Anesteziologicko resuscitační klinika

přijme do hlavního pracovního poměru zaměstnance na celý úvazek na pozici

všeobecná sestra na úsek anesteziologie

třísměnný provoz

Odborné požadavky: 

  • SŠ/VOŠ/VŠ vzdělání, specializace IP výhodou
  • uživatelská práce s PC
  • odpovědný přístup k práci
  • morální a občanská bezúhonnost

Nabízíme: https://www.fnusa.cz/wp-content/uploads/Benefity_zamestnanci-3.pdf

Nástup: ihned

Písemné přihlášky společně s motivačním dopisem, doložené strukturovaným životopisem s uvedením údajů o dosavadní praxi a Souhlasem se zpracováním osobních údajů zasílejte v elektronické podobě na adresu renata.vyhlidalova@fnusa.cz.

Kontakt pro dotazy: Renata Vyhlídalová, vrchní sestra ARK, tel. +420 543 182 556, e-mail: renata.vyhlidalova@fnusa.cz

Anesteziologicko resuscitační klinika – JIP2

přijme do hlavního pracovního poměru zaměstnance na celý úvazek na pozici

sanitář/ka

třísměnný provoz

Požadavky: 

  • absolvovaný sanitářský kurz
  • uživatelská práce s PC
  • odpovědný přístup k práci
  • morální a občanská bezúhonnost

Nabízíme: https://www.fnusa.cz/wp-content/uploads/Benefity_zamestnanci-3.pdf

Nástup: možný ihned

Písemné přihlášky doložené strukturovaným životopisem s uvedením údajů o dosavadní praxi a Souhlasem se zpracováním osobních údajů zasílejte v elektronické podobě na adresu renata.vyhlidalova@fnusa.cz.

Kontakt pro dotazy: Renata Vyhlídalová, vrchní sestra ARK, tel. +420 543 182 556, e-mail: renata.vyhlidalova@fnusa.cz

Lékař Pavel Homolka z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU je jako sportovní lékař v užší nominaci na Letní olympijské hry v Tokiu. S Českým olympijským výborem spolupracuje dlouhodobě, zúčastnil se již olympijských her v Londýně, v roli šéflékaře výpravy fungoval také při Youth Olympic Games v čínském Nanjingu.

Letní olympijské hry v Tokiu byly z důvodu pandemie koronaviru přesunuty z roku 2020 na rok 2021. „V současné době se formuje v rámci Českého olympijského týmu tzv. „Medical team“, konečný počet lékařů a fyzioterapeutů, tedy i moje účast, však bude znám až podle toho, jak velká výprava českých sportovců se nakonec na hry kvalifikuje. I mezi lékaři panuje ostrý nominační boj, každý lékař, ucházející se o nominaci musí být jmenován příslušným sportovním svazem, projít nominačním sítem a absolvovat celkem nelehkou zkoušku ve Světové antidopingové agentuře WADA (World Antidoping Agency). Širší Medical team se společně se členy servisního zázemí her sešel již v létě 2020 v Dříteči, kde se poprvé podrobně diskutovaly otázky organizace velkých sportovních akcí v podmínkách pandemie,“ popsal MUDr. Pavel Homolka, Ph.D.

Dodal také, že jsou již rámcově známa konkrétní opatření, která na sportovce a jejich doprovody čekají. „Bude povinné maximálně 72 h před odletem z České republiky a na letišti po příletu do Tokia u všech sportovců a doprovodu provést PCR testy na koronavirus, další testování lze očekávat během pobytu v olympijské vesnici a u sportovců 12 hodin před soutěží. V místě konání her bude nutné dodržovat odstupy a nosit roušky. Bude nutné dodržovat zvýšené nároky na osobní hygienu i úklid. Otázka očkování sportovců a testování během her se stále ještě diskutuje a upřesňuje. Dá se také předpokládat, že sportovci se budou snažit žít v tzv. bublinách s minimalizací kontaktů, pravděpodobně nebudou moci jít fandit na jiné sporty. Nejistá je také účast diváků v publiku. Tyto otázky budou zodpovězeny až těsně před hrami podle právě probíhající epidemiologické situace v Tokiu,“ uvedl lékař Pavel Homolka.

