Zbořit mýty o migréně a informovat o možnostech léčby má za cíl nová webová stránka připravená odborníky z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty MU.
„Migrénou trpí asi dvanáct až patnáct procent populace, tedy každý sedmý člověk, a řadu z nich to výrazně omezuje. Přestože je migréna obecně rozšířená a způsobuje svým nositelům často celoživotní hendikep, je ve společnosti zatím podceňována. Kdo něco podobného nezažil, většinou nedokáže pochopit, co pacient s migrénou prožívá,“ říká autor projektu MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D. z I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU, kde vede Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.
Příběhy pacientů, ale především informace o migréně a možnostech nové léčby proto přináší web www.migrenabrno.cz, který chce poukázat na to, že tuto nemoc nelze bagatelizovat.
Příkladem je zkušenost Silvie, která studuje na Masarykově univerzitě, a která trpí záchvaty migrény již deset let, přičemž poslední rok se intenzita záchvatů bolesti ještě zvýšila. Často podceňovaná a zesměšňovaná nemoc tak výrazněji zasáhla do jejího života. Když má totiž záchvat migrény, dokáže ji to i na tři dny zcela vyřadit z běžného života. Musela tak nemoci přizpůsobit i své studium a osobní plány. „Kvůli migréně si musím plánovat školní povinnosti na delší čas, přidávat si alespoň týden navíc, abych vše stihla. Nikdy totiž nevím, jak dlouho bude záchvat trvat. Velký problém je pak přítomnost ve výuce, kdy se mi třeba stalo, že jsem několikrát během cvičení musela odejít zvracet a vyučující se na mě dívali s nepochopením,“ dodává Silvie s tím, že řada lidí ji stále bere spíš jako hypochondra. Dokud lidem podrobně nevysvětlím, co migréna znamená, nedokážou si představit, jak je omezující.
„Ačkoliv má migréna několik podtypů, všechny mají podobné charakteristické projevy. Jde obvykle o jednostrannou bolest nejčastěji v oblasti spánku a čela, která často pulzuje a dosahuje až vysoké intenzity, je doprovázena nevolností nebo zvracením, světloplachostí a přecitlivělostí na zvuky. Jakákoliv fyzická aktivita, třeba i chůze nebo pouhý předklon, její projevy ještě zhoršuje,“ popisuje záchvat migrény neurolog.
To potvrzuje i Silvie: „Den s migrénou znamená, že mě od rána intenzivně bolí hlava, někdy mě brní končetiny a část obličeje, je mi nevolno a prakticky celý den zvracím. V tomto stavu nemůžu dělat nic. Nemůžu se učit, nejsem schopná si ani zajít nakoupit, výuka ani zkouška nepřipadá v úvahu. Takový záchvat u mě trvá až tři dny a opakuje se několikrát do měsíce.“
Řehulka upozorňuje, že v případě častých bolestí hlavy je pacient nucen užívat analgetika v nadměrném množství. Užívání léků na bolest hlavy častěji než deset nebo patnáct dnů v měsíci pak vede k rozvoji bolestí hlavy vyvolaných nadužíváním léčiv. Kromě dnů s migrénou pak pacient trpí bolestí hlavy i zbylé dny v měsíci a taková situace může trvat i několik let. „Migréna a nadužívání léčiv je častější například právě u univerzitních studentů, kteří musí dlouhodobě podávat vysoké výkony. Zásadní je proto včasné zahájení preventivní léčby migrény, aby se pacient nedostal do začarovaného kruhu bolesti a analgetik“ vysvětluje lékař.
Než se studentka dostala do centra pro bolesti hlavy, řešili lékaři její problémy jen analgetiky a navíc měla problémy ve škole, pokud kvůli migréně nestihla výuku nebo zkoušku. „Teď mi v tom velmi pomáhá univerzitní středisko Teiresiás, kde mají nahlášenou mou diagnózu a mohou mě v případě záchvatu omluvit z výuky či ze zkoušky, kterou si pak musím nahradit,“ podotýká studentka.
