V letošním roce se již počtvrté uskutečnil kurz srdečního selhání na půdě a pod garancí I. interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny v Brně a LF MU, nazvaný tentokrát Heart Failure Academy.

Loňský rok se bohužel kvůli covidovým opatřením nemohl uskutečnit. K participaci byli přizváni zástupci pracoviště II. interní kliniky FNUSA a LF MU, Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU, Interní kardiologické kliniky FN Ostrava a Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně.

Kurz byl zaměřený na mladé lékaře po kmeni z Vnitřního lékařství, kteří jsou před nebo po atestaci z kardiologie a mají zájem se profilovat na srdeční selhání. Kurz byl akreditován Českou lékařskou komorou.

Dvoudenní program zahrnoval jednak shrnující přednášky z novinek v oblasti srdečního selhání a dále praktické ukázky v rámci bloku „hands on“.

Dubnový program byl rozdělený do tří bloků. První blok Srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí a nová doporučení pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání zahrnul 3 přednášky.

Prof.MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D.-přednostka I.interní kardioangiologické kliniky FN u svaté Anny a LF MU Brno, přednesla nové léčebné algoritmy  pro léčbu srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí. Jedná se zejména o zahrnutí gliflozinů jako základního pilíře farmakoterapie a nového postupu farmakologické léčby, která je individualizovaná a šitá na míru pacienta podle jeho komorbidit.

MUDr. Marie Lazárová, Ph.D. z Interní a kardiologické kliniky ve FN Ostrava rozebrala nové léky v doporučeních jako je vericiguat či preparáty železa a dále specifické nefarmakologické postupy u pacientů s chlopenními vadami, zejména s mitrální regurgitací.

Blok zakončila komplexním sdělením o transplantaci srdce MUDr. Eva Ozábalová, Ph.D. z I. interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny a LF MU. Přednesla indikace a kontraindikace transplantace srdce, úskalí potransplantačního sledování a také vedení imunosupresivní a doprovodné farmakologické terapie.

Druhý blok se nazýval Mezioborové pohledy na problematiku gliflozinů a rozebral tuto zajímavou lékovou skupinu z pohledu kardiologa, diabetologa a renoprotektivního efektu.

První přednášku – pohled kardiologa měl prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc. z I. Interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny a LF MU. Připomenul studie s glifloziny u pacientů v kardiovaskulárním riziku, později u diabetiků se srdečním selháním a na závěr u i pacientů bez diabetu mellitu se srdečním selháním. Ve všech případech byl pozorován výrazný přínos gliflozinů na všechny kardiologické předdefinované cíle. Není proto překvapením, že se dostaly do posledních doporučení z roku 2021 pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání s nejvyšším ohodnocením IA.

Prim. MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D. z II. interní kliniky FNUSA a LF MU zhodnotil význam a postavení gliflozinů v diabetologii. Jsou to léky, které nejenom snižují glykemii, ale také snižují krevní tlak a tělesnou hmotnost. Jsou dobře tolerované a jejich využití je především v kombinaci s metforminem, preferenčně u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním a rovněž je možné podání i s inzulínem.

Blok zakončil prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., přednosta Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava sdělením o renoprotektivním účinku gliflozinů. Prokázalo se, že přes počáteční pokles v glomerulární filtraci dochází při jejich dlouhodobém podávání k menšímu poklesu ledvinných funkcí než u placeba. U pacientů se srdečním selháním se vhodně doplňují s podáváním kličkových, thiazidových diuretik a blokátorů minerálkortikoidních receptorů, protože každá látka působí v jiné části nefronu.

Poslední blok byl zaměřený na praktickou medicínu. Úvodní přednášku měl prim. MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D. ze Znojma, který srovnával péči o pacienta se srdečním selháním u ambulantního internisty a kardiologa v podmínkách okresní nemocnice.

Blok byl zakončen dvěma kasuistikami MUDr. Tomáše Honka, Ph.D. a MUDr. Júliuse Godavy z I. IKAK FNUSA a LF MU. V obou případech, kdy byl pacientům do léčby přidán gliflozin, došlo ke zlepšení klinického stavu a objektivních ukazatelů tíže srdečního selhání, a to jak v případě diabetika, tak nediabetika.

