Aktuální k 4. 5. 2020

Zpracovali Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Public Health Group Cerebrovaskulárního výzkumného programu, a prof. MUDr. Robert Mikulík Ph.D., FNUSA

Dne 4. 5. 2020 zveřejnil prestižní časopis The British Journal of Medicine analýzu, ve které autoři hodnotí význam sledování chřipky a chřipce podobných onemocnění dýchacího systému v rámci studia epidemie nemoci COVID-19.

Mezinárodní tým výzkumníků poukazuje na skutečnost, že matematické (tzv. kompartmentové) modelování není jediným přístupem, který lze při sledování pandemie a hodnocení proti-covidových opatření využívat. Epidemiologické hodnocení chřipky a jí podobných onemocnění je totiž mnohem rychlejší, jednodušší, levnější a je k němu k dispozici velké množství dat. Mělo by být proto využito jako velmi efektivní doplňková metoda ke studiu a predikci vývoje pandemie COVID-19. Obzvláště užitečný může být tento přístup v zemích, ve kterých jsou testovací kapacity (pro COVID-19) a odborné znalosti v oblasti modelování infekčních chorob na nízké úrovni.

Chřipka má oproti nemoci COVID-19 jako model jednu podstatnou výhodu. Vyznačuje se mnohem kratší inkubační dobu (1 až 2 dny oproti až 16 dnům u nemoci COVID-19) a proto na ní lze už během několika dní pozorovat dopad bezpečnostních opatření jako je například sociální izolace.

Jako příklad, že tento přístup může fungovat, zmiňují autoři Hongkong. Zde se díky včasným, přísným a celospolečenským opatřením podařilo zpomalit a kontrolovat nejen šíření nemoci COVID-19, ale také dalších infekčních onemocnění dýchacího systému (např. chřipky).

Autoři tuto skutečnost dokazují na srovnání chřipkových epidemií v letech 2015 až 2019 oproti roku 2020. Poukazují na o 62 % nižší počet nakažených a úmrtí způsobených chřipkou v roce 2020 oproti předchozím zimním obdobím. Pokles v počtu nakažených přitom časově odpovídá nasazení sociální izolace a dalších opatření v zájmu boje s COVID-19.

Z těchto dat výzkumníci poukazují na možnost testování efektivity proti-covidových opatření právě na změnách v počtu nakažených chřipkou. Na jejím výskytu se totiž přijatá opatření projeví mnohem dříve než u samotného onemocnění COVID-19. Autoři však zároveň upozorňují, že tento přístup má i svá omezení. Je proto potřeba pečlivě zvážit možné změny v chování pacientů i poskytovatelů zdravotních služeb, které mohou vývoj pandemie výrazně ovlivnit oproti předchozím předpokladům.

Zdroj: BMJ, Ka Hung Chan and colleagues: Monitoring respiratory infections in covid-19 epidemics