Pokud někdo trpí migrénou nebo jinými bolestmi hlavy, měl by vyhledat odborníky. V případě migrény a dalších primárních bolestí hlavy mohou pacientům nabídnout i jinou léčbu, než jen analgetika. „Od roku 2020 hradí i české zdravotní pojišťovny biologickou léčbu migrény. Je založená na principu protilátek, které blokují receptory nebo bílkovinu důležité v rozvoji záchvatu migrény. Jde o preventivní léčbu, při níž si pacient injekčně aplikuje léčivo jednou měsíčně. Z hlediska prospěchu pro pacienty je však i vysoká cena těchto léčiv přijatelná, protože pacient se pak často vrací do normálního života,“ dodává Řehulka.
Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
COVID-19: dopady (ne)opatření ve Švédsku
Aktuální k 6. 1. 2021
Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
V polovině března 2020 se mnoho zemí rozhodlo uzavřít školy ve snaze omezit šíření nemoci COVID-19. Ve Švédsku tomu tak nebylo, podporován byl pouze sociální distanc, bez nutnosti nosit roušku. Jako jedna z mála zemí se rozhodla ponechat otevřená předškolní zařízení (děti ve věku od 1 do 6 let) a školy (děti ve věku od 7 do 16 let). Poslední studie přináší vyhodnocení tohoto přístupu u dětí ve věku od 1 do 16 let a jejich učitelů.
Autoři získali údaje z celostátního registru a zaměřili se na případy se závažným stavem onemocnění COVID-19 (tj. přijetí na JIP). Sledovali všechny děti, které byly přijaty na JIP mezi 1. březnem a 30. červnem 2020 (škola skončila kolem 10. června) s laboratorně ověřeným nebo klinicky ověřeným onemocněním COVID-19, včetně pacientů, kteří byli přijati pro multisystémový zánětlivý syndrom u dětí (MIS- C), který pravděpodobně s COVID-19 souvisí.
Počet úmrtí z jakékoli příčiny z 1 951 905 dětí ve Švédsku (k 31. prosinci 2019), tj. před výskytem COVID-19, bylo 65 v období od listopadu 2019 do února 2020 a 69 během 4 měsíců trvání pandemie COVID-19 (březen až červen 2020). Od března do června 2020 bylo na JIP přijato celkem 15 dětí s COVID-19 (včetně dětí s MIS-C), z nichž 4 byly ve věku 1 až 6 let a 11 ve věku 7 až 16 let. Čtyři děti měly základní chronické koexistující onemocnění (rakovina-2, chronické onemocnění ledvin-1 a hematologické onemocnění-1). Žádné dítě nemocné s COVID-19 nezemřelo. Údaje dále ukázaly, že méně než 10 předškolních učitelů a 20 učitelů ve Švédsku bylo od 30. června 2020 přijato na jednotku intenzivní péče kvůli nemoci COVID-19.
Tato studie měla určité limity. Chyběly například údaje o přenosu COVID-19 v domácnostech u školáků. Navzdory tomu, že Švédsko nechalo otevřené školy a předškolní zařízení, během pandemie COVID-19 zaznamenalo nízký výskyt závažné formy nemoci mezi školáky a dětmi v předškolním věku. Z 1,95 milionu dětí ve věku od 1 do 16 let mělo 15 dětí COVID-19, MIS-C nebo obojí a bylo přijato na JIP, což se rovná 1 dítěti ze 130 000.
Zdroj: Ludvigsson JF, Engerström L, Nordenhäll C, et al. Open Schools, Covid-19, and Child and Teacher Morbidity in Sweden. The NEJM, published online January 6, 2021. DOI: 10.1056/NEJMc2026670. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2026670?query=featured_coronavirus
Spolupráce MU a FNUSA-ICRC v oblasti vědy a výzkumu potvrzena memorandem
Ve čtvrtek, 14. ledna 2021 bylo za účasti rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D., ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, prorektorky pro výzkum a doktorské studium na MU prof. RNDr. Šárky Pospíšilové, Ph.D., a výkonného ředitele Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) Pavla Iványiho, MBA, LL.M., podepsáno Memorandum o spolupráci Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v oblasti vědy a výzkumu.
„Obě instituce jsou v rámci vědy a výzkumy velice úzce propojeny, což nám umožňuje dosahovat kvalitních výsledků, ve kterých chceme společně s lékaři pokračovat. Oblast medicíny a farmacie je a bude v současném výzkumu rozhodně jednou z priorit naší univerzity,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se od vzniku Masarykovy univerzity podílí na výuce studentů Lékařské fakulty MU. „Spolupráce s Masarykovou univerzitou pro mě byla a je jednou z velkých priorit. Jsem moc rád, že se posouvá zase o krok dál a věřím, že to bude ku prospěchu oběma stranám,“ uvedl Vlastimil Vajdák.