Druhý den byl zahájen prohlídkou kliniky a praktickými ukázkami, tzv. hands on. Lékaři se byli podívat na oddělení srdečního selhání a potransplantační péče a přímo diskutovali léčebnou strategii a vyšetřili pacienty před a po transplantaci srdce. Byli se podívat na echokardiografické pracoviště a nové metody při vyšetřování funkce pravé komory před indikací pacienta k levostranné mechanické podpoře pod vedením MUDr. Evy Ozábalové, Ph.D. a MUDr. Hany Poloczkové, Ph.D. Pod vedením MUDr. Andreje Nagye se dozvěděli o programování a sledování resynchronizační terapie.

Po praktických ukázkách pokračoval program dalšími přednáškami v hotelu International. První blok byl věnován srdečnímu selhání se zachovanou nebo mírně sníženou ejekční frakcí.

Doc. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., z I. IKAK FNUSA a LF MU se zabýval novými diagnostickými algoritmy a terapeutickými možnostmi u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí. Poznatky z Guidelines jsou až příliš opatrná, proto doplnil některé méně známé poznatky o možnostech terapie na základě subanalýz, metaanalýz a rovněž nových poznatků ze studie EMPEROR preserved.

MUDr. Martin Felsöci, Ph.D., z Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU rozebral podrobněji možnosti diagnostiky srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí pomocní echokardiografie. Vyzdvihl zátěžové metody a nové postupy, včetně vyšetření strainu.

MUDr. Hana Poloczková, Ph.D., z I. interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny a LF MU se zabývala ve svém sdělení diagnostikou a terapií infiltrativních srdečních onemocnění, zejména amyloidózou. Klinika má speciální program zaměřený na tyto pacienty, jedním z výstupů je unikátní program sekvenční transplantace srdce a kmenových buněk (ve spolupráci s Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno a Interní hemato-onkologickou klinikou ve FN Brno), který pokrývá potřeby celé České republiky.

MUDr. Martin Novák z I. IKAK FNUSA a LF MU rozebral problematiku akutního srdečního selhání, zejména se zaměřením na přístrojovu léčbu. Možností krátkodobé podpory je intraaortální balónková kontrapulzace, impella, tandem heart či ECMO. Byly rozebrány přínosy a limitace jednotlivých podpor v oblasti akutní kardiologie.

Doc. MUDr. Helena Bedáňová, Ph.D., z CKTCH vystoupila s přednáškou o dlouhodobých mechanických podporách oběhu. Jedná se buď o most k transplantaci srdce nebo destinační terapii jako alternativu transplantace. Celkem bylo v Brně naimplantováno 117 mechanických podpor, nyní jsou využívány přístroje poslední generace Heartmate3. Byla zmíněna úzká spolupráce v indikacích a ambulatním sledování pacientů na LVAD s I. IKAK FNUSA a LF MU.

MUDr. Andrej Nagy z I. IKAK FNUSA a LF MU zmínil praktickou část indikací resynchronizační terapie (CRT) a užití kardioverterů defibrilátorů. U správně indikovaných pacientů k CRT může tato léčba vést k reverzní remodelaci a zvýšení ejekční frakce, kterou doprovází zlepšení kvality života.

Celý program se setkal s nesmírným zájmem mladých lékařů, po každé přednášce následovala bohatá diskuze a dotazy z praxe. Všichni účastníci, ať již přednášející nebo posluchači, hodnotili kurz jako velice přínosný, a to i pro zajímavé interaktivní diskuze.

Všichni účastníci se shodli, že by bylo přínosné podobná setkání uspořádat  i v dalších letech.

 

Prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D. a doc. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D.

I. interní kardioangiologická klinika FNUSA a LF MU

Už čtvrt roku provozuje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně UA POINT, ambulanci primární zdravotnické péče pro osoby prchající z oblastí zasažených válkou na Ukrajině. Oddělení praktických lékařů, které ambulanci provozuje, za tu dobu ošetřilo více jak čtyři stovky Ukrajinců.

„Zpočátku jsme se potýkali s provozními, personálními, organizačními i komunikačními problémy. Museli jsme upravit svoji ordinační i pracovní dobu, nikdo z nás neuměl ukrajinsky, snad některé starší ročníky více nebo méně rusky,“ popisuje primářka Oddělení praktických lékařů FNUSA MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D. některé z výzev. Do UA POINTu bylo nutné zajistit proto také tlumočníky, kteří celý proces registrace a vyšetření překládají.

