V katedrále sv. Petra a Pavla na Petrově se 14. června v 17 hodin uskuteční mše svatá za zdravotníky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Sloužit ji bude brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle, v jejím průběhu vystoupí filharmonický sbor Beseda brněnská.

Mše byla původně plánována na březnový termín, kvůli epidemiologickým opatřením se její termín však posunul. „Musím říci, že si toho nesmírně vážím a jsem rád, že se našim zdravotníkům dostane i takové podpory. Jsem si jistý, že je to povzbudí a potěší,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

„Těžko si někdo z nás, kteří jsme nebyli v první linii pandemie koronaviru, dokáže představit, co museli lékaři, sestry a další pracovníci ve zdravotnictví během uplynulého roku prožívat, v jakých osobních i společenských nejistotách  se denně  vydávali pomáhat druhým.

Vážím si nezištné a obětavé pomoci všech lékařů, sester a pracovníků Fakultní nemocnice u sv.  Anny,  děkuji za jejich pracovní i lidskou obětavost a těším se na společně prožitou bohoslužbu v brněnské katedrále.  A upřímně jim přeji, aby se  to těžké, co  prožívali, proměnilo v radostnou jistotu, že jejich poslání je jedinečné, a že nic z toho, co vykonali pro druhé, nebude zapomenuto,“ řekl Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský.

Průběh mše svaté bude přenášen na internet, zájemci ji mohou sledovat ZDE.

Bohoslužba je začátkem spolupráce nemocnice s místní farností. Před vánočními svátky je plánován v katedrále sv. Petra a Pavla na Petrově také benefiční adventní koncert.

V katedrále na Petrově se uskuteční mše za zdravotníky u sv. Anny

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU připravila pro zájemce, kteří prodělali onemocnění COVID-19 a mají další zdravotní problémy, speciální rehabilitační program. Cílem je zlepšení jejich zdravotního stavu a tolerance zátěže.

Program je určen pacientům, kteří mají po prodělání nemoci COVID-19 různé zdravotní potíže. „Především dechové potíže, ale i blíže nespecifikované problémy jako je únava při běžných denních činnostech, povšechné bolesti svalstva, malých i velkých kloubů a podobně,“ popisuje primářka Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU MUDr. Michaela Sosíková, Ph.D. a dodává: „Program začíná komplexním vyšetřením rehabilitačním lékařem v naší ambulanci a poté pokračuje řízeným ambulantním tréninkem dvakrát týdně 60 minut – samozřejmě pod vedením erudovaného fyzioterapeuta. Šedesátiminutová cvičební jednotka je zaměřena na zvýšení svalové síly končetinového i trupového svalstva, a to s využitím různých rehabilitačních pomůcek, včetně cvičení na míčích, cvičení s pružnými tahy, zaměřujeme se také na korekci postoje, dynamiky hrudního koše a hrudní páteře, nácvik správného držení těla a optimalizaci pohybových návyků. Celý cyklus trvá celkem jeden měsíc, tedy osm tréninků. Pak následuje výstupní kontrolní vyšetření u lékaře a zhodnocení efektu terapie.“

První „turnus“ cvičení již proběhl, zúčastnili se ho zaměstnanci FN u sv. Anny v Brně, kteří po prodělání covidu měli potíže. Jednou z rehabilitujících byla i Markéta Geierová. „S nemocí COVID-19 jsem byla hospitalizovaná, po propuštění z nemocnice jsem se při sebemenší námaze zadýchávala, nevyšla do schodů, byla jsem velmi unavená. Absolvovala jsem potom vyšetření v rehabilitační ambulanci a na spirometru, následovalo dvakrát týdně speciální cvičení,“ popisuje bývalá pacientka a pokračuje: „Na začátku i na konci cvičení jsme vyplnili dotazník týkající se aktuálního zdravotního stavu. Předmětem byla zejména dechová cvičení a cvičení na posílení dýchací soustavy, jejichž obtížnost se postupně zvyšovala. Všichni účastníci byli neustále monitorování, zda nemají potíže a cvičení zvládají. Na závěr lekce proběhl nácvik chůze nordic walking, což je vhodná terapie. Přístup fyzioterapeutů byl velmi vstřícný, v malé skupině pěti lidí měli možnost se každému věnovat individuálně. Teď už zvládám všechny činnosti bez omezení, snažím se cvičit doma a každý den chodit s holemi.“