Po vzniku FNUSA-ICRC se spolupráce s Masarykovou univerzitou ještě prohloubila. Významná skupina vědeckých pracovníků se podílí na výzkumu jak ve FNUSA-ICRC, tak na fakultách MU, za všechny jmenujme například prof. Dr. Mgr. Jiřího Damborského, držitele ocenění Česká hlava, odborníka na biochemii doc. Mgr. Lumíra Krejčího Ph.D. či prof. MUDr. Roberta Mikulíka Ph.D., který se zabývá výzkumem a léčbou mozkové mrtvice. Výstupem společné spolupráce jsou i publikace v prestižních odborných časopisech. Z výsledků výzkumu pak jmenujme například patent na látku s potenciálním využitím jako léčivo na rakovinu prostaty.
Memorandum tyto náležitosti akcentuje a definuje role společných vědeckých týmů tak, aby došlo k optimalizaci výzkumných aktivit. Mezi benefity takto nastavené spolupráce patří například společné grantové aplikace, které mohou maximalizovat grantové šance a tím podpořit výzkum v Brně.
Zdroj: MUNI
Zdroj: MUNI
Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Nový web pomůže lidem čelit migréně
Zbořit mýty o migréně a informovat o možnostech léčby má za cíl nová webová stránka připravená odborníky z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty MU.
„Migrénou trpí asi dvanáct až patnáct procent populace, tedy každý sedmý člověk, a řadu z nich to výrazně omezuje. Přestože je migréna obecně rozšířená a způsobuje svým nositelům často celoživotní hendikep, je ve společnosti zatím podceňována. Kdo něco podobného nezažil, většinou nedokáže pochopit, co pacient s migrénou prožívá,“ říká autor projektu MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D. z I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU, kde vede Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.
Příběhy pacientů, ale především informace o migréně a možnostech nové léčby proto přináší web www.migrenabrno.cz, který chce poukázat na to, že tuto nemoc nelze bagatelizovat.
Příkladem je zkušenost Silvie, která studuje na Masarykově univerzitě, a která trpí záchvaty migrény již deset let, přičemž poslední rok se intenzita záchvatů bolesti ještě zvýšila. Často podceňovaná a zesměšňovaná nemoc tak výrazněji zasáhla do jejího života. Když má totiž záchvat migrény, dokáže ji to i na tři dny zcela vyřadit z běžného života. Musela tak nemoci přizpůsobit i své studium a osobní plány. „Kvůli migréně si musím plánovat školní povinnosti na delší čas, přidávat si alespoň týden navíc, abych vše stihla. Nikdy totiž nevím, jak dlouho bude záchvat trvat. Velký problém je pak přítomnost ve výuce, kdy se mi třeba stalo, že jsem několikrát během cvičení musela odejít zvracet a vyučující se na mě dívali s nepochopením,“ dodává Silvie s tím, že řada lidí ji stále bere spíš jako hypochondra. Dokud lidem podrobně nevysvětlím, co migréna znamená, nedokážou si představit, jak je omezující.
„Ačkoliv má migréna několik podtypů, všechny mají podobné charakteristické projevy. Jde obvykle o jednostrannou bolest nejčastěji v oblasti spánku a čela, která často pulzuje a dosahuje až vysoké intenzity, je doprovázena nevolností nebo zvracením, světloplachostí a přecitlivělostí na zvuky. Jakákoliv fyzická aktivita, třeba i chůze nebo pouhý předklon, její projevy ještě zhoršuje,“ popisuje záchvat migrény neurolog.
