Krvácení dásní, ustupující krčky nebo záněty, které neumíme sami včas odhalit. Parodontitida patří k nejčastějším příčinám ztráty zubů. Tým složený z českých i zahraničních vědců a vědkyň nyní jako první na světě vyvinul dentální nanonit s obsahem prospěšných probiotických kultur, které umí likvidovat bakterie způsobující záněty dásní. A co líp, díky unikátní struktuře nitě se probiotika dostanou přesně tam, kde jsou nejvíce potřeba. Nový typ dentální nitě nám představují přímo autoři studie, Filip Hromčík ze Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU a Petra Bořilová Linhartová z RECETOX PřF MU. Jak může dentální nit změnit složení zubního plaku? Čím se začíná projevovat makrobiotická nerovnováha v ústech a jaké jsou první příznaky parodontitidy? Nebo jak se jim podařilo prospěšnou kulturu na zubní nit dostat, a především zachovat její životnost?
Filip Hromčík (FH) je zubní lékař kombinující ve své profesi klinickou, lektorskou a výzkumnou činnost v oblasti parodontologie. Na Stomatologické klinice FNUSA a LF MU působí jako odborný asistent a podílí se na výzkumných projektech. V soukromé stomatologické praxi Syndenta v Brně se zaměřuje na léčbu onemocnění dásní kolem zubů a implantátů. Pořádá vzdělávací akce pro stomatology a dentální hygienistky, pravidelně přednáší.
Petra Bořilová Linhartová (PBL) je molekulární genetička a působí jako docentka na Masarykově univerzitě (MU), kde vede Laboratoře analýzy mikrobiomu ve Výzkumné infrastruktuře RECETOX. V minulosti působila více než 10 let na Stomatologické klinice FNUSA a LF MU, nyní pracuje ve Fakultní nemocnici (FN) Brno na Klinice ústní čelistní a obličejové chirurgie.
Je známo, že dutina ústní má svůj vlastní mikrobiom, podobně jako třeba naše střeva. Čím vším je mikrobiom našich úst ovlivněn?
PBL: Orální mikrobiom je velmi specifický. Je to dáno tím, že kromě měkkých tkání, jako jsou dásně a jazyk, se v ústech nachází tvrdé tkáně, tedy zuby. A tam se může tvořit biofilm. V hlubších vrstvách biofilmu, ale také třeba v prostoru mezi zubem a dásní je prostředí s omezenou dostupností kyslíku, kde přežívají jen některé skupiny mikroorganismů. Mikrobiom v ústech je ovlivněn našimi genetickými předpoklady, nastavením imunitního a hormonálního systému i celou řadou onemocnění, například cukrovkou. A samozřejmě tím, co můžeme ovlivnit my sami, tedy stravou, orální hygienou, kouřením nebo kontaktem s dalšími lidmi.
Jak poznám, že je mikrobiom v mých ústech v nepořádku?
PBL: Pokud je narušena jeho rovnováha, projevuje se to zápachem z úst, povlakem na jazyku, krvácením z dásní nebo zubním kazem.
FH: Nerovnováhu v mikrobiomu ale sami sotva rozpoznáme. Dříve nebo později se však projeví, souvisí v podstatě s většinou onemocnění zubů, dásní i ústních sliznic, od zmíněného zubního kazu, paradontitidu až po onkologická onemocnění.
„Zjednodušeně řečeno, když je plaku na zubech málo, rovnováha mikrobiomu se udržuje snáze.“
Filip Hromčík, zubní lékař a vědec
Jak rychle se mikrobiom při změně hygieny a stravy změní? Co jej rychle posílí nebo naopak oslabí?
PBL: Jako příklad bych uvedla užívání antibiotik, mohou se přemnožit kvasinky, a to nejen v ústech. Mikrobiom je ke změnám náchylnější u dětí, to jsme potvrdili i v naší studii na novorozencích a jejich maminkách, které rodily ve FN Brno. Děti narozené matkám užívající během porodu antibiotika měly v prvním týdnu života orální mikrobiom jiný než děti narozené rodičkám, kterým antibiotika nebyla podána při porodu. Mezi maminkami jsme však žádné významné rozdíly v ústním mikrobiomu nenašli. Obecně nejvíce se zkoumá vliv antimikrobiálních látek, potraviny však také hrají významnou roli. S Fakultou sportovních studií MU sledujeme třeba vliv extraktu z červené řepy na ústní mikrobiom u sportovců a seniorů. Užívání však musí být dlouhodobé. Také je velmi důležitá koncentrace podané látky.
FH: Složení mikrobiomu je velmi individuální a každý ho máme trochu jiný, a to ve zdraví i nemoci. Když se množí zubní plak, mikirobiom nezvládá zachovat rovnovážné složení. Cílem běžné denní i odborné dentální hygieny i stomatologických ošetření by mělo být především snižování jeho množství, ne nutně jeho kompletní odstranění nebo cílené ovlivňování jeho složení. Zjednodušeně řečeno, když je plaku málo, snáze se udržuje rovnováha. Z pohledu výzkumu je však zajímavé ovlivnění stavby zubního plaku už na začátku jeho tvorby, například začleněním prospěšného druhu bakterie.
