Ve dnech 28. 07. – 01. 08. 2026 navštívil Ústav soudního lékařství FNUSA a LF MU profesor Bülent Eren z Ústavu soudního lékařství v tureckém Kirklareli. Vrcholem návštěvy byla přednáška konaná dne 29. 07. 2026 ve velké posluchárně Ústavu soudního lékařství v Brně, během které nás profesor Eren seznámil s aktuální vědeckou prací, kterou se zabývá Ústav soudního lékařství v Kirklareli.
Přednášku slavnostně zahájil přednosta ÚSL MUDr. Mgr. Bc. Tomáš Vojtíšek, Ph.D., který uvedl hosta a zavzpomínal na minulou návštěvu profesora Erena, která se konala na Ústavu soudního lékařství FNUSA a LF MU v roce 2014. Přednosta také přivítal více než 40 přítomných posluchačů, především z řad odborné veřejnosti včetně studentů a z řad zaměstnanců Ústavu soudního lékařství. Součástí programu byla i prohlídka Simulačního centra LF MU a Anatomického ústavu LF MU.
Ze současné vědecké činnosti Ústavu soudního lékařství v Kirklareli byly posluchačům představeny dvě nedávné studie: Nový marker pro odhad postmortem intervalu – meziobratlové ploténky a Histopatologické změny v zubní dřeni po utonutí.
První studie se zabývá, jak již napovídá její název, využitím hrudních meziobratlových plotének jako nového markeru pro určování doby od smrti (postmortem interval – PMI). Vzhledem ke své bezcévné fibrochrupavčité struktuře je tato tkáň výrazně odolnější vůči brzké autolýze a bakteriálnímu rozkladu ve srovnání s měkkými tkáněmi. Experimentální výzkum na zvířecím modelu ukazoval, že histopatologické parametry (homogenizace, eozinofilie, jaderné změny a fragmentace kolagenu) vykazují jasnou a chronologicky předvídatelnou progresi v horizontu od 0 do 90 dnů. Výsledky potvrzují, že hodnocení meziobratlových plotének představuje stabilní a spolehlivou doplňkovou metodu pro soudní lékařství, a to zejména u těl v pokročilém stádiu rozkladu.
Druhá studie se zaměřila na posouzení histopatologických změn v zubní dřeni krys jako možného ukazatele pro diagnostiku smrti utonutím. Výzkum srovnával kontrolní skupinu se skupinami krys utonulých ve vodě a pitvaných v různých časových intervalech od úmrtí (0, 6, 12, 18 a 24 hodin od úmrtí). Mikroskopická analýza molárů odhalila u utonulých jedinců statisticky významné změny v parametrech, jako je edém pulpálního stromatu, cévní kongesci a zduření cytoplazmy, perivaskulární edém či odloučení odontoblastů od dentinové vrstvy. Výsledky ukazují, že sledování změn v zubní dřeni je velmi slibnou doplňkovou metodou, která může v soudním lékařství spolehlivě podpořit diagnózu utonutí.
