvalitu života než pacienti po akutním respiračním selhání jiného původu. „Rozdíl je většinou v délce hospitalizace na anesteziologicko resuscitační klinice, množstvím podaných sedativních léků a s tím spojených dalších problémů v průběhu léčení. Nutná izolace a ošetřování v infekčním režimu působí na psychiku pacienta také nepříznivě,“ přibližuje specifika Pavla Ďásková.

„Pacienti mají nedostatek vzpomínek na dobu, kterou u nás strávili, mají děsivé sny, prožívají stesk, někdy to dojde až do depresí,“ popisuje Hana Žemlová. Nabízí jim proto také možnost pracoviště navštívit. „Pacientům, kteří za námi chodí osobně, ukazujeme oddělení, případně jejich původní pokoj a vysvětlujeme jim, co se s nimi v průběhu hospitalizace dělo. Ukazujeme jim přístroje a různé zvuky z nich, protože i tyto drobnosti se mohou promítnout pacientům do snů a způsobit nebo podpořit vznik depresí. Mnohdy jsou sny velmi bizarní a běžný člověk si s nimi neumí poradit a nechápe souvislosti,“ vysvětluje Pavla Ďásková.

Většině pacientů, kteří si nedokážou některé věci vysvětlit, se po návštěvě kliniky podle zkušeností zdravotnického personálu uleví. „Máme pozitivní zpětnou vazbu, i krátká návštěva spojená s doporučením k odborníkovi nebo vysvětlením velmi pomáhá,“ hodnotí dosavadní výsledky Hana Žemlová a dodává, že se s pacienty také rádi potkají tváří v tvář. „Znali nás jen v těch „kosmických“ oblecích, tak nás moc nepoznávají, ale občas podle očí někoho poznají a sepne jim to.“

Zmírnit následky postcovidového syndromu se personál kliniky snaží už během hospitalizace. „Uvádíme pacienty do reality, říkáme jim, co je za den, i když jsou v umělém spánku. Mluvíme na ně o jejich rodině, vyřizujeme pozdravy, aby věděli, že je o ně zájem. Vysvětlujeme, kde leží, na které klinice, v jakém městě, v jaké nemocnici,“ popisuje Pavla Ďásková a dodává, že po dlouhodobém umělém spánku se pacienti většinou budí do neklidu, kdy neví, kde jsou a co se děje.

Zdravotníci se také snaží komunikovat s rodinou. „Vybízíme blízké pacientů, aby posílali e-maily a fotky, všechno potom pacientům čteme a ukazujeme. Každý pacient má u sebe informační tabuli, na kterou můžeme nalepovat fotky toho, co mají rádi, aby až se budou probouzet, kolem sebe měli známé tváře,“ popisuje sestra.

Myšlenka na studii mapující kvalitu života pacientů po prodělané těžké formě covidu (nutnost umělé plicní ventilace) přišla v samotných počátcích pandemie. „Nebyly tehdy dobře známé dlouhodobé následky nemoci a také se na nás občas některý z pacientů s nějakým problémem obrátil, proto jsme se rozhodly začít sledovat všechny vyléčené a zároveň jim pomoci s vyhledáním odborné pomoci v případě dalších potíží,“ říká Hana Žemlová. V současné době zdravotní sestry sledují 91 pacientů, průběžné výsledky již prezentují na odborných konferencích a ve sběru dat stále pokračují. „Rády bychom po ukončení studie plynule přešly na sledování všech pacientů, kteří naším oddělením prošli,“ uzavírají sestry.

 

V pátek 28. ledna 2022 byla za účasti ministra zdravotnictví ČR prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D., ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, děkana Lékařské fakulty MU prof. MUDr. Martina Repka, Ph.D. a ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. podepsána Smlouva o vzniku společného pracoviště s názvem Mezinárodní centrum klinického výzkumu.

Jde o výsledek více než rok trvajících jednání zástupců Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Přínos společného pracoviště spočívá zejména v prohloubení spolupráce a zefektivnění využívání technologií, prostor a také lidských zdrojů. „Toto úzké propojení nám zaručí dosažení kvalitnějších výsledků a umožní koncentraci biomedicínského výzkumu v Brně. Například v oblasti grantů bude možné společně usilovat o velké strategické projekty, a tím dále podporovat prestiž Brna jako předního českého centra vědy a výzkumu,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.

