Míru stresu můžeme ovlivnit

Současná doba příliš nenahrává životu bez stresu. I stres je však jedna z věcí, kterou můžeme a měli bychom ovlivnit, říká primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná.

Je stres vždycky „zlo“, které škodí našemu organismu?

Stres může klidně i prospívat, to je tzv. eustres, ve chvílích kdy se na něco těšíme, když nás něco baví, když jsme do nějaké aktivity ponořeni – tato aktivace může organismu prospět a až zpětně si uvědomíme, že nám vlastně bylo špatně.  Stres však může imunitu také zhoršovat, obvykle pokud působí dlouhodobě, to je tzv. distres. Dlouhodobý stres je způsobován například špatnými mezilidskými vztahy, nevyhovujícím zaměstnáním, při dlouhodobém finančním nedostatku, sociální izolací, atd. Dlouhodobý stres škodí imunitě významným způsobem.

Jak konkrétně?

U lidí trpících dlouhodobým stresem se mohou projevovat tzv. psychosomatické obtíže nejrůznějšího druhu. Nejprve to mohou být jednotlivé nespecifické symptomy (zvýšená teplota, padání vlasů, žaludeční nevolnost, migény, svalové bolesti, bolesti v krku, únava, poruchy spánku…), které se mohou časem rozvinout do komplexnějších a závažnějších onemocnění systémového charakteru, jako je např. astma, lupus, onemocnění gastrointestinálního traktu, neurologická onemocnění, onkologická onemocnění,  závažná kožní onemocnění. Každý člověk má tzv. vulnerabilní místo, tedy slabé místo našeho organismu. Když zažíváme stres, tak se naše zdravotní potíže nejčastěji projevují právě na tomto vulnerabilním místě. Znamená to tedy, že lidé se od sebe liší subjektivním vnímáním stresu – co je pro jednoho zábava a příjemné vzrušení může být pro jiného silně zatěžující – a také druhem onemocnění, které se následkem stresu rozvine. Nemocím, které vznikají v těsné souvislost s psychickým prožíváním, říkáme psychosomatická onemocnění. V moderní civilizaci však mezi ně můžeme řadit téměř všechna onemocnění.

Jakým způsobem se dá stresu předejít?

Co se týče prevence nadbytečného stresu, tak je pro každého důležité si uvědomit, jestli stres, který prožívá, je nutný a nevyhnutelný. Pokud jsme ve stresu ze svých děti, se kterými se musíme doma učit, tak to můžeme považovat za nutný stres, a budeme se snažit si tyto okamžiky nějak zpříjemnit. Např. nastolením systému, který vyhovuje nám i dětem, zpříjemněním prostředí, odměnami, atd. Dále je potřeba snažit na nově vzniklou situaci zadaptovat – říct si, že jinak to nejde a snažit se si povinnosti vhodným způsobem zpříjemnit. Pokud je zdrojem dlouhodobého stresu situace, která pramení z dlouhodobého neuspokojivého vztahu nebo ze zaměstnání, tak je nutné tuto situaci řešit, nikoliv se na ni zadaptovat. Lidé se změn v životě bojí, a proto raději dlouhodobě žijí ve stresu.

Současné období lidé označují jako „dobu stresovou“…

V současné době jsme sice v situaci, kdy se může zdát, že pro nás všechny hladina stresu stoupá. Měli bychom si ale uvědomit, že k tomu abychom situaci zvládli, máme k dispozici mnohem více prostředků, než byly dostupné v minulosti. Máme k dispozici vyspělé zdravotnictví a služby, máme dostatek pitné vody, máme dostatek informací téměř k jakémukoliv tématu, od médií po odborné knihy, můžeme mluvit a vidět se s někým, kdo je stovky kilometrů daleko. Lidé mohou mít tendenci se zaměřovat na věci, které nefungují, nebo které aktuálně nemohou dělat, a zapomínají na tu převážnou většinu toho, co dělat mohou. Proto je důležité uvědomovat si v každé době, byť je jakkoliv těžká, co všechno je mi k dispozici, a vytvořit si adaptační plán, jakým způsobem vše zvládnout do té doby, než se situace zase uklidní.

Kdy už bychom potom měli vyhledat odborníka?

Pokud zjistíme, že ač se snažíme se stresem bojovat svépomocí všemi možnými prostředky, např. změnou životního stylu, a přesto se situace nelepší – naše obtíže se nezlepšují, případně se opakují či zhoršují – tak je nutné vyhledat odborníka (lékaře, fyzioterapeuta, klinického psychologa, atd.). Pouze odborné a funkční řešení situace může zabránit tomu, aby se potíže nestaly chronickými či nebyly příčinou pro vznik závažnějšího systémového onemocnění.