Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně odborníci na energetiku realizují jeden z největších projektů svého druhu v Česku. Na jeho konci bude stát zelenější a ekonomicky významně šetrnější nemocnice, a to navíc se zárukou. Projekt totiž probíhá formou EPC, která smluvně garantuje úspory – v případě svatoanenské nemocnice vyšší než půl miliardy korun.

„Energetické úspory považuji za jednu z hlavních priorit rozvoje tuzemských nemocnic. Uspořená půlmiliarda u Svaté Anny může díky tomu jít na zdravotní péči. Výsledky EPC projektů z mnoha fakultních nemocnic jsou skvělé a rádi bychom jim otevřeli dveře i v dalších zdravotnických zařízeních. Cílem nově ustavené pracovní skupiny pod vedením Ministerstva zdravotnictví je k tomu přispět a přijít s doporučeními, jaké legislativní změny na úrovni vlády a parlamentu můžeme pro rychlé rozšíření EPC projektů udělat,“ komentuje projekt ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek.

Projekt za 963 milionů korun s DPH se dotýká nejen hlavního areálu na Pekařské, ale i detašovaných pracovišť na Výstavní a Ústavu soudního lékařství na ulici Tvrdého. Pracovníci realizujících firem Amper Savings a Enetiqa postupně zateplují téměř 15 tisíc metrů čtverečních fasád a vyměňují bezmála šest stovek oken. Snížit energetické náklady se jim ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně podaří i díky méně viditelným změnám, jako jsou nové vzduchotechnické jednotky, výměníkové stanice nebo úsporné osvětlení v interiérech budov. V neposlední řadě dojde k vybudování nové parní plynové kotelny o celkovém výkonu 4,5 tun páry za hodinu, která bude vyrábět páru pro účely sterilizace a vlhčení vzduchu. K energeticky nejzásadnějším opatřením patří i změna metody vytápění, kdy nemocnice přechází z páry na horkou vodu.

Nad technologiemi pak bude provozován centrální dohledový systém – energetický dispečink, kterým bude zajištěn monitoring energetického hospodářství a optimalizace jeho provozu. Energie díky tomu budou využívány mnohem efektivněji než doposud. Dílčí energetickou soběstačnost areálu navíc zajistí lokální fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 374 kWp

Celá modernizace areálu se provádí metodou se zaručeným výsledkem, kdy dodavatelské sdružení garantuje snížení spotřeby přinejmenším o jednu třetinu oproti současné spotřebě. Díky tomu by měla nemocnice během deseti let od ukončení projektu uspořit na energiích přinejmenším 528 milionů korun s  DPH. „Konečná finanční úspora bude ještě o něco vyšší, protože ceny v následujících deseti letech pravděpodobně nadále porostou,“ vysvětluje Aleš Přibyla, technický ředitel Amper Savings. Realizovaná technická opatření také zajistí, že se produkce emisí skleníkových plynů proti referenčnímu období sníží minimálně o třicet tři procent, tj. 5266 t/rok CO2.

Práce v nemocnici probíhají za plného provozu. „Rozsah poskytované péče se nám daří neomezovat, přesto děkujeme všem pacientům za trpělivost při dočasně komplikovanější stavební situaci v areálu. Věříme, že se vše bohatě vyplatí a ušetřené náklady za energie budeme moci investovat do dalšího zlepšování našich zdravotních služeb,“ dodává ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.

První etapa projektu čítající většinu změn bude dokončena v lednu 2025. Úpravy postupují podle plánu, v aktuální fázi jsou téměř plně modernizovány budovy K a K1, budova J bude dokončena v nejbližších týdnech. Ve většině z dvaceti dotčených objektů již proběhla výměna osvětlení a postupně se do provozu uvádí nová vzduchotechnika. Do finále se blíží také zateplení fasády a výměna oken na detašovaném pracovišti na Výstavní.

Druhá etapa, tedy výměna zbylých objektových předávacích stanic, se uskuteční až v létě 2025. Tato modernizace závisí na výměně parního potrubí za horkovodní, která je v režii Tepláren Brno, a.s.