Společné pracoviště bude v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na úrovni ústavu. „Vždy jsem deklaroval, že spolupráce s Masarykovou univerzitou patří k mým prioritám. Vznik společného pracoviště je logickým výstupem propojení FNUSA a MU. Půjde o poměrně samostatný celek, včetně vnitřní struktury a financování – to vše si bude řídit přednostka,“ dodal Vlastimil Vajdák. Přednostkou se stane stávající ředitelka FNUSA-ICRC prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Smlouva byla schválena také na Ministerstvu zdravotnictví ČR, nyní bude předložena Akademickému senátu Masarykovy univerzity a Lékařské fakulty MU. „Vznik dalšího společného pracoviště LF MU a FNUSA považuji za skvělý krok směrem k optimalizaci vědecko-výzkumné spolupráce obou institucí i směrem k zajištění personální stabilizace stávajících společných pracovníků. Společný ústav se také bude nově věnovat výukové činnosti mladých vědců,“ uvedl děkan LF MU Martin Repko.

Vytvoření strategického plánu a řízení společného pracoviště ICRC budou úkoly přednostky centra, prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. „Mám ráda nové výzvy, tato bude jedna z nejnáročnějších. Mojí prioritou bude především excelentní výzkum, transparentnost a finanční udržitelnost ICRC. Věřím, že společné pracoviště významně přispěje k vybudování silné vědecké platformy v Brně,“ dodala prof. Rektorová.

Prof. Rektorová je mezinárodně uznávanou a respektovanou neuroložkou, vědkyní a členkou výborů mnoha evropských a mezinárodních společností a vědeckých panelů, se specializací v oblasti movement disorders, kognitivní neurologie, neinvazivní mozkové stimulace a strukturálních a funkčních zobrazovacích metod. V současnosti působí také jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka a vedoucí Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Podpisu smlouvy se zúčastnil také ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek. „Velmi oceňuji, že v tomto unikátním projektu se ve spolupráci lékařského a pedagogického pracoviště propojuje výzkum, který nejen, že povede ke kvalitním výsledkům, ale také zapojí odborníky z obou oblastí a v neposlední řadě i šetří prostředky Ministerstva zdravotnictví. Přeji kolegům mnoho zdaru v jejich práci,“ poděkoval zúčastněným ministr Válek.

FNUSA-ICRC se mění na společné pracoviště FNUSA a LF MUFNUSA-ICRC se mění na společné pracoviště FNUSA a LF MUFNUSA-ICRC se mění na společné pracoviště FNUSA a LF MUFNUSA-ICRC se mění na společné pracoviště FNUSA a LF MU

Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se už na konci loňského roku přidalo do sítě registračních míst Českého národního registru dárců dřeně. Funguje jako náběrové centrum, což v praxi znamená, že zájemci o zápis do registru tak mohou u svaté Anny učinit odběrem krve a vyplněním přihlašovacího formuláře.

„Ideální je spojit registraci s darováním krve, vzorek můžeme získat i při odběru a nemusíme tak dárci dělat další vpich,“ popisuje proces primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová a dodává, že zájemce o zápis do registru následně čeká ještě pohovor s pracovníkem transfuzního oddělení. Ten zájemci pomůže vyplnit registrační formulář, vysvětlí, jak registr funguje a zodpoví případné dotazy. „Celý proces nezabere víc než deset minut,“ upřesňuje primářka.

Vzorek krve zaměstnanci transfuzního oddělení následně odešlou k vyšetření transplantačních znaků do centrální laboratoře ČNRDD a zápis je hotový. Jen asi jedno procento zapsaných v průběhu života obdrží zprávu, že jsou vhodnými dárci pro konkrétního pacienta. Pokud chce zájemce stále pomoci, může krvetvorné buňky darovat buď klasicky v narkóze z kosti pánevní, nebo pomocí separátoru. Ten buňky vyfiltruje z krve, a proces tak připomíná spíše darování plazmy.

Do registru dárců kostní dřeně se je ve FNUSA možné zapsat každý všední den v čase 6:15 až 13:00. „Těší nás, že je o zařazení do registru dárců kostní dřeně mezi našimi dárci zájem, zapsaly se u nás už desítky lidí,“ říká primářka Transfuzního oddělení FNUSA Jarmila Celerová. Hlásit se mohou zájemci do 35 let, další podmínky jsou podobné jako pro dárce krve (dobrý zdravotní stav, bez závažných onemocnění v minulosti, váha vyšší než 50 kg).

Do registru dárců kostní dřeně se ve FNUSA zapsaly už desítky zájemců

 

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dlouhodobě fungovala pouze krevní banka. Na podzim roku 2019 vzniklo v prostorách krevní banky také odběrové místo pro dárce krve. Po více než dvou letech tedy logicky vzniklo i transfuzní oddělení, které krev na místě zpracovává.

