Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně funguje už pět let. První dárce přivítalo 14. října 2019, kdy se vedení nemocnice rozhodlo navázat na historickou tradici a po letech obnovit provoz transfuzní stanice. Ta byla založena v roce 1949 jako vůbec první na Moravě. Během první půl dekády znovuotevřené centrum přivítalo více než 33 tisíc dárců krve, což znamená, že sestřičky odebraly zhruba 15 kubíků životadárné tekutiny.

Odběrové centrum zpočátku fungovalo pouze jednou týdně a jeho prvními návštěvníky byli vedle ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimila Vajdáka extraligoví hokejisté Komety Brno. Díky přízni dárců se postupně dařilo rozšiřovat provoz na další odběrové dny a od začátku roku 2022 se do té doby Krevní banka stala zcela samostatnou i při zpracování odebrané krve, což umožnilo přerod v plnohodnotné Transfuzní oddělení. S rozšířením a novým přístrojovým vybavením bylo vedle plné krve zahájeno také odebírání krevní plazmy.

„Jsem velmi rád, že se nám za pět let podařilo vybudovat konkurenceschopné Transfuzní oddělení, které dokáže téměř plně pokrýt potřeby pacientů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Nikdy by se to ale nemohlo povést bez našich dárců, kteří se k nám pravidelně a snad i rádi vracejí, a já bych jim za to chtěl upřímně poděkovat,“ uvedl ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák.

Odběrové centrum v současné době registruje necelých jedenáct tisíc dárců, více než polovina z nich přichází darovat krev opakovaně. Převažují muži, ze všech provedených odběrů představují téměř dvě třetiny. „V letošním roce k nám prozatím přišlo darovat krev už více než devět tisíc dárců. Pokud budou dobrovolníci i nadále přicházet v takovém počtu, aspirujeme na náš nejúspěšnější rok,“ říká primářka Transfuzního oddělení MUDr. Jarmila Brůnová Celerová s tím, že v roce 2023 krev darovalo přesně 10 701 lidí. „Celorepublikovým trendem je úbytek dárců krve, a tak si nesmírně považujeme skutečnosti, že u nás je to zatím naopak. Budeme se i nadále snažit vytvářet příjemné prostředí, do kterého se lidé budou mít chuť vracet pomáhat,“ doplňuje hematoložka, která v čele oddělení stojí od samého vzniku odběrového místa.

Při příležitosti pátého výročí odběrového centra si Transfuzní oddělení připravilo dva dny otevřených dveří, během kterých mohou zájemci nahlédnout do zákulisí dárcovství krve a krevní plazmy. První prohlídka se uskutečnila v pátek 11. října a přilákala zhruba tři desítky návštěvníků. Seznámili se s celým procesem zpracování krve, křížením krevních skupin a viděli na vlastní oči například to, jak vypadá plazma dárce, který nedodrží dietní opatření. Další termín je vypsán na 1. listopadu, zájemci si mohou místo rezervovat v online kalendáři.

Dnešním „narozeninovým“ dnem započala také dvoutýdenní akce Krvefest. Jak název odkazující k Oktoberfestu napovídá, dárci si za svůj dobrý skutek mohou odnést poděkování ve formě nápoje z lokálních partnerských pivovarů. „Dárcovství je bezpříspěvkové a my věříme, že u našich dárců hlavní motivací vždy zůstává dobrý pocit z pomoci druhým. Jako odběrové centrum v univerzitním městě se ale snažíme oslovovat novou generaci potenciálních dárců a díky podobným akcím o sobě můžeme dát vědět,“ komentuje Brůnová Celerová.

Krev může darovat většina zdravých dospělých ve věku 18–65 let, kteří váží alespoň 50 kg a nemají závažné zdravotní problémy. Konkrétní podmínky i dočasná omezení naleznou zájemci o darování krve na webu Transfuzního oddělení FNUSA.

Dárci krve ne FNUSA pomáhají zachraňovat životy už pět let

Zaměstnanci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně už podruhé kolektivně prezentují svá umělecká a rukodělná díla. Výstavu jim uspořádali pracovníci Lékařské knihovny, kteří po loňském úspěchu pilotního ročníku znovu vyzvali kolegy, aby předvedli, čemu se věnují ve volném čase. Odvahu vystavit své práce našlo téměř padesát autorů nejen z řad zdravotníků.

