Klapka: Kapka! Daruj krev a pojď do kina

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve na již tradiční Májový koncert (nejen) pro zdravotníky FNUSA, který i letos pořádá při příležitosti Mezinárodního dne zdravotních sester. Hudební akcí konanou v majestátních prostorách katedrály sv. Petra a Pavla chce vedení nemocnice vyjádřit díky všem lidem, kteří si jako své povolání vybrali pomáhat nemocným.

Mezinárodní den sester se slaví vždy 12. května, a to už od roku 1965. Do kalendáře významných dnů jej zařadila Mezinárodní rada sester, aby vzdala hold Florence Nightingale – anglické ošetřovatelce, která položila základy tohoto povolání.

Ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně aktuálně pracuje na sesterských pozicích necelých dvanáct stovek zaměstnanců, převážně žen. S tím, že se jedná o tradičně „ženské“ povolání, jde ruku v ruce i stále se zvyšující počet kolegyň pracujících kratší pracovní dobu. „Rozumíme tomu, že zejména ženy potřebují sladit pracovní a osobní život, a vycházíme v tomto našim zaměstnancům vstříc. Na kratší úvazek u nás pracuje přibližně každá čtvrtá sestra,“ říká personální náměstkyně FNUSA Olga Korvasová.

I přes to zůstávají některé pozice dlouhodobě neobsazené. Složité je najít především sestry do třísměnného provozu. „O to víc si vážíme všech, kteří tuto pro fungování zdravotnictví nepostradatelnou práci zastávají. Jde o náročné povolání, které vyžaduje nejen zodpovědný přístup a vysoké pracovní nasazení, ale také velkou dávku empatie a profesionality. A jsme rádi, že takové sestry u nás ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně máme,“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA Jana Zvěřinová.

Jako poděkování za odváděnou práci nemocnice zve všechny zdravotní sestry a ošetřovatele na zmrzlinu do Bistra u sv. Anny a zároveň v rámci oslav pořádá už tradiční koncert na Petrově. Hudební akce s názvem Zlato v hrdlech a majestát varhan brněnské katedrály se uskuteční 10. května od 19 hodin. V podání brněnského katedrálního sboru Magnificat pod taktovkou Petra Kolaře zazní skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Ludvig van Beethovena, Leoše Janáčka a dalších velikánů klasické hudby.

Koncert je určen všem zájemcům bez ohledu na profesi a vstup je díky podpoře Vojenské zdravotní pojišťovny a Nadace DRFG zdarma.

Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy Univerzity vyvinuli model melanomu, zhoubného nádoru kůže, který spontánně metastázuje do lymfatických uzlin a plic. Model umožní velmi přesnou experimentální analýzu progrese rakoviny a významně zjednoduší testování nových léčiv.

Metastatický melanom, tedy melanom, který se rozšiřuje do celého těla, je jeden z nejagresivnějších typů rakoviny kůže a jeden z nejzhoubnějších nádorů vůbec. Jeho smrtelnost stále zůstává poměrně vysoká, i když v poslední době zaznamenáváme velký pokrok ve zvýšení účinnosti léčby, a to i u pacientů s pokročilým melanomem. Léčebné metody však stále zůstávají omezené, tento typ melanomu je známý svou vysokou rezistencí vůči konvenčním léčebným metodám, tedy chemoterapii, radioterapii nebo chirurgickému odstranění nádoru. A právě proto je výzkum nových léčebných strategií nesmírně důležitý.

Pokud se melanom zavčas neodhalí, pravděpodobnost úspěšné léčby prudce klesá. Lékaři tak apelují na pravidelné kontroly kůže a znamének. „Podezřelá z nádorového bujení jsou znaménka, která rostou, mění barvu nebo krvácejí,“ upozorňuje Hana Jedličková, přednostka I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Nedávné studie dokonce ukázaly, že šíření nádorových buněk z primárního místa nádoru do vzdálenějších částí těla může nastat dříve, než je samotný primární nádor diagnostikován. K pokroku v oblasti nacházení nových léčebných metod nyní přispěla spolupráce mezi vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity.

Brněnští vědci u laboratorních myší vyvinuli experimentální model lidského melanomu, který metastázuje do lymfatických uzlin a plic. „Námi vytvořený model rakoviny kůže spontánně metastázuje do vzdálených orgánů. Umožní tak zobrazení a přesnou analýzu formování metastáz, a to včetně studia cirkulujících nádorových buněk. Poskytne tak cenné informace o průběhu onemocnění, zejména o citlivosti nádorových buněk na testované léky,“ vysvětluje Karel Souček, vedoucí výzkumného týmu.

