Lapáte po dechu při běžném úklidu nebo procházce se psem? Možná vám selhává srdce. Dušnost je jedním z hlavních příznaků závažného srdečního onemocnění, se kterým v Česku žije více než 400 tisíc pacientů. Při selhání srdce se krev začíná hromadit v plicním řečišti, což znemožňuje správné fungování plic. Problémy s dýcháním tak nemusejí vždy ukazovat pouze na nemocné plíce. Nejen o tom dnes diskutovali kardiologové na konferenci s názvem Den I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.
„Srdeční selhání je závažné onemocnění, při kterém srdce nezvládá dostávat do těla dostatečné množství krve, a ta se hromadí na nesprávných místech. Nejnápadnějším projevem nemoci je dušnost, při níž krev městná v plicním řečišti a znemožňuje plicím správné fungování,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti (ČKS).
Odhalit, zda mají potíže s dechem původ v onemocnění srdce nebo plic, není vždy snadné. Malý rozdíl ale podle lékařů existuje. „U srdečního selhání se dušnost objevuje často v noci. Když pacient ulehne do postele, třeba po hodině se mu najednou zhorší dýchání. Musí se posadit, a poté se mu uleví,“ popisuje prof. Krejčí. Kromě zadýchávání jsou typickým příznakem srdečního selhání také otoky dolních končetin, přibírání na váze nebo únava.
Aktuálně v Česku se srdečním selháním žije více než 400 tisíc lidí. Do budoucna očekávají odborníci strmý nárůst počtu pacientů – v roce 2030 jich podle odhadů může být více než 600 tisíc a o deset let později už téměř 900 tisíc. Důvodem je kromě nezdravého životního stylu Čechů zejména stárnutí populace. „Věk je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR víme, že až 25 % lidí starších 75 let může čelit srdečnímu selhání. Ohrožení jsou také lidé, kteří jsou obézní, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, prodělali infarkt myokardu nebo trpí onemocněním ledvin,“ přibližuje prof. Krejčí.
Navzdory tomu, že senioři patří do rizikové skupiny, není u nich srdeční selhání vždy správně diagnostikováno. „Pacienti nebo jejich lékaři mnohdy svádí zdravotní problémy na to, že jde o potíže spojené s pokročilým věkem, takže jim dále nevěnují pozornost,“ upozorňuje prof. Krejčí.
Onemocnění může mít akutní nebo chronickou podobu. „Někdy se projevuje náhle. Pacient z ničeho nic dostane těžký záchvat dušnosti, kvůli kterému musí být velmi rychle převezen do nemocnice. Obtíže se ale mohou zhoršovat i postupně, v průběhu několika let,“ říká kardiolog. Podle odborníků je proto důležité srdeční selhání zavčas odhalit. „Pokud ho správně a včas diagnostikujeme, dokážeme pomocí léčby omezit množství hospitalizací, které hrozí při náhlém zhoršení nemoci. Především starší pacienti jsou často překvapeni, v jak dobré kondici ještě mohou být, když nemoc vhodně zaléčíme,“ vysvětluje prof. Krejčí.
Díky léčebným možnostem, které mají v současnosti k dispozici, dokážou lékaři dostat většinu pacientů do stavu, v němž zvládají normálně fungovat v každodenním životě. Je ale zásadní, aby prvních několik týdnů po hospitalizaci zůstali v péči specialisty. „V ambulancích srdečního selhání pacientům pravidelně kontrolujeme a upravujeme léčbu, například modifikujeme léky na odvodnění nebo vysoký krevní tlak. Tímto způsobem jsme schopni jim výrazně ulevit, a snížit tak riziko opětovné hospitalizace,“ popisuje prof. Krejčí. Pokud pacienti po srdečním selhání na kontroly ke specialistům nechodí, hrozí jim vážné zdravotní komplikace. Asi čtvrtina z nich se vrací do nemocnic už do 30 dnů po hospitalizaci a přibližně 50 % do 6 měsíců po propuštění.