Ukrajinští pacienti nejčastěji přicházejí s bolestmi zad, kloubů, hlavy, s dekompenzovanými interními chorobami, jako jsou hypertenze, srdeční selhání, diabetes mellitus, s alergiemi, ekzémy, na vstupní prohlídky do zaměstnání, pro léky a podobně. „Velký důraz klademe zejména na epidemiologickou anamnézu, kontrolujeme očkování a dotazujeme se, zda pacient nebyl v posledním roce na Ukrajině hospitalizován, abychom předešli šíření přenosných chorob,“ doplňuje Bogrová.

Problémy ambulance plynou zejména z neporozumění funkce UA POINTu. Ten má nabízet pomoc v akutních případech a pouze do doby, než si pacient najde svého praktického lékaře nebo specialistu. „Stále častěji přichází ale také ukrajinští pacienti, kteří zde žijí dlouhodobě a nenašli si svého praktického lékaře, nebo pacienti, kteří požadují různá neakutní vyšetření ihned. K dalším nedorozuměním dochází ve spojitosti s absencí gynekologického, pediatrického a psychiatrického pracoviště v naší nemocnici,“ popisuje primářka oddělení. I přes občasné bariéry a nesnáze ale za celé pracoviště shrnuje: „Je to náročné, jedno je ale jisté. Situace ukrajinských uprchlíků je mnohem horší, a proto se jim snažíme pomáhat. Určitě by s nimi nikdo z nás neměnil.“

UA POINT: Čtvrt roku pomoci ukrajinským uprchlíkům

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přesunula své Bistro u sv. Anny do nových a větších prostorů, konkrétně do přízemí budovy stravovacího provozu (V). Výhodou pro návštěvníky je zejména vnitřní posezení, které do teď chybělo, a související rozšíření sortimentu.

Stejně jako doposud návštěvníci nemocničního areálu na Pekařské v Bistru u sv. Anny zakoupí výrobky přímo z nemocniční kuchyně. Na výběr jsou čerstvé bagety, chlebíčky, tortilly nebo sendviče, ale také domácí pomazánky, lahůdkové i zeleninové saláty a mnoho dalšího. Ze sladkého jsou připraveny pečené i studené dezerty, přičemž si vyberou i lidé s bezlepkovou dietou. Sezónně návštěvníci ocení točenou zmrzlinu.

Díky větším prostorům určeným pro konzumaci přímo v bistru přibyla možnost objednat si kromě polévky kompletní obědové menu. Nabídka se rozšířila také v oblasti doplňkového sortimentu a pečiva, kde návštěvníci najdou i domácí chléb z nemocniční pekárny.

Bistro u sv. Anny je otevřené každý den, ve všední dny od 5:30 do 17:30 a o víkendech od 11:00 do 16:00 hodin. Platit lze hotově i platební kartou. Zaměstnanci mohou k úhradě využít také zaměstnaneckou kartu, se kterou mají navíc 5% slevu.

Bistro u sv. Anny sídlí v nových prostorách

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes navštívil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Daroval zde krev skupiny 0+, která je v české populaci druhá nejrozšířenější. Podpořil také právě probíhající akci s názvem „Přijď darovat dřív, než ti ztuhne krev v žilách“, kterou odběrové centrum připravilo při příležitosti úterního Světového dne dárců krve.

Hejtman JMK daroval krev ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně poprvé, celkově šlo o jeho druhý dárcovský odběr. „Nejtěžší je přijít poprvé. Já se bojím jehel, a proto jsem to dlouho odkládal. Teď už vím, do čeho jdu. Zavřu oči a za pár minut je hotovo. Stačí, když je člověk zdravý, a může to opravdu pomoct,“ řekl Jan Grolich.

Spolu s hejtmanem daroval krev také ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák. „Zítra je Světový den dárců krve, takže jsem rád, že má pravidelná návštěva transfuzního oddělení vyšla takto symbolicky. Pokud žádáme veřejnost, aby šla darovat krev, pak bych rád šel příkladem,“ dodal ředitel Vajdák.

V odběrovém centru FNUSA probíhá od dnešního dne až do konce týdne motivační akce, při které dárci za 450 ml vzácné tekutiny získávají detektivku Mrazivá hlubina a 20% slevu do Knihy Dobrovský na nákup podle svého výběru. „Léto bývá z hlediska dárcovství krve slabší, u dárců se projevují odklady kvůli přisátým klíšťatům, cestám do rizikových oblastí, zároveň také bývá více úrazů, při kterých spotřeba krve roste,“ vyjmenovává primářka Transfuzního oddělení FNUSA Jarmila Celerová. „Akcí proto chceme našim dárcům nejen zpříjemnit léto, ale také je k návštěvě odběrového centra motivovat,“ dodává.

