Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně začala budovat vlastní pěstírnu konopí. Využívat ji budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), kteří se zabývají výzkumem léčebného konopí.

Výzkumná pěstírna konopí je základní infrastrukturou výzkumného záměru Cannabis Research Center /CRC/. Podle odborníků z FNUSA-ICRC jde o komplexní výzkum konopí od studia genetiky, obsahových látek až po nové aplikace při léčbě různých onemocnění. „Samotná produkce nebude jediným využitím pěstírny. Vytvářená technologie umožní zkoumat externí faktory jako světlo, teplota a další při ovlivňování produkce samotných rostlin a jejich výnosu – například obsahových látek, kanabinoidů, které jsou rostlinou přirozeně produkovány,“ řekl MVDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky  FNUSA-ICRC a dodal, že v rostlině je dnes popsáno více než 140 kanabinoidů, které nepodléhají žádné regulaci (na rozdíl od THC).

„Zde je obrovský prostor pro výzkum na mnoho let dopředu. Použití nejen jednotlivých kanabinoidů, ale i celého extraktu přináší stále mnoho otázek, které je potřeba zodpovědět. A tím samozřejmě posílit či vyvrátit argumenty a jasná data pro léčbu pacientů s různými diagnózami. Samotná léčba pacientů je až finále celého záměru výzkumu, který spočívá ve studiu genetiky, obsahových látek, testování látek na buněčných modelech či studiu technologických procesů přípravy různých lékových forem. Mimochodem, máme za sebou první klinickou studii s českým medicinálním konopím, její výsledky budou publikovány během nadcházejících měsíců, zde mohu snad prozradit, že naši pacienti dostanou jasnou odpověď, jak je to s medikací a možností řídit dopravní prostředky.“

Pěstírna by měla být dostavěna v polovině letošního roku, poté začnou vědci s pěstováním medicínského konopí, čímž se Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně stane v oblasti výzkumu konopí velmi unikátním. „Troufám si tvrdit, že jsme první na světě s návazností velmi precizní technologie pěstírny, produkovaného materiálu v lékařské kvalitě, s využitím a propojením na další týmy FNUSA-ICRC, ale přímo i na čisté lékárnické prostory Klinicko-farmakologické jednotky a ji samotnou. Vše se zajištěním systému kvality ISO. Čímž vznikne také ideální prostředí pro realizaci klinických studií s využitím zdravých dobrovolníků či pacientů,“ doplnil MVDr. Václav Trojan a dodal: „Jsme tady ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nedaleko místa, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel nejen žil, ale především realizoval své pokusy a pozorování. Příští rok uplyne 200 let od jeho narození, on sám ve svých spisech zmiňuje rostlinu pod názvem Cannabis gigantea. Proto pěstovat konopí v nemocnici je vlastně pokračováním odkazu otce genetiky Mendela, který sám ve FNUSA částečně působil.“

léčebné konopí, ruka v rukavici

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Aktuální k 7. 2. 2021

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 7. 2. 2021 zveřejnil časopis Rheumatic and Musculoskeletal Diseases (RMD Open) studii, ve které autoři sledují vliv kolchicinu na léčbu těžkého a středně těžkého průběhu nemoci COVID-19.  Kolchicin je prudce jedovatý alkaloid, který zabraňuje dělení buněk. V malých dávkách jej však lze použít jako lék, který autoři otestovali v léčbě nemoci COVID-19. Autoři této dvojitě zaslepené studie náhodně rozdělili 75 pacientů se středním až těžkým průběhem nemoci COVID-19 do dvou skupin. První z nich dostávala navíc ke klasické léčbě pouze placebo, zatímco druhá skupina přijímala dvakrát až třikrát denně po dobu 10 dnů 0,5 mg kolchicinu. Studie probíhala mezi 11. dubnem a 30. srpnem 2020. Pacienti potřebovali v průběhu léčby umělou podporu dýchání průměrně po dobu 6,5 dne ve skupině s placebem a průměrně 4 dny ve skupině s kolchicinem. Doba hospitalizace byla v průměru 9 dní ve skupině s placebem a 7 dní ve skupině s kolchicinem. Během studie zemřeli 2 pacienti z 36 ve skupině s placebem a 0 pacientů z 36 ve skupině s kolchicinem. Autoři z těchto výsledků vyvozují, že použití kolchicinu snížilo dobu hospitalizace i umělé podpory dýchání u pacientů se středně těžkým až těžkým průběhem nemoci COVID-19. Výsledky této studie je nicméně potřebné prokázat na větším souboru pacientů.