Zvládneme lépe monitorovat progresi melanomu

O biologii cirkulujících nádorových buněk, tedy nádorových buněk uvolňovaných z primárního nádoru nebo metastáz do krevního řečiště, je toho známo velmi málo. Vědci doposud kompletně neprozkoumali, jaké mechanismy řídí jejich uvolňování a následné usazení ve vzdálených orgánech. Nově vzniklý model však umožňuje přesné sledování vývoje kožního melanomu, což může v budoucnu přinést odpovědi na některé klíčové otázky.

„Spolehlivá detekce a izolace melanomových buněk v našem experimentálním modelu umožňuje sledovat progresi a formaci metastáz v reálném čase. Námi vyvinutým modelem byly nádorové buňky v krevním oběhu rozpoznatelné už od čtvrtého týdne vzniku nádoru,“ upřesňuje Souček. „Vyvinuli jsme model lidského melanomu, který simuluje průběh nemoci, což umožňuje studium dynamiky metastáz a identifikaci účinných terapeutických strategií. Navíc jsme zavedli novou metodu analýzy cirkulujících nádorových buněk melanomu“ dodává. Model má tak velký potenciál posunout studie zaměřené na účinnost léčiv kožní rakoviny a na porozumění a cílení šíření rakoviny.

Experimenty s laboratorními zvířaty byly realizovány v akreditovaném řízení pro chov laboratorních zvířat v Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR. Výsledný experimentální model je výsledkem dlouholeté spolupráce tohoto ústavu Akademie věd ČR a Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC).

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve na již tradiční Májový koncert (nejen) pro zdravotníky FNUSA, který i letos pořádá při příležitosti Mezinárodního dne zdravotních sester. Hudební akcí konanou v majestátních prostorách katedrály sv. Petra a Pavla chce vedení nemocnice vyjádřit díky všem lidem, kteří si jako své povolání vybrali pomáhat nemocným.

Koncert s názvem Zlato v hrdlech a majestát varhan brněnské katedrály se uskuteční 10. května od 19 hodin. V podání brněnského katedrálního sboru Magnificat pod taktovkou Petra Kolaře zazní skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Ludvig van Beethovena, Leoše Janáčka a mnoha dalších.

Koncert je určen všem zájemcům bez ohledu na profesi a vstup je díky podpoře Vojenské zdravotní pojišťovny a Nadace DRFG zdarma.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je průkopníkem v oblasti léčebného konopí. Léky z rostliny cannabis sice byly například pacientům tamního Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU předepisovány už několik let, až nyní se však v jejich výzkumu a výrobě stala nemocnice samostatnou. Svatoanenská nemocnice tak potvrzuje svou pozici české jedničky v oblasti výzkumu a léčby konopím.

Do nemocniční lékárny v těchto dnech putují dvě dávky konopí pro léčebné použití. „Jedna je s vyváženým poměrem obsahových látek THC a CBD, ta druhá je s vysokým obsahem THC. O tom, která bude jakému pacientovi předepsána, rozhoduje lékař,“ vysvětluje vedoucí výzkumník Václav Trojan.

Výzkumem léčebného konopí se na Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, zabývají už více než pět let. Jde o komplexní výzkum rostliny od studia její genetiky, obsahových látek až po nové aplikace při léčbě různých onemocnění.

Osobní užívání konopí s obsahem THC vyšším než 1 % je v naší zemi legální, jeho distribuce a prodej jsou však zakázané. ICRC je jedno z mála pracovišť v České republice, které má licenci k pěstování konopí pro léčebné použití. Rostliny vědci pěstují v řízených podmínkách, pravidelně jim regulují světlo, teplo, vlhkost i oxid uhličitý. „Můžeme tak zajistit, že produkty budou obsahovat stále stejné množství účinných látek. Konopí má navíc schopnost vtahovat a koncentrovat v sobě veškeré prvky látek z půdy, a to včetně těch škodlivých. I tohle máme v naší pěstírně pod kontrolou,“ dodává Trojan. A právě tohle je to, v čem je konopí vypěstované na půdě Mezinárodního centra klinického výzkumu diametrálně odlišné od toho vypěstovaného podomácku. „Tyto podmínky je stěžejní neustále udržovat. Jedině tak pak můžeme vzniklý produkt nazvat lékem.“

Konopí jako takové obsahuje přes 480 látek. Vědci se snaží látky izolovat a jejich účinky samostatně zkoumat. „Není to jenom o THC nebo v poslední době velmi skloňovaném CBD. V marihuaně doposud dokážeme definovat přes 120 kanabinoidů. Cesta od klinické studie ke schválenému léčivu je ale velmi dlouhá,“ říká Trojan.

