Bez odborné pomoci při odvykání kouření uspěje jen zlomek kuřáků

Kouření zůstává jedním z největších preventabilních rizik v Česku a podílí se přibližně na pětině všech úmrtí. Nikotin patří mezi nejvíce návykové psychoaktivní látky a závislost na něm může vzniknout překvapivě rychle – často už během několika týdnů pravidelného kouření, zejména u mladých lidí. O tom, proč se nedaří přestat „jen silou vůle“ a jak mohou cílená psychobehaviorální intervence a správně nastavená farmakoterapie výrazně zvýšit šanci na trvalou abstinenci, mluví MUDr. Šárka Kunzová z nemocničního Centra pro závislé na tabáku.

Jak velký problém je v tuzemsku kouření a nikotinová závislost?

Podle výsledků Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v České republice za rok 2024 je v dospělé populaci starší 15 let více než 22 % kuřáků různých druhů tradičních tabákových výrobků, jako jsou cigarety, dýmky, doutníky nebo vodní dýmky. Přibližně tři čtvrtiny z nich kouří denně, přičemž více mužů než žen. Nejčastěji uváděná spotřeba činí 15–24 cigaret denně. Pokud započítáme i alternativní tabákové a nikotinové výrobky, například elektronické cigarety, zahřívaný tabák nebo nikotinové sáčky, užívá nikotin alespoň jednou měsíčně přibližně třetina populace starší 15 let. Mezi mladými lidmi ve věku 15–24 let užívá nikotin denně 41,6 %, a pokud zahrneme i příležitostné uživatele, jde téměř o polovinu této věkové skupiny. Toto číslo je velmi alarmující.

Jak tato čísla interpretovat v kontextu dlouhodobého vývoje?

Od roku 2014 lze pozorovat postupné snižování prevalence kuřáctví, tento klesající trend se však netýká mladých dospělých ve věku 15–24 let. Zvláštní pozornost si zaslouží situace u mladých žen, u nichž od roku 2019 došlo k dvojnásobnému nárůstu počtu kuřaček. Současně s poklesem kouření klasických cigaret, které však stále dominují, dochází v posledních letech k výraznému nárůstu užívání alternativních tabákových a nikotinových výrobků.

Jaké alternativní výrobky patří mezi nejoblíbenější?

Elektronické cigarety užívá podle nejnovějších dat z roku 2024 téměř 14 % Čechů, což představuje meziroční nárůst o tři procenta. Tento trend může souviset s obdobím pandemie Covid-19 i s rostoucím vnímáním e-cigaret jako méně škodlivé alternativy. Necelá polovina uživatelů elektronických cigaret současně kouří i klasické cigarety. Zahřívané tabákové výrobky užívá 5,3 % populace a jejich zastoupení je nejvyšší právě mezi mladými dospělými ve věku 15–24 let. Nikotinové sáčky užívá celkově 4,9 % dospělé populace, avšak ve věkové kategorii 15–24 let je to až 15,4 %. Bezdýmné tabákové výrobky určené ke šňupání, žvýkání a sání užívá 4,8 % dospělých.

Čím si tyto změny vysvětlujete?

Proměna forem užívání nikotinu je ovlivněna sociálními trendy, marketingovými strategiemi výrobců i reklamou. Vysoká prevalence mezi mladými souvisí zejména s dostupností a atraktivitou těchto produktů, které jsou vnímány jako moderní, diskrétní, bez zápachu a často spojované s nezávislostí či společenským statusem.

Proč je pro mnoho lidí tak těžké přestat, i když si uvědomují zdravotní rizika?

Závislost na nikotinu má dvě složky – fyzickou a psychickou, respektive psychosociální. Fyzická složka je při odvykání spojena se vznikem abstinenčních příznaků, jako jsou nervozita, podrážděnost, nesoustředěnost, poruchy spánku, zvýšená chuť k jídlu nebo zácpa. Psychická složka souvisí s návyky a sociálními situacemi. Závislost je posilována každodenními rituály. Nikotin aktivuje dopaminový systém odměny a současně tlumí stres a úzkost. Kouření tak často nefunguje pouze jako návyk, ale i jako strategie zvládání emocí. Cigareta může představovat formu úniku a díky dopaminu přináší pocit uspokojení, což člověka snadno udržuje v pasti závislosti.

Máme k tomu všichni stejné předpoklady?

Pravděpodobnost, že člověk začne kouřit, rychlost vzniku závislosti, intenzita abstinenčních příznaků i úspěšnost odvykání jsou do určité míry ovlivněny genetickými faktory. To však neznamená, že je člověk k závislosti odsouzen. Genetika pouze vysvětluje, proč někteří lidé mají s odvykáním větší problémy než jiní.

Jak vypadá typický pacient, který k vám přijde s tím, že chce přestat kouřit?