Pane doktore, působíte mimo jiné ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně na Oddělení parodontologie a orální medicíny. V čem při péči o zuby a dásně vaši pacienti nejčastěji chybují?
FH: Každý z nás má místa, která jsou hůře přístupná nebo kterým se při péči nevěnujeme dostatečně. Nejčastěji to jsou mezizubní prostory, oblast zubního krčku a okolí posledních zubů v oblouku. Hygienu také komplikují zubní výplně, korunky, implantáty nebo také postavení zubů. Drobné nedostatky se mohou kumulovat, což často vede ke vzniku různých onemocnění. Nejčastěji tedy pacienti chybují právě tím, že o těchto rizikových místech nevědí, a tak se jim nevěnují pečlivě. No a druhým faktorem je nepravidelnost zubní péče…
„Nejčastěji se zánětlivá onemocnění zubů začnou projevovat mezi 35 a 45 lety. Pokud se jejich nástup nezachytí, onemocnění postupuje tiše dál a v pozdějším věku může vést až ke ztrátě zubů.“
Filip Hromčík, zubní lékař a vědec
Parodontitida bývala vždycky spojená s vyšším věkem, nezřídka kdy končila úplnou ztrátou zubů. Co všechno můžeme udělat pro to, abychom tomuto problému předešli?
FH: Zajímavé je, že nejčastěji se zánětlivá onemocnění parodontu začnou projevovat mezi 35 a 45 lety. Pokud se v tomto věku jejich nástup nezachytí, postupuje onemocnění tiše dále a v pozdějším věku může vést až ke ztrátě zubů. V rámci prevence bych doporučil nezapomínat na pravidelné prohlídky a věnovat se vlastní dentální hygieně. Zvláště v případě, pokud víme, že se potíže s dásněmi v naší rodině vyskytují, náchylnost k parodontitidě je totiž výrazně vázaná na dědičné předpoklady. Velkým rizikem do budoucna je také projev parodontitidy na zubních implantátech (tzv. periimplantitida), o jejíž prevenci a léčbě zatím spoustu věcí nevíme. Právě proto se tomuto tématu věnuji v lékařské praxi i v novém multicentrickém výzkumném projektu, který se právě rozjíždí na mezinárodní úrovni s jedním centrem právě u nás v Syndentě.
Pokud už pacient s parodontitidou bojuje, jak škody co nejrychleji zvrátit?
FH: Jelikož genetickou predispozici jen sotva ovlivníme, cílem léčby je hlavně odstraňovat zubní plak, který zánětlivá onemocnění vyvolává a bez kterého by k parodontitidě vůbec nedošlo. Druhým významným faktorem je úprava životního stylu a zvyšování celkové imunity pravidelnou fyzickou aktivitou a stravou. To má vliv nejen na složení ústního mikrobiomu, ale také na průběh a míru zánětlivé reakce. Může to mít nakonec skoro stejný vliv jako čištění zubů a odstraňování plaku v parodontálních kapsách. Velmi nepříznivý vliv má pak kouření.
Jde u odhalených krčků dostat dáseň zpět do původního stavu? Nebo jde pouze zabránit jejímu dalšímu ústupu?
FH: Zabránit dalšímu zhoršování je samozřejmě hlavním cílem a v případě, že pacient dobře spolupracuje, to jde. Ústup dásní můžeme chirurgickými metodami do značné míry napravit, často i kompletně. Je ale také spousta případů, kdy jediným reálným cílem je zachovat aspoň to, co zbývá.
Jsou ustupující dásně vždy paradontitida nebo může jít o projev jiné nerovnováhy, kterou nezpůsobují právě periopatogeny červeného komplexu?
FH: Parodontitida se často projevuje spíše jinými způsoby, a to hlubokými kapsami mezi zubem a dásní, krvácením a úbytkem kosti, které pro pacienta nebývají tak nápadné jako právě ústup dásní. K tomu přitom může dojít i z jiných důvodů, jako je postavení zubů, nesprávná technika čištění, zlozvyky nebo nejčastěji kombinace těchto faktorů.
„Při správném použití naší nanonitě se živé probiotikum daří dostat do míst pod okrajem dásně a snížit tak zde výskyt parodontálních bakterií.“
Petra Bořilová Linhartová, molekulární genetička
Parodontóze se věnujete nejen jako lékař, ale i jako vědec. Nedávno jste právě s paní docentkou Bořilovou Linhartovou zaznamenali úspěch s vývojem a testováním probiotické zubní nanonitě, které vedlo ke zlepšení orálního mikrobiomu, a tím pádem k účinnějšímu boji proti paradontóze. Mohlo by tedy jít o účinnou prevenci?