Nyní je program otevřený i pro veřejnost.  Zájemci se mohou objednat přímo v ambulanci rehabilitace Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace, a to na telefonním čísle 543 183 002. Ideální je mít ke vstupnímu vyšetření připravenou dostupnou zdravotní dokumentaci, případně žádanku od praktického lékaře či jiného specialisty, který pacientovi rehabilitaci doporučuje. Není to však podmínkou, indikaci posoudí odborník kliniky u vstupní prohlídky.

Odborníci ve FNUSA rehabilitují s post covidovými pacienty

 

S přibývajícími slunečnými dny dermatologové z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně varují před rizikem vzniku melanomu. Nebezpečné je opakované spálení kůže i celková kumulativní dávka UV záření. Během pandemie onemocnění COVID-19 navíc lidé často zanedbávali prevenci a podezřelá mateřská znaménka nebo jiné změny na kůži neřešili.

„Počet nových případů maligního melanomu ročně v Česku stále narůstá,“ upozorňuje primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D. Podílí se na tom podle něj i obliba letních dovolených se sluněním. „Základem prevence rozvoje melanomu i jiných typů rakoviny kůže je chránit pokožku před UV paprsky. To znamená nevystavovat ji přímému působení slunce, a to zejména mezi 11. a 15. hodinou. Při delším pobytu na slunci je vždy nutné použít přípravky s ochrannými UVB i UVA filtry, přičemž důležité je i správné zvolení výšky ochranných faktorů. Tedy čím světlejší máme kůži a čím delší dobu jsme na slunci, tím vyšší filtr je nutné zvolit,“ radí MUDr. Miroslav Nečas.

Nejohroženější skupinou jsou právě lidé s nízkým kožním fototypem, tedy se světlou kůží a rezavými či světlými vlasy, kteří se na slunci brzy spálí. „Ohrožení jsou také ti, kteří mají velké množství tzv. dysplastických kožních névů, potenciálně velmi rizikových pigmentových znamének směrem k vývoji do maligního melanomu. Další rizikovou skupinou jsou lidé, kteří se v průběhu života, především v dětství, na sluníčku opakovaně spálili,“ říká MUDr. Miroslav Nečas a dodává, že z tohoto hlediska je velmi rizikové také nekontrolované opalování v soláriích. U melanomu je nebezpečné zejména opakované spálení kůže, u jiných typů kožní rakoviny (bazaliom  či spinaliom) spíše celková kumulativní dávka UV záření. Úmrtnost na rakovinu kůže v České republice mírně klesá, což je dáno včasnou terapií a také  stále modernějšími a účinnějšími léčebnými metodami  pokročilého onemocnění.

I proto kožní lékaři vybízejí k pravidelnému samovyšetřování kožních znamének a preventivním kontrolám u odborníků, nejlépe dermatologů. Čím dříve lékař  rakovinu kůže odhalí, tím lépe je léčitelná. „Pokud si lidé naleznou podezřelé znaménko, mohou se objednat do naší poradny pro pigmentové afekce, která funguje každé úterý od 13 do 15 hodin. Je možné také vyšetření digitálním dermatoskopem,“ apeluje primář dermatovenerologické kliniky Miroslav Nečas. Zájemci o preventivní prohlídku se mohou objednávat na tel. čísle 543 182 799.

