Aktuální k 3. 4. 2020
Mgr. Jitka Löscherová, Úsek vědy a výzkumu, knihovna FNUSA
3. dubna 2020 bylo publikováno v časopise Lancet Rheumatology, jak revmatologové rychle reagují a upravují léčbu pacientů v průběhu pandemie COVID-19.
Celosvětová koronavirová krize rychle zvyšuje tlak na zdravotnické systémy. Rutinní léčba chronických stavů, včetně revmatických onemocnění, cukrovky a HIV začíná toto napětí pociťovat.
V reakci na tuto situaci se revmatologové museli rychle přeorientovat k virtuální péči o pacienty (telemedicine), zvážit přizpůsobení léků pacientům a poskytnout rady o potenciálně zvýšených rizicích pro pacienty s revmatickými chorobami. Stejně jako mnohá města a země po celém světě byl New York umístěn do karantény, protože tam narůstají případy COVID-19.“Jsme velmi znepokojeni našimi pacienty, protože je pravděpodobné, že u pacientů s imunitně zprostředkovanými onemocněními, jako je lupus nebo revmatoidní artritida i jiné infekce, bude pravděpodobnější, že způsobí závažnější komplikace COVID-19 “ říká Mary Crow, vedoucí oddělení revmatologie v Nemocnici pro speciální chirurgii Weill Cornell Medical Center, NY, USA. V nemocni, kde Crow pracuje, došlo k rychlému posunu směrem k telemedicíně ve snaze omezit přenos těžkého akutního respiračního syndromu koronaviru 2 (SARS-CoV-2).
Velká Británie také zaznamenala rychlý posun směrem k telemedicíně v reakci na SARS-CoV-2 . Peter Taylor, profesor muskuloskeletálních věd na Oxfordské univerzitě (Oxford, Velká Británie), říká, že „působivé rychlé přijetí telemedicíny ambulatní péčí bylo navrženo tak, aby udržovalo nejlepší úroveň kontroly nemocí pro naše pacienty a poskytovalo rady nejvhodnější do léčebného režimu jednotlivce a zároveň podporuje vyhýbání se a šíření infekce SARS-CoV-2“. Také říká, že klinická hodnocení v Oxfordu byla dočasně pozastavena, takže zařízení mohou mít prioritu pro pacienty, kteří potřebují léčbu podanou v nemocnici. Dodává, že revmatologové jsou vyzváni, aby přispěli k naléhavému výzkumu úlohy modulace cytokinů v léčbě pacientů se závažným COVID-19, u nichž se ukázalo, že léčba určitými blokátory cytokinů má potenciál.
„Mnoho revmatologů by mohlo uvažovat o dočasném ukončení nebo snížení dávky některých imunosupresivních léků,“ říká Crow. Pokyny vydané Evropskou ligou proti revmatickým onemocněním (EULAR) však varují, že zastavení imunosupresivních léků by mohlo vést ke vzplanutí revmatických stavů, avšak o účincích těchto léků na COVID-19 toho dosud není známo dost. EULAR jako takový doporučuje, aby pacienti nesnižovali dávky svých léků nebo dokonce neukončili jejich užívání, pokud to lékař z konkrétního důvodu nedoporučuje.
Britská revmatologická společnost také vydala pokyny, které poskytují návod pro stratifikaci rizika, který řídí množství ochrany a izolace, které jsou potřebné pro pacienty s různými imunosupresivními léky. „Pacienti se systémovou sklerózou se potenciálně řadí do skupiny s nejvyšším rizikem – na imunosupresi a na onemocnění srdce, plic a ledvin,“ vysvětluje Christopher Denton, profesor experimentální revmatologie a konzultant revmatolog na University College London (Londýn, Velká Británie). „Kontaktovali jsme všechny naše pacienty s tímto stavem, abychom upozornili na přísnou izolaci nebo ochranu, zejména pokud se jedná o imunosupresi nebo plicní fibrózu,“ říká a poznamenává, že je příliš brzy na to, abychom se vyjádřili ke všem systémovým sklerózám a specifickým problémům způsobeným COVID-19.
Zdroj: Lancet Rheumatol 2020, Published Online, April 3, 2020, https://doi.org/10.1016/S2665-9913(20)30094-1