Nemocnice v minulosti využívala pro zpracování krve služeb jiných transfuzních zařízení. Nyní po úpravě stavebních prostor a vybavení a instalaci přístrojů již krev zpracovává sama. „Od 3. ledna 2022 jsme začali vyrábět transfuzní přípravky a krev odebranou od dárců sami zpracovávat. Naším cílem je zajistit v rámci nemocnice soběstačnost v hemoterapii a samozřejmě také ušetřit,“ říká primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová a zároveň doplňuje, že s novou činností bylo nezbytné nejen navýšit počet pracovníků, ale také se naučit nové postupy zpracování krve a výroby transfuzních přípravků.

Na oddělení byly nově pořízeny velkoobjemové centrifugy, separační lisy, šokové zmrazovače plazmy i další chladící a mrazící zařízení včetně komorových mrazících boxů určených k uchovávání plazmy. Rozšířil se také prostor pro dárce krve a do odběrového sálu nakoupila nemocnice další pohodlná křesla. „Počet našich dárců krve neustále roste, chceme pro ně vytvořit co nejpříjemnější prostředí, toho, že k nám chodí, si velmi vážíme,“ konstatuje primářka Jarmila Celerová.

Vybavení nového oddělení a rekonstrukce prostor přišla nemocnici na zhruba 30 milionů korun, část z toho byla uhrazena z dotace. Tím, že si krev nemocnice zpracuje sama, ušetří ročně asi 10 milionů.

V současné době chodí do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně darovat krev denně 20–30 lidí. Počet dárců je nyní nižší především kvůli pandemii covidu. Nové transfuzní oddělení může kapacitně zvládnout denně až 80 dárců. Připraveny jsou pro ně během celého roku nejrůznější akce s dárky a benefity. Tou nejbližší je akce Darovat krev není žádná věda! ve spolupráci s VIDA! science centrem Brno v termínu 17.-28. ledna, kdy každý dárce dostane vstupenku 1+1 do tohoto centra. Nemocnice dlouhodobě spolupracuje také s Aqualandem Moravia, společností Vitar (vitamíny, potravinové doplňky), s Optikou Valore nebo Divadlem Bolka Polívky.

FNUSA zprovoznila nové transfuzní oddělení

FNUSA zprovoznila nové transfuzní oddělení

 

Urologické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má nyní pro své pacienty nově zrekonstruované prostory. Rekonstrukce trvala přes půl roku a stála necelých 17 milionů korun.

Na původním místě byly kdysi operační sály a několik starých pokojů. Prostor byl nevyužitý, dokud před osmi měsíci nezačala rekonstrukce. Nyní je připraven pro pacienty. „Celkem se jedná o 12 lůžek v pěti pokojích, některé z nich budou nadstandardní. Doteď jsme podobnou nabídku pro pacienty neměli, a protože se na to pravidelně ptali, logicky jsme se rozhodli vytvořit je v nových prostorách,“ uvádí primář Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Petr Filipenský, Ph.D.

Nové pokoje jsou větší, moderněji vybavené a komfortnější. Pacienti mají na pokoji k dispozici vlastní sociální zařízení, televizi i klimatizaci. Za nadstandardní pokoj zaplatí podle jeho velikosti a počtu lůžek od 500 do 1100 korun za den.

V roce 2019 měla svatoanenská urologie s počtem 43 lůžek celkem 2239 pacientů, od roku 2020 již byl počet pacientů ovlivněn covidem (celkem 1929), ještě více se pandemie projevila v roce 2021 (celkem 1868 pacientů).

Pandemie covidu ovlivnila také zdraví urologických pacientů, kteří bývají hospitalizováni s nejrůznějšími urologickými potížemi. Nejakutnějšími případy jsou nádory ledvin, močového měchýře nebo prostaty, lékaři také často řeší akutní stavy jako například ledvinové koliky. „V některých případech bohužel pozorujeme pokročilejší nádory, protože pacienti někdy zbytečně odkládají návštěvu lékaře. Rovněž se prodlužují čekací doby na plánované operace, management provozu a poskytování péče se komplikuje kvůli covidovým opatřením, karanténám a podobným věcem,“ dodává primář Petr Filipenský.

