Přenos viru SARS-CoV-2 vzduchem – kapénky anebo aerosol?
Aktuální k 13. 7. 2020
Zpracovala Mgr. Martina Sittová, Ph.D. Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 13. července 2020 publikoval prestižní časopis Americké medicínské společnosti (JAMA) odborné sdělení o tom, jakým způsobem se SARS-CoV-2 přenáší vzduchem.
Kapénka vz. aerosol
Současná pandemie opět oživila již dlouho trvající debatu o tom, zda se respirační viry včetně koronaviru 2019 (SARS-CoV-2) přenáší pomocí kapének nebo aerosolů. Kapénky jsou tradičně popisovány jako malé útvary (>5 µm), které rychle padají k zemi pomocí gravitace typicky 1 až 2 m od nakažené osoby. Aerosoly jsou menší částice (≤5 μm), které se na vzduchu rychle vypařují a zanechávají jádro kapky tak malé a lehké, že může být hodiny roznášeno vzduchem (podobně jako je tomu u pylu).
Stanovení toho, zda se SARS-CoV-2 přenáší převážně pomocí kapének, nebo aerosolů má kritické důsledky. Pokud se SARS-CoV-2 primárně přenáší respiračními kapénkami, nošení roušek, obličejových štítů nebo udržování dvoumetrových rozestupů mezi jedinci by mělo být adekvátní prevencí přenosu. Nicméně pokud se SARS-CoV-2 přenáší aerosoly, může být přenášen vzduchem delší dobu a nošení roušek by bylo neadekvátní (aerosoly mohou také proniknout skrz). Obličejové štíty by poskytly pouze částečnou ochranu a dvoumetrové rozestupy by neposkytly ochranu před aerosoly vůbec, protože by byly dále roznášeny vzduchem.
Výzkumníci prokázali, že při mluvení a kašlání se uvolňuje směs kapének i aerosolů různých velikostí. Jejich sekrece může cestovat až 8,2 metru a je možné, že SARS-CoV-2 zůstává ve vzduchu životaschopný hodiny. Mnoho z popsaných charakteristik už bylo dříve prokázáno u virů chřipky nebo dalších respiračních virů. Nicméně to, že se SARS-CoV-2 může přenášet pomocí aerosolů ještě neříká nic o schopnosti se pomocí aerosolů nakazit. Infekce závisí také na způsobu a trvání expozice, velikosti inokula (suspenze virových částic) a obraně hostitele.
Index nakažlivosti
Bez ohledu na experimentální data naznačující možnost přenosu na bázi aerosolu, jsou údaje o míře infekce a přenosech v populacích během běžného každodenního života obtížně sladitelné s přenosem na bázi aerosolu na velké vzdálenosti. Index nakažlivosti pro COVID-19 před přijetím opatření ke zmírnění jeho šíření se odhadoval asi na 2,5, což znamená, že každá osoba s COVID-19 infikovala v průměru 2 až 3 další lidi. Tento index nakažlivosti je podobný chřipce a zcela odlišný od virů, o nichž je známo, že se šíří aerosoly, jako jsou spalničky, které mají index nakažlivosti blízko 18. Vzhledem k tomu, že většina lidí s COVID-19 je nakažlivá po dobu asi 1 týdne, index nakažlivosti 2 až 3 je poměrně malý vzhledem k velkému počtu osobních kontaktů, které má většina lidí za normálních okolností během 7 dnů.
Sekundární přenos na kontakty
Podobně „secondary attack rate“ (míra přenosu na společné kontakty) je u SARS-CoV-2 nízká. Série případů, které vyhodnotily úzké kontakty pacientů s potvrzeným COVID-19 uvádějí, že je infikováno pouze asi 5 % kontaktů. Ani tato nízká míra sekundárního přenosu se nešíří mezi blízké kontakty rovnoměrně, ale liší se v závislosti na délce a intenzitě kontaktu. Riziko je nejvyšší u členů domácnosti, u nichž se přenosová rychlost pohybuje mezi 10 % a 40 %. Blízký, ale méně trvalý kontakt jako sdílení jídla je spojen s mírou sekundárního přenosu přibližně v 7 %, zatímco mezi lidmi, kteří nakupují, je asociován s mírou sekundárního přenosu v 0,6 %. Sekundární přenos mezi zdravotníky, kteří nevědomky pečují o pacienta s COVID-19 za používání ochranných roušek nebo dokonce bez ochranných pomůcek, je méně než 3 %, čili nízká. Lidé infikovaní SARS-CoV-2 mohou produkovat kapénky i aerosoly nepřetržitě, ale většina těchto emisí neinfikuje ostatní lidi.
Dostupné údaje o tom, jak se SARS-CoV-2 přenáší, jsou stále omezené. Míra důkazů se však jeví neslučitelná s aerosolovým přenosem SARS-CoV-2 zejména v dobře větraných prostorech. To v praxi znamená, že udržování vzdálenosti dvou metrů od ostatních lidí a nošení lékařských roušek, vysoce kvalitních látkových roušek nebo obličejových štítů, pokud není možné být od zdroje vzdálený 2 metry, by mělo být přiměřenou ochranou k minimalizaci šíření SARS-CoV-2 (samozřejmě s častou hygienou rukou, čištění prostředí a optimalizací vnitřního větrání).
Jistě, v biologických systémech je jen zřídka něco absolutního. Lidé tedy produkují jak kapénky tak aerosoly a přenos může probíhat širokou škálou možností. Dokonce i lékařské roušky pravděpodobně poskytují určitou ochranu před aerosoly. Závěrem tedy nelze říct, že na bázi aerosolu k přenosu nikdy nedochází, ale bilance aktuálně dostupných důkazů naznačuje, že tento přenos není na velké vzdálenosti dominantním způsobem přenosu SARS-CoV-2.
Zdroj: Klompas M., Baker, M. and Rhee, C., Airborne Transmission of SARS-CoV-2. Theoretical Considerations and Available Evidence. JAMA, July 13, 2020; 324(5):441-442, doi:10.1001/jama.2020.12458