Záněty dásní se vyskytují často a většinou probíhají bezproblémově. Jakmile ovšem zánět přejde na jiné části tkáně obklopující zub a poškodí je, jedná se o parodontitidu (nebo hovorově „paradentózu“). Je to mimochodem nejčastější důvod ztráty zubů v dospělém věku. Lékaři ze Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU (STK) se rozhodli zaměřit se na specifický, ale poměrně častý druh lokalizované parodontitidy, tedy léze za posledním zubem.
Léčbou a výzkumem parodontitidy se zabývají odborníci na STK dlouhodobě. Velmi často se jim v ordinacích objevovali pacienti s defekty za dolními sedmičkami, které vznikají také kvůli extrakci sousedících osmiček. Vyskytují se tedy i u pacientů, kteří jinak potíže s dásněmi nemají a mohou tak unikat záchytu v rámci preventivních prohlídek. „Tyto léze velmi špatně reagují na nechirurgickou léčbu a standardně používaný chirurgický zákrok s sebou nese značné množství komplikací,“ potvrdil MDDr. Filip Hromčík, Ph.D.
Proto se lékaři rozhodli zaměřit na nový přístup, kdy se řez nevede přes poškozenou tkáň, ale směrem do dutiny ústní. „Námi navržená metoda vyniká zejména zajištěním mnohem lepších podmínek pro regeneraci nitrokostního defektu, uchováním nedotčené dásně nad ním a přesunem zranitelného řezu, a tedy i šití daleko od léčeného defektu. Cílem bylo dosáhnout zejména kvalitního hojení bez komplikací,“ dodal Hromčík.
Pro potvrzení této teorie se lékaři rozhodli provést výzkum, který byl podpořen interním grantem Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V rámci studie bylo ošetřeno celkem sedm pacientů, kteří byli po zákroku půl roku sledováni kvůli případným komplikacím. Výsledky prokázaly zlepšení klinických i rentgenologických parametrů ve všech sledovaných případech, žádné komplikace a zmenšení hloubky všech ošetřených kapes na udržitelnou úroveň.
„Navržená metoda je snadná na provedení, časově nenáročná a produkuje spolehlivé výsledky. Navíc může být používána nejen u sedmiček, ale v podstatě u jakékoli mezery v chrupu, kde žádný specifický postup dosud nebyl publikován. Rádi bychom navázali dalším projektem, kde bychom chtěli rozšířit tuto techniku i na jiné indikace,“ shrnul Hromčík.
Výsledky práce lékařů z I. STK byly uveřejněny v časopise Clinical and Experimental Dental Research (Wiley, Q2, IF=2,2), jeho autory jsou MDDr. Filip Hromčík, Ph.D., MDDr. Adéla Halusková a prof. MUDr Lydie Izakovičová Hollá, Ph.D.