Pokud člověka začne trápit dušnost, měl by nejprve vyhledat praktického lékaře. „Ten provede test natriuretických peptidů, což je velmi senzitivní ukazatel pro odhalení příčiny dušnosti. Pokud bude jejich hladina nízká, problémy s dýcháním mají pravděpodobně jinou příčinu, například plicní onemocnění. Vysoká hladina naopak svědčí pro možné srdeční selhání. V těchto případech by praktický lékař měl pacienta odeslat ke kardiologovi, který provede další vyšetření a případně zahájí léčbu,“ dodává prof. Krejčí.
Více informací a jednoduchý test příznaků srdečního selhání lze najít na www.srdcedycha.cz nebo na webu České kardiologické společnosti.
Prof. Jan Krejčí (vpravo) zahájil Den I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU společně s rektorem Masarykovy univerzity prof. Martinem Barešem a ředitelem Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimilem Vajdákem
Svou sekci měly v rámci kardiologického kongresu i zdravotní sestry
Glaukomový den 🗓
Pravidelná oční vyšetření s měřením nitroočního tlaku jsou po čtyřicátém roku života nejlepší cestou k prevenci nebo včasné diagnóze glaukomu, přezdívanému také tichý zloděj zraku. Zákeřné onemocnění totiž vede k nevratnému poškození zrakového nervu, aniž by u postižených vzbudil podezření, že se s jejich zrakem něco děje. Oční lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně proto i letos chystají preventivní akci Glaukomový den, kde se na odhalování této nenápadné nemoci způsobující slepotu zaměří.
Glaukomový den se uskuteční 14. března 2025 v ambulanci Oddělení nemocí očních a optometrie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, kam zájemci o bezplatné vyšetření nitroočního tlaku mohou přicházet v čase 8:00–14:00 přicházet i bez objednání.
Dušnost není spojena pouze s onemocněním plic, upozorňují lékaři v rámci kardiologického kongresu
Lapáte po dechu při běžném úklidu nebo procházce se psem? Možná vám selhává srdce. Dušnost je jedním z hlavních příznaků závažného srdečního onemocnění, se kterým v Česku žije více než 400 tisíc pacientů. Při selhání srdce se krev začíná hromadit v plicním řečišti, což znemožňuje správné fungování plic. Problémy s dýcháním tak nemusejí vždy ukazovat pouze na nemocné plíce. Nejen o tom dnes diskutovali kardiologové na konferenci s názvem Den I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.
„Srdeční selhání je závažné onemocnění, při kterém srdce nezvládá dostávat do těla dostatečné množství krve, a ta se hromadí na nesprávných místech. Nejnápadnějším projevem nemoci je dušnost, při níž krev městná v plicním řečišti a znemožňuje plicím správné fungování,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti (ČKS).
Odhalit, zda mají potíže s dechem původ v onemocnění srdce nebo plic, není vždy snadné. Malý rozdíl ale podle lékařů existuje. „U srdečního selhání se dušnost objevuje často v noci. Když pacient ulehne do postele, třeba po hodině se mu najednou zhorší dýchání. Musí se posadit, a poté se mu uleví,“ popisuje prof. Krejčí. Kromě zadýchávání jsou typickým příznakem srdečního selhání také otoky dolních končetin, přibírání na váze nebo únava.
Aktuálně v Česku se srdečním selháním žije více než 400 tisíc lidí. Do budoucna očekávají odborníci strmý nárůst počtu pacientů – v roce 2030 jich podle odhadů může být více než 600 tisíc a o deset let později už téměř 900 tisíc. Důvodem je kromě nezdravého životního stylu Čechů zejména stárnutí populace. „Věk je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR víme, že až 25 % lidí starších 75 let může čelit srdečnímu selhání. Ohrožení jsou také lidé, kteří jsou obézní, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, prodělali infarkt myokardu nebo trpí onemocněním ledvin,“ přibližuje prof. Krejčí.
Navzdory tomu, že senioři patří do rizikové skupiny, není u nich srdeční selhání vždy správně diagnostikováno. „Pacienti nebo jejich lékaři mnohdy svádí zdravotní problémy na to, že jde o potíže spojené s pokročilým věkem, takže jim dále nevěnují pozornost,“ upozorňuje prof. Krejčí.