Kromě knižních odměn na dárce čekají také stabilní benefity, jakými jsou den pracovního volna, sleva na dani ve výši 3000 Kč, výhody od partnerů nemocnice a zdravotních pojišťoven a v neposlední řadě stokorunová poukázka na občerstvení do Bistra u sv. Anny.

Hejtman JMK ve FNUSA daroval krev

Zdravotníci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v těchto dnech provádí rekordní počty operací, v úterý se na sálech prostřídalo 83 pacientů. Nemocnice se tím snaží dohánět plánované operační výkony, které musely být odloženy kvůli pandemii nemoci COVID-19. Má tak zvýšenou spotřebu krevních transfuzí a žádá dárce o pomoc.

Více operací než minulé úterý nemocnice za poslední dobu uskutečnila pouze jednou, a to v září předešlého roku, kdy se podařilo odoperovat v jeden den 85 pacientů. „Aktuálně máme nedostatek zásob ve všech krevních skupinách s výjimkou skupiny AB. Byli bychom velmi rádi, kdyby nám dárci pomohli vysoké tempo elektivní chirurgické péče udržet a přišli k nám darovat krev,“ uvedla primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová.

Pro dárce krve aktuálně v Transfuzním oddělení probíhá motivační akce s názvem VIDA! Ani to nebolelo, kterou nemocnice připravila ve spolupráci s brněnským VIDA! Science Centrem. Právě tam získávají dárci za odběr vstupenku 1+1 zdarma. Mimo to na ně čekají standardní benefity, jako jsou den pracovního volna, sleva na dani, stokorunová poukázka do Bistra u sv. Anny, odměny od partnerů nemocnice a zdravotních pojišťoven.

Zájemci se mohou registrovat přes online formulář na adrese to.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00).

FNUSA rekordně operuje a potřebuje krev

Již po sedmé se bude konat mezinárodní konference Konopí a věda, a to v úterý, 24. května od 9:00 v prostorách Hvězdárny a planetária v Brně. Konference se koná pod záštitou ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka a za podpory ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkum FNUSA prof. Ireny Rektorové.

Konopí – téma, které stále budí emoce, a to zejména pro nedostatek informací. Právě komplexní informace o výzkumu, pěstování, legislativě či využití v medicínské praxi budou hlavní náplní konference. Významní zahraniční i čeští odborníci představí výsledky své práce, za všechny jmenujme například prof. Mechoulama z Izraele, který dnes patří doslova k legendám tohoto oboru, a to nejen díky objevu molekuly THC (tetra hydrokanabinolu). „Prof. Mechoulam se s ohledem na svůj věk připojí pouze online, další odborníci přijedou do Brna osobně. Jsem rád, že se po pauze způsobené koronavirovou pandemií opět setkáme s doc. Lumírem Hanušem, který se věnuje výzkumu konopí více jak třicet let v Izraeli,“ doplnil dr. Radovan Hřib, průkopník léčby konopím z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Na konferenci vystoupí také např. prof. Šulcová, čerstvá držitelka Ceny města Brna, dále odborníci z Itálie, Irska či Německa. Asi nejdůležitějším tématem z pohledu praktického, budou opět legislativní změny související s pěstováním medicínského konopí. „Paradoxem je právě legislativní situace, kdy máme sválenou novelu zákona, platnou od 1. 1. 2022, ale doposud bez prováděcí vyhlášky. Z tohoto důvodu i nemocnice čeká na pravidla, jak žádat o licenci, která by umožnila komerční pěstování léčebného konopí. A tím i využití zkušeností, které získáváme z oblasti výzkumu pěstování konopí doposud v naší v loňském roce otevřené experimentální pěstírně léčebného konopí,“ dodal dr. Václav Trojan, vedoucí Cannabis Research Center FNUSA-ICRC.

Konference je určena také pro studenty a pedagogy vysokých škol a letošní ročník připomene také to, že i J. G. Mendel, jehož dvousté výročí narození letos slavíme, s konopím pracoval.

Konopí a věda VII

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se i letos zapojí do Evropského dne melanomu. Předchozí dva ročníky proběhly kvůli pandemickým opatřením v omezeném režimu, i proto by teď lidé neměli návštěvu dermatologů odkládat. Čas v případě melanomu hraje zásadní roli.