Zdravotní zabezpečení olympioniků i doprovodu Českého olympijského týmu je na vysoké úrovni a má již svoji dlouholetou tradici. Lékaři i fyzioterapeuti jsou k dispozici sportovcům permanentně 24 hodin denně. „Lékaři musí být podrobně obeznámeni s aktuálním zdravotním stavem sportovců ještě před odjezdem. Během dne jsou obvykle dle požadavků se sportovci na sportovištích. Musí se orientovat v problematice časového posunu (plus devět hodin), musí znát zásady správné a rychlé aklimatizace, zcela jistě bude mít řada sportovců po příletu do Tokia potíže s usínáním. Lékaři musí také být připraveni na práci ve velkých vedrech (30-38 st. C) a ve vysoké vlhkosti vzduchu (80 %), možná v podmínkách smogu, ale i na nemedicínské problémy jako zemětřesení, tajfuny, komplikované dopravní situace, překonávání velkých vzdáleností a podobně,“ vypočítává MUDr. Pavel Homolka z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU a dodává, že to není zdaleka vše. „Musí se orientovat v základech sportovní medicíny, ve sportovní výživě, traumatologii a psychologii, v problematice pitného režimu. Pokud se jedná o vážnější zranění či onemocnění sportovce, lze navštívit specializovanou ambulanci na poliklinice v olympijské vesnici, která je k dispozici všem akreditovaným sportovcům i doprovodu 24 hodin, má k dispozici kromě jiného také pracoviště CT a magnetickou rezonanci.“

Otázkou však zůstává, zda se letos olympiáda v Tokiu vůbec uskuteční. „Letní olympijské hry by měly být oslavou života a oslavou vítězství nad pandemií a návratem k normálnímu životu, kéž by to tak bylo. Dnes neumíme odhadnout průběh vývoje pandemie za měsíc, natož za půl roku. 25. března se má rozběhnout olympijská štafeta. Do té doby musí být jasno,“ uzavírá téma lékař Pavel Homolka.

Lékař sedí u počítače.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz 

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, si letos klade za cíl oslavit úspěchy vědkyň v roce 2020 – tedy v roce, který víc než cokoliv jiného ovlivnila pandemie onemocnění COVID-19. Současná situace pro vědeckou obec a zvláště její klinickou část znamenala řadu komplikací a změn, kterým bylo nutné se přizpůsobit.

To potvrzuje prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., přednostka I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU: „Uplynulý rok byl pro naši kliniku naprosto výjimečný. Náš personál se musel věnovat pacientům s nemocí COVID-19 – místo arytmologického oddělení vznikla na klinice covidová jednotka. Za úspěch proto považuji, že se nám podařilo nakonec dohnat výkony a udržet i specializované  programy, jako je péče o pacienty po transplantaci srdce, implantace chlopní katetrizační cestou či speciální program myokarditid a střádavých onemocnění. I v této nelehké situaci se nám loni podařilo získat nejvyšší počet RIV bodu za publikace na klinice.“

„Pandemii navzdory“ se dařilo i další ženě v čele nemocničního pracoviště, a to prof. MUDr. Lydii Izakovičkové Hollé, Ph.D., přednostce Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU. „V loňském roce jsme se spolupracovníky ověřili potenciál nové metody léčby parodontitidy a ve spolupráci s českými i zahraničními kolegy se podíleli na výzkumu kmenových buněk lidských a myších zubů, který byl publikován v Nature Communications (IF:12,1),“ uvedla. Kromě toho se jejímu týmu podařilo prokázat vliv orální mikroflóry a behaviorálních faktorů na vznik a rozvoj kazu časného dětství.

Přestože kampaň zdůrazňuje, že úspěchem loňského roku jsou nejen výhry ve vědeckých soutěžích či schválené granty, ale i samotné pokračování vědecké činnosti při zvládnutí péče o příbuzné nebo domácí výuky, oceněním za svůj výzkum se může pochlubit MUDr. Lucia Masárová z I. IKAK a FNUSA-ICRC. V loňském roce dokázala svou práci, která se zabývá využitím pokročilých zobrazovacích metod srdce u nosiček genu Duchennovy muskulární dystrofie, publikovat v prestižním časopise Journal of the American College of Cardiology a obsadit s ní třetí místo v Soutěži mladých kardiologů České kardiologické společnosti.

Nové výzvě čelila za nestandardních okolností také prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. z I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU, která byla zvolena předsedkyní výboru pro výukové kurzy Evropské neurologické akademie (EAN). Prestižní funkce obnáší organizaci největší neurologické konference na světě.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN na sklonku roku 2015. Má připomenout zásadní úlohu žen a dívek ve vědě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. O tom, že

ženy nehrají na vědeckém poli „druhé housle“, svědčí i jejich zastoupení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Z celkového počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji představují přibližně 57 procent.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně začala budovat vlastní pěstírnu konopí. Využívat ji budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), kteří se zabývají výzkumem léčebného konopí.