Urologické oddělení otevřelo zrekonstruované pokoje

Urologické oddělení otevřelo zrekonstruované pokoje

Tento rok konečně zhubnu. Tak zní novoroční předsevzetí mnoha lidí. Jenže po dvou návštěvách fitka a týdenním půstu dle zaručených rad z internetu snaha o štíhlejší postavu často končí. Pokud chcete s kily zatočit zdravě nebo pomoci s efektivním hubnutím někomu blízkému, využijte nabídku preventivního vyšetření na Kardiovizi v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Svůj boj s nadváhou se pod dohledem lékařů rozhodl začít řešit i devětadvacetiletý Milan: „Zaujalo mě zejména to, že se nejedná o další obecnou dietu, která koluje internetem, nebo konzultace s poradci, kteří se vám snaží vnutit drahé přípravky.“

Zájemce o vyšetření na Kardiovizi čeká první den několik měření. „Lidé zjistí poměr tuku a svalů v těle, dozvědí se, kolik cukru mají v krvi a zda jim správně fungují játra a ledviny,“ řekl Michal Havelka, koordinátor studie. Po analýze výsledků následuje konzultace s nutričním terapeutem. „Trochu mě zaskočilo, že jsem nedostal přesný itinerář toho, co mám kdy jíst. Místo toho jsme si povídali, jaké potraviny bych měl zařadit více a čím případně nahradit mé oblíbené pochutiny,“ popsal Milan.

Dle odborníků ze svatoanenské nemocnice je právě tento přístup udržitelný. „Nemá cenu hrát si na zakázané potraviny. Lidé si je mohou chvíli odpírat, ale většinou pak sklouznou ke starým návykům. Důležité je, aby se naučili, že důležité je množství a počítání kalorií,“ dodal Havelka.

Milan po vyšetření na Kardiovizi změnil své životní návyky dle udělených rad. „Nebudu tvrdit, že se výsledky dostavily naráz. Musel jsem zapracovat na jídelníčku a hodně přidat pohyb. Ne vždy se mi dařilo držet režim na sto procent, ale za půl roku jsem zhubnul deset procent tělesné hmotnosti, přičemž většina byla tuku,“ pochvaloval si muž. Ocenil také, že si změny všimlo jeho okolí. „No a samozřejmě jsem rád, že jsem si zlepšil hladiny cukru a cholesterolu, takže doufám, že doktory nebudu vídat příliš často,“ dodal s úsměvem.

Pokud tedy chcete změnit svůj životní styl a vyvarovat se diet, kterými můžete hazardovat s vaším zdravím, nebo chcete potěšit někoho blízkého, neváhejte a zamiřte na web Kardiovize, kde si můžete objednat preventivní vyšetření či dárkové poukazy na něj.

 

Koncem prosince to bude rok, co ve Fakultní nemocnici u sv. Anny začali zdravotníci očkovat proti nemoci COVID-19. První dávky byly podány přesně 27. prosince 2020, doteď jich celkem bylo zhruba 210 tisíc.

Z věkových kategorií podali zdravotníci nejvíce očkovacích dávek seniorům ve věkové kategorii nad 80 let, a to 22 000. „Od září 2021 pak intenzivně přeočkováváme posilovací 3. dávkou, pro kterou si přišlo již více než 17 tisíc lidí. Od července také provozujeme očkovací centrum bez registrace v OC Olympia, kde bylo podáno již téměř 50 tisíc injekcí,“ shrnuje vedoucí očkovacího centra ve FNUSA a primářka Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D., a dodává: „Věnujeme se také očkování cizinců, žijících dlouhodobě na našem území, abychom i jim zajistili ochranu proti nejtěžším formám onemocnění. Vakcinace cizinců klade někdy vysoké nároky na náš personál, zejména na administraci, protože i když se maximálně snažíme, tak zatím nedisponujeme pracovníky schopnými komunikace v mongolštině nebo mandarínštině. Rumunština a bulharština nás v tomto kontextu na očkovacích centrech již vůbec nerozruší. Nejvíce očkovaných cizinců ale pochází z Ukrajiny a Vietnamu a dalších zemí bývalého Sovětského svazu.“

Vedoucí obou očkovacích center a mobilního očkovacího týmu, kterým Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně také disponuje, úzce spolupracují se Sociálním a zdravotním odborem Jihomoravského kraje. Mobilní tým pravidelně vyjíždí do pobytových zařízení sociální péče. „Teď v sobotu 4. prosince jsme naočkovali ve Slavkově u Brna celkem 376 lidí. Byli rádi, že nemusejí nikam dojíždět,“ komentoval akci vedoucí mobilního očkovacího týmu FNUSA MUDr. Libor Urbánek.

Zdravotníci i administrativní pracovníci v nemocnici zvládají očkování i přesto, že mají plné ruce práce ve svých běžných oborech. „Myslela jsem si, že je očkování malý projekt na pár týdnů, který následně bude předán do rukou zejména praktických lékařů a dalších organizací. Ve skutečnosti je to již skoro rok tvrdé a náročné práce, navíc při neustále se měnících podmínkách a složité organizaci. Můžeme být jenom hrdi na náš celý skvělý tým, který bez ohledu na fyzické vyčerpání i psychickou náročnost a mimo svoje úkoly na základních pracovištích nemocnice, každodenně podává kolem 1000 dávek. Před svými lidmi smekám a hluboce se skláním,“ říká primářka Pavla Urbánková, která se s manželem intenzivistou a chirurgem věnuje očkování i ve svém volném čase.