Pozor na sluníčko, varují dermatologové FNUSA

Nemoc COVID-19 na čas zastavila práci dobrovolníků u pacientů a bohužel některé z nich i odradila v dalším pokračování dobrovolnické činnosti. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, konkrétně DobroCentrum u sv. Anny, proto znovu hledá dobrovolníky. Centrum funguje již sedmým rokem, vystřídala se v něm více než stovka lidí, kteří na nemocničních odděleních strávili mnoho hodin času.

A co vlastně běžně dělá takový dobrovolník? Může třeba pomáhat pacientovi s křížovkou, doprovodit ho na procházku, ale také trénovat jeho paměť nebo asistovat při terapiích. Dá se říci, že všechny činnosti zajišťované dobrovolníky spojuje jedno – nezištná snaha pomoci pacientovi překlenout náročné období. „Cílem našich aktivit je pacienta potěšit, alespoň na chvíli mu pomoci zapomenout na strach nebo bolest a rozbít monotónnost nemocničních dnů,“ říká vedoucí DobroCentra u sv. Anny v Brně Svatava Kalná a dodává, že i přes psychickou náročnost ji práce s nemocnými nabíjí pozitivní energií. „Vždycky, když to nejde úplně snadno a jsem unavená, stačí úsměv pacienta nebo prosté ‚děkuji‘, a najednou to všechno dává smysl,“ říká s tím, že dobrovolníků není nikdy dost, a proto jsou rádi za každou novou posilu.

Z původní téměř stovky dobrovolníků je jich nyní pouhých 36. Svou roli v tom sehrála epidemiologická situace, někteří dobrovolníci z řad studentů dokončili školy, jiní řešili například problémy s prací. „Máme dobrovolníky různého věku, pracovníky různých profesí, majitele firem, maminky na mateřské i seniory,“ doplňuje Svatava Kalná s tím, že uvítají každého, kdo chce pomoci.

DobroCentrum u sv. Anny oficiálně funguje od ledna 2015. Dobrovolnické aktivity připravuje pro několik klinik a oddělení, řada akcí může být zajímavá i pro personál nebo veřejnost. Dobrovolníci také pomáhají s propagací dárcovství krve. O možnostech dobrovolnictví v programech DobroCentra u sv. Anny se zájemci mohou informovat na webu FNUSA, kde naleznou i přihlašovací formulář, nebo mohou rovnou napsat na emailovou adresu andrea.halatova@fnusa.cz.

FN u sv. Anny v Brně hledá dobrovolníky

Náměstek Úseku informatiky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Martin Mareček je jedním ze zakladatelů celostátní iniciativy na kyberochranu nemocnic. Pokusů o kybernetický útok na zdravotnická zařízení stále přibývá, a tak není divu, že některé z nich spojily síly.

Napadení elektronických systémů hackery je v poslední době časté…

Pokusy o napadení jsou zaznamenávány na denní bázi. Někdy se jedná o phishing, jindy zase o cílené pokusy prolomení firewallů, případně zneužití známých zranitelností. Abychom nekřivdili pouze uživatelům, tak selhání lidského faktorů samozřejmě existuje i u systémových inženýrů a IT odborníků. Nicméně v těchto případech se jedná v drtivé většině případů o selhání jedince nebo o chybu systémovou. I na tomto bojišti však platí, že ochrana je stejně silná jako její nejslabší článek. Za úspěšným útokem, kdy dojde k poškození či zcizení dat, je bohužel nejčastěji na prvním místě selhání lidského faktoru následováno dalšími. Jinak řečeno, když už jsem uvnitř, tak se trochu „porozhlédnu“.

Co konkrétně lidé dělají špatně v otázce kyberbezpečnosti?

Nevětším prohřeškem je podle mých zkušeností malá ostražitost, důvěra a neuvědomění si následků.  Jinak řečeno: „Mně se to stát nemůže.“ Mezi nejčastější prohřešky patří vyplnění přihlašovacích údajů na neautentické internetové stránce, případně otevření nebezpečné přílohy obsahující škodlivý kód z e-mailové komunikace. Jako další příklad lze uvést i použití flash disku, který byl úmyslně útočníkem nastražen, případně neprověření pracovníka, který se vydává za zástupce servisní organizace s argumentem o provedení lokální opravy.