Výzkumná pěstírna konopí je základní infrastrukturou výzkumného záměru Cannabis Research Center /CRC/. Podle odborníků z FNUSA-ICRC jde o komplexní výzkum konopí od studia genetiky, obsahových látek až po nové aplikace při léčbě různých onemocnění. „Samotná produkce nebude jediným využitím pěstírny. Vytvářená technologie umožní zkoumat externí faktory jako světlo, teplota a další při ovlivňování produkce samotných rostlin a jejich výnosu – například obsahových látek, kanabinoidů, které jsou rostlinou přirozeně produkovány,“ řekl MVDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky  FNUSA-ICRC a dodal, že v rostlině je dnes popsáno více než 140 kanabinoidů, které nepodléhají žádné regulaci (na rozdíl od THC).

„Zde je obrovský prostor pro výzkum na mnoho let dopředu. Použití nejen jednotlivých kanabinoidů, ale i celého extraktu přináší stále mnoho otázek, které je potřeba zodpovědět. A tím samozřejmě posílit či vyvrátit argumenty a jasná data pro léčbu pacientů s různými diagnózami. Samotná léčba pacientů je až finále celého záměru výzkumu, který spočívá ve studiu genetiky, obsahových látek, testování látek na buněčných modelech či studiu technologických procesů přípravy různých lékových forem. Mimochodem, máme za sebou první klinickou studii s českým medicinálním konopím, její výsledky budou publikovány během nadcházejících měsíců, zde mohu snad prozradit, že naši pacienti dostanou jasnou odpověď, jak je to s medikací a možností řídit dopravní prostředky.“

Pěstírna by měla být dostavěna v polovině letošního roku, poté začnou vědci s pěstováním medicínského konopí, čímž se Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně stane v oblasti výzkumu konopí velmi unikátním. „Troufám si tvrdit, že jsme první na světě s návazností velmi precizní technologie pěstírny, produkovaného materiálu v lékařské kvalitě, s využitím a propojením na další týmy FNUSA-ICRC, ale přímo i na čisté lékárnické prostory Klinicko-farmakologické jednotky a ji samotnou. Vše se zajištěním systému kvality ISO. Čímž vznikne také ideální prostředí pro realizaci klinických studií s využitím zdravých dobrovolníků či pacientů,“ doplnil MVDr. Václav Trojan a dodal: „Jsme tady ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nedaleko místa, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel nejen žil, ale především realizoval své pokusy a pozorování. Příští rok uplyne 200 let od jeho narození, on sám ve svých spisech zmiňuje rostlinu pod názvem Cannabis gigantea. Proto pěstovat konopí v nemocnici je vlastně pokračováním odkazu otce genetiky Mendela, který sám ve FNUSA částečně působil.“

léčebné konopí, ruka v rukavici

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Aktuální k 7. 2. 2021

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 7. 2. 2021 zveřejnil časopis Rheumatic and Musculoskeletal Diseases (RMD Open) studii, ve které autoři sledují vliv kolchicinu na léčbu těžkého a středně těžkého průběhu nemoci COVID-19.  Kolchicin je prudce jedovatý alkaloid, který zabraňuje dělení buněk. V malých dávkách jej však lze použít jako lék, který autoři otestovali v léčbě nemoci COVID-19. Autoři této dvojitě zaslepené studie náhodně rozdělili 75 pacientů se středním až těžkým průběhem nemoci COVID-19 do dvou skupin. První z nich dostávala navíc ke klasické léčbě pouze placebo, zatímco druhá skupina přijímala dvakrát až třikrát denně po dobu 10 dnů 0,5 mg kolchicinu. Studie probíhala mezi 11. dubnem a 30. srpnem 2020. Pacienti potřebovali v průběhu léčby umělou podporu dýchání průměrně po dobu 6,5 dne ve skupině s placebem a průměrně 4 dny ve skupině s kolchicinem. Doba hospitalizace byla v průměru 9 dní ve skupině s placebem a 7 dní ve skupině s kolchicinem. Během studie zemřeli 2 pacienti z 36 ve skupině s placebem a 0 pacientů z 36 ve skupině s kolchicinem. Autoři z těchto výsledků vyvozují, že použití kolchicinu snížilo dobu hospitalizace i umělé podpory dýchání u pacientů se středně těžkým až těžkým průběhem nemoci COVID-19. Výsledky této studie je nicméně potřebné prokázat na větším souboru pacientů.