To potvrzuje i Silvie: „Den s migrénou znamená, že mě od rána intenzivně bolí hlava, někdy mě brní končetiny a část obličeje, je mi nevolno a prakticky celý den zvracím. V tomto stavu nemůžu dělat nic. Nemůžu se učit, nejsem schopná si ani zajít nakoupit, výuka ani zkouška nepřipadá v úvahu. Takový záchvat u mě trvá až tři dny a opakuje se několikrát do měsíce.“
Řehulka upozorňuje, že v případě častých bolestí hlavy je pacient nucen užívat analgetika v nadměrném množství. Užívání léků na bolest hlavy častěji než deset nebo patnáct dnů v měsíci pak vede k rozvoji bolestí hlavy vyvolaných nadužíváním léčiv. Kromě dnů s migrénou pak pacient trpí bolestí hlavy i zbylé dny v měsíci a taková situace může trvat i několik let. „Migréna a nadužívání léčiv je častější například právě u univerzitních studentů, kteří musí dlouhodobě podávat vysoké výkony. Zásadní je proto včasné zahájení preventivní léčby migrény, aby se pacient nedostal do začarovaného kruhu bolesti a analgetik“ vysvětluje lékař.
Než se studentka dostala do centra pro bolesti hlavy, řešili lékaři její problémy jen analgetiky a navíc měla problémy ve škole, pokud kvůli migréně nestihla výuku nebo zkoušku. „Teď mi v tom velmi pomáhá univerzitní středisko Teiresiás, kde mají nahlášenou mou diagnózu a mohou mě v případě záchvatu omluvit z výuky či ze zkoušky, kterou si pak musím nahradit,“ podotýká studentka.
Pokud někdo trpí migrénou nebo jinými bolestmi hlavy, měl by vyhledat odborníky. V případě migrény a dalších primárních bolestí hlavy mohou pacientům nabídnout i jinou léčbu, než jen analgetika. „Od roku 2020 hradí i české zdravotní pojišťovny biologickou léčbu migrény. Je založená na principu protilátek, které blokují receptory nebo bílkovinu důležité v rozvoji záchvatu migrény. Jde o preventivní léčbu, při níž si pacient injekčně aplikuje léčivo jednou měsíčně. Z hlediska prospěchu pro pacienty je však i vysoká cena těchto léčiv přijatelná, protože pacient se pak často vrací do normálního života,“ dodává Řehulka.
Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Je lék tocilizumab účinný proti COVID-19?
Aktuální k 17. 12. 2020
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 17. 12. 2020 zveřejnil prestižní časopis The New England Journal of Medicine článek, ve kterém autoři hodnotí účinnost léku tocilizumabu v léčbě pacientů hospitalizovaných s nemocí COVID-19.
Tocilizumab je lék, který blokuje imunitní odpověď interleukinu-6 a zmírňuje tak rozvoj zánětu v těle. Zánět (zápal) plic se často vyskytuje také u pacientů s COVID-19 a proto se vědci rozhodli otestovat účinnost tocilizumabu v léčbě této nemoci.
Lékaři do studie přijali pacienty hospitalizované s nemocí COVID-19, u kterých byl odhalen zápal plic, ale kteří zatím nevyžadovali umělou podporu dýchání. Lékaři rozdělili pacienty náhodně do dvou skupin, z nichž první podávali kromě standardní péče pouze placebo, zatímco druhá skupina dostávala kromě standardní péče také lék tocilizumab.
Do studie se zapojilo 389 pacientů. 28 dní po podání léku zemřelo nebo bylo převedeno na umělou podporu dýchání 19 % pacientů s placebem a 12 % pacientů s tocilizumabem. Celkově zemřelo 9 % pacientů ve skupině s placebem a 10 % pacientů ve skupině s tocilizumabem.
Autoři studie z těchto výsledků vyvozují, že protizánětlivý lék tocilizumab snižuje nebezpečí, že bude pacient převeden na umělou podporu dýchání. Použití tocilizumabu však bohužel nesnižuje počet úmrtí.
Zdroj: Salama C, Han J, Yau L, Reiss WG, Kramer B, Neidhart JD, Criner GJ, Kaplan-Lewis E, Baden R, Pandit L, Cameron ML, Garcia-Diaz J, Chávez V, Mekebeb-Reuter M, Lima de Menezes F, Shah R, González-Lara MF, Assman B, Freedman J, Mohan SV. Tocilizumab in Patients Hospitalized with Covid-19 Pneumonia. N Engl J Med. 2021 Jan 7;384(1):20-30. doi: 10.1056/NEJMoa2030340. Epub 2020 Dec 17. PMID: 33332779; PMCID: PMC7781101.Med. 2020 Dec 22. doi: 10.1056/NEJMoa2033130. Epub ahead of print. PMID: 33356051.
