Program ZDE.

Termín: 17. 5. 2024

Program ZDE

Termín: 25. 4. – 26. 4. 2024

Program ZDE

II. ochozský jelen

Stanislav Voháňka, Brno

Termín: 12. 4. 2024 od 13 hodin
Kde: přednášková místnost I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU, budova C1, 6. NP

EpiTýden Roberta Kuby 2024

Kýlní chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně využívá nejmodernější světové metody a technologie, které pacientům přináší nejen rychlejší rekonvalescenci a menší bolesti, ale také snižují riziko nežádoucích komplikací. Trendem jsou miniinvazivní metody a technika Fasciotens, kterou lékaři z I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU využili při řešení transverzálního defektu přední břišní stěny jako vůbec první v Česku.

Kýla neboli hernie je stav, kdy dochází k vytlačení tkání nebo orgánů z jejich přirozeného místa skrz oslabená místa, například povolenou břišní stěnu nebo tříslo. Vyklenutí na těle může pacienta pobolívat, zvláště pak při námaze, a představuje závažné riziko pro rozvinutí akutních komplikací. Řešení problému by se proto nemělo oddalovat.

I. chirurgická klinika FNUSA a LF MU má s chirurgickým odstraňováním kýl dlouholeté zkušenosti, tyto operace patří mezi nejobvyklejší výkony pracoviště. Vůbec nejčastěji jsou pak operovány zevní kýly pupeční, tříselné, ventrální v oblasti střední čáry přední břišní stěny nad a pod pupkem. Individuálně chirurgové řeší i recidivující hernie, tyto především v oblasti jizev po rozsáhlejších operačních výkonech ve spolupráci s Klinikou plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU.

Kýly jsou na klinice operovány klasicky otevřeně i laparoskopicky, od roku 2022 také za použití moderní technologie E-MILOS. Ta se používá pro miniinvazivní odstranění velkých centrálních kýl. „Pacientovi při zákroku vložíme do těla síťku, která zpevňuje oslabenou břišní stěnu. Metoda současně umožňuje korigovat diastázu, tedy rozestup přímých břišních svalů, který vzniká například po porodech nebo u mužů v pozdějším věku,“ vysvětluje chirurg MUDr. Vadim Prudius, Ph.D.

Další moderní metodou, kterou mají lékaři I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU k dispozici, je v Česku teprve se zabydlující Fasciotens. Systém vyvinutý v Německu umožňuje operovat velké centrální kýly bez změny anatomie břišní stěny. „Fasciotens využíváme na defekty větší než dvacet centimetrů a první výsledky jsou excelentní, pacienti se velmi rychle hojí,“ komentuje Prudius. Systém funguje na principu plynulého tahu za okraje břišní stěny už během operace, což následně chirurgovi umožní rekonstruovat a uzavřít břišní stěnu bez napětí i v těch případech, kdy se jedná o rozsáhlý a obtížně řešitelný defekt. Lékaři. I. chirurgické kliniky technologii využili mezi prvními v Evropě také při operaci kýly v transverzální rovině, jejíž řešení je technicky komplikovanější.

Fasciotens umožňuje efektivně řešit i velmi velké kýly

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně svou tramvají vyzývá veřejnost k darování krve. Vůz, který dnes zástupci nemocnice a brněnského dopravního podniku slavnostně pokřtili, zaujme poutavým rudým designem a hecujícími slogany. Odběrové centrum nemocnice loni zaznamenalo rekordní počet dárců – krev nebo plazmu si nechalo odebrat téměř 11 tisíc lidí, mezi nimi i zaměstnanci Dopravního podniku města Brna.

