Aktuální k 3. 4. 2020

Mgr. Jitka Löscherová, Úsek vědy a výzkumu, knihovna FNUSA

V časopise Lancet Respiratory Medicine vyšel 3. dubna 2020 článek  o tom, zda ovlivňují chronická onemocnění dýchacích cest nebo jejich léčba riziko infekce SARS-CoV-19.

COVID-19 je akutní respirační onemocnění, způsobené novým závažným akutním respiračním syndromem coronavirus 2 (SARS-CoV-2). Může vést k respiračnímu selhání a smrti. Předchozí epidemie nových onemocnění coronaviry, jako byl těžký akutní respirační syndrom (SARS) a respirační syndrom na Středním východě (MERS), byly spojeny s podobnými klinickými rysy a výsledky.

Dalo by se očekávat, že pacienti s chronickými respiračními chorobami, zejména s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a astmatem, budou vystaveni zvýšenému riziku infekce SARS-CoV-2 a závažnějším projevům COVID-19. Je však pozoruhodné, že obě onemocnění se zdají být nedostatečně zastoupena v komorbiditách hlášených u pacientů s COVID-19 ve srovnání s odhadem výskytu těchto onemocnění v celosvětové populaci; podobný vzorec byl pozorován u SARS. Naproti tomu prevalence cukrovky u pacientů s COVID-19 nebo SARS je stejně vysoká nebo vyšší než odhadovaná národní prevalence.

Nižší hlášená prevalence astmatu a CHOPN u pacientů s diagnózou COVID-19 může být způsobena jedním nebo více faktory. Zaprvé je možné, že na rozdíl od diagnózy cukrovky došlo u pacientů s COVID-19, zejména v Číně, k poddiagnostice nebo špatnému rozpoznání chronického respiračního onemocnění. To se však jeví jako nepravděpodobné, protože ve velmi nedávných údajích (23. března 2020) z Itálie byla mezi 355 pacienty, kteří zemřeli s COVID-19 (průměrný věk 79,5 roku), hlášena cukrovka u 20,3% pacientů, ale CHOPN nebyla uvedena jako komorbidita u žádného pacienta.

Druhou možností je, že chronické respirační onemocnění chrání před COVID-19, možná prostřednictvím jiné imunitní odpovědi vyvolané samotným chronickým onemocněním. Tato teorie však není podložena zjištěním, že u pacientů s COVID-19, kteří mají CHOPN jako komorbiditu, se úmrtnost zvyšuje, jak by se jinak dalo očekávat. Třetí možností je, že terapie používané pacienty s chronickými respiračními onemocněními mohou snížit riziko infekce nebo rozvoje příznaků vedoucích k diagnóze. Je důležité poznamenat, že nanejvýš polovina pacientů s CHOPN v Číně užívá standardní léčbu užívanou aplikovanou v Evropě a Severní Americe, ale až 75 % lidí v Číně s astmatem užívá inhalační kortikosteroidy.

Nízká kvalita důkazů existuje také ze série případů v Japonsku, ve kterých došlo ke zlepšení u tří pacientů s COVID-19, kteří po podání inhalačního ciklezonidu vyžadovali kyslík, ale nikoli ventilační podporu; nebyla však použita žádná kontrolní skupina a není známo, zda by se tito pacienti spontánně zlepšili. Nelze však ignorovat možnost, že inhalační kortikosteroidy mohou (alespoň částečně) zabránit rozvoji symptomatické infekce nebo závažných projevů COVID-19. Naproti tomu systematické hodnocení používání systémových kortikosteroidů k ​​léčbě SARS, jakmile bylo stanoveno, neprokázalo žádný přínos, ale možné poškození.

Potenciální přínosy nebo poškození inhalačními kortikosteroidy a jinými způsoby léčby u lidí s rizikem infekce SARS-CoV-2 nebo pacientů s COVID-19 jsou v současné době nejasné a nedochází ke změnám v léčbě chronických respiračních stavů, včetně CHOPN a astmatu. Shromažďování přesných údajů o komorbiditách a předchozí terapii u pacientů s COVID-19 však bude zásadní pro pochopení rizikových faktorů pro nákazu, rozvoj příznaků a diagnostiku, jakož i pro umožnění odpovědí na otázky o možných přínosech nebo poškozeních léčby pro astma a CHOPN během pandemie COVID-19.

Zdroj: Lancet Respir Med 2020, Published Online, April 3, 2020, https://doi.org/10.1016/S2213-2600(20)30167-3