Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně podává nově podle doporučení třetí dávku očkování proti COVID-19 již po šesti měsících od dávky druhé. Týká se to jak očkovacího centra přímo v areálu nemocnice, tak očkovacího centra pro neregistrované v brněnském OC Olympia. 

Do očkovacího centra v Olympia Brno mohou zájemci chodit po šesti měsících od druhé dávky zcela volně bez registrace, a to každý den včetně víkendů v čase 10:00–20:00 hodin. Ve třech dávkách tam svatoanenští zdravotníci podávají vakcínu Comirnaty od výrobce Pfizer/BioNTech, jednodávkově pak vakcínu Janssen od výrobce Johnson&Johnson. Zásoby obou druhů vakcín jsou dostatečné pro všechny příchozí.

Do očkovacího centra přímo v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na ulici Pekařská se zájemci mohou objednat přes centrální registrační systém (nejen na třetí, ale také na první nebo druhou dávku), ve všední dny v čase 7:30–12:00 mohou přijít i bez této registrace.

Zdravotníci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně prozatím podali 2171 třetích dávek. Očkování seniorů ve věku 80+ let v nemocničním očkovacím centru bylo zahájeno v pondělí, většinu očkovaných třetí dávkou tak prozatím představují zdravotníci, klienti domovů seniorů a pracovníci v sociálních službách, kteří jsou podle schématu nastaveného prvními dávkami očkováni již od konce září.

FNUSA očkuje zájemcům třetí dávky po 60 dnech

Zdravotníci ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně mají snahu odoperovat co nejvíce pacientů, kteří byli nuceni své plánované operace kvůli covidové pandemii přesunout či zrušit. Některým pacientům se to kvůli prodlužování protiepidemických opatření stalo dokonce několikrát.

V souvislosti s omezením provozu během covidové pandemie došlo na I. ortopedické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU k prodloužení čekací doby na endoprotézy velkých kloubů z jednoho roku na roky dva. „Jsme pod velkým tlakem pacientů, kteří čekají na endoprotézy. Jedni byli odloženi z plánovaného výkonu během covidových omezení, další jsme museli posunout, abychom našli místo pro ty odložené. Někteří pacienti byli dokonce odložení dvakrát i třikrát, jak se prodlužovala protiepidemická opatření. Důsledkem toho je, že teď jsme nuceni operovat těžší případy. To se týká hlavně revizních náhrad, kdy endoprotéza po mnoha letech „doslouží“ a musí se vyměnit v poměrně krátké době, nejlépe do půl roku. Jestliže tato doba není dodržena, dochází k řadě mechanických komplikací, jako jsou defekty kostní tkáně, rozlámání implantátu s kovovým otěrem, migrace implantátu. Tyto komplikace jsou pak velmi obtížně řešitelné. Bohužel máme teď takových případů celou řadu,“ říká přednosta I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU doc. MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

V současné době tak klinika – aby dohnala skluz – operuje o přibližně dvě endoprotézy denně víc. Každý pracovní den tak zdravotníci implantují sedm až osm náhrad velkých kloubů. „My jsme s maximálním možným nasazením operovali i přes prázdniny. Musím říci, že se pohybujeme na hraně kapacitních a personálních možností kliniky. Více odoperovaných pacientů znamená více lůžek, v té souvislosti zkrácení doby jejich hospitalizace se snahou dodržet pooperační režim. A pak to znamená i důslednou kooperaci se zařízeními následné péče a rehabilitace. Je to velmi náročná logistika,“ uvádí přednosta ortopedie doc. Tomáš Tomáš a dodává: „Velký dík patří především našemu nelékařskému personálu. Sestřičky, místo aby si oddechly od nesmírně stresující a fyzicky náročné práce na covidových odděleních, musí nyní zvládat zvýšený počet operovaných pacientů a jejich zrychlený „průchod“ klinikou.“

Přidává se i ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák: „Chtěl bych poděkovat všem zdravotníkům z ortopedie i dalších chirurgických oborů v naší nemocnici. Opravdu operují mnohonásobně více, a to i v době, kdy jiní lidé běžně čerpají dovolenou. Smekám před nimi.“