Ověření účinnosti LY-CoV555
Aktuální k 22. 12. 2020
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 22. 12. 2020 zveřejnil prestižní časopis The New England Journal of Medicine článek, ve kterém autoři hodnotí účinnost protilátky LY-CoV555 v léčbě pacientů hospitalizovaných s nemocí Covid-19.
Monoklonální protilátka LY-CoV555 byla v dřívější studii navržena jako možné léčivo proti koronaviru. Pacienti, kterým byla podávána, byli hospitalizování méně často a měli celkově lehčí průběh onemocnění. Autoři této studie se proto rozhodli zjistit, jestli má protilátka podobný účinek také u již hospitalizovaných pacientů (u kterých prozatím nedošlo k orgánovému selhání).
Lékaři rozdělili pacienty náhodně do dvou skupin, z nichž první podávali kromě standardní péče a léku remdesiviru pouze placebo, zatímco druhá skupina dostávala kromě standardní péče a remdesiviru také protilátku LY-CoV555. Do studie se zapojilo 314 pacientů. Poté byl jejich příjem na základě nepřesvědčivých výsledků zastaven. Mezi skupinami totiž nebyl pozorován statisticky významný rozdíl v žádném ze sledovaných parametrů.
Autoři studie z těchto výsledků vyvozují, že monoklonální protilátka LY-CoV555 podávaná zároveň s remdesivirem není efektivním léčivem pro pacienty hospitalizované s nemocí Covid-19.
Zdroj: ACTIV-3/TICO LY-CoV555 Study Group et al. A Neutralizing Monoclonal Antibody for Hospitalized Patients with Covid-19. N Engl J Med. 2020 Dec 22. doi: 10.1056/NEJMoa2033130. Epub ahead of print. PMID: 33356051.
COVID-19: protilátky snižují riziko reinfekce
Aktuální k 23. 12. 2020
Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
V nejnovější studii publikované v časopise the New England Journal of Medicine se skupina vědců se pokusila odpovědět, jestli přítomnost protilátek vůči onemocnění COVID-19 může ovlivnit riziko reinfekce.
Studie, která trvala 31 týdnů, se účastnilo 12 541 pracovníků ve zdravotnictví ve Velké Británii. Testování pomocí PCR testů z nosních stěrů probíhalo každé 2 týdny a serologické testy každé 2 měsíce. Na začátku byl personál rozdělen na seropozitivní (1265; 9,4 %) a seronegativní (11 364; 90,6 %), včetně 88, u nichž došlo během sledování k sérokonverzi (tj. nález protilátek v době sledování). Celkem 223 seronegativních zdravotnických pracovníků mělo v době sledování pozitivní test PCR (1,09 na 10 000 rizikových dnů), 100 z nich bylo během screeningu asymptomatických a 123 symptomatických. Ze séropozitivních pracovníků pouze 2 měli během sledování pozitivní PCR test (0,13 na 10 000 rizikových dnů) a oba pracovníci byli při testování asymptomatičtí. U pracovníků s vytvořenými protilátkami nedošlo k žádným symptomatickým infekcím.
V této dlouhodobé studii byla přítomnost protilátek spojena s podstatně sníženým rizikem infekce COVID-19 potvrzené pomocí PCR během 31 týdnů sledování. U jedinců s protilátkami nebyly pozorovány žádné symptomatické infekce, a pouze dva pozitivní výsledky PCR u asymptomatických zdravotnických pracovníků naznačují, že předchozí infekce vedou k tvorbě protilátek proti COVID-19 a u většiny lidí je spojena s ochranou před reinfekcí nejméně 6 měsíců.
Zdroj: Lumley AF, O´Donnell D, Stoesser NE, et al. Antibody Status and Incidence of SARS-CoV-2 Infection in Health Care Workers. The NEJM, published online 23, December, 2020. DOI: 10.1056/NEJMoa2034545. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2034545?query=recirc_top_ribbon_article_20
Antigenní testování COVID-19
Aktuální k 13. 11. 2020
Zpracovala Bc. Dominika Pirklová, Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
U pacientů s příznaky onemocnění COVID-19 je pro správnou diagnózu nutné použít testy s vysokou citlivostí. I u těch nejpřesnějších testů se však mohou falešně negativní výsledky vyskytnout. Proto se v mnoha nemocnicích rozhodli u symptomatických pacientů používat opakované testování a domácí izolaci i přes negativní výsledek v prvním testu. Do budoucna je však potřeba tento problém řešit komplexněji.