Dr. Václav Trojan, vedoucí Cannabis Facility Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LF MU

Dr. Václav Trojan, vedoucí Cannabis Facility Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LF MU

Vlastní výzkum konopí a pěstírna a propojení s nemocničním Centrem pro léčbu bolesti a nemocniční lékárnou, ve které konopné léky vznikají, jsou tak opravdovou raritou. „Dovolím si tvrdit, že s ohledem na naše technologie a produkci materiálu v medicínské kvalitě, jsme v tomto unikátní,“ myslí si Trojan. Celý cyklus léčby skutečně probíhá pod jednou střechou – od počátečního výzkumu rostliny, její šlechtění a pěstování, přes výrobu konopných tobolek, až po předepisování konopných léků pacientům.

A i ony konopné tobolky znamenají pro brněnskou nemocnici další prvenství. „Historicky poprvé se u nás zavedlo používání rostliny konopí v kapslích, které připravujeme přímo v naší lékárně,“ doplňuje vedoucí nemocniční lékárny Martin Šimíček.

Jen loni si pro léky z konopí přišlo do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně téměř 500 pacientů s chronickou bolestí. Nemocniční lékárna tak připraví stovky dávek léčebného konopí měsíčně. „Největší procento tvoří lidé s bolestmi zad, artrózami nebo revmatem,“ popisuje vedoucí Centra pro léčbu bolesti, lékař Radovan Hřib. „Co se týče léčby konopím, existuje stále spoustu otázek, na které hledáme odpovědi. Je tu tolik doposud neprobádaných oblastí. Už teď však víme, že bezpečnostní rizika konopných léků jsou mírná až nulová.“ V rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně používají lékaři konopné léky pro léčbu bolesti, do budoucna by se ale výzkumníci z Mezinárodního centra klinického výzkumu chtěli zabývat použitím léčebného konopí v oblasti neurologie nebo dermatologie.

Podrobnější a obsáhlejší informace o výzkumu léčebného konopí a jeho využívání v nemocniční praxi, vědeckou diskuzi o účincích CBD a THC i zákazu HHC v Česku pak nabídne mezinárodní konference Konopí a věda. Ta se uskuteční 24. dubna od 9 hodin v prostorech brněnské hvězdárny na Kraví hoře. Více informací a přihlášku najdete na webových stránkách akce.

Třes, ztuhlost, zpomalené pohyby, ale i přecitlivělost, ztráta schopnosti soustředit se, úzkostlivost a poruchy spánku. To vše jsou příznaky Parkinsonovy choroby, chronické neurodegenerativní nemoci, kterou každoročně připomíná 11. dubna Světový den Parkinsonovy choroby. Onemocnění se nedá vyléčit, přesto dnes lékaři mají možnosti, jak pacientům kvalitní život prodloužit. Jednou z nich je i hluboká mozková stimulace, kterou Fakultní nemocnice u sv. Any v Brně provádí jako jedno ze tří pracovišť v Česku.

Parkinsonova nemoc je druhé nejčetnější neurodegenerativní onemocnění, počet pacientů v tuzemsku se odhaduje na zhruba 45 tisíc. Nemocných zároveň každý rok přibývá. „Zlepšují se diagnostické možnosti a stárne populace. S růstem průměrného věku se zvyšuje i výskyt neurodegenerativních onemocnění,“ vysvětluje doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., primář I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Centrum pro abnormální pohyby a parkinsonismus, které při I. neurologické klinice funguje, poskytuje takto nemocným komplexní terapii včetně té chirurgické. Vzniklo v roce 1993 jako první svého druhu u nás. „Pro pacienty máme k dispozici základní lékovou terapii, důležitou součástí je ale i terapie neléková. Například fyzioterapie, vlastní aktivita pacienta, aktivizace v běžném životě. Používáme také pokročilé, tedy invazivní terapie,“ uvádí Baláž.

Takzvaná hluboká mozková stimulace (DBS) spočívá v zavedení tenkých elektrod do hlubokých oblastí mozku, kde potom pomocí propojeného podkožního neurostimulátoru trvale stimulují pacientův mozek. Zařízení působí jako rušička, která zastavuje nevhodné rytmy, vyvolávané právě Parkinsonovou chorobou. Díky tomu ustupují hybné příznaky nemoci. Lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně k metodě přistupují u bezmála třiceti pacientů ročně, zpravidla tehdy, když běžná léčba léky již nedostačuje. Odstraněním příznaků jako je třes, zpomalenost a zatuhlost se kondici pacientů daří vrátit o několik let zpět a prodloužit jim plnohodnotný život.

