Existuje souvislost mezi krevní skupinou a rizikem vzniku onemocnění COVID-19?

Aktuální k 16. 9.2020

Zpracovala: Dominika Pirklová, Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Lekce z historie

Náchylnost určitých krevních skupin k infekčním chorobám byla zkoumána již před desítkami let. Autoři studie provedené na Filipínách v roce 1977 zjistili, že lidé s krevní skupinou typu 0 byli častěji nakaženi bakteriemi cholery. Naopak jedinci s krevní skupinou A byli nakaženi vzácněji.

Během let byly publikovány další studie a články na toto téma. V roce 1993 přišli vědci s předpokladem, že lidé s krevní skupinou 0 budou pravděpodobněji nakaženi bakterií (H. Pylori) napadající sliznici žaludku. V roce 2003 pak jiná skupina vědců zveřejnila článek o nalezeném spojení mezi krevní skupinou a rizikem infekcí norovirem.

Za novinovými titulky

První náznak asociace mezi krevní skupinou a infekcí koronavirem se objevil během vypuknutí epidemie závažného akutního respiračního syndromu koronaviru (SARS-CoV) na konci roku 2002.

Hongkongští vědci tedy hledali propojení mezi krevní skupinou a infekcí SARS-CoV. K účelům zkoumání zvolili vzorek 45 lékařů, zdravotních sester, studentů medicíny a dalšího zdravotnického personálu, kteří přišli do styku s infikovanými pacienty. Z oněch 45 zkoumaných byl SARS-CoV potvrzen u 34 jedinců. I v tomto výzkumu vědci zaznamenali rozdíly v riziku nákazy mezi krevními skupinami. U pracovníků s krevní skupinou 0 bylo riziko nakažení nižší. Zjištěné závěry jsou uvedené zde.

O patnáct let později přišli čínští vědci s podobnou hypotézou, tentokrát v období pandemie SARS-CoV-2. Porovnali krevní skupiny u 2173 pacientů ze 3 nemocnic v čínském Wu-chanu a Šen-čenu a zjistili, že lidé s krevní skupinou 0 měli nižší riziko nákazy původcem nemoci COVID-19. U krevní skupiny A bylo riziko naopak vyšší. Přestože se jednalo pouze o předběžné výsledky, jeho autoři uvedli, že doufají v podpoření jejich nálezu dalšími studiemi.

Zmatené signály

Mnozí vědci se pak pokoušeli navázat na zjištění z Číny, jejich výsledky však nebyly jednotné.

Skupina vědců z Evropy a Austrálie zveřejnila v červnu výsledky studie srovnávající údaje o genomu od 1610 pacientů s COVID-19 a 2205 zdravých dárců krve. Všichni pocházeli z Itálie a Španělska. Studie zjistila, že lidé s krevní skupinou A měli o 45 % vyšší riziko vážného průběhu onemocnění, naopak pacienti s typem 0 měli riziko o 35 % nižší. Navazující studie provedená na souboru 1289 osob s pozitivním testem na SARS-CoV-2 však žádnou souvislost nepotvrdila.

Zatím poslední studie zahrnovala 7770 jedinců testovaných na SARS-CoV-2, z nichž 2206 bylo pozitivních. Vědcům se v jejím průběhu podařilo zjistit, že lidé s pozitivním Rh faktorem a krevní skupinou B měli vyšší pravděpodobnost pozitivního testu na SARS-CoV-2.

Závěrem:

Autorka článku v závěru poukazuje na nízkou konzistenci dosavadních výsledků a zdůrazňuje, že krevní skupiny by neměly být používány k odhadu závažnosti průběhu či pravděpodobnosti nákazy původcem nemoci COVID-19.

Zdroj: Rubin R. Investigating Whether Blood Type Is Linked to COVID-19 Risk. JAMA. 2020;324(13):1273. doi:10.1001/jama.2020.16516