„V loňském roce do našeho centra přišlo darovat krev asi o třetinu více dárců než v předchozím roce. Výrazně přibylo i dárců krevní plazmy, kterou jsme začali odebírat až v roce 2022. To je pro nás velmi dobrá zpráva, ale krve stále není dost, proto se snažíme nové dárce oslovovat všemi možnými způsoby. Díky vstřícnosti DPMB a daru společnosti Cyrrus je jedním z nich i nová, nepřehlédnutelná tramvaj, která bude Brnem jezdit celý rok,“ uvedl Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně loni evidovalo 1137 prvodárců. Mezi nimi byli i někteří zaměstnanci Dopravního podniku města Brna. „Nemocnici jsme poskytli reklamní plochy na tramvaji. Dává nám smysl podporovat podobné projekty, proto jsme navíc mezi zaměstnanci na konci loňského roku zorganizovali hromadný odběr krve. Našich 17 dárců jsme naložili do autobusu a přivezli rovnou do centra, kde věnovali téměř 7 litrů krve. V dubnu odběr plánujeme zopakovat,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Tramvaj typu Anitra s evidenčním číslem 1807 mohou lidé nejčastěji vídat na lince číslo 5, která projíždí právě kolem nemocnice u svaté Anny v Brně. Cestující tak může dovézt přímo na odběr. Dalšími linkami, na které je dopravce vypravuje, jsou 2, 10 a o víkendech 3.

Za nárůstem počtu dárců Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně vidí kromě informování veřejnosti i péči o své klienty. „Děláme maximum pro to, aby se u nás dárci cítili dobře. Vítá je příjemný personál, nabídneme kávu, čaj, něco dobrého na snídani, lidé od nás dostanou jako poděkování benefity od našich partnerů, například slevu na vstupenky do Aqualandu Moravia nebo aktuálně v rámci valentýnské akce kosmetický balíček. Po odběru mohou zajít dočerpat energii do místního bufetu a využít tam voucher na nákup pochutin za sto korun,“ vysvětlil Vajdák.

 

Druhé únorové pondělí patří každoročně Mezinárodnímu dni epilepsie. Při této příležitosti se letos I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity přidala k mezinárodní osvětové výzvě 50 milionů kroků proti stigmatu, která chce nejen zvýšit povědomí o nemoci, ale přesně vytyčeným počtem kroků upozornit také na její rozšířenost. Právě padesáti milionů lidí se totiž epilepsie týká.

Přestože každý desátý člověk, kterého potkáme na ulici, může trpět epilepsií, vnímání tohoto onemocnění je stále často zkreslené. To může vést jak ke zbytečnému strachu a předsudkům okolí, tak k přehlížení příznaků a pozdnímu vyhledání lékařské pomoci ze strany nemocných. Při správné a včasné léčbě přitom může až 70 procent pacientů s epilepsií dosáhnout úplné bezzáchvatovosti.

Právě se zbytečnou stigmatizací nemoci chce pomoci i krokovací kampaň, za kterou stojí International Bureau for Epilepsy (Mezinárodní úřad pro epilepsii). Zdravotnický tým I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU do této výzvy přispěl přesně 245 381 kroky. „Je to více než sto kroků za každého pacienta s epilepsií, kterému byla v uplynulém roce na naší klinice poskytnuta specializovaná ambulantní nebo lůžková péče,“ upřesňuje koordinátorka iniciativy ve FNUSA Mgr. Barbora Čellár Nitschová.

I. neurologická klinika FNUSA a LF MU je také koordinujícím pracovištěm Centra pro epilepsie Brno, vysoce specializovaného pracoviště, které je zapojené do evropské referenční sítě EpiCare, a dokáže tak díky spolupráci odborníků z celé Evropy nabídnout pomoc i pacientům s farmakorezistentní či jinak komplikovanou formou epilepsie.

Nemocných, u kterých běžná medikace nezabírá, je necelá třetina. Naději na ústup záchvatů pro ně představuje chirurgické řešení. Lékaři dokážou díky pečlivému monitoringu pacientovy mozkové aktivity přesně identifikovat ložisko způsobující epileptické epizody a následně jej odstranit.

Kromě poskytování špičkové léčebně preventivní péče vytváří pracovníci centra také důležitou kontaktní platformu, kde mohou pacienti sdílet své zkušenosti a najít potřebnou psychosociální pomoc. Více informací o probíhajících akcích zájemci najdou na Facebooku Centra pro epilepsie Brno.