Parkinsonova nemoc je zapříčiněna odumíráním buněk tvořících dopamin v části středního mozku. Projevovat se začne při úbytku 60–80 procent dopaminu, který v těle funguje jako neuropřenašeč – posouvá povely z centrální nervové soustavy do periferií. Při jeho nedostatku tak mozek sice ví, že má vykonat pohyb, nemá ale možnost informaci předat do místa, kde má pohyb proběhnout. Nemoc se nejčastěji projevuje kolem 60. roku věku, ale zhruba v deseti procentech případů se objevuje i u lidí mladších 40 let. Příčina vzniku onemocnění není známá, můžeme však podpořit tvorbu dopaminu vitaminem B6. Najdeme ho v avokádu, bramborách, banánech, rybách a drůbeži.

Doc. Marek Baláž s neurostimulátorem, který je pacientům při hluboké mozkové stimulaci implantován pod klíční kost. Přístroj vysílá signály do elektrod uložených hluboko v mozku

Doc. Marek Baláž s neurostimulátorem, který je pacientům při hluboké mozkové stimulaci implantován pod klíční kost. Přístroj vysílá signály do elektrod uložených hluboko v mozku

Na Velký pátek se podle legend otevírá země s ukrytými poklady. Přečtěte si při té příležitosti rozhovor s Alešem Svobodou, uznávaným objevitelem a znalcem brněnského podzemí, který stojí například za zpřístupněním Labyrintu pod Zelným trhem, kostnice u svatého Jakuba nebo vodojemů na Žlutém kopci. „Podzemí v okolí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně patří mezi nejzajímavější brněnské lokality,“ říká zachránce řady historických prostor.

Měl jste k prozkoumávání podzemí vztah už jako dítě, nebo jste se nadchl až později?

Já jsem byl strašně bojácné dítě a nikdy jsem nikam nevlezl, k podzemí jsem se dostal více méně náhodou. Po vojně jsem nastoupil do Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, který se zabýval projektováním a rekonstrukcemi historických památek. V této agentuře se můj předchůdce, architekt Libor Hanák, zaměřoval na průzkum podzemí, které v té době v Brně bylo ještě neprobádané, ale zároveň se vědělo, že je velmi rozsáhlé. Potřeboval k sobě mladého člověka, který by staticky posuzoval objevené konstrukce. Byli jsme tam tehdy tři noví a nikomu se do toho nechtělo, protože jsme se všichni viděli jako slavní architekti, ale někdo to dělat musel. Domluva byla taková, že se budeme střídat, já byl na řadě jako první a už mi to zůstalo.

Jak vaše začátky v brněnském podzemí vypadaly?

Naším úkolem při průzkumu podzemí bylo zajistit nadzemí, aby se nepropadalo. Objevili jsme díky tomu nádherné věci, ale cílem bylo zajistit je staticky, takže někdy jsme prostory v podzemí museli například zabetonovat, a to mi hodně vadilo. A tak jsem začal o záchranu některých prostor bojovat. Byla to taková nadstavba – nejen staticky zajistit, ale třeba i zpřístupnit veřejnosti. Bylo to komplikované, ale nakonec se to postupně začalo dařit, naposledy to byly vodojemy. Prostorů, které by se daly zpřístupnit, je pořád hodně.

Podzemní labyrint v okolí FNUSA je unikát

Aleš Svoboda

Je něco takového i na Starém Brně?

Zajímavé jsou skalní sklepy pod Provaznickým vrškem (travnatá plocha naproti kavárně v O1, dříve socha čápa) nebo nedokončená tramvajová štola, která je pod Špilberkem. Tam si umím představit zpřístupnění a nějaké využití. Přímo na Starém Brně těch prostorů tolik není, pokud tedy nemluvíme o Pekařské a Pellicově ulici. Mezi nimi je velké množství rozsáhlých chodeb a sklepení má téměř každý dům, jelikož se tam velmi jednoduše budovaly. Vstupy mohly vést přímo z dvorů a díky podloží špilberského svahu stačilo jen vykopat je ve spraši a poté pohodlně dozdít cihlami. Pocházejí ve většině případů z období baroka, ale některé jsou i starší. V devadesátých letech jsme velké množství sklepů našli a zajistili a některé souvisely i s nemocnicí u sv. Anny.