Onemocnění může mít akutní nebo chronickou podobu. „Někdy se projevuje náhle. Pacient z ničeho nic dostane těžký záchvat dušnosti, kvůli kterému musí být velmi rychle převezen do nemocnice. Obtíže se ale mohou zhoršovat i postupně, v průběhu několika let,“ říká kardiolog. Podle odborníků je proto důležité srdeční selhání zavčas odhalit. „Pokud ho správně a včas diagnostikujeme, dokážeme pomocí léčby omezit množství hospitalizací, které hrozí při náhlém zhoršení nemoci. Především starší pacienti jsou často překvapeni, v jak dobré kondici ještě mohou být, když nemoc vhodně zaléčíme,“ vysvětluje prof. Krejčí.
Díky léčebným možnostem, které mají v současnosti k dispozici, dokážou lékaři dostat většinu pacientů do stavu, v němž zvládají normálně fungovat v každodenním životě. Je ale zásadní, aby prvních několik týdnů po hospitalizaci zůstali v péči specialisty. „V ambulancích srdečního selhání pacientům pravidelně kontrolujeme a upravujeme léčbu, například modifikujeme léky na odvodnění nebo vysoký krevní tlak. Tímto způsobem jsme schopni jim výrazně ulevit, a snížit tak riziko opětovné hospitalizace,“ popisuje prof. Krejčí. Pokud pacienti po srdečním selhání na kontroly ke specialistům nechodí, hrozí jim vážné zdravotní komplikace. Asi čtvrtina z nich se vrací do nemocnic už do 30 dnů po hospitalizaci a přibližně 50 % do 6 měsíců po propuštění.
Pokud člověka začne trápit dušnost, měl by nejprve vyhledat praktického lékaře. „Ten provede test natriuretických peptidů, což je velmi senzitivní ukazatel pro odhalení příčiny dušnosti. Pokud bude jejich hladina nízká, problémy s dýcháním mají pravděpodobně jinou příčinu, například plicní onemocnění. Vysoká hladina naopak svědčí pro možné srdeční selhání. V těchto případech by praktický lékař měl pacienta odeslat ke kardiologovi, který provede další vyšetření a případně zahájí léčbu,“ dodává prof. Krejčí.
Více informací a jednoduchý test příznaků srdečního selhání lze najít na www.srdcedycha.cz nebo na webu České kardiologické společnosti.
Prof. Jan Krejčí (vpravo) zahájil Den I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU společně s rektorem Masarykovy univerzity prof. Martinem Barešem a ředitelem Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimilem Vajdákem
Svou sekci měly v rámci kardiologického kongresu i zdravotní sestry
Purple Day 🗓
Centrum Epilepsie Brno zve na Purple Day, každoroční osvětovou a edukační akci pro veřejnost. Uskuteční se 26. března 2025 od 14 hodin v aule Univerzitního kampusu Bohunice (B11/114) i online.
Letošní program láká na workshop a besedu s neurology na téma první pomoci při epileptických záchvatech. Akce je určena pro všechny, kteří se při výkonu své současné nebo budoucí profese mohou setkat s osobami s epilepsií. Pro pacienty a jejich blízké, studenty lékařských i nelékařských medicínských oborů, studenty oborů pedagogického a sociálního zaměření, studenty tělovýchovné fakulty, pedagogické i nepedagogické pracovníky univerzity a širší veřejnost.
FNUSA částečně obnovuje návštěvy
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně částečně obnovuje návštěvy na lůžkových odděleních. Hospitalizované pacienty bude možné navštěvovat dva dny v týdnu, a to vždy ve středu a neděli od 14:00 do 18:00 hodin, na Doléčovacím a rehabilitačním oddělení a Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace pak od 15 do 17 hodin. První návštěvní hodiny se uskuteční již tuto středu, tedy 5. března 2025.
Vzhledem k přetrvávajícímu výskytu chřipky by návštěvníci po dobu pobytu na oddělení měli mít nasazený respirátor třídy FFP2 a dbát zvýšeného hygienického režimu, který vyžaduje desinfekci rukou. Zároveň žádáme, aby lidé za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.
Děkujeme za respektování opatření.