Pro představu malé srovnání. Zdravotníci na I. ortopedické klinice FNUSA a LF MU během letních prázdnin 2019, tedy před covidovou pandemií, implantovali celkem 21 náhrad kyčelního kloubu a 18 náhrad kolenního kloubu. Letos to během prázdnin v červenci a srpnu bylo 80 kyčelních a 52 kolenních kloubů. „Teď se jen trochu děsíme toho, že by s nárůstem případů nemoci COVID-19 mohla přijít nová omezení, která by naše současné úsilí opět zastavila. Doufáme, že se tak nestane, ale kdyby k tomu došlo, jsme samozřejmě připraveni ze dne na den naši jednotku intenzivní péče znovu změnit na covidové oddělení,“ konstatuje doc. Tomáš.

Ortopedové ve FNUSA denně implantují až osm endoprotéz

Také letos si ve druhém říjnovém čtvrtku připomínáme Světový den zraku. Oční lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně při té příležitosti radí, jak si zdravý zrak udržet co nejdéle, a jak odvrátit glaukom, tedy jednu z hlavních příčin slepoty v civilizovaném světě.

Glaukom neboli zelený zákal je chronické, progresivní oční onemocnění, vedoucí k postupnému a nevratnému poškození zrakového nervu a tím i zrakových funkcí. Velmi často se vyskytuje ve formě tzv. primárního glaukomu, který je ale jedním z nejnebezpečnějších. „Tento typ glaukomu většinou vzniká v pozdějším středním věku, obvykle mezi 45. a 70. rokem života. Bohužel je záludný v tom, že pacient dlouho nemá žádné subjektivní potíže – nepociťuje bolesti očí, dlouho nepozoruje ani žádný pokles vidění, i když změny na zrakovém nervu již mohou poškodit tzv. periferní vidění,“ upozorňuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Hana Došková, Ph.D.

Právě z výše uvedených důvodů by každý člověk měl chodit na pravidelné preventivní oční kontroly. Riziko výskytu může zvyšovat genetická zátěž, významnou roli ale hraje i rasa, dioptrické vady ve smyslu krátkozrakosti i dalekozrakosti nebo sklon k nižším hodnotám krevního tlaku.

Prevence hraje důležitou roli také v případě dalších očních problémů, a to i u jedinců, kteří v mladším věku netrpěli žádnou oční nebo dioptrickou vadou. „Po 40. roku života by měli na pravidelné oční prohlídky chodit všichni, minimálně v časovém intervalu dvou let. Určitým problémům zabránit nelze, nicméně pokud se právě při pravidelných kontrolách zjistí jakákoliv „odchylka od běžného nálezu vzhledem k věku“, můžeme pacienta zařadit do pravidelného sledování, při kterém u některých počínajících očních chorob můžeme progresi výrazně oddálit nebo zavčas začít léčit,“ říká primářka Došková.

Častým důvodem návštěvy oční ambulance bývá zhoršení zrakové ostrosti, dioptrické vady, zánětlivé potíže víček i spojivek, ale také vážnější potíže zraku spojené například s úrazy. Za zhoršením vidění v pozdnějším věku stojí často šedý zákal. „Naštěstí máme pro tyto pacienty možnost elegantního řešení operací, která se dnes provádí v ambulantním režimu, dokonce pouze v místním umrtvení očními kapkami. Bohužel ne všechny oční choroby provázené akutním nebo postupným poklesem či dokonce ztrátou vidění lze úspěšně řešit operací či jen medikamentózně,“ uzavírá oční lékařka Hana Došková.

Oční lékaři FNUSA: Zrak je potřeba sledovat

12. října si připomínáme Světový den artritidy. Jednou z nejčastějších chorob projevující se zánětem kloubů (artritidou) je revmatoidní artritida, kterou lze v současné době označit za civilizační chorobu. Revmatoidní artritida je závažné revmatické onemocnění, postihující zhruba jedno procento populace, nejčastěji mezi 40. a 60. rokem života. Třikrát častěji onemocní touto chorobou ženy.