V rámci osvětové akce mohou lidé s podezřelými útvary na kůži využít registračního formuláře na webu www.denmelanomu.cz, kde v databázi lékařů najdou i dermatoložky z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Naše kapacita během Evropského dne melanomu je omezená, ráda bych ale zájemcům připomněla, že preventivné prohlídky znamének hradí pojišťovna i ostatní kalendářní dny, proto v případě naplnění kapacity doporučuji na kliniku zavolat a objednat se na jiný termín. Určitě prohlídku neodkládat,“ apeluje kožní lékařka MUDr. Alena Vičíková.

„K vyšetření znamének by měli lidé přijít především proto, že případů maligního melanomu v ČR stále přibývá,“ uvedl primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D. Zároveň ale dodal, že úmrtnost na tento zhoubný nádor mírně klesá. „Dáno to je především stále modernějšími a účinnějšími léčebnými metodami. Nicméně stále platí, že čím dříve lékař rakovinu kůže odhalí, tím lépe je léčitelná,“ uvedl.

S přibývajícími teplými dny by lidé také měli dbát na patřičnou ochranu před slunečním zářením. „Základem prevence rozvoje melanomu i jiných typů rakoviny kůže je chránit pokožku před UV paprsky. To znamená nevystavovat ji přímému působení slunce, a to zejména mezi 11. a 15. hodinou. Při delším pobytu na slunci je vždy nutné použít přípravky s ochrannými UVB i UVA filtry, přičemž důležité je i správné zvolení výšky ochranných faktorů. Tedy čím světlejší máme kůži a čím delší dobu jsme na slunci, tím vyšší filtr je nutné zvolit,“ radí MUDr. Miroslav Nečas. U melanomu je nebezpečné zejména opakované spálení kůže, u jiných typů kožní rakoviny (bazaliom  či spinaliom) spíše celková kumulativní dávka UV záření.

Zájemci o vyšetření znamének bez registrace mohou navštívit také Stan proti melanomu, který se v rámci probíhající osvětové akce Evropský den melanomu bude v pondělí 23. května od 10 do 18 hodin nacházet na brněnském Náměstí Svobody.

Změny na kůži se nevyplatí podceňovat

Brněnský park Kraví hora se stane v úterý 24. května centrem osvěty boje proti cévní mozkové příhodě (CMP). V ČR následkem mrtvice umírá 6 tisíc lidí ročně bez ohledu na věk. Přitom při včasném rozpoznání diagnózy a brzkém podání první pomoci nemusí být následky mrtvice tak fatální. Povědomí o CMP je obecně v naší populaci nízké, především u dětí a teenagerů. Skupina veřejného zdraví, vedená při Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) proto již počtvrté v rámci osvěty vsadila na FAST běh a letos i na představení singlu známého rapera Jakuba Rafaela alias MC Geye. Brněnský umělec složil a natočil klip Koutek, který mladým lidem srozumitelnou a jim blízkou formou přibližuje problematiku CMP.

Zábavný program pro veřejnost i školy se bude na Kraví hoře odehrávat od 10 do 15 hodin. Nejprve bude odstartován FAST běh, akce určená žákům základních škol. Název FAST běh je odvozen od tzv. FAST metody, která pomáhá laikům zapamatovat si příznaky CMP. (F-face/obličej, pokles jednoho koutku a očního víčka, A-arm/paže, dotyčný nedokáže udržet obě ruce v předpažení ve stejné výšce, S-speech/řeč, zmatené, nesrozumitelné odpovědi na jednoduché otázky či problém s jejich porozuměním, T-time/čas, při zaznamenání byť jen jednoho příznaku je třeba ihned volat záchrannou službu, číslo 155).

Děti při závodě prokazují i tyto znalosti. „Jedná se o zcela unikátní možnost naučit se reagovat na akutní onemocnění přímo v terénu. Závodníci totiž na trati projdou pěti stanovišti, kde v simulovaných situacích musí pomoci figurantovi s určitým zdravotním problémem, například s mozkovou mrtvicí. Akci pořádáme již počtvrté a děti se ve zpětných vazbách shodují, že se jedná o zážitek na celý život,“ říká organizátorka akce a vedoucí Skupiny veřejného zdraví FNUSA-ICRC Hana Maršálková.