 

Nejenom hřeje, ale i dráždí kůži. Před spáleninami od slunečního záření se někdy v minulosti nepodařilo uchránit asi každému z nás a víme, jak se s krátkodobými následky vypořádat. Co ale dělat v případě, kdy se na pokožce objeví nejen zarudnutí, ale i vyrážka? „Alergie na slunce je lidové označení abnormální reakce organismu na sluneční záření. Vážných případů, které by vyžadovaly léčbu odborníků, jsou jednotky ročně, ale i v lehčí formě dokáže pacienty potrápit,“ říká primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU Miroslav Nečas.

Nejčastějšími typy „sluneční alergie“ jsou sluneční kopřivka a polymorfní světelná erupce, lidově známá jako sluneční ekzém. Ostatní onemocnění z této skupiny imunologicky zprostředkovaných reakcí jsou vzácná, přesto je ale na místě při zaznamenání neobvyklé kožní odezvy po slunění zpozornět. „Podobně jako sluneční alergie mohou vypadat i některé autoimunitní nebo metabolické choroby, případně může být zvýšená reakce na slunce způsobená léky či jinými chemickými látkami. Proto je u opakované abnormální reakce velmi důležité vyšetření specialistou, aby nedošlo k přehlédnutí potenciálně závažného onemocnění,“ upozorňuje prim. Nečas.

Sluneční ekzém se projevuje pestrou škálou různých pupínků, puchýřků nebo ekzémových projevů na místech vystavených slunečnímu záření. K výsevu dochází obvykle vždy na jaře při prvním větším oslunění kůže nebo třeba při pobytu u moře, kde bývá vystavení slunci velmi intenzivní. „Zajímavé je to, že u jednoho nemocného mají tyto projevy vždy stejný charakter. Postupně ale reaktivita klesá, protože kůže si zjednodušeně řečeno na sluníčko zvykne. V další sezoně se ale situace obvykle opakuje,“ komentuje dermatolog.

Sluneční kopřivka je pak typická výsevem kopřivkových pupenů do několika minut po oslunění, a to i na místech krytých oblečením. Silné svědění podrážděné kůže může být někdy doplněno i celkovými příznaky, jako je bolest hlavy, závratě, dušnost nebo dokonce kolapsový stav.

Co se léčby týče, platí heslo, že nejlepším řešením je prevence. Pomohou přípravky s UV faktorem, oblečení a v případě slunečního ekzému i postupné „navykání“ pokožky zvyšujícími se dávkami UV záření ještě před hlavní slunečnou sezónou. V případě, kdy se u pacienta již sluneční alergie plně projevila, se podávají antihistaminika, tedy léky obecně tlumící projevy alergie. Reakci mohou zmírnit také lokální kortikoidní přípravky.

Mnohem častěji než samotné sluneční alergie na I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU podle primáře Miroslava Nečase řeší polékové sluneční reakce. „Některé léky mohou zvyšovat citlivost na UV záření, například určitá antibiotika nebo léky na snížení cholesterolu,“ doplňuje a připomíná důležitost doporučení v příbalových letácích léků.

Chirurgové Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají nově při léčbě onkologických pacientů k dispozici robotický operační systém da Vinci Xi. Nemocnice, která nese status Komplexního onkologického centra, díky tomu pacientům s nádorovým onemocněním nabízí chirurgickou léčbu nejvyššího možného evropského standardu.

Onkologicko-chirurgický program Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se zaměřuje na malignity urologického a trávicího traktu. Nový robotický operační systém proto slouží především pacientům s tumory ledvin, prostaty, zažívacího traktu, žaludku či kolorektálními nádory. K dispozici je také pro hrudní chirurgii a ORL, například pro operace nádorů na kořenu jazyka.

Robotický systém da Vinci Xi přináší hned několik výhod, ze kterých profitují nejen pacienti, ale i lékaři. Chirurgická práce se stává extrémně přesnou, což minimalizuje riziko chyb a poškození okolních tkání, například v důsledku třesu rukou. Nápomocné je v tomto také 3D zobrazení operačního pole, které lékařům poskytuje výrazně lepší orientaci v operované tkáni. Díky flexibilním robotickým nástrojům se navíc chirurgové dostanou i k jinak obtížně dostupným místům.

Pro pacienta pak taková metoda znamená nižší riziko infekcí, krvácení, rychlejší a snadnější rekonvalescenci a v neposlední řadě menší jizvy. „Věříme, že onkologickým pacientům díky robotickým operacím nabídneme lepší a funkčnější výsledky za kratší hospitalizace, což povede k celkově efektivnějšímu průběhu jejich léčby a následně i rychlejšímu návratu do plnohodnotného života,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.