Březnový BARI-klub zrušen 🗓
UPOZORNĚNÍ: PRO NEMOC ZRUŠENO. DALŠÍ BARI-KLUB SE UKUTEČNÍ 3. DUBNA V 16 HODIN.
Kardiovize Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve na další setkání Bari-klubu, které uskuteční ve čtvrtek 6. března od 16 hodin v 3. poschodí budovy C1 (zvonek Kardiovize).Lidé se zájem o problematiku bariatrie se mohou přijít nezávazně setkat, informovat se o chirurgické léčbě obezity z první ruky od lékařů, nutriční terapeutky i psychologa, nebo jen sdílet své zkušenosti navzájem s dalšími pacienty či zájemci.Evropské referenční sítě pomáhají pacientům se vzácnými onemocněními napříč Evropou. FNUSA je zapojená hned do tří
Vzácných onemocnění, tedy těch, která se vyskytují u méně než pěti osob z deseti tisíc, je popsaných více než šest tisíc a každý rok přibývají. Právě kvůli nízkému zastoupení v populaci mívají lidé trpící těmito nemocemi problém nejen s léčbou, která mnohdy neexistuje, ale velmi často také se samotným stanovením správné diagnózy. Pomocnou ruku nabízí Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění, které propojují špičkové odborníky z celé Evropy a umožňují jim při diagnóze a určování léčby spojit síly. Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je zapojena hned do tří takových sítí.
Jednou z nich je síť EpiCARE, která se zaměřuje na diagnostiku a léčbu vzácných a komplexních epilepsií. „Epilepsie jako rozhodující symptom je popsaná u zhruba 140 onemocnění. Některá z nich jsou ale tak vzácná, že se vyskytují jenom v jednotkách v rámci celé Evropy. Mnoho pacientů tak zůstává nediagnostikováno a bez přístupu k léčbě, jelikož zkrátka ne každý neurolog má možnost se s daným typem pacienta setkat a léčit ho podle vlastních zkušeností,“ komentuje prof. Milan Brázdil, přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, jejíž Centrum pro Epilepsie Brno je součástí sítě EpiCARE od roku 2017.
Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jsou důležité nejen pro pacienty, kterým dávají větší naději efektivní léčbu, ale také pro vědu a výzkum. „Naším cílem je, aby co nejvíce pacientů žilo bez epileptických záchvatů. Sdílení informací s kolegy v zahraničí nám pomáhá i s ohledem na další rozvoj medicíny – u některých vzácných epilepsií může být pro výzkum klíčové, aby se spojilo vícero epileptologických center a spolu se podívali na dostatečný počet podobných pacientů,“ zdůrazňuje význam sítí prof. Brázdil.
I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU figuruje v evropských referenčních sítích ještě jednou, konkrétně v ERN RND (Rare Neurological Disorders). V rámci této komunikační linky mezi evropskými odbornými pracovišti mohou naději na stanovení správné diagnózy hledat pacienti se vzácnými neurodegenerativními nemocemi, například multisystémovou atrofií, cerebelární ataxií či vzácnými typy demencí, jako je třeba demence s Lewyho tělísky.
Poslední sítí, jejíž součástí jsou odborníci z naší fakultní nemocnice, je ERN-Skin. Jak název napovídá, tato struktura sdružuje informace o pacientech se vzácnými dermatologickými onemocněními. „Naše centrum je aktivně zapojeno do skupiny řešící autoimunitní bulózní dermatózy a závažné, život ohrožující polékové reakce typu toxické epidermální nekrolýzy a Stevens-Johnsonova syndromu,“ upřesňuje vedoucí lékařka Centra pro vzácná kožní onemocnění při I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU MUDr. Eva Březinová, Ph.D.
Na světě žije téměř 300 milionů lidí se vzácným onemocněním. V Evropě je to kolem 30 milionů, v Česku půl milionu. Na jejich těžkou situaci každoročně upozorňuje poslední únorový den, letos s podtitulem „Aby nikdo nezůstal stranou“. Právě pocit vyloučení, neporozumění a společenské izolace je totiž bohužel častým doprovodným jevem k už tak obtížné zdravotní situaci pacientů. Překonat tyto překážky v tuzemsku pomáhá Česká asociace pro vzácná onemocnění, která mimo jiné provozuje Help linku. Na e-mail help@vzacna-onemocneni.cz se ve složitých případech a situacích mohou obracet pacienti i lékaři, kteří potřebují konzultaci nebo propojení s dalšími odborníky.