 

Zdroj: Lopes MI, Bonjorno LP, Giannini MC, Amaral NB, Menezes PI, Dib SM, Gigante SL, Benatti MN, Rezek UC, Emrich-Filho LL, Sousa BAA, Almeida SCL, Luppino Assad R, Veras FP, Schneider A, Rodrigues TS, Leiria LOS, Cunha LD, Alves-Filho JC, Cunha TM, Arruda E, Miranda CH, Pazin-Filho A, Auxiliadora-Martins M, Borges MC, Fonseca BAL, Bollela VR, Del-Ben CM, Cunha FQ, Zamboni DS, Santana RC, Vilar FC, Louzada-Junior P, Oliveira RDR. Beneficial effects of colchicine for moderate to severe COVID-19: a randomised, double-blinded, placebo-controlled clinical trial. RMD Open. 2021 Feb;7(1):e001455. doi: 10.1136/rmdopen-2020-001455. PMID: 33542047.

Přijmeme do pracovního poměru zaměstnance/zaměstnankyni na plný úvazek na pozici

Manažer pro kybernetickou bezpečnost

Charakteristika pozice:

Manažer kybernetické bezpečnosti zodpovídá za plánování, organizování, tvorbu a řízení realizace opatření, projektů a programů k řízení bezpečnosti informací tak, aby bylo dosaženo stanovených cílů v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to ve stanoveném termínu a v rámci stanoveného rozpočtu.
Při výkonu práce vychází z bezpečnostních opatření zavedených v organizaci, z platné legislativy
(zejména zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozd. předpisů, prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 82/2018 Sb., a dalších souvisejících předpisů) a navazujících předpisů vztahujících se k organizaci.

K základním úkolům manažera kybernetické bezpečnosti patří zejména:

  • odpovědnost za řízení systému řízení bezpečnosti informací
  • úzká spolupráce s pověřencem pro ochranu osobních údajů
  • vypracování metodiky pro identifikaci, hodnocení, evidenci a zabezpečení aktiv a metodiky řízení rizik
  • pravidelný reporting a komunikace s vrcholovým vedením povinné osoby
  • předkládání zpráv o hodnocení aktiv a rizik, plánu zvládání rizik a prohlášení
    o aplikovatelnosti výboru pro řízení kybernetické bezpečnosti
  • poskytování pokynů pro zajištění bezpečnosti informací při vytváření, hodnocení, výběru, řízení a ukončení dodavatelských vztahů v oblasti ICT
  • komunikace s GovCERT/CSIRTa podílení se na procesu řízení rizik
  • koordinace řízení a reportu incidentů a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti bezpečnostních opatření

Kvalifikační předpoklady a požadavky:

  • alespoň 3 roky praxe v oboru informační nebo kybernetické bezpečnosti nebo nejméně 3 roky praxe v oboru informační nebo kybernetické bezpečnosti nebo absolvování studia na vysoké škole v magisterském studijním programu a alespoň 1 rok praxe v oboru informační nebo kybernetické bezpečnosti
  • dobrá orientace v klíčových principech řízení projektu a v legislativě, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti
  • dobrá schopnost všestranné komunikace, vysoké pracovní nasazení, odpovědnost, pečlivost, spolehlivost, samostatnost, rozhodovací schopnosti
  • ochota se trvale vzdělávat
  • dobrý písemný projev a komunikační schopnosti

 Dále je výhodou:

  • vzdělání v oboru právo nebo IT
  • praxe v oblasti kybernetické bezpečnosti
  • znalost anglického jazyka

Nabízíme: https://www.fnusa.cz/wp-content/uploads/Benefity_zamestnanci-3.pdf

Termín nástupu: ihned nebo dle dohody

Písemné přihlášky ve formě motivačního dopisu doloženého profesním životopisem s uvedením údajů o dosavadní praxi a Souhlasem se zpracováním osobních údajů zasílejte v elektronické podobě do 28. 2. 2021 na adresu: vera.kolouchova@fnusa.cz.

Bližší informace o druhu práce podá: Ing. Martin Mareček, náměstek pro informatiku, tel. č. +420 543 182 009, e-mail: martin.marecek@fnusa.cz

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace

přijme do hlavního pracovního poměru na celý úvazek zaměstnance na pozici

sanitář/ka na lůžkové oddělení

třísměnný provoz

Požadavky: 

  • absolvovaný sanitářský kurz
  • uživatelská práce s PC
  • odpovědný přístup k práci
  • morální a občanská bezúhonnost

Nabízíme: https://www.fnusa.cz/wp-content/uploads/Benefity_zamestnanci-3.pdf

Nástup: ihned

Písemné přihlášky doložené strukturovaným životopisem s uvedením údajů o dosavadní praxi a Souhlasem se zpracováním osobních údajů zasílejte v elektronické podobě na adresu denisa.konecna@fnusa.cz

Kontakt pro dotazy: Denisa Konečná, vrchní sestra KTLR,  tel. +420 543 183 008, e-mail: denisa.konecna@fnusa.cz

I. dermatovenerologická klinika

přijme do hlavního pracovního poměru nebo na DPČ zaměstnance na plný i zkrácený úvazek na pozici

všeobecná sestra na lůžkovou část ke covidovým pacientům

Odborné požadavky: 

  • SŠ/VOŠ vzdělání
  • uživatelská práce s PC
  • odpovědný přístup k práci
  • morální a občanská bezúhonnost

Nabízíme: https://www.fnusa.cz/wp-content/uploads/Benefity_zamestnanci-3.pdf

Nástup: ihned

Písemné přihlášky doložené strukturovaným životopisem s uvedením údajů o dosavadní praxi a Souhlasem se zpracováním osobních údajů zasílejte v elektronické podobě na adresu jitka.vinklarkova@fnusa.cz

Kontakt pro dotazy: Jitka Vinklárková, vrchní sestra I. dermatovenerologické kliniky tel. č. +420 543 182 797,  e-mail: jitka.vinklarkova@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přichází v letošním roce s novinkou, která nemocnici významně posune ve snaze zavést a kvalitně provádět paliativní péči. První fází je zahájení fungování poradního paliativního týmu.

Paliativní péče je přístup zaměřený na zvyšování kvality života pacientů a jejich rodin v situaci, kdy čelí život ohrožující nemoci. Dobře prováděná paliativní péče zvyšuje efektivitu zdravotní péče i délku kvalitního života.

„Za posledních 25 let se nám v České republice prodloužil život průměrně o sedm let a chronická onemocnění se zásadním způsobem stala tématem zdravotnické péče. O umírání, respektive životě s nevyléčitelnou nemocí, se stále spíše mluví potichu. Je to velmi osobní téma – laiků, ale i zdravotníků,“ konstatoval MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D., geriatr a paliatr, vedoucí paliativního týmu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Paliativní poradní (konziliární) tým, skládající se ze dvou paliatrů a zdravotní sestry, bude zatím lékařům ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nabízet dva dny v týdnu konzilia. „Jedná se o první krok. Ošetřující lékař, který usoudí, že má pacienta pro paliativní péči, si domluví konzilium s lékařem paliativního týmu. Spolu se podívají na pacienta, bude snaha pomáhat i v rozhovoru s rodinou a najít optimální medicínské, ale také psychické, sociálně a spirituální nastavení. Shodu v plánování péče s pacientem i jeho blízkými. Druhým krok souvisí s rozhodnutím, zda chce být člověk s nemocí doma nebo jinde. Od toho se odvíjí další fáze naší podpory,“ popisuje MUDr. Ladislav Kabelka s tím, že paliativní péče je koncepční práce. „Je potřeba znát historii života s nemocí (anamnéza), souvislosti směrem do života rodiny. Fáze několika měsíců v závěru života si zaslouží komplexní přístup. Navíc kvalitní nastavení paliativní péče může život i prodloužit.“

Do budoucna by měla ve Fakultní nemocnici vzniknout ambulance, posléze i lůžkové oddělení paliativní péče. „Konzilia jsou první krok, ambulance druhý. Pokud vše bude dobře fungovat, byl bych rád, kdyby se povedlo spolupracovat s oddělením domácí ošetřovatelské péče nemocnice, a kdybychom mohli navázat na kontakty s kolegy v dostupných terénních i lůžkových službách nejen paliativní péče. „Hudbou“ budoucnosti by mohla být vlastní terénní služba, fungující 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Ale to jsem zašel opravdu daleko. Na druhé straně, člověk by si neměl dávat malé cíle,“ dodal s úsměvem geriatr a paliatr Ladislav Kabelka.

Lékař v nemocničním prostředí.