Kýlní chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně využívá nejmodernější světové metody a technologie, které pacientům přináší nejen rychlejší rekonvalescenci a menší bolesti, ale také snižují riziko nežádoucích komplikací. Trendem jsou miniinvazivní metody a technika Fasciotens, kterou lékaři z I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU využili při řešení transverzálního defektu přední břišní stěny jako vůbec první v Česku.

Kýla neboli hernie je stav, kdy dochází k vytlačení tkání nebo orgánů z jejich přirozeného místa skrz oslabená místa, například povolenou břišní stěnu nebo tříslo. Vyklenutí na těle může pacienta pobolívat, zvláště pak při námaze, a představuje závažné riziko pro rozvinutí akutních komplikací. Řešení problému by se proto nemělo oddalovat.

I. chirurgická klinika FNUSA a LF MU má s chirurgickým odstraňováním kýl dlouholeté zkušenosti, tyto operace patří mezi nejobvyklejší výkony pracoviště. Vůbec nejčastěji jsou pak operovány zevní kýly pupeční, tříselné, ventrální v oblasti střední čáry přední břišní stěny nad a pod pupkem. Individuálně chirurgové řeší i recidivující hernie, tyto především v oblasti jizev po rozsáhlejších operačních výkonech ve spolupráci s Klinikou plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU.

Kýly jsou na klinice operovány klasicky otevřeně i laparoskopicky, od roku 2022 také za použití moderní technologie E-MILOS. Ta se používá pro miniinvazivní odstranění velkých centrálních kýl. „Pacientovi při zákroku vložíme do těla síťku, která zpevňuje oslabenou břišní stěnu. Metoda současně umožňuje korigovat diastázu, tedy rozestup přímých břišních svalů, který vzniká například po porodech nebo u mužů v pozdějším věku,“ vysvětluje chirurg MUDr. Vadim Prudius, Ph.D.

Další moderní metodou, kterou mají lékaři I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU k dispozici, je v Česku teprve se zabydlující Fasciotens. Systém vyvinutý v Německu umožňuje operovat velké centrální kýly bez změny anatomie břišní stěny. „Fasciotens využíváme na defekty větší než dvacet centimetrů a první výsledky jsou excelentní, pacienti se velmi rychle hojí,“ komentuje Prudius. Systém funguje na principu plynulého tahu za okraje břišní stěny už během operace, což následně chirurgovi umožní rekonstruovat a uzavřít břišní stěnu bez napětí i v těch případech, kdy se jedná o rozsáhlý a obtížně řešitelný defekt. Lékaři. I. chirurgické kliniky technologii využili mezi prvními v Evropě také při operaci kýly v transverzální rovině, jejíž řešení je technicky komplikovanější.

Fasciotens umožňuje efektivně řešit i velmi velké kýly

Druhé únorové pondělí patří každoročně Mezinárodnímu dni epilepsie. Při této příležitosti se letos I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity přidala k mezinárodní osvětové výzvě 50 milionů kroků proti stigmatu, která chce nejen zvýšit povědomí o nemoci, ale přesně vytyčeným počtem kroků upozornit také na její rozšířenost. Právě padesáti milionů lidí se totiž epilepsie týká.

Přestože každý desátý člověk, kterého potkáme na ulici, může trpět epilepsií, vnímání tohoto onemocnění je stále často zkreslené. To může vést jak ke zbytečnému strachu a předsudkům okolí, tak k přehlížení příznaků a pozdnímu vyhledání lékařské pomoci ze strany nemocných. Při správné a včasné léčbě přitom může až 70 procent pacientů s epilepsií dosáhnout úplné bezzáchvatovosti.

Právě se zbytečnou stigmatizací nemoci chce pomoci i krokovací kampaň, za kterou stojí International Bureau for Epilepsy (Mezinárodní úřad pro epilepsii). Zdravotnický tým I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU do této výzvy přispěl přesně 245 381 kroky. „Je to více než sto kroků za každého pacienta s epilepsií, kterému byla v uplynulém roce na naší klinice poskytnuta specializovaná ambulantní nebo lůžková péče,“ upřesňuje koordinátorka iniciativy ve FNUSA Mgr. Barbora Čellár Nitschová.

I. neurologická klinika FNUSA a LF MU je také koordinujícím pracovištěm Centra pro epilepsie Brno, vysoce specializovaného pracoviště, které je zapojené do evropské referenční sítě EpiCare, a dokáže tak díky spolupráci odborníků z celé Evropy nabídnout pomoc i pacientům s farmakorezistentní či jinak komplikovanou formou epilepsie.

Nemocných, u kterých běžná medikace nezabírá, je necelá třetina. Naději na ústup záchvatů pro ně představuje chirurgické řešení. Lékaři dokážou díky pečlivému monitoringu pacientovy mozkové aktivity přesně identifikovat ložisko způsobující epileptické epizody a následně jej odstranit.

Kromě poskytování špičkové léčebně preventivní péče vytváří pracovníci centra také důležitou kontaktní platformu, kde mohou pacienti sdílet své zkušenosti a najít potřebnou psychosociální pomoc. Více informací o probíhajících akcích zájemci najdou na Facebooku Centra pro epilepsie Brno.