Zemřel doc. MUDr. Pavel Janíček, CSc., emeritní přednosta I. ortopedické kliniky
S lítostí oznamujeme, že nás v pondělí 24. února 2025 navždy opustil emeritní přednosta I. ortopedické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity doc. MUDr. Pavel Janíček, CSc.
Pan docent se narodil v Hradčanech, malé vesničce u Tišnova, se kterou je spojeno jeho dětství. Po promoci v roce 1977 pracoval střídavě na ortopedických klinikách v Brně. Kandidátskou práci pod vedením profesora Vlacha obhájil v roce 1986. Habilitoval s prací týkající se onkologické problematiky a se vzpomínkou na doc. Bozděcha v roce 1998. V roce 1999 se ujal vedení I. ortopedické kliniky, nejstaršího ortopedického pracoviště na Moravě, kterou vedl do roku 2017.
Publikoval a odpřednášel více než 200 odborných prací a příspěvků. Byl členem mezinárodních ortopedických společností, členem výboru ČSOT, členem oborových komisí a redakčních rad odborných ortopedických periodik.
Svou profesní kariéru spojil docent Janíček s nelehkou a nepříliš vděčnou problematikou onkologické ortopedie. Zejména díky jeho úsilí se I. ortopedická klinika stala na tomto poli uznávaným pracovištěm nejen v republikovém, ale i evropském měřítku.
Pan docent se kromě nesčetných operací pacientů s onkoortopedickým onemocněním aktivně podílel na výuce jak pregraduální, tak v postgraduální oblasti. Vychoval řadu dalších skvělých ortopedů a byl známý na jedné straně svou přísností a druhé straně svým laskavým přístupem, kterým dokázal přecházet drobné nedostatky svých spolupracovníků.
Čest jeho památce!
Za kolektiv I. ortopedické kliniky
doc. MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.
přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně restartovala program robotické chirurgie
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla jedním z prvních pracovišť provozujících robotickou chirurgii v rámci České republiky. Díky nákupu moderního robotického operačního systému Da Vinci Xi v loňském roce se robotický program v nemocnici opět obnovil a lékaři mají na svém kontě již několik stovek operací. Dnes v přímém přenosu z operačního sálu před zraky novinářů odstranili nádor ledviny, jeden z častých výkonů prováděných touto metodou.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se v roce 2005 stala společně s Nemocnicí na Homolce účastníkem pilotního projektu robotické chirurgie v České republice. Po nezbytném proškolení týmu operatérů proběhla první operace v květnu roku 2006, od té doby se do roku 2013 uskutečnilo bezmála šest set operací.
Nákup nejmodernějšího systému dostupného na evropském trhu – Da Vinci Xi – znamená obnovení robotického operativy na nejvyšší úrovni. Přináší řadu výhod pro pacienty i lékaře, umožňuje mimořádně přesnou chirurgickou práci, čímž snižuje riziko chyb a poškození okolních tkání, například v důsledku třesu rukou. Výrazně k tomu přispívá také 3D zobrazení operačního pole, které lékařům usnadňuje orientaci v operované oblasti. Díky flexibilním robotickým nástrojům se navíc chirurgové snadněji dostanou i k obtížně přístupným místům.
Pro pacienta tato metoda znamená nižší riziko infekcí a krvácení, rychlejší a snazší rekonvalescenci a zároveň menší jizvy. „Díky této modernizaci můžeme pacientům naší fakultní nemocnice nabízet lepší a funkčnější výsledky při kratší hospitalizaci, tedy rychlejší návrat do plnohodnotného života. Efektivnější způsob léčby je výhodný také pro provoz nemocnice,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák. Využití robotického operačního systému totiž umožňuje například nižší vytížení personálu – zatímco u klasické nebo laparoskopické operace je potřeba tří chirurgů, s robotem mohou operovat už dva lékaři.