Partnery FAST běhu jsou Aplikace Záchranka a Hvězdárna a planetárium Brno. Hudebně bude akci, která se koná pod záštitou primátorky statutárního města Brna Markéty Vaňkové a městské části Brno-střed, provázet kapela Čohanas a také hlavní hvězda, brněnský rapper MC Gey, který zde představí tematicky ústřední píseň celého dne pod názvem Koutek, ve které rapuje o příznacích CMP. „Mozek nemůže jet v ucpaný tepně, je dobrý vědět co, když pepka klepne, tři hlavní příznaky, tak si je proklepnem,“ znějí počáteční slova písničky, jejíž název je odvozen od povislého koutku úst, který je jedním z příznaků CMP. „Když jsme přemýšleli, jak o mrtvici informovat v rámci našeho projektu Saste Roma, který je zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, rozhodli jsme se pro rapovou píseň, abychom tematiku přiblížili mladým lidem. Právě mladší generace je totiž často ta, která svým rodičům a prarodičům volá záchranku, když u nich mrtvice udeří,“ doplňuje vedoucí Skupiny veřejného zdraví FNUSA-ICRC Hana Maršálková.

Proti mrtvici se bude bojovat na Kraví hoře. Hlavními zbraněmi jsou FAST běh a rap v podání MC Geye

Ve středu 11. května byly Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlášeny výsledky veřejné soutěže programu EXCELES. Jde o výzvu vyhlášenou v rámci Národního plánu obnovy s cílem vytvoření Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV). Projekt bude zahájen v červenci, bude probíhat tři a půl roku a spolupracuje na něm jedenáct institucí z celé republiky. Hlavním příjemcem a koordinátorem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Celkově získaná dotace činí bezmála 590 milionů Kč.

Veřejná soutěž v Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES byla jedna z prvních výzev vyhlášených v rámci Národního plánu obnovy. Ty byly vypsány ve více oblastech, například se zaměřením na onkologii, metabolicko‑kardiologickou problematiku, virologii apod. Hlavním příjemcem podpory pro neurologický projekt je Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA). „FNUSA a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity vstoupily do projektu společně, na základě své úzké spolupráce. To, že jsme koordinátorem projektu, je prestižní záležitost,“ uvedl přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU profesor Milan Brázdil. Vedle brněnské platformy jsou dalšími hlavními institucemi první a druhá Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, zapojena jsou i další pracoviště včetně Akademie věd nebo ČVUT a VUT.

Ústředním cílem projektu je propojení excelentních výzkumných týmů s podobným zaměřením zejména napříč univerzitami a akademií věd, maximálně využít jejich unikátní expertizu, podpořit efektivní využití stávajících kohort a již nabraných dat a umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech naráz.

Tento cíl vyžaduje zřízení nové národní autority – Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV), jehož hlavním posláním bude systematické vyhledávání průlomových poznatků o mozku a nervovém systému s cílem je programově využívat ke snižování zátěže neurologických onemocnění a ke zlepšení kvality života postižené populace. Výzkum se zaměří zejména na neurodegenerativní onemocnění, tj. například Parkinsonovu nemoc a demence, částečně také na COVID-19 a jeho dopady na neurodegenerace.

Úkoly NÚNV budou v rámci tohoto projektu spočívat na třech pilířích výzkumu pohlížejících na problematiku neurodegenerace ze tří různých aspektů – poruch řízení pohybu, kognitivních poruch a neurovývojových poruch. „A nejde jen o užší spolupráci mezi zúčastněnými institucemi, součástí projektu je také mobilita studentů, navázání větší spolupráce se zahraničím, získávání zahraničních studentů a internacionalizace našich vědeckých institucí,“ zdůraznila ředitelka FNUSA-ICRC prof. Irena Rektorová.

„Práce zdravotní sestry pro mě vždycky byla víc než povoláním posláním,“ říká Magdalena Sedláčková, služebně nejstarší sestřička Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Na I. interní kardioangiologickou kliniku nastoupila před 49 lety hned po zdravotní škole a neměnila by. Přečtěte si při příležitosti dnešního Mezinárodního dne zdravotních sester nejen její vyprávění o proměnách tohoto povolání. 

Vybavíte si, jak vypadal Váš první den u sv. Anny?

Nastupovala jsem 1. srpna roku 1973 na I. internu, odd. 31. Byla jsem plná očekávání, jak co bude a půjde, protože na praxích měl člověk za sebou neustále učitelku. Najednou jsem byla sama za sebe, ale měla jsem štěstí na dobrý kolektiv, staniční se nám novým snažila pomoci a ten nástup ulehčit.

Zůstala jste klinice věrná po celou dobu?

Ano, na I. IK jsem zůstala až do dnešního dne. