Moderní metodu stimulace srdce, při níž se elektroda kardiostimulátoru vkládá přímo do přirozené elektrické dráhy mezi pravou a levou srdeční síní, do tzv. Bachmannova svazku, zavedli do praxe – jako první v České republice – lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA). Tento přístup přesněji napodobuje přirozené šíření srdečního vzruchu, a pomáhá tak srdci bít pravidelně a efektivněji než při klasickém zavedení elektrod. Pro srdce je to šetrnější a předchází se jeho dalšímu poškození.
„Běžné kardiostimulátory mají elektrodu uloženou na různých místech v pravé síni, signál se však nešíří rovnoměrně. Nová metoda vyžaduje přesné zavedení elektrody přímo do oblasti Bachmannova svazku – což je přirozená cesta, kudy se ve zdravém srdci šíří vzruchy mezi síňovými oddíly. Pokud je tato cesta poškozená nebo zablokovaná, pomocí stimulace ji můžeme nahradit a šíření vzruchu obnovit. Tímto způsobem lze lépe koordinovat stahy síní a předcházet dalšímu zhoršování srdeční funkce,“ vysvětluje MUDr. Roland Oravský, lékař I. interní kardioangiologické kliniky (I. IKAK) FNUSA a LF MU.
Bachmannův svazek si lze podle lékařů představit jako elektrickou spojku, kterou se přenáší signál z pravé do levé srdeční síně. Tento signál říká síním, kdy se mají stáhnout a vytlačit tak krev do srdečních komor, které ji pumpují dál – do plic a zbytku těla. U některých lidí se ale tento signál nepřenáší dobře a nedostane se z pravé do levé síně včas, nebo dokonce vůbec. Srdce pak bije nepravidelně nebo neúčinně.
Stimulaci Bachmannova svazku už má od letošního května úspěšně za sebou šest pacientů I. interní kardioangiologické kliniky a každý měsíc přibývají další. „Stimulace je pro pacienty šetrnější, protože využívá přirozených fyziologických cest. Působí i preventivně. Předchází například arytmiím, z nichž nejčastější je fibrilace síní, kdy srdce bije příliš rychle, pomalu nebo nepravidelně. Díky této metodě lze také předcházet srdečnímu selhání,“ vysvětluje MUDr. Andrej Nagy, vedoucí lékař Kardiostimulačního centra I. IKAK.
I když je metoda ve světě známá už několik let, odborné studie potvrdily její efektivitu teprve nedávno. „Je náročná na um lékaře, který kardiostimulátor zavádí. Výkon ho stojí více úsilí a času, pro vhodné pacienty je ale lepší. V rámci České republiky jsme zatím jediní, kdo tuto metodu provádí rutinně,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta kliniky. Je jednou z nových moderních metod kardiostimulace, které byly na I. IKAK v posledních letech zavedeny do praxe – kromě ní lékaři například provádí fyziologickou stimulaci komor či zavádějí bezdrátové kardiostimulátory.
Stimulace Bachmannova svazku není řešením pro všechny nemocné s poruchami srdečního rytmu. Nevhodná je například pro pacienty s poruchou vedení v srdečních komorách, kdy ale síně fungují správně, nepomůže ani nemocným, u nichž už je trvale přítomna fibrilace síní. Vadit může také zjizvená srdeční tkáň nebo anatomická stavba síní. „Studie odhadují že poruchu šíření vzruchu přes Bachmannův svazek má podle EKG až 59 % pacientů ve věku nad 60 let a až 47 % pacientů ve všech věkových skupinách. Samozřejmě, ne všichni jsou automaticky vhodní k zavedení kardiostimulátoru, čísla ale ukazují, že z této inovativní metody může profitovat skutečně hodně pacientů. Ukazuje se, že by ze stimulace Bachmannova svazku mohli mít užitek i pacienti se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí, tedy ti, u kterých srdce selhává přes zachovanou stažlivost levé komory. A takových mohou být v Česku desítky až stovky tisíc,“ dodává MUDr. Oravský.
Lidské srdce přečerpá 4–6 litrů krve za minutu, a za tuto dobu přenese přibližně litr kyslíku. Pokud je zdravé, stáhne se 60–100× za minutu. Když ne, je třeba mu pomoci.
Každoročně lékaři v ČR zavedou lidem s nemocným srdcem až 10 000 kardiostimulátorů – elektrických „hlídačů“ správného srdečního rytmu.