Zdravotníci svatoanenské neurologie ušli téměř čtvrt milionu kroků, aby destigmatizovali epilepsii

Objev éterové anestezie navždy změnil medicínu. Možnost bezbolestného vedení operace se z Bostonu šířila na tehdejší poměry ohromnou rychlostí, a tak už 4. února roku 1847 mohla být revoluční metoda použita i v Česku. Vůbec poprvé ji na našem území vyzkoušel lékař Augustus Göttinger, který za užití éteru úspěšně amputoval v dnešní Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně paži. „Z dnešního pohledu měl éter k dokonalosti daleko, hranice mezi žádoucí hloubkou narkózy a smrtí byla velmi tenká a už z roku 1847 je popsáno první fatální použití této metody,“ říká vedoucí anestezie Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miloš Chobola, Ph.D. 

Při aplikaci éteru docházelo k postupnému útlumu centrálního nervového systému, přičemž při předávkování mohlo snadno dojít k selhání srdce a dýchání. V případě pacientky Anny Dlouhé, hlavní aktérky brněnské éterové premiéry, však naštěstí vše dobře dopadlo. Po amputaci si údajně pochvalovala, že během výkonu, který trval pouhých pár minut, vůbec nic necítila. „Vzhledem k nestálosti éterové anestezie byla rychlost jedinou šancí k tomu, aby pacienti přežili,“ upřesňuje Chobola.

177 let chirurgie bez bolesti. Éterová anestezie byla riziková, ale přinesla zlom

Populární Schimmelbuschova maska k inhalaci éteru

Dnes již mají anesteziologové k dispozici metody mnohem bezpečnější, šetrnější, a především lépe korigovatelné. Anestezie se už nepodává pouze inhalačně, jako tomu bylo v případě éteru, ale je prováděna také vpravením léků do žíly, a to v různých kombinacích, kterými jsou lékaři schopni nejen zablokovat bolest, ale zabránit i nežádoucím účinkům. „V dnešní době máme kromě účinných látek a metod k dispozici také celou řadu monitorovacích pomůcek, které nám umožňují anestezii vybalancovat tak, aby nebyla příliš mělká a nedošlo u pacienta k nepříjemným vjemům, ale zároveň ani příliš hluboká,“ vysvětluje anesteziolog.

Přestože narkóza ušetřila miliony lidí nesnesitelného utrpení, s jejím rozšířením a úspěšným zaužíváním vytanuly nové problémy, které by v minulosti byly považovány za marginální. U pacientů se sice velmi dobře podařilo potlačit bolesti a traumatizující vzpomínky na chirurgické sály, jejich stížnosti se ale přesměrovaly na pooperační nevolnosti. Ty nepředstavovaly pouze diskomfort pro nemocné, ale mnohdy vedly i ke zhoršení operačních výsledků. „Dnes těmto stavům umíme účinně zabránit, ať už samotnou multimodální analgezií nebo podáním preventivních léků,“ vysvětluje Chobola. Náchylnější k pooperační nauzee jsou podle něj mladé ženy, nekuřačky. „Vliv na pooperační stav má dokonce také to, jestli se člověku dělá špatně například na kolotočích,“ doplňuje. Při vhodné péči ale i u této rizikové skupiny můžou hodiny po operaci proběhnout bez problémů.

A jak vypadá probuzení z anestezie? „U většiny pacientů tento moment pohltí amnézie a jejich první vzpomínky jsou až z pooperačního pokoje. Obvykle ale platí, že v jaké náladě člověk usnul, tak se i probudí,“ říká Miloš Chobola. Pro většinu svých pacientů tak zůstává neviditelný. „Když si mě nepamatují, mám z toho největší radost. Je to známka dobře odvedené práce,“ uzavírá anesteziolog.

Rozhovor s MUDr. Milošem Chobolou, Ph.D., si můžete pustit také v podcastu Anna na vlnách

Anesteziolog MUDr. Miloš Chobola, Ph.D.