Současná epidemie COVID-19 je způsobena zejména presymptomatickým (před objevením prvních příznaků) a asymptomatickým (když celá nemoc probíhá bez symptomů) přenosem viru. Vysoká míra přenosu viru byla zaznamenaná v domácnostech, kde se lidé pohybují bez roušek. Studie zahrnující 382 dětí prokázala vysokou pravděpodobnost nakažení (76 %). Aby se zamezilo tvorbě ohnisek nákazy, je potřeba testovat a následně izolovat infekční osoby v karanténě. Pro tyto účely však potřebujeme schválený test, který rychle a přesně řekne, kdo je skutečně nakažlivý.
Pacienty, u kterých se již rozvinula nákaza, mohou zdravotníci identifikovat i v současnosti dostupnými rychlotesty. Problém však představují osoby v počátečním stádiu nákazy, které dostupné rychlotesty prozatím nejsou schopny spolehlivě zachytit. PCR test je při diagnostice počátečních stádií nemoci přesnější, ale je také nákladnější, trvá déle a pro řadu pacientů je také nepohodlný.
Naději představují nově zaváděné antigenové testy, které poskytují výsledky již do 15 minut a podle dosavadních výsledků jsou schopny diagnostikovat i asymptomatické pacienty. Jsou sice stále méně přesné než PCR testy, ale vzhledem ke své rychlosti a lepší cenové dostupnosti by mohly představovat řešení k celoplošnému testování obyvatelstva. Nové testy však musejí projít dalším výzkumem, aby byla ověřena jejich citlivost.
Autoři také upozorňují, že testování samo o sobě nedokáže zabránit tvorbě ohnisek nákazy, pokud nebudou použity osvědčené preventivní strategie. Přestože jsou testy stále rychlejší a přesnější, sociální distancování, nošení roušek a vyhýbání se shromážděním musí zůstat klíčovým bodem strategie v oblasti veřejného zdraví.
Zdroj: Manabe YC, Sharfstein JS, Armstrong K. The Need for More and Better Testing for COVID-19. JAMA. 2020;324(21):2153–2154. doi:10.1001/jama.2020.21694
PF 2021
Přejeme všem pacientům a příznivcům Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vše nejlepší v novém roce. Pevné zdraví, hodně štěstí a lásku. Ať je rok 2021 ve všech směrech zdravější!
Přetrvávající příznaky u pacientů po akutním průběhu nemoci COVID-19
Aktuální k 11. 8. 2020
Zpracovala Ing. Pavla Šafránková, DiS., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
V dubnu letošního roku zavedli ve Fakultní nemocnici Agostino Gemelli Foundation IRCCS v italském Římě postakutní ambulantní službu pro pacienty vyléčené z onemocnění COVID-19. Následně zde provedli studii sledující příznaky přetrvávající i po vyléčení. Před zařazením do studie byl pacientům proveden RT‑PCR test, přičemž zařazeni byli pouze ti s negativním výsledkem. Zařazeným pacientům bylo provedeno komplexní lékařské vyšetření a zjištěné údaje byly shromážděny v elektronickém systému sběru dat. Údaje o symptomech potencionálně souvisejících s COVID-19 byly získány pomocí standardizovaného dotazníku. Pacienti byli požádáni, aby vylíčili přítomnost nebo nepřítomnost příznaků během akutní fáze COVID-19 a zda některý z příznaků přetrvával v době návštěvy. Bylo možné zaznamenat více než jeden příznak. Kvalitu života před onemocněním a v době návštěvy hodnotili pacienti pomocí vizuální analogové stupnice EuroQol na stupnici od 0 (nejhorší představitelné zdraví) do 100 (nejlepší představitelné zdraví). Rozdíl 10 bodů definoval zhoršení kvality života. Studie byla schválena institucionální etickou komisí a od všech účastníků byl získán informovaný souhlas.