Jakým způsobem?

Třeba dům č. 56, který je přímo naproti hlavnímu vstupu do nemocnice. Tam byl jeden z nejdelších sklepů, měl přes šedesát metrů. Plnil úlohu spižírny, úložiště potravin, ze kterých se vařilo pro pacienty.

Sklep domu č. 56 na Pekařské sloužil ke skladování potravin pro nemocniční kuchyni. Foto: Aleš Svoboda

Jak to vypadalo přímo pod nemocnicí, byly tam také sklepy?

Když jsme dělali průzkum pod travnatým prostranstvím před O1, v té proluce u čápa, objevili jsme podzemní prostory bývalých domů, kde bydleli zaměstnanci sv. Anny – kláštera dominikánek a poté nemocnice. Objevili jsme chodbu, která nás dovedla až do kotelny nemocnice, což bylo velmi pikantní, nikdo z nás to nečekal. Klikatou cestičkou jsme se dostali do areálu nemocnice a vyšli jsme přes kotelnu hlavním vchodem, což tehdy překvapilo hlavně vrátného, který nás celou dobu pozoroval na trávníku před nemocnicí a najednou zjistil, že jsme se ocitli nepozorovaně uvnitř. Vstup se potom zazdil a dnes je kvůli novému pavilonu O1 úplně zničený. Bylo to koncem minulého tisíciletí.

Kvůli nové výstavbě těchto sklepů asi stále ubývá a ubývá…

Část jich ještě zůstává pod Anenskou ulicí a část pod prolukou u čápa, ale časem budou také zničeny, vyrostou tam obytné bloky, které zbytky těchto sklepů zlikvidují. Nejde ale o tak cenné objevy, aby se za ně bojovalo.

Zpátky k podzemí nemocnice. Dnes pod ní nic přístupného není?

Když se přestavoval klášter dominikánek na nemocnici, došlo k nálezům podzemních prostor, které komplikovaly přestavbu. Tehdy řešili, jak s nimi naložit, nakonec se rozhodli, že postaví úplně novou budovu podle návrhu architekta Teophila Hansena. Všechny prostory bývalých dominikánek byly při té stavbě zničeny. Ale pod areálem svaté Anny probíhal nebo stále probíhá tunel, kterým protékal svratecký náhon. Detailní průzkum se tu nikdy nedělal, takže bližší povědomí nemáme. Možná něco v budoucnosti odhalí stavební činnost, ale aktuálně to zůstává tak trochu tajemstvím.

Na Pekařské se stala také ne úplně objasněná tragédie z roku 1976, kdy se propadl chodník pod procházející ženou…

Do rozbahněného výkopu, vzniklého po havárce vody, se propadla 45letá paní Bartošová, která bohužel zahynula. Její tělo nebylo nikdy nalezeno a podle mého názoru část jejích ostatků ještě stále spočívá pod Pekařskou ulicí, ale o něco níže, než k neštěstí došlo. Jde o velmi smutný osud, ale právě kvůli tomuto neštěstí se začalo brněnské podzemí systematicky zkoumat a lze říci, že tato tragédie přispěla k záchraně hodnot a možná i dalších lidských životů. Vždy, když v podzemí něco objevíme, si na paní Bartošovou vzpomenu. Byla skvělý člověk, který by se rozdal. Zachránila pana Šudáka, který se tam propadl jako první, ale sama na to bohužel doplatila.

Už jste zmínil tramvajovou štolu vedoucí pod Špilberkem. Proč nebyla dokončena?

Tramvajová štola byla docela dobrý nápad, odlehčilo by se Pekařské ulici, kde mají tramvaje kvůli šplhání do kopce stále problém. Navíc právě i zmiňovaná tragédie zavdala impuls k záměru vést tramvaj jinudy. Ten nápad vůbec nebyl špatný, a dokonce stále existuje v územním plánu. V 70. letech byla započata stavba, která měla propojit Pekařskou ulici s Joštovou třídou, ale nebyla dokončena ani průzkumná štola. Ta měla mít délku asi 650 metrů a bylo vyraženo jen půl kilometru. Nevím přesně proč, tehdejší priority se zkrátka proměnily, ale myslím si, že někdy v budoucnu by to mohlo být realizováno. Nešlo o žádnou fantazii, ale celkem praktické dílo, které nebylo bohužel dokončeno.

Sklep pod Provaznickým vrškem. Foto: Aleš Svoboda