Dlouhodobě roste počet lidí s revmatoidní artritidou také v České republice. To potvrzuje i prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D., vedoucí lékař Revmatologické ambulance II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. „Počet pacientů se neustále zvyšuje i v naší ambulanci, lze očekávat, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Důvodem je mimo jiné prodlužování střední délky života a stárnutí populace, zlepšený záchyt onemocnění, ale rovněž úspěšnost moderní léčby revmatoidní artritidy. Další příčinou růstu může být také dlouhodobý stres nebo kouření,“ uvádí revmatolog prof. Petr Němec. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo v ČR v roce 2018 léčeno 91 566 pacientů s revmatoidní artritidou. Prediktivní model ÚZIS předpokládá, že v roce 2025 bude v ČR žít až 143 000 pacientů s touto chorobou.

Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé (autoimunitní) onemocnění, postihující především pohybový aparát. Poškozovat však může také mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce nebo plíce. „Příčinou vzniku revmatoidní artritidy je porucha imunitního systému, který reaguje abnormálně proti vlastnímu tělu tím, že ve tkáních – nejčastěji v kloubech – vyvolává chronický zánět. Takto nesprávně fungující imunitní systém totiž považuje struktury svého těla za cizí. Proč se tak u některých osob děje, zatím přesně nevíme, ale někteří lidé si zvýšené riziko pro vznik takového autoimunitního onemocnění mohou nést ve svých genech. Na druhé straně dnes víme, že u některých geneticky rizikových osob mohou ke vzniku tohoto procesu přispívat faktory ze zevního prostředí, například již zmíněné kouření cigaret, infekce nebo dlouhodobý stres,“ říká prof. Petr Němec a dodává: „K nejčastějším příznakům onemocnění patří bolest, otok a výrazná ztuhlost kloubů nebo dlouhodobá únava, ale také například zvýšení tělesné teploty, nechutenství, ztráta hmotnosti nebo psychické potíže. Neléčená revmatoidní artritida může vést k nevratnému poškození pohybového aparátu, doprovázenému výrazným postižením fungování kloubů. Onemocnění tak významným způsobem narušuje fyzické a pracovní schopnosti pacientů a zhoršuje kvalitu jejich života. Bez účinné léčby pacienti často končí v částečném nebo plném invalidním důchodu a je známo, že návrat z invalidity do běžného pracovního výkonu je u pacientů s revmatickými chorobami obtížný a velmi málo pravděpodobný.“

V současné době stále neznáme přesnou příčinu revmatoidní artritidy, proto zatím není možné jí předcházet. Obecná doporučení v prevenci některých revmatických onemocnění spočívají zejména v doporučení zdravého životního stylu. „Silným doporučením v tomto případě může být nekuřáctví. Základem však zůstává nutnost odhalit onemocnění včas (ideálně během prvních 4 – 6 týdnů od vzniku potíží) tak, aby mohla být zahájena jeho adekvátní léčba. Poté se významně zvyšují pacientovy šance na mírný průběh onemocnění a uspokojivou kvalitu života. Důležitá je proto všeobecná informovanost společnosti o tomto onemocnění. V každém případě však platí, když nás klouby bolí, otékají a jsou ztuhlé, rozhodně bychom s návštěvou lékaře neměli otálet,“ doporučuje prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D. z II. interní kliniky FNUSA a LF MU.

Přesto, že se léčebné možnosti revmatoidní artritidy neustále zdokonalují, zůstává onemocnění v současné době stále nevyléčitelné. Pacienti však mají k dispozici kvalitní léky a léčebné postupy. „Základem léčby revmatoidní artritidy je použití tzv. chorobu modifikujících léků, konvenčních syntetických nebo nověji tzv. cílených, biologických nebo syntetických léků, které představují velmi moderní možnost léčby tohoto onemocnění. Bylo prokázáno, že tyto léky pomáhají pacientům významně snižovat intenzitu symptomů, jakými jsou bolest, ztuhlost nebo únava, ale především zpomalují nebo úplně zastavují progresi nevratného poškozování pohybového aparátu, pomáhají pacientům udržet správnou funkci kloubů, zachovat schopnost vykonávat svoji původní profesi nebo udržet přiměřenou kvalitu života. Použití cílené léčby rovněž významným způsobem snižuje počet pacientů vyžadujících hospitalizaci. Přesnou indikaci k jejich použití musí vždy po vzájemné dohodě s pacientem zvážit revmatolog,“ dodává prof. Petr Němec.

Dobrou zprávou je, že se péče o pacienty s revmatoidní artritidou neustále zdokonaluje. Ve vývoji je dalších přibližně 50 nových moderních léků, které mohou v blízké budoucnosti péči o pacienty s tímto zákeřným onemocněním dále zkvalitnit.

Počet pacientů s revmatoidní artritidou roste

 

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dnes po 14. hodině začali ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR volit první pacienti. 55 jich bylo zapsáno ve zvláštním seznamu voličů, který nemocnice musela uzavřít a odevzdat již 1. října (původně 59, čtyři však mezitím byli propuštěni), dalších 15 pacientů bylo hospitalizováno a volí s vyřízeným voličským průkazem.

Nejvyšší počet pacientů – voličů se nachází na Doléčovacím a rehabilitačním oddělení, kde je nejvíce dlouhodobě hospitalizovaných a starších pacientů. Zbylí pacienti volili na dalších sedmi klinikách, ale to se již jednalo spíše o jednotlivce. S voličským průkazem odvolila také jedna sestra, která celý průběh voleb tráví v práci.

Konkrétně na I. ortopedické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU volil Jiří Tušer (64 let) z Lelekovic u Brna. „Jsem po operaci, u sv. Anny mi vyměňovali už druhou kyčel. V nemocnici volím poprvé v životě, volit jsem rozhodně chtěl. A koho? Řeknu Vám jen to, že jsem celý život pravičák,“ řekl s úsměvem Jiří Tušer.

V sobotu 9. října budou volit dva pacienti s voličským průkazem, kteří se nemohli voleb zúčastnit dnes kvůli absolvovaným operacím. Tohle číslo se samozřejmě ještě může do zítřka změnit v případě, že budou hospitalizováni další pacienti s voličskými průkazy.

Ve FN u sv. Anny odvolili první pacienti

Jeseniovu cenu, která je určena pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně, získal v anketě Lékař roku MUDr. Zdeněk Stárek, Ph.D., z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Laureáty Jeseniovy ceny nominují odborné a zájmové organizace, konkrétního člověka pak vybírá komise sestavená z odborníků pod hlavičkou Unie pacientů.

Zdeněk Stárek je vedoucím lékařem pracoviště elektrofyziologie na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a zároveň také vedoucím výzkumného týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA. „Ocenění si velmi vážím, jde však o výsledek spolupráce celého výzkumného týmu a dalších partnerů, takže jej vnímám jako týmové ocenění,“ uvedl MUDr. Stárek. Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák k tomu dodal: „Jsem samozřejmě rád za každé ocenění vynikající práce našich odborníků. O to více, když se sejde úspěch na poli vědy, který se vzápětí promítne do úspěšné léčby pacientů. Tady se konkrétně ukazuje, jak je výhodné spojení nemocnice a vědeckého centra. Panu doktoru Stárkovi moc blahopřeji.“

Ocenění získal Zdeněk Stárek zejména za podíl na českém patentu a užitném vzoru střídavého elektroporačního generátoru, což je netermální zdroj energie, umožňující ablaci srdečního svalu při katétrové léčbě. Nové řešení pomůže zejména pacientům se srdeční arytmií a při včasnější diagnóze několika typů onkologických onemocnění. Pro léčbu srdečních arytmií, tedy ablaci (doslova odizolování) abnormální srdeční tkáně, se v současnosti standardně používá termální radiofrekvenční energie, kdy ale může hrozit poškození okolních struktur, např. jícnu. Český patent je zapsán společně s Vysokým učením technickým v Brně.

Anketa Lékař roku má dlouholetou záštitu České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Letos se konala již potřinácté.

Zdeněk Stárek z FN u sv. Anny v Brně uspěl v anketě Lékař roku

 

Bezmála půl miliardy korun je vyčleněno z evropských fondů pro Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně na rozvoj a modernizaci pracovišť pro posílení připravenosti nemocnice v boji s pandemickými hrozbami.

Rekonstrukce stávajících prostor, stavební úpravy v areálu a modernizace přístrojového vybavení. To jsou hlavní cíle projektu, se kterým uspěla Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) ve veřejné výzvě č. 98 REACT EU, kterou vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj letos v květnu. „Naše nemocnice byla jedním z poskytovatelů lůžkové péče zapojených ve standardizované síti urgentních příjmů zajišťujících péči o pacienty s onemocněním COVID-19 a od začátku pandemie jich bylo u nás hospitalizováno více než tři tisíce,“ uvedl ředitel FNUSA Ing. Vlastimil Vajdák.

Právě pandemická situace odhalila slabá místa, která v souvislosti s umísťováním vysokého počtu pacientů v krátké době v nemocnici existují. „Díky tomuto projektu budeme daleko lépe připraveni na podobné epidemické hrozby, a to nejen z hlediska modernizace přístrojového vybavení, ale také lůžek akutní péče a zkvalitnění zdravotní péče všeobecně,“ dodal ředitel Vajdák.

Úpravy a modernizace se budou týkat většiny klinik, konkrétně půjde o Anesteziologicko-resuscitační kliniku, Kliniku zobrazovacích metod, I. a II. chirurgickou kliniku, I. interní kardioangiologickou kliniku, I. neurologickou kliniku, Neurochirurgickou kliniku, I. ortopedickou kliniku a II. interní kliniku. Konkrétně to bude znamenat například vybudování kardiostacionáře, nákup nových přístrojů na podporu srdeční a respirační činnosti ECMO či doplnění rozvodů mediplynů v místech, kde jsou nyní pouze kyslíkové láhve.

Pro pacienty to bude znamenat zejména zajištění kvalitnější zdravotní péče a možnost jejich léčby v moderním a bezpečném prostředí, přesnější diagnostiku anebo rychlý návrat plánovaných operací na původní úroveň.

Projekt REACT EU bude trvat až do prosince 2023 a je na něj vyčleněno 499 548 740,77 Kč.

FN u sv. Anny zahájila projekt REACT EU

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude mít od ledna 2022 novou ředitelku. Na základě výběrového řízení byla vybrána prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Významná česká neuroložka a vědkyně prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D., nyní působí jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Do funkce ředitelky FNUSA-ICRC nastoupí s novým rokem 2022.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) tak uzavře letošním rokem jednu z nejnáročnějších kapitol ve své historii, totiž náročnou restrukturalizaci. Právě s tímto úkolem nastupoval do funkce před rokem a půl prozatímní ředitel Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Jsem rád, že jsem mohl přispět ke zdárnému „ukotvení“ centra v době, kdy jsme museli provést kvůli sníženým finančním prostředkům řadu změn. Nyní nastal čas, kdy je potřeba, aby se do čela této instituce postavil vědec se schopnostmi manažera, který bude řídit celý institut a posouvat tohle skvělé pracoviště dál,“ uvedl Pavel Iványi.

Profesorka Irena Rektorová se na své nové působiště těší a zatím ho komentuje jen stručně: „Jedná se o velmi náročnou výzvu, mou jasnou prioritou bude excelentní výzkum.“

Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ing. Vlastimil Vajdák ji doplnil: „Prof. Irena Rektorová je skvělý odborník, známý na poli neurověd nejen v České republice. Její budoucí angažmá v našem Mezinárodním centru klinického výzkumu považuji za výbornou volbu a věřím, že v čele s ní výzkumné týmy dosáhnou ještě významnějších výsledků.“

Novou ředitelkou FNUSA-ICRC bude Irena Rektorová

„Mám dvě děti a chci, aby se nebály být s maminkou samy,“ vysvětluje na lůžku I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU Věra Švandrlíková, proč se rozhodla pro chirurgické řešení epilepsie. V mozku má zavedených patnáct elektrod a pod dohledem zdravotníků sledujících nepřetržitě její stav čeká na další epileptický záchvat. Díky monitoringu mozkové aktivity lékaři dokážou přesně identifikovat ložisko způsobující epileptické epizody a následně jej odstranit.

Věra Švandrlíková epileptickými záchvaty trpí od dvanácti let, setkává se s nimi i několikrát za měsíc. Stejně jako až 30 % takto nemocných má farmakorezistentní epilepsii, tedy léky neřešitelnou formu nemoci. Proto se rozhodla přistoupit k chirurgickému zákroku. „Intracerebrální elektrody implantujeme v rámci předoperačního došetřování do předem vytipovaných míst v mozku, abychom viděli, co se v těchto oblastech během záchvatu děje, a mohli tato místa poté operovat s mnohem větší jistotou,“ popisuje neurolog MUDr. Ondřej Strýček, Ph.D., z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Lékaři takové sledování provádějí zhruba dvacetkrát ročně, zájemců o zákrok je velké množství. Někteří pacienti jsou monitorováni i déle než týden, než se epileptický záchvat dostaví. „Od operace očekávám, že mi v budoucnu výrazně usnadní život. Nemoc mě omezuje, ať už jde o výběr povolání nebo partnerské vztahy. Málokdo unese neustálou hrozbu dalšího záchvatu,“ popisuje Věra Švandrlíková, která se v rámci svého předoperačního vyšetření zapojila také do výzkumu vlivu hudby na epileptické výboje.

„Využíváme toho, že má pacientka v rámci došetřování v mozku zavedené elektrody. Do speciálních těsnících sluchátek jí pouštíme různou hudbu a sledujeme, jak se odráží v počtu epileptiformních výbojů. Jejich počítáním můžeme stanovit, která hudba je pro ni z hlediska redukce výbojů nejvhodnější,“ vysvětluje neurolog Ondřej Strýček. První den pacienti poslouchají pět odlišných skladeb. Lékař vybere nejvhodnější a její účinek ověřuje následující den co nejpodobnějšími i nejkontrastnějšími skladbami.

Výzkumný tým pod vedením prof. MUDr. Ivana Rektora, CSc., společně s MUDr. Klárou Štillovou, Ph.D., už dříve ověřoval u epileptických pacientů tzv. Mozartův efekt, kdy poslech hudby, zejména pak Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur, KV 488, je považován za možnou terapii některých neuropsychiatrických poruch. Mozartova hudba skutečně epileptické výboje u sledovaných pacientů potlačovala, jinak tomu ale bylo při poslechu Haydna. Výzkumníci z Brna dále zjistili, že dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší také mezi muži a ženami s epilepsií. „Muži jsou více senzitivní na disonanci a vysokofrekvenční oscilace, ženy jsou citlivější na energetické vlastnosti hudby,“ popisuje prof. Ivan Rektor. Výsledky výzkumu autoři publikovali i v prestižním European Journal of Neurology.

Aktuální výzkum rozšířil záběr i na další hudbu, epileptikům ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nyní pouští například také filmovou muziku, klavírní minimalismus nebo relaxační hudbu. Právě ta se nejvíce líbí Věře Švandrlíkové, i když v jejím případě na potlačení výbojů nefunguje. „Pacientce nejvíce sedí Mozart, který se jí naopak nelíbí. Není vůbec výjimkou, že to pacienti vnímají takto protichůdně,“ říká Ondřej Strýček a s úsměvem dodává, že následující fázi výzkumu, kdy epileptici budou poslouchat pro ně vhodnou hudbu v domácím prostředí s cílem zjistit, zda hudba omezí kromě epileptiformních výbojů i samotné záchvaty, si někteří hudebně příliš neužijí.

„Jak jsme zjistili díky spolupráci s inženýry z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Brno, jsou to akustické charakteristiky hudby, které mají na mozkovou aktivitu epileptiků vliv, nikoliv to, zda se dotyčnému hudba líbí nebo ne,“ dodává prof. Ivan Rektor.

Operační řešení epilepsie dává naději na lepší život

MUDr. Strýček

Do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes dorazilo pět nových sanitek. Důvodem je snaha „rozjet“ vlastní zdravotní dopravní službu.

Pět zcela nový moderních sanitních vozů VW Transporter včetně vybavení nakoupila nemocnice za necelých šest milionů korun. „Zdravotní dopravní službu chceme spustit během října, musíme ještě uzavřít smlouvy s pojišťovnami a dodělat další administrativní úkony,“ uvedl provozní náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Petr Voráč a dodal: „Našim pacientům zřízení vlastní dopravy přinese daleko větší komfort, nové sanitky jsou výborně vybavené, prostorné a pohodlné. Další výhodou budou jednoznačně kratší čekací doby.“

Nemocnice nyní ještě shání dva další řidiče na jednosměnný provoz. Ti musí kromě klasického řidičského průkazu skupiny B mít také absolvovaný kurz dopravy nemocných a raněných.

FNUSA bude mít vlastní zdravotní dopravní službu