Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se musela znovu vrátit k „modelu“ vytvoření izolovaných covidových oddělení na specializovaných klinikách a pracovištích. Pacienti s nemocí COVID-19 se tak nyní léčí na obou interních klinikách, na I. dermatovenerologické, I. neurologické, II. chirurgické, I. ortopedické a anesteziologicko resuscitační klinice. A také na doléčovacím a rehabilitačním oddělení. První covidové oddělení bylo stejně jako v předchozí pandemické vlně zřízeno na I. dermatovenerologické klinice. Předtím zde fungovalo osm měsíců, od října do května. Lékaři, kteří se byli zvyklí starat výhradně o pacienty s dermatologickými nebo venerologickými problémy, tak byli nuceni pečovat o pacienty s infekční respirační chorobou. Své o tom ví mladá lékařka, dermatoložka Terézia Thomová (30).

Co pro vás bylo a je největší změnou?

Největší změnou je pro mě setkávání se se smrtí a psychicky náročná komunikace s rodinami pacientů. Často dochází k rychlému a neočekávánému zhoršení zdravotního stavu. Pacienta je potřebné neustále monitorovat a rychle reagovat na vzniklou situaci. Velkou změnou je i pracovní režim, 12hodinové denní a noční směny, nepředvídatelná pracovní doba a celodenní práce v ochranných pomůckách.

Musela jste se naučit nějaké nové „dovednosti“?

Bylo nutné oprášit vědomosti a dovednosti ze stáží na interně a ze školy, například podávání transfuzí, resuscitace, péče o pacienta s celkově zhoršeným interním stavem. Postupně jsme se učili, jak o covidového pacienta pečovat, co pomáhá a co naopak ne, na všechno se přichází postupně, pořád se objevují nové postupy, nové studie.

V jakém stavu jsou teď pacienti, kteří u vás leží?

Na našem oddělení leží převážně pacienti se středně závažným průběhem, to znamená, že je u nich nutné napojení na kyslík a další podpůrná léčba. V případě, že se zdravotní stav pacienta výrazně zhorší, překládá se na JIP nebo na ARO. Dále se k nám k doléčení překládají pacienti se závažným průběhem, například po odpojení z umělé plicní ventilace.

Máte na klinice hodně nenaočkovaných pacientů?

Na oddělení je statisticky většina pacientů bez očkování nebo u nich od druhé dávky uplynulo více než šest měsíců. Někteří nenaočkovaní litují, že se naočkovat nenechali, jiní naopak nevěří, že by jim to pomohlo.

Je výhodou, že už teď víte, co Vás čeká?

Výhodou je, že už známe systém, jak pacienta zaléčit a na co si dávat pozor. Hlavní nevýhodou je, že nikdo neví, co bude, jaké se můžou objevit mutace a kolik vln nás potenciálně ještě čeká. Zdravotníci jsou už celkově vyčerpaní a solidarita ze strany pacientů i okolí není zdaleka taková jako v minulosti. Světlo na konci tunelu se zdá být stále daleko a asi všichni bychom se už naplno chtěli věnovat svým oborům.

Dermatoložka FNUSA: Všichni už bychom se chtěli naplno věnovat svým oborům