Od 21. 4. do 29. 5. 2020 bylo pro hodnocení po akutní péči potencionálně vhodných 179 pacientů; 14 pacientů (8 %) odmítlo účast a 22 mělo pozitivní výsledek testu. Do studie bylo tedy zahrnuto 143 pacientů. Průměrný věk byl 56,5 let a 53 (37 %) byly ženy. Během hospitalizace mělo 72,7 % účastníků známky intersticiální pneumonie. Průměrná délka pobytu v nemocnici byla 13,5 dnů; 21 pacientů (15 %) potřebovalo neinvazivní ventilaci a 7 pacientů (5 %) invazivní ventilaci.
Pacienti byli hodnoceni v průměru 60,3 dnů po projevení prvního příznaku COVID-19; pouze 18 pacientů (12,6 %) bylo v době hodnocení zcela bez příznaků souvisejících s COVID-19; 32 % mělo 1 nebo 2 příznaky a 55 % mělo 3 nebo více příznaků. Žádný z pacientů neměl horečku ani nejevil žádné známky akutního onemocnění. Zhoršená kvalita života byla pozorována u 44,1 % pacientů. Vysoký podíl jedinců stále uváděl únavu (53,1 %), dušnost (43,4 %), bolesti kloubů (27,3 %) a bolest na hrudi (21,7 %).
Studie zjistila, že z pacientů, kteří se vyléčili z COVID-19, uvedlo alespoň 1 přetrvávající příznak, zejména únavu a dušnost, 87,4 % pacientů. Limitací studie je nedostatek informací o historii příznaků před akutním onemocněním COVID-19 a nedostatek podrobností o závažnosti příznaků. Navíc byla studie prováděna v jednom centru s relativně malým počtem pacientů a bez kontrolní skupiny pacientů propuštěných z jiných důvodů. Pacienti s komunitně získanou pneumonií mohou mít také trvalé příznaky, což naznačuje, že tato zjištění nemusí souviset výhradně s COVID-19.
Lékaři a vědci se zaměřili na akutní fázi COVID-19, ale je potřeba pokračovat v monitorování přetrvávajících příznaků po propuštění.
Zdroj: Carfi et al. Persistent Symptoms in Patients after Acute COVID-19, JAMA August 11, 2020, Volume 324, Number 6, July 9, 2020. doi:10.1001/jama.2020.12603
Dopad nemoci COVID-19 na psychické zdraví
Aktuální k 23. 11. 2020
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 23. 11. 2020 zveřejnil prestižní časopis The Journal of the American Medical Association Network report, ve kterém autoři analyzují psychologické potíže a stresové faktory související s pandemií nemoci COVID-19.
Zatímco v dubnu roku 2018 hlásilo vážné potíže se stresem pouze 4 % dospělých obyvatel USA, v dubnu roku 2020 se jejich počet zvýšil téměř na 14 %. Autoři této studie analyzují vliv nemoci COVID-19 na vývoj stresových stavů a poruch v dlouhodobém horizontu.
Autoři provedli online dotazníkový průzkum ve dvou vlnách: v dubnu a v červenci. Obou vln průzkumu se zúčastnilo 1337 respondentů.
Autoři zaznamenali, že výskyt psychologických potíží hlásilo v dubnu 14 % dotazovaných, zatímco v červenci 13 % dotazovaných. Tento rozdíl však nebyl statisticky významný. V obou sledovaných obdobích byl nejvyšší výskyt psychických potíží zaznamenán u mladých dospělých mezi 18 a 29 lety (25-26 % dotazovaných), u lidí s ročním příjmem pod 35 000 dolarů (20-21 % dotazovaných) a u respondentů hispánského původu (18-19 %). 72 % dotazovaných, kteří hlásili psychické potíže v dubnu, je hlásilo i v červenci. Mezi nejčastěji hlášené stresové faktory patřily: strach z nákazy nemocí COVID-19 a strach ze ztráty zaměstnání a financí. Většina studentů označila za silný stresor také přerušení provozu škol.
Autoři z těchto výsledků vyvozují, že pandemie nemoci COVID-19 je významným dlouhodobým stresovým činitelem a to zvláště pro mladé dospělé.
Zdroj: McGinty EE, Presskreischer R, Anderson KE, Han H, Barry CL. Psychological Distress and COVID-19–Related Stressors Reported in a Longitudinal Cohort of US Adults in April and July 2020. JAMA. Published online November 23, 2020. doi:10.1001/jama.2020.21231