Robotický operační systém da Vinci Xi sestává ze tří základních, pojízdných komponent – operačního stolu a robotických ramen, vozíku Vision na vizualizační a elektrochirugickou techniku a laparoskopické věže a chirurgické konzole, za kterou sedí operující chirurg. Celý systém s příslušenstvím stál téměř osmdesát milionů korun.

Nejmodernější systém dostupný na evropském trhu byl nainstalován na robotický operační sál Centrálních operačních sálů, kde se následně začaly zaškolovat robotické týmy jednotlivých klinik. Ty se skládají jak z konzolových chirurgů, tedy těch, kteří robota přímo řídí od ovládací konzole, tak dalších lékařů v pozicích asistentů u pacienta a podpůrného personálu – instrumentářů, obíhajících sester a biomedicínských inženýrů. „Konzoloví chirurgové museli před získáním certifikace strávit desítky hodin u virtuálního trenažéru, kde se zdokonalovali v jemné motorice, odezvě a možnostech při ovládání robota. Později tréninkovými nástroji uvnitř fantomu břicha operovali třeba pomeranč,“ popisuje biomedicínský inženýr Martin Líška, který má proces implementace robotického programu ve FNUSA na starosti. Certifikaci konzolového chirurga prozatím získali čtyři lékaři, kteří se hned poté pustili do prvních operací za účasti zkušených proktorů. Celkem jich už provedli zhruba padesát – nejvíce těch urologických.

Dalším krokem k ještě kvalitnější onkologické péči ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bude pořízení laparoskopické věže, kterou využijí lékaři z Kliniky plastické a estetické chirurgie, a to zejména při resekcích nádorů pronikajících do dutiny nosní a ústní.

 

 

 

 

Projekt „Zkvalitnění onkologické péče ve Fakultní nemocnici uv. Anny v Brně“, reg. č. CZ.31.8.0/0.0/0.0/23_072/0008257, je financován Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím Národního plánu obnovy ČR.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přesunula lůžkovou část Onkologicko-chirurgického oddělení do zcela nových, prosvětlených prostor v pavilonu P. Pacienti, kteří se zde léčí převážně s nádorovým onemocněním v oblasti urologického nebo zažívacího traktu, oceňují větší soukromí i moderní vybavení.

Onkologicko-chirurgické oddělení FNUSA poskytuje péči Komplexního onkologického centra, což znamená, že řada pacientů k léčbě dojíždí z různých částí republiky. „Hospitalizaci vyžadují jak nemocní z větší vzdálenosti, tak ti, kteří potřebují zaléčit případné komplikace, onkologickou terapií přinášené,“ vysvětlila primářka oddělení MUDr. Jana Katolická, Ph.D., komu je lůžková část oddělení určena.

Pacienti mají v nových prostorách k dispozici osmnáct lůžek, všechna z nich jsou polohovací. Pracoviště bylo vybaveno také injektomaty a pumpami nové generace, které zajišťují maximální bezpečnost při podávání chemoterapie.

Vzdušné a prosvětlené pokoje jsou třílůžkové, s vlastním sociálním zázemím a klimatizací. Zařízení je laděno do světlých barev. „Věříme, že přesunem do moderních prostor se významně zkvalitnilo prostředí nejen pro nemocné a jejich blízké, ale také pro personál, který díky lokaci i vybavení sesterských a lékařských pracoven může poskytovat péči maximálně efektivně,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Nové lůžkové oddělení vzniklo v podstatě na zelené louce v kompletně přestavěném pavilonu P, který nemocnice znovuotevírala na konci roku 2022. Úpravy pro onkologicko-chirurgické oddělení nemocnici stály více než 13 milionů korun. Uvolněné původní prostory v budově J nabídnou možnost vybudovat lůžkovou část Oddělení geriatrické a paliativní péče, která ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně prozatím schází.

Onkologicko-chirurgické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vzniklo 1. dubna 2009 a vedle lůžkového oddělení disponuje také dvěma ambulancemi klinické onkologie a chemostacionářem. V loňském roce vyšetřilo téměř sedm tisíc pacientů a na lůžkové části hospitalizovalo 865 nemocných.