Aktuální k 22. 5. 2020

Zpracovala Ing. Veronika Svobodová, Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 22. 5. byl v odborném periodiku Americké medicínské společnosti (JAMA) publikován článek, který shrnuje současný stav potenciálních terapií, pokrok ve vývoji vakcíny, popisuje koncept kolektivní imunity, i to, co by uvolnění doporučení pro sociální distancování mohlo znamenat pro možnou druhou vlnu infekcí.

Rychlost přenosu znalostí ze základního výzkumu do klinického testování

Rychlost vědecké reakce na tuto pandemii je bezprecedentní. Dne 7. ledna čínští výzkumníci identifikovali nový koronavirus jako příčinu neobvyklého případu pneumonie a o 5 dní později byla publikována genetická sekvence viru. Dne 21. února byla zahájena první léčebná studie a 18. března byl zahájen první pokus podání vakcíny proti akutnímu respiračnímu syndromu koronavirus 2 (SARS-CoV-2) u lidí. Čas od zahájení virového sekvenování (čtení struktury viru) po první injekci kandidátní vakcíny u člověka byl rekordních 65 dnů.

Léčba a preventivní léčba

V současné době dostává povolení k nouzovému použití pouze remdesivir, ale studuje se několik dalších strategií. Mezi zkoumaná léčiva patří lopinavir-ritonavir a hydroxychlorochin s azithromycinem i bez něj, ačkoli nedávná observační studie nezjistila žádný klinický přínos spojený s hydroxchlorochinem. Nicméně hydroxychlorochin je nyní studován jako terapeutická možnost pro pacienty s mírným onemocněním s cílem zabránit hospitalizaci a jako preventivní léčba u vysoce rizikových zdravotnických pracovníků. Mezi slibné nefarmakologické strategie, které jsou předmětem zkoumání, patří použití rekonvalescentní plazmy získané od zotavených pacientů.

Vývoj vakcíny

Vývoj a nasazení účinné vakcíny SARS-CoV-2 zůstává prioritou číslo jedna. Obecně je obtížné vyrobit plně ochranné vakcíny proti respiračním virovým infekcím, takže je třeba zvážit cíl takové vakcíny z hlediska ochrany před závažnou infekcí, nikoli prevencí všech infekcí. V současné době se vyvíjí více než 100 kandidátů na vakcínu a 8 z nich vstoupilo do klinických hodnocení na lidech. V USA je nyní ve vývoji nejdále vakcína mRNA společnosti Moderna, která již prokázala, že je bezpečná a účinná. Vývoj vakcíny během pandemie však přináší další výzvy. Například epidemie zika skončila dříve, než byla k dispozici vakcína; proto nebyly klinické studie dokončeny. Za předpokladu, že se vytvoří účinná vakcína, bude další výzvou rychle produkovat stovky milionů, ne-li miliardy dávek, pravděpodobně vyžadující výstavbu nových výrobních zařízení. Tudíž, i když se nyní testované vakcíny ukáží jako imunogenní a bezpečné, je nepravděpodobné, že by vakcína byla široce dostupná za méně než 24 měsíců.

Testování protilátek

V době, kdy účinná vakcína neexistuje, považovaly některé vlády za cestu ven z restriktivních sociálních opatření dokumentaci imunity a používání tzv. imunitních licencí nebo pasů. Teoreticky by se jednotlivci, kteří již byli infikováni a mohou prokázat přítomnost protilátky, mohli vrátit do každodenního života bez omezení. Takový přístup má však řadu logistických a etických výzev. Dne 24. dubna vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) pokyny k takovému přístupu, v nichž uvádí, že v současné době neexistuje důkaz, že jednotlivci, kteří se zotavili z COVID-19 a mají protilátky, jsou chráněni před následnou infekcí. Bylo by však mimořádně neobvyklé, kdyby jedinci, kteří se zotavili z COVID-19, neprodukovali nějakou dobu ochranné protilátky.

Kolektivní imunita

Jak tento termín napovídá, kolektivní imunita je zvažována jako forma ochrany před určitým onemocněním na úrovni populace. Čím více lidí je imunních, tím méně lidí může virus infikovat. Odhady naznačují, že 60 % nebo ještě větší část populace by muselo být imunní, aby bylo dosaženo kolektivní imunity pro COVID-19. I při současném tempu šíření COVID-19 v USA s více než 25.000 potvrzenými případy denně by to trvalo až do roku 2021, než by bylo dosaženo prahové kolektivní imunity. Pokud by současná denní úmrtnost pokračovala, tak do té doby by na COVID-19 zemřelo více než půl milionu obyvatel USA. Strategie spoléhající se na kolektivní imunitu v nepřítomnosti vakcíny tedy přináší enormní potenciální daň v podobě lidských životů.

Druhá vlna

Jak země na celém světě začínají uvolňovat omezení sociálního distancování a začínají se znovu vracet do každodenního života, rostou obavy, že by mohla nastat druhá a smrtelnější vlna případů COVID-19. Obavy týkající se druhé vlny infekce vycházejí z údajů o pandemii španělské chřipky z roku 1918.

Závěr

Navzdory enormnímu pokroku v porozumění onemocnění COVID-19 existuje jen málo důkazů o tom, že je řešení, ať terapeutického nebo preventivního, téměř dosaženo. Během další fáze pandemie bude nezbytné implementovat masivní strategie, které zamezí šíření nemoci, a zvyknout si tak na „nový normál“, ale i tak to může být pro některé části populace, jako jsou obyvatelé pečovatelských domů a jiné zranitelné skupiny, příliš riskantní. I při odpovídajícím testování a sledování kontaktů je důležité si uvědomit, že stále dochází ke vzniku dalších případů infekce COVID-19 a vzniku některých ohnisek této nákazy. V dohledné budoucnosti zůstanou základní opatření v oblasti veřejného zdraví, jako je fyzické distancování, nošení roušky na veřejnosti, časté mytí rukou a domácí izolace, když se objeví příznaky, zůstanou nejlepšími nástroji, jak zabránit šíření COVID-19.

Publikováno online: May 22, 2020. doi:10.1001/jama.2020.9252