Zdi a zákoutí knihovny zdobí stovky rozmanitých děl – ať už jde o malby, keramiku, fotografie, šaty, perníčky, šperky, kožené výrobky nebo třeba básně. „Největším překvapením pro mě byly ručně kované nože od Petra Polcara, řidiče sanitky, který je vyrábí formou recyklace. Kov pochází z kovošrotu, pouzdra ze staré instalatérské brašny a rukojeti z činelů a kůry svatoanenského platanu,“ komentuje knihovnice a hlavní kurátorka výstavy Vlasta Žingorová. Zvláštní pozornost si podle ní zaslouží také patchworková deka ušitá podle návrhů americké astronautky Karen Nyberg. Tvořená je totiž fotkami naší planety pořízenými z vesmíru.

Výstava byla slavnostně zahájena 2. října 2024 za hudebního doprovodu talentovaných zdravotníků – muzikantů. Díla je možné zhlédnout v provozní době knihovny až do 3. prosince, poté budou některé kusy i k zakoupení.

„Překvapilo nás, kolik děl se nám do knihovny přes počáteční obavy podařilo – snad i nenásilně – zakomponovat. Návštěvníkům radíme, aby se za námi stavili klidně opakovaně, pokaždé určitě objeví něco nového,” říká knihovnice a doplňuje, že všem vystavujícím, kteří vedle svého náročného povolání stíhají ještě tvořit patří obdiv.

Odběrové centrum Transfuzního oddělení FNUSA oslaví v pondělí 14. října páté narozeniny. Při té příležitosti personál přichystal dva dny otevřených dveří, v rámci kterých budou mít návštěvníci možnost nahlédnout za oponu a podívat se, jak probíhá zpracování darované krve a krevní plazmy. 

Dny otevřených dveří se uskuteční 11. října a 1. listopadu. Oba termíny nabízí prohlídky od deseti hodin a zájemci se na ně mohou registrovat online v rezervačním kalendáři.

⚠️ Prosíme všechny registrované, aby na prohlídku dorazili v deset hodin, nehledě na čas vybraného termínu.

Šedý zákal snižuje kvalitu života a pokud se neléčí, může vést až k úplné ztrátě zraku. Účinné řešení přitom existuje. Oftalmologové z Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na to upozorňují v rámci Světového dne zraku preventivní akcí, která zve rizikovou skupinu populace ve věku 65 let a více k bezplatnému vyšetření. Přirozené stárnutí je totiž nejčastější příčinou vzniku tohoto onemocnění.

Šedý zákal je onemocnění, při kterém dochází k zakalení jinak průhledné oční čočky. To vede k postupnému zhoršování zraku. Pacienti mohou vidět rozmazaně, mlhavě nebo zkresleně, což u nich vede také k vyššímu riziku úrazů a dalších komplikací.

„Pokud mají lidé podezření, že by se u nich mohl šedý zákal vyskytovat, měli by co nejdříve navštívit očního lékaře,“ komentuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie FNUSA MUDr. Hana Došková, Ph.D. Příležitostí může být Světový den zraku, který pracoviště letos věnuje právě lidem s podezřením na šedý zákal. Na vyšetření do oční ambulance (budova A, 3. patro) mohou přijít 10. října 2024 od 7 do 12 hodin i bez objednání.

Současná medicína nabízí moderní chirurgickou léčbu, která je rychlá, efektivní a má nízkou míru komplikací. „Během operace se zakalená čočka odstraní a nahradí umělou čočkou,“ vysvětluje primářka a doplňuje, že pracoviště nabízí kvalitní nitrooční implantáty hrazené z veřejného zdravotního pojištění i nadstandard. Pacienti po operaci zaznamenávají výrazné zlepšení zraku.

Světový den zraku, ke kterému se letos Oddělení nemocí očních a optometrie svou preventivní akcí připojilo, je každoročně vyhlašován Světovou zdravotnickou organizací a Mezinárodní agenturou pro prevenci slepoty druhý říjnový čtvrtek. Letos tak připadá na 10. října a připomíná důležitost prevence a správné péče o zrak.

 

V úterý 24. září 2024 ve 12 hodin na brněnském náměstí Svobody vypukne již čtvrtý ročník preventivní akce Blesk Ordinace. Odborníci z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zájemcům bezplatně a bez objednávání vyšetří například hladinu cukru v krvi, krevní tlak, zkontrolují mateřská znaménka a nitrooční tlak nebo orientačně určí krevní skupinu. Nachystané budou také nutriční, lékové a fyzioterapeutické poradny. Novinkou letošního ročníku bude možnost nechat si změřit srdeční rytmus a odhalit tak případné arytmie. 

Na návštěvníky čeká doprovodný program na hlavním podiu a možnost vyhrát v tombole. Celou akcí provede Eva Decastelo. Provizorní ordinace ve středu města se uzavřou v 18 hodin.