Proč se teď tyto věci dějí mnohem více než před pár lety?

Pokusy o získání citlivých údajů tady byly vždycky. Ale ano, musím potvrdit, že v čase narůstá počet pokusů o kompromitaci. Od jednoduchého „očuchávání“ vnějšího perimetru, až po cílené sofistikované pokusy kompromitace uživatelských přístupů do sítě a jejich následné zneužití. Nejčastější je již zmíněný phishing, kdy se může jednat o lákání finančních prostředků, snahu vylákat oběť na nebezpečné internetové stránky nebo získat přihlašovací údaje. V poslední době jsou tyty pokusy už na takové úrovni, že dochází k telefonním hovorům, kdy se volající prezentuje jako pracovník bankovního ústavu se snahou autorizovat bankovní operaci.

Kdy se útočí nejčastěji, ve dne nebo v noci?

Během nočních hodin jsou nejčastěji směřované útoky, které využívají vysokého výkonu výpočetní techniky. Tedy například při šifrování dat. V tomto okamžiku jsou lidé u PC považováni za nežádoucí faktory, protože by mohli identifikovat probíhající šifrování a celý útok zmařit. Naproti tomu DDoS útoky na online služby se zase dějí v době, kdy jsou tyto služby nejvíce využívány. Tak, aby způsobená škoda přetížením ovlivnila co nejvíce lidí.

Byl jste jedním ze zakladatelů celostátní iniciativy na kyberochranu nemocnic. Co je jejím cílem?

První myšlenka iniciativy se začala rodit po útoku na Benešovskou nemocnici. Cílem bylo vzájemně si mezi nemocnicemi pomoci a sdílet informace, zkušenosti a zároveň know-how. Aktuálně signovalo memorandum iniciativy více než 20 organizací včetně ČVUT, Národní agentury pro komunikační a informační technologie a CESNETu. Celkově se k ní připojilo také již více než 40 zdravotnických subjektů v rámci celé republiky. Cíle a důvody se samy nabízí. Stačí si spočítat, kolik potřebuje jedna organizace bezpečnostních pracovníků a kolik jich najdeme na trhu práce. Při sdílení těchto osob dojde k úspoře finančních i lidských zdrojů v řádech desítek milionů ročně. Další informace o této iniciativě a jejích aktivitách jsou k dohledání na internetových stránkách https://hsoc.cesnet.cz.

Jedním z nápadů iniciativy je vytvoření sdíleného bezpečnostního operačního centra. Jak by takové centrum fungovalo?

V dnešní době využívání informačních a komunikačních technologií se jedná o jednoduchou myšlenku. Nezáleží na tom, kde zrovna člověk fyzicky sídlí. Takové dohledové centrum by ve skutečnosti analyzovalo data „odkudkoliv“, následně by se tato data ukládala v rámci zabezpečené infrastruktury. A zde se právě nabízí sdílení odborníků z jednotlivých zapojených subjektů. Výsledkem by tedy nebyl „jenom“ provoz dohledového centra, ale souběžně úspora finančních prostředků pro všechny zapojené subjekty a udržování rozvoje a informovanosti podílejících se sdílených pracovníků. Výhodou takového sdíleného centra je možnost reagovat a řešit incident v některé s dohledovaných organizacích a aplikovat jej na všechny zapojené a tím minimalizovat rizika i následky.

Je vůbec možné absolutně zamezit kyberútokům? Nebudou vždycky ti útočníci o krok dopředu?

