Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Pro zvládnutí pandemie je důležité očkování proti těžkému akutnímu respiračnímu syndromu COVID-19. Díky intenzivnímu výzkumu a vývoji bylo vyvinuto několik vakcín a doposud již bylo dodáno a podáno několik milionů dávek. Rychlý vývoj a aplikace však vzbuzuje v populaci obavy, a tak jsou všechny vakcíny pod drobnohledem a hlášení nežádoucích účinků je nenahraditelnou postmarketingovou aktivitou. V posledních měsících je nejvíce sledována vakcína ChAdOx1 nCoV-19 od AstraZeneca, právě z důvodu možných závažných nežádoucích účinků, jako je trombóza. Poslední studie, publikovaná v časopise the New England Journal of Medicine 16. dubna 2021, přinesla bližší informace o tomto problému.

Při analýze klinických a laboratorních dat od 23 pacientů ve věku 21 až 77 let, u kterých se vyskytla trombóza a trombocytopenie 6 až 24 dní po podání první dávky vakcíny AstraZeneca, byl identifikován nový základní mechanismus vzniku a navrženy případné terapeutické kroky. Konkrétně u 22 pacientů bez absence předchozích protrombotických stavů se vyskytla akutní trombocytopenie (pokles krevních destiček) a trombóza (krevní sraženiny), zejména trombóza mozkových žil (13 pacientů), plicní embolie (4), trombóza hlubokých žil a krváceniny na nadledvinkách (1), ischemická cévní mozková příhoda (2) a trombóza portální žíly (2). U jednoho pacienta se vyskytla izolovaná trombocytopenie a krvácivé projevy. Všichni pacienti měli nízké nebo normální hladiny fibrinogenu a zvýšené hladiny D-dimerů (fragmenty rozpadlého fibrinu). Nebyl identifikován žádný důkaz trombofilie nebo jiných látek způsobujících srážení. Testy prokázaly, že u 22 pacientů se vyskytovaly protilátky proti destičkovému faktoru 4 (PF4), které jsou příčinou zvýšené agregace destiček a následné trombózy. Na základě patofyziologických rysů pozorovaných u těchto pacientů se doporučuje nepoužívat k léčbě transfuze krevních destiček z důvodu rizika progrese trombotických příznaků.

Závěrem je nutné vyzvednout, že očkování proti COVID-19 zůstává rozhodující pro kontrolu pandemie. Po podání vakcíny AstraZeneca může dojít k patogennímu syndromu závislému na destičkovém faktoru PF4, který nesouvisí s použitím terapie heparinem. Rychlá identifikace tohoto vzácného syndromu je důležitá z důvodu terapeutických důsledků.

Zdroj: Scully M, Singh D, Lown R, et al. Pathologic Antibodies to Platelet Factor 4 after ChAdOx1 nCoV-19 Vaccination. The NEJM, published April 16, 2021. DOI: 10.1056/NEJMoa2105385