Brněnská rodačka Iva Horčicová letos poprvé startuje na Mistrovství světa v triatlonu. Den D nastane 17. října 2024 ve španělském Torremolinos. Svým závodem chce pomoci dobré věci, a to léčbě a výzkumu Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci. Ve spolupráci s institutem NEUR-IN a Mezinárodním centrem klinického výzkumu (ICRC) spouští sbírku, jejíž výtěžek poputuje na nákup temporální interferenční stimulace, experimentální léčby, která prozatím není hrazená ze zdravotního pojištění.

Narodila se v Brně, ale velkou část svého dospělého života strávila v Londýně. Letos se poprvé zúčastní Mistrovství světa v triatlonu ve své věkové kategorii a svým sportovním bojem se rozhodla podpořit výzkum Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. „Tyto nemoci mi bohužel nejsou cizí,” popisuje závodnice Iva svůj důvod, proč se rozhodla svým závodem přispět právě na léčbu a výzkum neurodegenerativních chorob.

„Můj dědeček trpěl Alzheimerovou chorobou a moje babička v současnosti bojuje s Parkinsonovou nemocí. Sledovat jejich boj je jednou z nejtěžších zkušeností mého života. Vidět, jak dědeček ztrácel paměť až do bodu, kdy mě už někdy nepoznával, bylo devastující. Muž, který měl nespočet příběhů k vyprávění, si najednou nedokázal vzpomenout na mé jméno nebo na naše společné vzpomínky. Měla jsem pocit, že ho ztrácím kousek po kousku,” vypráví Iva.

„Příprava na mistrovství pro mě není jen o fyzickém výkonu, je to neustálá připomínka toho, jak je aktivní životní styl nezbytný nejen pro zdraví těla, ale i našeho mozku,“ říká Iva Horčicová. „Ačkoli se hodně mluví o přínosech pohybu například pro kardiovaskulární choroby, to, že jde o způsob, jak snížit riziko neurodegenerativních onemocnění nebo oddálit jejich nástup, se ví už méně,“ doplňuje.

Výzkum těchto neurodegenerativních onemocnění a následná léčba před sebou mají ale ještě dlouhou cestu. Účinný lék neexistuje a jejich prevalence v populaci se neustále zvyšuje. V současnosti neurodegenerativní choroby, mezi které řadíme třeba Alzheimera nebo právě Parkinsona, postihují v zemích 1. světa, tedy i v České republice, přibližně 10 % obyvatel nad 65 let. Odhady ukazují, že za 10 let by mohlo jít až o 15 %. „Nám mladým možná připadá, že nám nemůže nic být vzdálenější, než choroby jako jsou Alzheimer nebo Parkinson. Jenže opak je pravdou, stále více mých přátel se setkává s těmito nemoci ve svých rodinách,“ říká Iva.

Čeští výzkumníci nejen v rámci institutu Neur-IN se každým rokem přibližují lepší a rychlejší diagnostice neurodegenerativních chorob, léčit Alzheimera nebo Parkinsona ale ještě nedokážeme.

„Jakmile nemoc jednou začne mozkové buňky ničit, zvrátit to neumíme,” říká neurovědec Luboš Brabenec. „Naše experimentální metoda ale pomáhá zasáhnout hlubší struktury mozku a pomáhá nemocným s pracovní pamětí, která je klíčová pro každodenní orientaci v okolním prostředí. Je to příslib, že se pacienti budou moci znovu zapojit do běžného života,” dodává.

Výzkumníci v Brně využívají účinky temporální interferenční stimulace (TIS), neinvazivní techniky, kterou lze cílit na hloubkové mozkové struktury. Dosaženo je toho použitím dvou párů elektrod upevněných na hlavě, které vytvářejí vysokofrekvenční elektrické pole. Tato pole nemají sama o sobě efekt, když se ale protnou v určené oblasti našeho mozku, vytvářejí interferenční schéma, které stimuluje aktivaci neuronů.

Zařízení TIS, na které Iva vybírá prostředky, bude důležité nejen kvůli účinkům experimentální terapie, ale především pro vědce a pro jejich výzkum těchto neurodegenerativních onemocnění. Ten je nesmírně důležitý, protože tato onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, postihují miliony lidí po celém světě. V České republice je podle posledních dat kolem 150 000 pacientů. S rostoucí délkou života populace se očekává, že počet těchto případů bude v budoucnu ještě narůstat. Včasná a spolehlivá diagnostika je klíčová pro efektivní léčbu, která může zpomalit nebo zastavit progresi nemoci.

Sbírka běží od 17. 9. do 17. 10. Ivě pak budeme společně držet palce na mistrovství světa 17. října 2024. Své příspěvky je možné posílat přes platformu Go Get Donate. Veškerý výtěžek bude odevzdán Národnímu institutu pro neurologický výzkum.

Pomozme nemocným k soběstačnosti. Brněnská triatlonistka závodí proti Alzheimerovi a Parkinsonovi

Triatlonistka Iva Hořčicová

 

Z důvodu probíhajících stavebních prací musí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně výrazně omezit pohyb vozidel v areálu na Pekařské. Vjezd a parkování je v pracovní dny mezi 8. a 12. hodinou nově umožňováno pouze držitelům ZTP, dárcům krve a dodavatelům. Ukončení tohoto opatření se předpokládá v listopadu.

Vjezd do areálu regulují zaměstnanci nemocnice, kteří individuálně vyhodnocují stav a účel návštěvy. Například hůře pohyblivé pacienty nebo zraněné je nadále možné vysazovat až před cílovým pavilonem, ostatním pacientům přijíždějícím na rutinní ambulantní vyšetření nebo plánovanou hospitalizaci je k dispozici soukromé parkoviště přímo sousedící s nemocničním areálem.

V odpoledních hodinách a o víkendech platí stejné podmínky jako doposud. Pokud vozidlo vyjede do 15 minut od času vjezdu, je stání zdarma. První hodina parkování stojí 80 korun. Každá další započatá hodina je za 100 korun.

Podmínky budou platit po dobu nezbytně nutnou při realizaci stavebních úprav, které významně omezují prostor v už tak malém areálu.

Děkujeme všem pacientům a jejich blízkým za pochopení.

 

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně odborníci na energetiku realizují jeden z největších projektů svého druhu v Česku. Na jeho konci bude stát zelenější a ekonomicky významně šetrnější nemocnice, a to navíc se zárukou. Projekt totiž probíhá formou EPC, která smluvně garantuje úspory – v případě svatoanenské nemocnice vyšší než půl miliardy korun.

„Energetické úspory považuji za jednu z hlavních priorit rozvoje tuzemských nemocnic. Uspořená půlmiliarda u Svaté Anny může díky tomu jít na zdravotní péči. Výsledky EPC projektů z mnoha fakultních nemocnic jsou skvělé a rádi bychom jim otevřeli dveře i v dalších zdravotnických zařízeních. Cílem nově ustavené pracovní skupiny pod vedením Ministerstva zdravotnictví je k tomu přispět a přijít s doporučeními, jaké legislativní změny na úrovni vlády a parlamentu můžeme pro rychlé rozšíření EPC projektů udělat,“ komentuje projekt ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek.

Projekt za 963 milionů korun s DPH se dotýká nejen hlavního areálu na Pekařské, ale i detašovaných pracovišť na Výstavní a Ústavu soudního lékařství na ulici Tvrdého. Pracovníci realizujících firem Amper Savings a Enetiqa postupně zateplují téměř 15 tisíc metrů čtverečních fasád a vyměňují bezmála šest stovek oken. Snížit energetické náklady se jim ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně podaří i díky méně viditelným změnám, jako jsou nové vzduchotechnické jednotky, výměníkové stanice nebo úsporné osvětlení v interiérech budov. V neposlední řadě dojde k vybudování nové parní plynové kotelny o celkovém výkonu 4,5 tun páry za hodinu, která bude vyrábět páru pro účely sterilizace a vlhčení vzduchu. K energeticky nejzásadnějším opatřením patří i změna metody vytápění, kdy nemocnice přechází z páry na horkou vodu.

Nad technologiemi pak bude provozován centrální dohledový systém – energetický dispečink, kterým bude zajištěn monitoring energetického hospodářství a optimalizace jeho provozu. Energie díky tomu budou využívány mnohem efektivněji než doposud. Dílčí energetickou soběstačnost areálu navíc zajistí lokální fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 374 kWp

Celá modernizace areálu se provádí metodou se zaručeným výsledkem, kdy dodavatelské sdružení garantuje snížení spotřeby přinejmenším o jednu třetinu oproti současné spotřebě. Díky tomu by měla nemocnice během deseti let od ukončení projektu uspořit na energiích přinejmenším 528 milionů korun s  DPH. „Konečná finanční úspora bude ještě o něco vyšší, protože ceny v následujících deseti letech pravděpodobně nadále porostou,“ vysvětluje Aleš Přibyla, technický ředitel Amper Savings. Realizovaná technická opatření také zajistí, že se produkce emisí skleníkových plynů proti referenčnímu období sníží minimálně o třicet tři procent, tj. 5266 t/rok CO2.