 

Zdroj: Lopes MI, Bonjorno LP, Giannini MC, Amaral NB, Menezes PI, Dib SM, Gigante SL, Benatti MN, Rezek UC, Emrich-Filho LL, Sousa BAA, Almeida SCL, Luppino Assad R, Veras FP, Schneider A, Rodrigues TS, Leiria LOS, Cunha LD, Alves-Filho JC, Cunha TM, Arruda E, Miranda CH, Pazin-Filho A, Auxiliadora-Martins M, Borges MC, Fonseca BAL, Bollela VR, Del-Ben CM, Cunha FQ, Zamboni DS, Santana RC, Vilar FC, Louzada-Junior P, Oliveira RDR. Beneficial effects of colchicine for moderate to severe COVID-19: a randomised, double-blinded, placebo-controlled clinical trial. RMD Open. 2021 Feb;7(1):e001455. doi: 10.1136/rmdopen-2020-001455. PMID: 33542047.

Přijmeme do pracovního poměru zaměstnance/zaměstnankyni na plný úvazek na pozici

Manažer pro kybernetickou bezpečnost

Charakteristika pozice:

Manažer kybernetické bezpečnosti zodpovídá za plánování, organizování, tvorbu a řízení realizace opatření, projektů a programů k řízení bezpečnosti informací tak, aby bylo dosaženo stanovených cílů v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to ve stanoveném termínu a v rámci stanoveného rozpočtu.
Při výkonu práce vychází z bezpečnostních opatření zavedených v organizaci, z platné legislativy
(zejména zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozd. předpisů, prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 82/2018 Sb., a dalších souvisejících předpisů) a navazujících předpisů vztahujících se k organizaci.

K základním úkolům manažera kybernetické bezpečnosti patří zejména:

  • odpovědnost za řízení systému řízení bezpečnosti informací
  • úzká spolupráce s pověřencem pro ochranu osobních údajů
  • vypracování metodiky pro identifikaci, hodnocení, evidenci a zabezpečení aktiv a metodiky řízení rizik
  • pravidelný reporting a komunikace s vrcholovým vedením povinné osoby
  • předkládání zpráv o hodnocení aktiv a rizik, plánu zvládání rizik a prohlášení
    o aplikovatelnosti výboru pro řízení kybernetické bezpečnosti
  • poskytování pokynů pro zajištění bezpečnosti informací při vytváření, hodnocení, výběru, řízení a ukončení dodavatelských vztahů v oblasti ICT
  • komunikace s GovCERT/CSIRTa podílení se na procesu řízení rizik
  • koordinace řízení a reportu incidentů a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti bezpečnostních opatření

Kvalifikační předpoklady a požadavky:

  • alespoň 3 roky praxe v oboru informační nebo kybernetické bezpečnosti nebo nejméně 3 roky praxe v oboru informační nebo kybernetické bezpečnosti nebo absolvování studia na vysoké škole v magisterském studijním programu a alespoň 1 rok praxe v oboru informační nebo kybernetické bezpečnosti
  • dobrá orientace v klíčových principech řízení projektu a v legislativě, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti
  • dobrá schopnost všestranné komunikace, vysoké pracovní nasazení, odpovědnost, pečlivost, spolehlivost, samostatnost, rozhodovací schopnosti
  • ochota se trvale vzdělávat
  • dobrý písemný projev a komunikační schopnosti

 Dále je výhodou:

  • vzdělání v oboru právo nebo IT
  • praxe v oblasti kybernetické bezpečnosti
  • znalost anglického jazyka

Nabízíme: https://www.fnusa.cz/wp-content/uploads/Benefity_zamestnanci-3.pdf

Termín nástupu: ihned nebo dle dohody

Písemné přihlášky ve formě motivačního dopisu doloženého profesním životopisem s uvedením údajů o dosavadní praxi a Souhlasem se zpracováním osobních údajů zasílejte v elektronické podobě do 28. 2. 2021 na adresu: vera.kolouchova@fnusa.cz.

Bližší informace o druhu práce podá: Ing. Martin Mareček, náměstek pro informatiku, tel. č. +420 543 182 009, e-mail: martin.marecek@fnusa.cz

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace

přijme do hlavního pracovního poměru na celý úvazek zaměstnance na pozici

sanitář/ka na lůžkové oddělení

třísměnný provoz

Požadavky: 

  • absolvovaný sanitářský kurz
  • uživatelská práce s PC
  • odpovědný přístup k práci
  • morální a občanská bezúhonnost

Nabízíme: https://www.fnusa.cz/wp-content/uploads/Benefity_zamestnanci-3.pdf

Nástup: ihned

Písemné přihlášky doložené strukturovaným životopisem s uvedením údajů o dosavadní praxi a Souhlasem se zpracováním osobních údajů zasílejte v elektronické podobě na adresu denisa.konecna@fnusa.cz

Kontakt pro dotazy: Denisa Konečná, vrchní sestra KTLR,  tel. +420 543 183 008, e-mail: denisa.konecna@fnusa.cz

I. dermatovenerologická klinika

přijme do hlavního pracovního poměru nebo na DPČ zaměstnance na plný i zkrácený úvazek na pozici

všeobecná sestra na lůžkovou část ke covidovým pacientům

Odborné požadavky: 

  • SŠ/VOŠ vzdělání
  • uživatelská práce s PC
  • odpovědný přístup k práci
  • morální a občanská bezúhonnost

Nabízíme: https://www.fnusa.cz/wp-content/uploads/Benefity_zamestnanci-3.pdf

Nástup: ihned

Písemné přihlášky doložené strukturovaným životopisem s uvedením údajů o dosavadní praxi a Souhlasem se zpracováním osobních údajů zasílejte v elektronické podobě na adresu jitka.vinklarkova@fnusa.cz

Kontakt pro dotazy: Jitka Vinklárková, vrchní sestra I. dermatovenerologické kliniky tel. č. +420 543 182 797,  e-mail: jitka.vinklarkova@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přichází v letošním roce s novinkou, která nemocnici významně posune ve snaze zavést a kvalitně provádět paliativní péči. První fází je zahájení fungování poradního paliativního týmu.

Paliativní péče je přístup zaměřený na zvyšování kvality života pacientů a jejich rodin v situaci, kdy čelí život ohrožující nemoci. Dobře prováděná paliativní péče zvyšuje efektivitu zdravotní péče i délku kvalitního života.

„Za posledních 25 let se nám v České republice prodloužil život průměrně o sedm let a chronická onemocnění se zásadním způsobem stala tématem zdravotnické péče. O umírání, respektive životě s nevyléčitelnou nemocí, se stále spíše mluví potichu. Je to velmi osobní téma – laiků, ale i zdravotníků,“ konstatoval MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D., geriatr a paliatr, vedoucí paliativního týmu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Paliativní poradní (konziliární) tým, skládající se ze dvou paliatrů a zdravotní sestry, bude zatím lékařům ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nabízet dva dny v týdnu konzilia. „Jedná se o první krok. Ošetřující lékař, který usoudí, že má pacienta pro paliativní péči, si domluví konzilium s lékařem paliativního týmu. Spolu se podívají na pacienta, bude snaha pomáhat i v rozhovoru s rodinou a najít optimální medicínské, ale také psychické, sociálně a spirituální nastavení. Shodu v plánování péče s pacientem i jeho blízkými. Druhým krok souvisí s rozhodnutím, zda chce být člověk s nemocí doma nebo jinde. Od toho se odvíjí další fáze naší podpory,“ popisuje MUDr. Ladislav Kabelka s tím, že paliativní péče je koncepční práce. „Je potřeba znát historii života s nemocí (anamnéza), souvislosti směrem do života rodiny. Fáze několika měsíců v závěru života si zaslouží komplexní přístup. Navíc kvalitní nastavení paliativní péče může život i prodloužit.“

Do budoucna by měla ve Fakultní nemocnici vzniknout ambulance, posléze i lůžkové oddělení paliativní péče. „Konzilia jsou první krok, ambulance druhý. Pokud vše bude dobře fungovat, byl bych rád, kdyby se povedlo spolupracovat s oddělením domácí ošetřovatelské péče nemocnice, a kdybychom mohli navázat na kontakty s kolegy v dostupných terénních i lůžkových službách nejen paliativní péče. „Hudbou“ budoucnosti by mohla být vlastní terénní služba, fungující 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Ale to jsem zašel opravdu daleko. Na druhé straně, člověk by si neměl dávat malé cíle,“ dodal s úsměvem geriatr a paliatr Ladislav Kabelka.

Lékař v nemocničním prostředí.