PBL: Chtěli jsme vyvinout nanonit, která by nesla látky potlačující výskyt bakterií spojených s parodontitidou mezi zubním krčkem a dásní. Při správném použití nitě se živé probiotikum daří dostat přesně do tohoto místa. A v klinické studii jsme také zjistili, že po aplikaci nanonitě se významně snižuje výskyt rizikových parodontálních bakterií v této lokalitě. Je to velmi slibný výsledek a naše nit má potenciál pomáhat při prevenci a léčbě parodontitidy.
FH: Ta aplikace probiotik je zajímavá právě proto, že je cílená. Probiotika se dostanou do dásňového žlábku současně s mechanickým čistěním zubů, má to vlastně dva účinky v jednom. Během novotvorby zubního plaku můžou probiotika z nitě ovlivnit jeho budoucí složení. Navíc nit je věc, kterou zvládnou správně použít dentální hygienistky, zubní lékaři i většina pacientů, dá se tedy používat pravidelně a dlouhodobě, což má největší efekt.
Jak se liší zubní nanonit od té běžně dostupné v drogeriích?
PBL: Nanonit vytvořil tým doc. Kuželové Košťálové z TUL ze splétaných vláken. Byla testovaná na cytotoxicitu a víme, že v tomto ohledu je naše nit bezpečná. Tým prof. Pokorného z UNOB potvrdil, že při použití nanoniti nedochází k poškození zubní skloviny, a to ani v případě, že není použita správně. Takovéto testy se běžně u dentálních nití bohužel neprovádí. Kolegové museli kvůli testům vyvinout nový prototyp. Díky struktuře nanoniti bylo možné na ni aplikovat probiotickou kulturu a zachovat její životaschopnost. Žádná jiná nanonit, a dokonce ani nit s probiotiky na světě dosud není. Jde pomocí ní dosáhnout výborného mechanického odstranění plaku a současně také cíleně vnést probiotikum do míst mezi zubním krčkem a dásní.
Podle čeho jste vybírali kmeny bakterií, které bude zubní nit obsahovat?
PBL: Probiotickou kulturu jsme vybrali na základě rešerše literatury. Hlavními kritérii byla bezpečnost pro člověka a pozitivní účinky na zdraví. Následně jsme vybranou kulturu testovali, jestli umí ničit parodontální bakterie. Do testování se zapojil i prof. Růžička, přednosta Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU.
Jak pokročilou parodontitidu měli pacienti, kteří se pak účastnili vaší studie?
PBL: Vybírali jsme dobrovolníky, kteří paradontitidu právě vůbec neměli. Je to běžný postup, v klinických studiích nejprve testy probíhají na zdravých jedincích. Testovali jsme pouze na mladých mužích, u žen v plodném věku by mohly hormonální výkyvy spojené s krvácivostí dásní ovlivnit výsledky studie. V první řadě jsme chtěli zjistit efekt nanoniti s probiotiky a bez probiotik. Testování na pacientech s parodontitidou velmi pravděpodobně přinese ještě zajímavější výsledky. K dalším analýzám však potřebujeme finanční podporu.
„Testy, které se prováděly u naší nanoniti, se běžně u dentálních nití neprovádí. Kolegové museli kvůli tomu vyvinout nový prototyp na testování mechanických vlastností zubních nití.“
Petra Bořilová Linhartová, molekulární genetička
Kdy můžeme očekávat vámi navrženou probiotickou dentální nit například v lékárnách? Co všechno je ještě zapotřebí, aby se myšlenka z vědeckého článku dostala na trh?
PBL: Jelikož se jedná o hygienický prostředek, tak po uvedení na trh by mělo být možné ho zakoupit nejen v lékárnách, ale i v drogeriích. Produkt jsme vyvíjeli primárně pro trh, vědecký článek vznikl spíše jako plánovaný vedlejší výstup. Věříme, že publikováním výsledků můžeme pomoci probiotické preparáty zkvalitnit a zajistit jejich důvěryhodnost.
FH: Uvedení niti na trh bude nyní závislé hlavně na možnostech její výroby ve větším množství, analýze tržního potenciálu i strategii na straně spolupracující firmy.
Vy osobně tedy vidíte velký potenciál ve vývoji dalších přípravků založených na probiotikách? Můžeme se do budoucna těšit třeba na probiotickou zubní pastu nebo ústní vodu?
PBL: Aktuálně řeším projekt zaměřený na vývoj probiotického preparátu pro pacienty s refluxem, už probíhá i klinická studie ve FN Olomouc. A se stejným týmem připravujeme projekt právě na probiotickou zubní pastu.
Výzkum byl financován z projektu TAČR a také z projektu HORIZON EUROPE CETOCOEN EXCELENCE, ve kterém je spolu s RECETOX MU partnerem FNUSA, UCL v Londýně a ETH v Curychu. Do výzkumu se zapojila také firma Wikinomist s.r.o., Technická univerzita v Liberci (TUL) a Univerzita obrany (UNOB).