Přestože je zátěž nemocnic v mnoha ohledech enormní, jsou právě vakcinační centra nemocnic pevnou páteří očkovacího maratonu. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně provozuje očkovací centrum pro registrované zájemce přímo v areálu nemocnice, které však od 3. ledna 2022 bude fungovat nově na Hybešově ulici v budově tzv. Millenia. Je rovněž provozovatelem očkovacího centra pro neregistrované v OC Olympia. Její zdravotníci také vyjíždějí mimo „zdi“ nemocnice v rámci mobilního očkovacího týmu. V sobotu 4. prosince například naočkovali 376 lidí ve Slavkově u Brna.

FN u sv. Anny v Brně očkuje „ve velkém“

MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D., bude nově reprezentovat Českou republiku v panelu Evropské neurologické akademie (EAN) pro demence. Mezi hlavní cíle, které chce v rámci této platformy propagovat, patří zejména zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci, posílení výzkumu rizikových faktorů vzniku demence spojených se životním stylem a jejich propagace jako preventivního opatření pro širokou veřejnost.

Cíle úzce navazují na její výzkum v rámci týmu Kognitivní poruchy a demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Například zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci souvisí s výzkumem prováděným na organoidech. To je malý shluk buněk se strukturou podobnou mozkové tkáni, na kterých se zkoumají příčiny vzniku Alzheimerovy choroby. Pro tuto nemoc je typická patologická kaskáda srážení bílkovin a jednou z nich je také amyloid, jehož primární funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. „Existuje teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny, než je přípustné, a tím spustit onu patologickou kaskádu,“ popsala MUDr. Kateřina Sheardová. „A my se snažíme najít, které patogeny by to mohly být – k tomu používáme právě tyto „minimozky“.

V současnosti je velká snaha najít léky, které patologickou kaskádu zastaví. Protože však tato porucha začíná i deset let předtím, než má člověk klinické příznaky a jde k lékaři, nejdůležitější je tyto pacienty najít včas. Důležité je proto mít testy, které by byly finančně a klinicky dostupné a měly relevantní výsledky. Možnosti, jak tyto specifické nefunkční bílkoviny vyšetřit, existují.  Například amyloidovým petem, což je ale drahé zobrazovací vyšetření, které není dostupné všem. Případně se dají zjistit lumbální punkcí, která je však zase invazivní a pro pacienta nepříjemná. V současnosti se také rozvíjí hledání biomarkerů v krvi, takže by bylo možné detekovat onemocnění po krevním odběru.

Další velmi jednoduchou možností jsou speciální, velmi citlivé neuropsychologické testy, které by odhalily tento začínající deficit dříve, než běžné testy používané nyní. „Náš tým se specializuje na prostorovou navigaci, tedy počítačově simulovanou orientaci v aréně, kde testujeme schopnost člověka dojít k cíli,“ dodala Kateřina Sheardová.

Druhý cíl, tedy výzkum rizikových faktorů vzniku demence spojených s životním stylem a jejich prevence, staví zejména na preventivní studii Czech Brain Aging Study. Účastní se jí lidé, kteří mají již nějaký problém s pamětí, ale nemají ještě rozvinutý syndrom demence. V čase se pak sleduje, jak se vyvíjí jejich paměťový deficit, nález na magnetické rezonanci, eventuálně biomarkery z likvoru (mozkomíšního moku). Studie se zaměřuje také na některé ukazatele životního stylu, analyzuje se mimo jiné i to, jak životní styl ovlivňuje rychlost úbytku mozkových buněk nebo riziko demence.

Další intervenční studie, na jejíž výsledky se dá navázat, se týkala mindfulness, což je schopnost plně prožívat přítomnost a oprostit se přitom od emocí. Konkrétně se týkala metody Mindfulness based stress reduction therapy, tedy použití této techniky při zvládání stresu, který je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů u neurodegenerativních onemocnění. „Právě redukce či posílení těchto faktorů, které se dají během života ovlivnit, je to, na co bychom se měli zaměřit nejvíce, abychom nebyli vystaveni zvýšenému riziku demence,“ dodala MUDr. Kateřina Sheardová.

FNUSA-ICRC má zástupce v panelu EAN pro demence