Jednou z nejčastějších srdečních arytmií, fibrilací síní, podle odhadů expertů trpí zhruba půl milionu lidí v České republice. Výzkum vedený Jakubem Hejčem z ICRC se zaměřuje na personalizaci léčby a snížení pravděpodobnosti jejího návratu. Kromě zvýšení kvality života pacientů by měl nástroj také snížit četnost opakovaných operací. Pro učení AI nástroje vědci využívají 3D modely srdečních síní pacientů, které pořídili lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Částku potřebnou na dofinancování potřebné techniky nyní vědcům poskytl Nadační fond IOCB Tech.
Fibrilace srdečních síní je jedna z nejčastějších poruch srdečního rytmu, která je spojena s výrazně zvýšeným rizikem závažných komplikací, včetně cévní mozkové příhody, srdečního selhání a předčasného úmrtí. Představuje tak značnou zátěž pro zdravotnické systémy, a to jak z hlediska dlouhodobé léčby, sledování pacientů a prevence komplikací, tak i z důvodu vysokých nákladů na hospitalizace.
Jakub Hejč
Čím dříve se fibrilace rozpozná a začne léčit, tím menší hrozí riziko komplikací a tím nižší je pravděpodobnost následné operace. A právě proces celé léčby chce svým výzkumem zpřesnit vědec Jakub Hejč z týmu Interventional Cardiac Electrophysiology Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). „Neléčená fibrilace je potenciálně velmi nebezpečná, může vyústit v mrtvici nebo se projevit ve formě selhání srdce. Je tedy důležité ji rozpoznat co nejdříve, než se projeví tímto způsobem,“ vysvětluje Hejč.
Jeho projekt využívá umělou inteligenci k analýze 3D modelů srdečních síní, takzvaných elektroanatomických map. Výzkum má mít přímý dopad právě na praxi nemocničních klinik. Nově vznikající nástroj má za úkol najít v elektroanatomických mapách nové bioelektrické ukazatele, které by pomohly kardiologům identifikovat specifická ložiska v srdečních síních, která mohou být zodpovědná za návrat onemocnění. „Nástroj pomůže lékařům léčbu lépe personalizovat a snížit počet opakovaných operací přibližně o třetinu,“ říká Jakub Hejč.
Fibrilace srdečních síní se nejčastěji odstraňuje katétrovou ablací. Jde o téměř neinvazivní zákrok, při kterém se zavedeným žilním katétrem odstraní malá oblast srdeční tkáně, která nepravidelný rytmus způsobuje, a obnoví se tak běžná aktivita srdce.
Výzkum se však dostal do fáze, která odhalila akutní technickou potřebu. Zpracování obrovského množství dat vyžadovalo specifický výpočetní výkon, který přesahuje standardní vybavení klinických pracovišť, a které nebylo možné na začátku předvídat. Se vzniklou situací se rozhodl v rámci svého programu pomoci vědcům Nadační fond IOCB Tech, a urychlil tak transfer AI softwaru do praxe. „Grant nám umožní obratem pokrýt náklady na potřebné výpočetní stanice a pokračovat tak ve výzkumu bez zdržení. Nadačnímu fondu tedy patří velké poděkování,“ dodává Hejč.
„Český grantový systém je v mnoha směrech nepružný a často vědce nutí k detailnímu plánování financí na několik let dopředu. Pokud tedy potřebují reagovat na náhlou potřebu dalších experimentů či nového vybavení, hrozí zpoždění výzkumu. A proto jsme letos zahájili pilotní program, který projektům, které mají přímý dopad na klinickou praxi a taková zdržení si nemohou dovolit, nabízí rychlé a flexibilní finanční příspěvky. Ty mají výzkumníkům umožnit pokračovat bez zbytečných prodlev a co nejdříve dostat své poznatky k pacientům. Jsme moc rádi, že jsme mohli projektu doktora Hejče pomoci,“ dodává Dušan Brinzanik, ředitel Nadačního fondu IOCB.