Kyberútokům jako takovým lze absolutně zamezit pouze jediným způsobem, a to vypnutím globální sítě a vzdáním se digitalizace. (smích) Ano, uznávám, že tento jediný způsob je mimo mísu a nereálný. Takže jednoduchou odpovědí na otázku je: NE. Útočníci nejenže jsou kroky napřed, ale i v budoucnu budou na míle vzdáleni. V tomto duchu lze říci, že útočníci mohou replikovat a inovovat útoky stále v náhodných cyklech, i když se jim nezdaří. My na druhé straně barikády musíme být stále připraveni a nesmíme podlehnout.

Za úspěšným kyberútokem je nejčastěji selhání lidského faktoru

Těžší průběh covidu a vyšší riziko úmrtí. Skutečnost, která motivovala miliony kuřáků po celém světě, aby svému zlozvyku řekli ne. Letošní kampaň Světové zdravotnické organizace ke Světovému dni bez tabáku (31. 5.) k takovému závazku vybízí i ostatní a nemocniční lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se přidává s osvětovou akcí Začněte žít bez tabáku.

Odborníci z konzultačního centra lékárny si na týden od 31. května do 4. června pro zájemce připravili ukázku terapeutických variant nikotinové substituce i s možností vyzkoušet si konkrétní žvýkačky, pastilky, spreje a náplasti, tedy produkty, které přestávajícím kuřákům pomáhají zvládat abstinenční příznaky.

„Zájemcům můžeme změřit také množství oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu, což u kuřáků ukazuje na množství vykouřených cigaret,“ doplnil PharmDr. Marek Lžičař, který se v konzultačním centru nemocniční lékárny zaměřuje právě na pomoc lidem, kteří se rozhodnou přestat kouřit. „V lékárně se problematikou odvykání kouření a pomoci při tomto nelehkém procesu zabýváme dlouhodobě. Díky tomu vidíme, že má naše služba smysl,“ uvedl Marek Lžičař s tím, že úspěšně přestane kouřit více než polovina příchozích.

Při úvodní konzultaci v lékárně klientům stanoví míru závislosti na nikotinu a navrhnou další postup. Obvykle vytvoří plán na tři až čtyři měsíce, během kterých pacient dochází pravidelně na konzultace. Služba je poskytovaná bezplatně.

Kouření je významný rizikový faktor srdečního infarktu a cévní mozkové příhody, nádorových onemocnění, cukrovky nebo nemocí plic, ale i poruch spánku. Podle studie Kardiovize, která na vzorku jednoho procenta obyvatel Brna dlouhodobě sleduje lokální úroveň zdraví, přitom kouří 23,5 % Brňanů a dalších 25,6 % patří do skupiny bývalých kuřáků. „Největší počet cigaret denně vykouří lidé ve věku 65 let a více, zapálí si v průměru více než devatenáctkrát za den,“ uvádí koordinátorka studie Jana Jarešová.

18 procent kuřáků užívá kromě cigaret také jiné tabákové výrobky, nejčastěji to jsou e-cigarety (38 %). „V elektronických cigaretách vzniká také dým, ale neobsahuje zdaleka takové množství škodlivých látek. Přesto není zcela jisté, že nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Do těla uživatele se dostává nikotin a při dlouhodobém používání může vzrůst míra závislosti. Při případném návratu k cigaretám je nutné kouřit výrazně vyšší počet cigaret k zajištění požadované hladiny nikotinu v těle,“ upozornil Marek Lžičař.

Odborníci v nemocniční lékárně na Hybešově ulici uvítají zájemce o odvykání kouření denně mezi 9. a 14. hodinou, po předchozí telefonické domluvě na čísle +420 543 182 164 také mimo tento čas. „Věříme, že během této týdenní akce přivedeme k rozhodnutí přestat kouřit další pacienty, které společně dovedeme až k nekuřáctví,“ uzavřel za konzultační centrum lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PharmDr. Marek Lžičař.