Nejčastěji jde o člověka ve středním nebo vyšším věku, kuřáka klasických cigaret s vysokou mírou závislosti. Často už má zdravotní problémy spojené s kouřením nebo se jich obává a chce jim předejít. U mladších klientů se častěji setkáváme s užíváním elektronických cigaret, zahřívaného tabáku nebo kombinovaným užíváním e-cigaret a klasických cigaret.

Existuje „správný“ moment, kdy je největší šance přestat?

Úspěšnost odvykání závisí spíše na vnitřní motivaci než na konkrétním datu. Doporučuje se vybrat si období, kdy je člověk psychicky připravený, má podporu okolí a může se alespoň dočasně vyhnout stresu či situacím, které ho ke kouření podněcují. Čím dříve člověk přestane, tím větší zdravotní přínos to má.

Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé při odvykání dělají?

Častou chybou je snaha přestat kouřit ze dne na den bez přípravy, podpory nebo farmakologické léčby. Mnoho lidí stále vnímá kouření pouze jako zlozvyk a domnívá se, že stačí pevná vůle. Bez adekvátní léčby však člověk často zažívá silné abstinenční příznaky, bývá nervózní, špatně se soustředí a má narušený spánek. Aby mohl normálně fungovat, často se ke kouření rychle vrací. K relapsu vede i podcenění psychosociální složky závislosti, například v náročných nebo stresových situacích. Důvodem návratu ke kouření bývá také předčasné ukončení nikotinové substituční léčby nebo léků zmírňujících abstinenční příznaky.

Jak častý je relaps?

Relaps je velmi častý a může nastat i po měsících nebo letech abstinence. I jediná cigareta může znovu aktivovat paměťové stopy závislosti, zvýšit chuť na nikotin a vést k rychlému návratu k pravidelnému kouření. Nikotinová závislost je chronické onemocnění, a proto musí být bývalí kuřáci obezřetní i po dlouhé době abstinence.

Jaké možnosti nabízí moderní farmakologická léčba?

Nikotinová substituční léčba dodává do těla nikotin, čímž zmírňuje abstinenční příznaky a umožňuje člověku soustředit se na změnu chování. Existuje ve formě náplastí, z nichž se nikotin postupně uvolňuje během dne, nebo ve formě žvýkaček, pastilek či nikotinových sprejů s krátkodobým účinkem. Nikotinová substituce dokáže přibližně zdvojnásobit úspěšnost odvykání. Léčba obvykle trvá alespoň 12 týdnů a dávka nikotinu se postupně snižuje až do úplného vysazení. Další možnost představují léky na odvykání kouření, například vareniklin nebo cytisin. Ty nezabrání člověku sáhnout po cigaretě, ale mění její chuť a současně zmírňují abstinenční příznaky. Díky tomu se člověk může lépe soustředit na změnu návyků. I v tomto případě je doporučeno dlouhodobější užívání.

Jak rychle se tělo začne zotavovat po zanechání kouření?

Regenerace organismu začíná poměrně rychle, i když některé následky dlouhodobého kouření mohou být nevratné, například poškození plic. Záleží na délce a intenzitě kouření i individuálních dispozicích. Už po 20 minutách od poslední cigarety se vrací k normálu krevní tlak a tepová frekvence. Do 12 hodin se normalizuje hladina oxidu uhelnatého v krvi, čímž se zlepšuje schopnost přenosu kyslíku. Přibližně po třech týdnech dochází ke snížení rizika srdečního infarktu. Během několika měsíců se výrazně zlepšuje dýchání. Po jednom až dvou letech klesá riziko srdečního infarktu na polovinu. Po pěti letech je riziko mozkové mrtvice podobné jako u nekuřáka a po deseti letech klesá riziko rakoviny plic přibližně o 50 %.

Co vás jako lékařku na následcích kouření nejvíce děsí?

Velkou hrozbou jsou samozřejmě zdravotní důsledky dlouhodobého kouření. Závažným problémem současnosti je ale také užívání nikotinových výrobků dětmi a dospívajícími, které výrazně zvyšuje riziko vzniku celoživotní závislosti. Marketingové strategie tabákového průmyslu propagující alternativní tabákové a nikotinové produkty jsou často cílené právě na mladé lidi. S tím souvisí i znepokojivý nárůst užívání nikotinu v této populační skupině.

A z čeho máte naopak největší radost?

Největší radost mám z pacientů, kterým se podaří s kouřením přestat. Často přicházejí s pocitem nespokojenosti a s vědomím, že už nechtějí být závislí. Dobrovolně vstupují do procesu odvykání, jsou připraveni projít diskomfortem abstinenčního stavu, zkoumat své potřeby a měnit životní styl. Je to pro ně velká změna, která přináší hlubší poznání sebe sama, lepší zdraví i vyšší kvalitu života.