Aktuální k 22. 4. 2020
Mgr. Jitka Löscherová, Úsek vědy a výzkumu, knihovna FNUSA
Článek pod názvem „Změny čichu nebo chuti u mírně symptomatických pacientů s infekcí SARS-CoV-2“ zveřejnil 22. dubna 2020 na svých stránkách časopis JAMA
Od prosince 2019, kdy se celosvětově rozšířila pandemie koronavirového onemocnění COVID-19, se ukázalo, že koronavir napadá centrální nervový systém prostřednictvím čichového neuroepitelu a šíří se z čichových buněk. V dýchacím systému nosní epitelové buňky také vykazují nejvýrazněji receptor SARS-CoV-2, angiotensin-konvertující enzym. I přes množství zpráv o anosmii (ztráta čichu) pouze jediná studie přispěla k našemu poznání o prevalenci (poměr počtu všech existujících případů) poruchy čichu a chuti u hospitalizovaných pacientů s COVID-19. Studie vykázala prevalenci 34 %, ale bez údajů o souvislostech s dalšími příznaky.
Tato studie hodnotila prevalenci, intenzitu a dobu, kdy změny čichu nebo chuti u pacientů s infekcí SARS-CoV-2 nastaly.
Studie byla schválena etickou komisí provincií Treviso a Belluno, a informovaný souhlas byl získán ústně pomocí telefonických rozhovorů. Dospělí (≥18 let), kteří byli mezi 19. a 22. březnem 2020 následně vyšetřeni v Treviso Regional Hospital a byli pozitivně testováni na SARS-CoV-2, byli zahrnuti do studie. Výtěry byly provedeny podle doporučení Světové zdravotnické organizace. Pacienti, kteří byli kontaktováni 5 – 6 dnů po provedení odběrů, nahlásili své demografické informace a vyplnili dotazník o infekci akutního respiračního traktu (ARTIQ; s příznaky hodnocenými jako: žádný – 0; trochu – 1; hodně – 2).
Během telefonického rozhovoru byli požádáni o informace, zda pociťovali během dvou týdnů před úplným dokončením testu (SNOT-22) náhlé nástupy změn čichu nebo chuti. Stupnice závažnosti symptomů SNOT-22: žádný (0), velmi mírný (1), mírný nebo mírný (2), střední (3), závažný (4) nebo velice špatný (5).
Výskyt syndromu byl vyjádřen procentuálně z celkového počtu pacientů; interval spolehlivosti byl vypočten s použitím Clopper-Pearsonovy metody. Prevalence byla srovnána pomocí Fisherova exaktního testu.
Z 374 vhodných pacientů byly k dispozici kontaktní informace od 283 a 202 (71,4 %) dokončilo telefonní průzkum. Demografické údaje a klinické příznaky jsou shrnuty v tabulkách č. 1 a č. 2. Průměrný věk byl 56 let (rozmezí 20–89 let), 52 % byly ženy. Jakoukoliv změnu čichu nebo chuti nahlásilo 130 pacientů s průměrnou hodnotou (SNOT-22) 4; 23,8 % pacientů uvedlo skóre 5.
Ze 130 pacientů, 45 (34,6 %) také uvádí ucpaný nos. Mezi další časté příznaky patřila únava (68,3 %), suchý nebo produktivní kašel (60,4 %) a horečka (55,5 %). U všech pacientů došlo k nástupu změn čichu nebo chuti dříve než k ostatním příznakům u 24 (11,9 %); ve stejnou dobu u 46 (22,8 %) a po dalších příznacích u 54 (26,7 %; tabulka 2). Změnu čichu nebo chuti zaznamenalo jako jediný příznak 6 pacientů (3,0 %). Změněný čich nebo chuť byly častější u žen (105) než u mužů (97).
Změny čichu nebo chuti byly často hlášeny jako symptomy u pacientů s infekcí SARS-CoV-2 a často byly prvním zjevným příznakem. Výsledky musí být interpretovány s opatrností kvůli omezením studie: údaje hlásili pacienti sami a na základě průřezového průzkumu byl vzorek relativně malý a geograficky ohraničený. I přesto, že dotazník SNOT-22 prokázal poskytnutí testování čichových funkcí, pacienti mohly mít potíže se správným vyčíslením. Proto by do budoucích studií měly být zahrnuty objektivnější testy. Pokud budou tyto výsledky potvrzeny, mělo by se zvážit testování a izolace pacientů se změnou chuti nebo čichu během pandemie COVID-19.
Zdroj: JAMA, April 22, 2020. doi:10.1001/jama.2020.6771