Začněte žít bez tabáku, vybízí akce lékárny FNUSA

Začněte žít bez tabáku, vybízí akce lékárny FNUSA

Chcete zabránit rozvoji cukrovky? Nejste spokojeni se svou váhou? Necítíte se ve svém těle dobře? Tyto tři otázky jsou součástí kampaně pro nábor do nového projektu podpory správného životního stylu, který odstartuje už o prázdninách v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Pilotní výzkumný projekt bude realizovat výzkumný tým Kardiovize, kde se vědci soustředí právě na choroby spojené s nesprávnými životními návyky. „Nejprve vyhodnotíme současný stav jedince, například pohybovou aktivitu, zdravotní anamnézu či stravovací návyky a na základě těchto informací stanovíme riziko rozvoje diabetu 2. typu,“ popsal vedoucí výzkumného týmu Juan Pablo Gonzalez Rivas. Pak bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení tříměsíčního individuálního plánu. Jeho cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy, a s ní souvisejícím zlepšením hladiny glukózy, lipidů i krevního tlaku – zkrátka zlepšení zdraví a kvality života.

Do studie se může zapojit každý člověk ve věku od 25 do 75 let, který má hodnotu body mass indexu (BMI) v rozmezí 25 kg/m2 až 40 kg/m2. Stanovení přibližného BMI je jednoduché, stačí pouze kalkulačka. Jde o podíl hmotnosti a výšky v metrech na druhou. Pilotní projekt poběží celkem šest měsíců, po lékařském vyšetření a vyšetření u nutričního terapeuta zahájí vybraní jedinci program změny životního stylu pod vedením specializovaného kouče. Během studie provedou vědci kvůli zjištění hodnoty krevních tuků a cukrů také krevní odběry.

„Je to pro nás opravdu výzva, a pokud se projekt podaří v lokálním měřítku, rádi bychom ho rozšířili pro celou českou populaci. Chceme pomoci co nejvíce lidem,“ dodal Gonzalez Rivas.

Startuje nábor do nové studie Kardiovize

Dobrovolníci z DobroCentra u sv. Anny, které funguje při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, nemohou již více než rok navštěvovat pacienty. Snaží se tedy pomáhat, kde se dá. Přesto jim ale chybí kontakt s hospitalizovanými, stejně jako pacientům chybí návštěvy dobrovolníků. Jako provizorní řešení tak v DobroCentru u sv. Anny vymysleli akci Pošli to dál…

Dobrovolníci přišli s nápadem, že by si pacienti mohli navzájem poslat podporující vzkazy. „Připravíme pro ně papírová srdíčka, a kdo bude chtít, může napsat nebo nakreslit podporující vzkaz, přání či obrázek pro jiného pacienta. Personál rozdá srdce pacientům, pak je již popsaná vybere, my je vyzvedneme a předáme zdravotníkům na jiném oddělení nebo klinice, kde je zase rozdají,“ řekla vedoucí DobroCentra u sv. Anny Mgr. Svatava Kalná a dodala, že zapojit se může i veřejnost. „Vzkaz pro pacienty může napsat nebo nakreslit kdokoliv a poslat třeba poštou nebo mailem do nemocnice. My pak vše předáme pacientům.“

Nápad se líbí i zdravotníkům. „Určitě vítáme každou aktivitu, která pomůže našim pacientům zpestřit jejich pobyt v nemocnici. Věřím, že nějaký milý či zajímavý vzkaz každého potěší,“ doplnila vrchní sestra I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU ing. Marcela Staňková.

Akce Pošli to dál… se uskuteční v posledním květnovém týdnu. Pokud bude o vzkazy velký zájem, zvažují dobrovolníci její prodloužení či pokračování.

Pošli to dál…

Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplázii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně společně s japonskými kolegy.

Klíčovou látkou je v tomto případě RNA aptamer s přímo bondovským názvem RBM-007, který funguje jako past na ligandy. Ligandy jsou povětšinou malé proteiny, které vytváří komplexy s buněčnými receptory a dokáží je aktivovat. V případě achondroplázie jde o receptor FGFR3, jehož zvýšená aktivita zpomaluje růst buněk chrupavky. Aptamer je uměle vytvořená část ribonukleové nebo deoxyribonukleové kyseliny, která se naváže na ligand – ten již tím pádem nemůže aktivovat receptory FGFR 3 a tím zabraňuje poruchám růstu.

Pavel Krejčí, vedoucí výzkumného týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, se na tomto objevu významně podílel. „Japonská firma vyvinula tento RBM-007 pro léčbu AMD (Age-related Macular Degeneration, forma slepoty), nicméně jsme si všimli jeho potenciálu pro léčbu poruch růstu a začali jsme spolupracovat právě v této oblasti,“ popsal začátky spolupráce Krejčí. To bylo před pěti lety a v současnosti již RBM-007 vstupuje do první fáze klinických zkoušek a je testován u japonských pacientů. Výsledky jsou velmi slibné, testování nového léku je však běh na dlouhou trať. „Lék na achondroplázii Vosoritide, na jehož výzkumu jsem se podílel, se k prvním pacientům dostane po více než šestnácti letech,“ dodal Krejčí.

Hlavní zaměření týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, tedy výzkum receptorových tyrozinových kináz, kam právě patří FGFR3, tímto zdaleka nekončí. „V současnosti máme rozpracováno přibližně patnáct projektů,“ potvrdil Krejčí. Jedním z nich je výzkum aptamerů, které by nefungovaly jako past na ligand, ale inhibovaly receptory přímo. Výsledkem by mohla být nová generace molekul s velkým potenciálem pro léčbu nemocí souvisejících s poškozením různých orgánů, nejenom kostí. „Snažíme se vytvořit most mezi základním a klinickými výzkumem. Zatím se nám to daří, snad to vydrží i do budoucna,“ dodal Pavel Krejčí.

Publikace vyšla v prestižním časopise Science Translational Medicine.

Achondroplázie je genetická forma trpasličího vzrůstu, výška v dospělosti u postižených touto nemocí je průměrně 125 cm. Jde o nejčastější formu genetické poruchy růstu u člověka, která je způsobena mutacemi v genu pro FGFR3. V České republice se rodí ročně 4-5 dětí s touto poruchou. Před čtyřmi lety založili vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) registr těchto dětí, díky kterému sbírají data o jejich zdravotním stavu.

Česko-japonská spolupráce - nový způsob léčby achondroplazie

Více informací k tématu:

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Krevní banka Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravila další benefit pro dárce krve. V rámci dárcovského odběru nově nabízí zdarma vyšetření hladiny protilátek IgG proti onemocnění COVID-19. Reaguje tím na poptávku dárců o vyšetření z krve, které odhalí, zda dotyčný covid prodělal a jestli je například v nebližších měsících nutná vakcinace.

„Dárci mají o vyšetření protilátek zájem, a když už je míváme v odběrových křeslech, napadlo nás, že by tato možnost mohla být hezkým poděkováním za jejich dobrovolné dárcovství,“ vysvětluje primářka Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně chce tímto krokem také přivést nové dárce do odběrového centra – aktuálně má nedostatek zásob v krevních skupinách B pozitivní i negativní, A negativní a 0 negativní.

Již tuto středu se příchozí dárci mohou navíc těšit na další akci od dobrovolníků z DobroCentra u sv. Anny, kteří v době, kdy nemohou docházet na oddělení za pacienty, pravidelně pořádají události podporující bezplatné dárcovství. Tentokrát se akce, nazvaná tematicky Dejte lásce zelenou, darujte krev červenou, ponese v duchu jara. Kdy jindy udělat dobrou věc pro druhé než v květnu, měsíci lásky? Dárci krve se tak mohou těšit na rozkvetlou výzdobu odběrového centra a tematické dárečky.

Stávající dárci i prvodárci se mohou objednávat přes online rezervační systém na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00).

Novinky pro dárce krve: Jarní darování a test na protilátky

Dejte lásce zelenou, darujte krev červenou