8. února 2021 si již posedmé připomínáme Mezinárodní den epilepsie. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se připojuje k jeho podpoře a také k iniciativě nasvícení míst či památek do fialové barvy, která je symbolem epilepsie. Letos navíc Centrum pro epilepsie Brno, které funguje ve FNUSA, získá významnou reakreditaci.

Součástí I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU je také Centrum pro epilepsie Brno (součástí je i Klinika dětské neurologie FN Brno). Výjimečnost tohoto centra v rámci organizace péče o pacienty s těžce ovlivnitelnou epilepsií v České republice potvrzuje i fakt, že bylo před několika dny doporučeno pracovní komisí Ministerstva zdravotnictví ČR k prodloužení akreditace. „Bylo zohledněno také naše zapojení do evropské referenční sítě EpiCare. Tato síť sdružuje prestižní evropská epileptologická centra, zajišťuje možnost konzultace pacientů napříč zeměmi Evropské unie, a současně je zapojena do panevropských vzdělávacích a výzkumných epileptologických aktivit. Výhledově akreditace zajistí adekvátní platby zdravotních pojišťoven na superspecializované diagnostické a terapeutické výkony prováděných na našem pracovišti,“ vysvětlil přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Na klinice jsou téměř čtyři tisíce pravidelně sledovaných dospělých epileptiků a tento počet každý rok mírně narůstá. „Současně je u nás každoročně provedeno zhruba deset tisíc ambulantních výkonů u pacientů s epilepsií. Nárůst je však spíše výsledkem lepšího referování pacientů od ambulantních neurologů,“ doplnil prof. Milan Brázdil.

Letošní Mezinárodní den epilepsie je zaměřen na důležitost pohybových aktivit a sportu v souvislosti s epilepsií. „Pravidelná pohybová aktivita je jednoznačně prospěšná pro fyzickou a psychickou pohodu pacientů s epilepsií, což samo o sobě mívá pozitivní dopad na onemocnění a výskyt epileptických záchvatů. Současně ale zapojení do sportovních aktivit umožňuje postiženým jedincům překonávat jeden z nejčastějších problémů v jejich běžném životě a tou může být významná sociální izolace,“ upozornil přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU prof. Milan Brázdil.

8. února se na podporu Mezinárodního dne epilepsie po setmění fialově rozsvítí hlavní vstup do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně z Pekařské ulice.

Fialově nasvícená budova.

Aktuální k 21. 1. 2021

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 21. 1. 2021 zveřejnil časopis The Journal of the American Medical Association: Insights zprávu, ve které autoři analyzují výskyt alergických reakcí na první dávku vakcíny Pfizer/BioNTech proti COVID-19.

Po zavedení očkování Pfizer/BioNTech proti COVID-19 se objevily zprávy, že tato vakcína může ve výjimečných případech způsobovat závažnou a život ohrožující alergickou reakci, tzv. anafylaktický šok. Vědci v této práci se proto pokusili odpovědět na otázku, jak často se tento závažný stav při očkování vakcínou Pfizer/BioNTech vyskytuje a jak vážné následky prozatím měl.

Anafylaktický šok se zpravidla objevuje v průběhu několika minut až hodin po podání vakcíny. Proto byly ze studie vyloučeny případy, u kterých došlo k závažné alergické reakci o více než den později. U těchto alergických reakcí již totiž nelze rozhodnout, jestli je způsobila opožděná reakce na vakcínu či jiná, nesouvisející, příčina.

Po podání prvních 1 893 360 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech v USA bylo nahlášeno celkem 21 případů anafylaktického šoku v reakci na podání vakcíny. Toto pozorování odpovídá původnímu odhadu, podle kterého se závažná alergická reakce objeví u 11 lidí z 1 milionu očkovaných. Žádný z 21 pacientů na anafylaktický šok nezemřel a 20 jich bylo propuštěno z nemocnice domů. Anafylaktický šok se u těchto 21 pacientů objevil v rozmezí 2 až 150 minut po podání vakcíny, přičemž u 15 z nich (70 %) reakce nastoupila do 15 minut po podání.  Nejběžnějšími příznaky anafylaktického šoku byly kopřivka, otok, vyrážka a pocit uzavření hrdla. U 17 z nich (81 %) byla dokumentována alergická reakce již v minulosti.

Kromě anafylaktické šoku se u 83 očkovaných z 1 893 360 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech objevily i méně závažné alergické reakce, které zahrnovaly svědění, vyrážku, škrábání v krku a mírné respirační příznaky bez anafylaktického šoku.

