Hluboká mozková stimulace vrací parkinsoniky o několik let zpět

Hluboká mozková stimulace vrací parkinsoniky o několik let zpět

Třes, ztuhlost, zpomalené pohyby, ale i přecitlivělost, ztráta schopnosti soustředit se, úzkostlivost a poruchy spánku. To vše jsou příznaky Parkinsonovy choroby, chronické neurodegenerativní nemoci, kterou každoročně připomíná 11. dubna Světový den Parkinsonovy choroby. Onemocnění se nedá vyléčit, přesto dnes lékaři mají možnosti, jak pacientům kvalitní život prodloužit. Jednou z nich je i hluboká mozková stimulace, kterou Fakultní nemocnice u sv. Any v Brně provádí jako jedno ze tří pracovišť v Česku.

Parkinsonova nemoc je druhé nejčetnější neurodegenerativní onemocnění, počet pacientů v tuzemsku se odhaduje na zhruba 45 tisíc. Nemocných zároveň každý rok přibývá. „Zlepšují se diagnostické možnosti a stárne populace. S růstem průměrného věku se zvyšuje i výskyt neurodegenerativních onemocnění,“ vysvětluje doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., primář I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Centrum pro abnormální pohyby a parkinsonismus, které při I. neurologické klinice funguje, poskytuje takto nemocným komplexní terapii včetně té chirurgické. Vzniklo v roce 1993 jako první svého druhu u nás. „Pro pacienty máme k dispozici základní lékovou terapii, důležitou součástí je ale i terapie neléková. Například fyzioterapie, vlastní aktivita pacienta, aktivizace v běžném životě. Používáme také pokročilé, tedy invazivní terapie,“ uvádí Baláž.

Takzvaná hluboká mozková stimulace (DBS) spočívá v zavedení tenkých elektrod do hlubokých oblastí mozku, kde potom pomocí propojeného podkožního neurostimulátoru trvale stimulují pacientův mozek. Zařízení působí jako rušička, která zastavuje nevhodné rytmy, vyvolávané právě Parkinsonovou chorobou. Díky tomu ustupují hybné příznaky nemoci. Lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně k metodě přistupují u bezmála třiceti pacientů ročně, zpravidla tehdy, když běžná léčba léky již nedostačuje. Odstraněním příznaků jako je třes, zpomalenost a zatuhlost se kondici pacientů daří vrátit o několik let zpět a prodloužit jim plnohodnotný život.

Parkinsonova nemoc je zapříčiněna odumíráním buněk tvořících dopamin v části středního mozku. Projevovat se začne při úbytku 60–80 procent dopaminu, který v těle funguje jako neuropřenašeč – posouvá povely z centrální nervové soustavy do periferií. Při jeho nedostatku tak mozek sice ví, že má vykonat pohyb, nemá ale možnost informaci předat do místa, kde má pohyb proběhnout. Nemoc se nejčastěji projevuje kolem 60. roku věku, ale zhruba v deseti procentech případů se objevuje i u lidí mladších 40 let. Příčina vzniku onemocnění není známá, můžeme však podpořit tvorbu dopaminu vitaminem B6. Najdeme ho v avokádu, bramborách, banánech, rybách a drůbeži.

Doc. Marek Baláž s neurostimulátorem, který je pacientům při hluboké mozkové stimulaci implantován pod klíční kost. Přístroj vysílá signály do elektrod uložených hluboko v mozku

Doc. Marek Baláž s neurostimulátorem, který je pacientům při hluboké mozkové stimulaci implantován pod klíční kost. Přístroj vysílá signály do elektrod uložených hluboko v mozku