Aktuální k 20. 5. 2020

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Public Health Group Cerebrovaskulárního výzkumného programu FNUSA-ICRC

Dne 20. 5. 2020 zveřejnil prestižní časopis The British Journal of Medicine přehledový článek, ve kterém autoři analyzují příznaky, na jejichž základě lze dopředu odhadnout zhoršující se průběh léčby nemoci COVID-19 u dospělých pacientů. Autoři také zhodnocují, do jaké míry jsou tyto ukazatele významné a jestli jsou v nemocnicích využívány správně.

Autoři za tímto účelem prostudovali 13 171 vědeckých publikací, z nichž 95 zařadili do svého přehledového článku. 11 zařazených článků se zabývalo vývojem metodiky správného odhadu průběhu nemoci, 61 článků ověřovalo tyto metodiky pomocí externí validace (tzn. vnější kontroly způsobilosti) a dalších 23 článků popisuje obojí z výše zmíněného. Metodika byla primárně určena k využití v nemocnicích v USA a Velké Británii.

Nejčastějším výstupem při odhadu zhoršujícího se vývoje léčby byla smrt pacienta, v průměru okolo 24 hodin po nástupu ukazatelů zhoršení. Nejčastějšími ukazateli tohoto vývoje byly změna dechové (88 %) a srdeční (83 %) frekvence, nasycení krve kyslíkem, tělesné teploty a systolického krevního tlaku (71 %). Věk (38 %) a pohlaví (9 %) pacienta byly do studií zahrnuty vzácněji. Autoři do svých prací často nezahrnovali klíčové detaily popisující studovanou populaci (39-41 %). Počet studovaných pacientů byl také často příliš malý na to, aby z něj bylo možné vyvozovat významné závěry.

Pouze 9 ukazatelů bylo popsáno dostatečně na to, aby se na jejich základě dal odhadovat individuální průběh onemocnění. Všechny zahrnuté studie navíc vykazují velké riziko statisticky zkreslených výsledků.

Autoři z výše zmíněného vyvozují, že ačkoli je včasný odhad průběhu onemocnění široce využíván na denní bázi, jeho metodologická stránka má jisté slabiny. Existuje tedy riziko, že včasný odhad nemusí být přesný a může s sebou nést i negativní důsledky pro péči o pacienta. Lékaři by o tomto riziku měli být informováni. Budoucí vědecké práce by se měly podle autorů zaměřit na jimi navrhované validační přístupy, jakými jsou převzorkování (tzv. resampling) a křížová validace, které by měly zvýšit přesnost odhadu průběhu nemoci COVID-19 u dospělých pacientů.

ZDROJ: Gerry, S., et al., Early warning scores for detecting deterioration in adult hospital patients: a systematic review and critical appraisal of methodology. BMJ 2020;369:m150. http://dx.doi.org/10.1136/bmj.m1501