Letošní houbařská sezóna zatím do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně „nepřivedla“ žádné pacienty s otravami nebo zažívacími problémy. Lékaři přesto varují před sběrem nesprávných hub i před jejich špatnou úpravou či skladováním.

Při cestě do lesa se rozhodně vyplatí pravidlo „co neznám, nesbírám“. Ale nejen to. „Na sběru a konzumaci hub jsou nebezpečné dvě věci. První je špatné skladovaní a nedostatečná úprava hub, které mohou způsobit zejména gastrointestinální potíže –  průjem a zvracení. U mladých pacientů většinou nehrozí žádné závažné komplikace, starší osoby vzhledem k riziku rozvoje dehydratace přijímáme na 24-48 hodin k infuzní léčbě a monitoraci životních funkcí.  Jde relativně o málo závažnou komplikaci a naštěstí se s ní potkáváme nejčastěji,“ uvedl MUDr. Aleš Průcha, vedoucí metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Druhou nebezpečnou věcí je požití jedovatých hub, které obsahují velkou škálu toxinů. Některé způsobují „pouze“ zažívací potíže. Například vzácný hřib satan, ale také většina hřibovitých hub, po rozkrojení modrajících, které obsahují termolabilní toxiny. Ty se adekvátně dlouhou tepelnou úpravou inaktivují. „Problém však nastane, když se tyto houby suší nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení,“ doplnil Aleš Průcha.

Závažnější problém způsobují houby obsahující látky na bázi isoxazolu, obsažené například v muchomůrce tygrované, kterou lze při neznalosti zaměnit za jedlou muchomůrku růžovku. „První příznaky otravy se projevují za zhruba půl hodiny, někdy to trvá i dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Dostavují se zažívací problémy, člověk může být dezorientovaný, mít závratě, halucinace, čímž otrava připomíná alkoholové opojení. Vážné komplikace naštěstí hrozí jen výjimečně,“ upřesnil lékař Aleš Průcha a dodal: „Největším zdravotním problémem je skupina hub, které obsahují silné toxiny, jako jsou například amanitiny nebo faloidiny. Sem patří třeba muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel. Tyto toxiny se po vstřebání z trávicího traktu vážou na jaterní buňky a vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání. První příznaky se objevují relativně pozdě, osm až deset hodin po konzumaci. Otrava se začne projevovat opět nejdříve průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná „klidová fáze“, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku. V dalším průběhu otravy však dochází k akutnímu selhání jater, poté i ledvin, a neléčená intoxikace končí smrtí mezi sedmým a devátým dnem.“

V případě, že má pacient po požití hub jakékoliv zdravotní potíže, měl by vyhledat lékaře. Zdravotníkům pak pomůže, pokud s sebou přinese dané houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil nebo biologické vzorky. Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu.

Pozor na houby, jejich úpravu i skladování