Práce v nemocnici probíhají za plného provozu. „Rozsah poskytované péče se nám daří neomezovat, přesto děkujeme všem pacientům za trpělivost při dočasně komplikovanější stavební situaci v areálu. Věříme, že se vše bohatě vyplatí a ušetřené náklady za energie budeme moci investovat do dalšího zlepšování našich zdravotních služeb,“ dodává ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.

První etapa projektu čítající většinu změn bude dokončena v lednu 2025. Úpravy postupují podle plánu, v aktuální fázi jsou téměř plně modernizovány budovy K a K1, budova J bude dokončena v nejbližších týdnech. Ve většině z dvaceti dotčených objektů již proběhla výměna osvětlení a postupně se do provozu uvádí nová vzduchotechnika. Do finále se blíží také zateplení fasády a výměna oken na detašovaném pracovišti na Výstavní.

Druhá etapa, tedy výměna zbylých objektových předávacích stanic, se uskuteční až v létě 2025. Tato modernizace závisí na výměně parního potrubí za horkovodní, která je v režii Tepláren Brno, a.s.

Zelenější provoz Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ušetří půl miliardy korun

 

Výdejna Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně při hlavním vstupu do areálu z ulice Pekařská bude ve čtvrtek 22. srpna 2024 výjimečně otevřena pouze do 14 hodin. Důvodem je plánovaná rekonstrukce vzduchotechniky.

Provoz ostatních oddělení lékárny bude bez omezení. Pacienti si tak mohou v odpoledních hodinách nadále vyzvedávat svoje léky v lékárnách na Hybešově (budova S) nebo u výjezdu na Mendlovo náměstí.

Děkujeme za pochopení.

 

Nejenom hřeje, ale i dráždí kůži. Před spáleninami od slunečního záření se někdy v minulosti nepodařilo uchránit asi každému z nás a víme, jak se s krátkodobými následky vypořádat. Co ale dělat v případě, kdy se na pokožce objeví nejen zarudnutí, ale i vyrážka? „Alergie na slunce je lidové označení abnormální reakce organismu na sluneční záření. Vážných případů, které by vyžadovaly léčbu odborníků, jsou jednotky ročně, ale i v lehčí formě dokáže pacienty potrápit,“ říká primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU Miroslav Nečas.

Nejčastějšími typy „sluneční alergie“ jsou sluneční kopřivka a polymorfní světelná erupce, lidově známá jako sluneční ekzém. Ostatní onemocnění z této skupiny imunologicky zprostředkovaných reakcí jsou vzácná, přesto je ale na místě při zaznamenání neobvyklé kožní odezvy po slunění zpozornět. „Podobně jako sluneční alergie mohou vypadat i některé autoimunitní nebo metabolické choroby, případně může být zvýšená reakce na slunce způsobená léky či jinými chemickými látkami. Proto je u opakované abnormální reakce velmi důležité vyšetření specialistou, aby nedošlo k přehlédnutí potenciálně závažného onemocnění,“ upozorňuje prim. Nečas.

Sluneční ekzém se projevuje pestrou škálou různých pupínků, puchýřků nebo ekzémových projevů na místech vystavených slunečnímu záření. K výsevu dochází obvykle vždy na jaře při prvním větším oslunění kůže nebo třeba při pobytu u moře, kde bývá vystavení slunci velmi intenzivní. „Zajímavé je to, že u jednoho nemocného mají tyto projevy vždy stejný charakter. Postupně ale reaktivita klesá, protože kůže si zjednodušeně řečeno na sluníčko zvykne. V další sezoně se ale situace obvykle opakuje,“ komentuje dermatolog.

Sluneční kopřivka je pak typická výsevem kopřivkových pupenů do několika minut po oslunění, a to i na místech krytých oblečením. Silné svědění podrážděné kůže může být někdy doplněno i celkovými příznaky, jako je bolest hlavy, závratě, dušnost nebo dokonce kolapsový stav.

Co se léčby týče, platí heslo, že nejlepším řešením je prevence. Pomohou přípravky s UV faktorem, oblečení a v případě slunečního ekzému i postupné „navykání“ pokožky zvyšujícími se dávkami UV záření ještě před hlavní slunečnou sezónou. V případě, kdy se u pacienta již sluneční alergie plně projevila, se podávají antihistaminika, tedy léky obecně tlumící projevy alergie. Reakci mohou zmírnit také lokální kortikoidní přípravky.

Mnohem častěji než samotné sluneční alergie na I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU podle primáře Miroslava Nečase řeší polékové sluneční reakce. „Některé léky mohou zvyšovat citlivost na UV záření, například určitá antibiotika nebo léky na snížení cholesterolu,“ doplňuje a připomíná důležitost doporučení v příbalových letácích léků.