Tak tomu bylo také v případě dnešní operace, kterou bylo díky moderní technologii možné v přímém přenosu sledovat v přednáškovém sálu nemocnice. „Hlavní operatér ovládá operační konzoli, tedy sedí vpovzdálí a operační ramena robota řídí virtuálně pomocí joysticků a pedálů. U pacienta potom po celou dobu výkonu stojí chirurg asistent, který dohlíží na průběh operace a pomocí asistentského portu operujícímu lékaři pomáhá například s odběrem odoperované tkáně, odsáváním krve, čištěním kamery a podobně,“ popsal urolog MUDr. Igor Dolan, Ph.D., který celý výkon pro přihlížející v přednáškovém sále komentoval. Šlo o operaci, při které byl pacientce odstraněn šestadvacetimilimetrový nádor ledviny. Chirurgové mohli díky moderní technologii odstranit co nejmenší část orgánu, tedy pouze tumor a nejbližší tkáň. To, zda byl nádor odstraněn kompletně, potvrdí histologie.
V současné době je robotický operační systém ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně využíván nejvíce právě pro onkologické urologické operace, dále pro chirurgické operace v oblasti pánve a břicha. V plánu je také rozšíření robotické chirurgie pro operativní léčbu refluxních onemocnění a brániční kýly a také gynekologická jednodenní chirurgie.
MUDr. Igor Dolan, Ph.D., který operaci komentoval přihlížejícím v přednáškovém sále, spolu s operujícím chirurgem prim. MUDr. Petrem Filipenským, Ph.D., a asistujícím chirurgem MUDr. Filipem Gistlem.
Zrekonstruovaná Stomatologická klinika rozšiřuje provoz a modernizuje metody
Prostory Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prošly rekonstrukcí, která přispěla nejen ke zvýšení komfortu pacientů, ale především umožnila další rozvoj pracoviště. Vedení kliniky se zaměřilo na modernizaci metod v oblasti zubní protetiky a v obnovených prostorách plánuje otevřít také nové lůžkové oddělení pro dospávaní po složitých zákrocích v celkové anestezii. Do budoucna díky tomu stomatologové ošetří více pacientů a nabídnou kratší čekací doby.
„Zákroky v celkové anestezii provádíme převážně u dětských pacientů, osob s autismem nebo hendikepovaných, pro které by podstoupení chirurgické nebo i konzervační péče při plném vědomí bylo nežádoucím způsobem stresující,“ komentuje primář stomatologické kliniky MDDr. Jan Cahlík. Dřívější termíny ošetření ale ocení i dospělí pacienti, kteří čekají na náročné zákroky dentoalveolární chirurgie, jako jsou například komplikované extrakce zubů moudrosti, ošetření čelistních cyst a další výkony, vyžadující celkovou anestezii. Nové dospávací pokoje klinika plánuje otevřít na jaře roku 2025.
Kromě modernizace samotných prostor se klinika zaměřila také na inovaci přístrojového vybavení, konkrétně pro zubní implantologii. Komplexní řešení v oblasti umělých náhrad sice pracoviště poskytuje dlouhodobě, nově však na pacienty čeká digitální plánování a navigované implantování. „Díky těmto moderním metodám můžeme digitálně navrhnout a virtuálně zobrazit nový chrup pacienta ještě před samotným zákrokem. Implantační šablony pak umožní zavedení implantátů do přesných, předem navržených pozic. Pro pacienta to znamená nejen funkčnější, ale i estetičtější výsledek,“ vysvětluje Cahlík. Postup je také mnohem méně invazivní, a tedy pacientovi přináší rychlejší hojení a menším diskomfort.
Proteticko-implantologický tým nově doplnil specialista MDDr. Petr Caha, který se zaměřuje na komplexnější případy. Klinika rovněž poskytuje implantologické konzultace pro pacienty, jejichž zdravotní stav nebo specifické potřeby znemožňují ošetření v běžné privátní praxi.
Pouť u příležitosti Světového dne nemocných 🗓
Přijměte pozvání na pouť u příležitosti Světového dne nemocných, která se koná v kapli Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Mši bude sloužit P. Lukáš Janoušek, zazpívá Královopolský chrámový sbor.