Autoři zprávu uzavírají s tím, že úmrtnost na Covid-19 je značná a očkování představuje zatím nejefektivnější nástroj, jak se před nemocí bránit. Dodávají však, že ačkoli je výskyt závažných alergických reakcí na očkování velmi nízký, očkovací centra by se měla na případ anafylaktického šoku připravit. Autoři jako vhodnou přípravu doporučují: a) dostatečné množství adrenalinu v již naplněných injekčních stříkačkách, b) identifikaci osob s alergiemi na látky obsažené ve vakcíně, c) postvakcinační pozorování po dobu 15 až 30 minut, d) proškolení personálu na rozpoznání anafylaxe a e) osoby s podezřením na anafylaxi okamžitě léčit adrenalinem.

Zdroj: Shimabukuro T, Nair N. Allergic Reactions Including Anaphylaxis After Receipt of the First Dose of Pfizer-BioNTech COVID-19 Vaccine. JAMA. 2021 Jan 21. doi: 10.1001/jama.2021.0600. Epub ahead of print. PMID: 33475702.

V souvislosti s široce dostupným antigenním a  PCR testováním pro veřejnost k prokázání nákazy koronavirem se občas vyskytnou případy, kdy je stěr proveden nedostatečně odborně erudovaným a zkušeným pracovníkem. Lékaři však varují, že nešetrným odběrem provedeným  bez nezbytných znalostí může dojít i k závažnému poranění.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je momentálně hospitalizovaná žena, u které při nešetrně provedeném „laickém“ odběru došlo k poranění zadní části dutiny nosní s těžším krvácením. „To si bohužel vyžádalo i chirurgické řešení situace,“ uvedla primářka Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D. a dodala: „K poranění dutiny nosní může dojít při  každém nešetrně provedeném odběru. Pokud někdo nedodrží jasně stanovená pravidla bezpečného odběru, která mimo jiné formulovala Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, může dojít k poranění sliznice nosní. Velká četnost prováděných testů zvyšuje pravděpodobnost toho, že stěr bude proveden nedostatečně odborně edukovanou a zacvičenou osobou, což zvyšuje riziko možného poranění. Zejména, když odebírající nemá dostatek informací o anatomii dutiny nosní a nosohltanu a nepostupuje šetrně.“

Lékaři tak doporučují navštěvovat pouze odběrová místa, kde stěry z nosohltanu provádějí vyškolení zdravotníci. Je třeba  současně zdůraznit, že v rukou zkušeného zdravotníka je provedení stěru zcela bezpečné a není nutné se odběru bát a vyhýbat se mu.

Romantická večeře v restauraci, výlet do Paříže ani rande v kině zamilované letos na Valentýna nejspíš nečeká. Darovat něco od srdce ale mohou i tak – a třeba tím někomu dokonce zachránit život. Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ve spolupráci s dobrovolníky z DobroCentra u sv. Anny zve v netradičních časech na netradiční oslavu svátku zamilovaných.

Za akcí Srdeční záležitost, která se uskuteční v týdnu před svátkem sv. Valentýna, tedy 8. – 12. února, stojí tým z DobroCentra u sv. Anny. Valentýnskou událostí chce navázat na již dříve realizované projekty, které do odběrového centra přivedly nové dárce krve. „Podpora dobrovolného dárcovství je pro nás zkrátka srdeční záležitostí,“ říká s úsměvem vedoucí dobrovolnického centra Mgr. Svatava Kalná.

Kvůli dlouhodobému zákazu návštěv se dobrovolníci nemohou věnovat své obvyklé činnosti, tedy docházení za pacienty na oddělení. „Snažíme se teď zapojit do činností, které jsou prospěšné pro nemocnici jako takovou. Dobrovolníci jsou skupina velice různorodá a byla by škoda nevyužít jejich schopnosti a ochotu pomoci – zvlášť, když se jedná o podporu aktivit, které dávají smysl,“ doplnila Svatava Kalná.

S dobrovolníky se starají nejen o propagaci akce a dobrovolného dárcovství krve jako takového, ale vlastnoručně pro příchozí připravili také tematické dárečky. Kromě nahřívacích polštářků nebo záložek se dárci můžou těšit na výzdobu a sladkou pozornost od sponzora akce.

Odběry krve probíhají v Krevní bance Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně od pondělí do pátku v čase 6:15 až 9:45, zájemci se mohou objednávat přes online rezervační systém na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00 – 15:00).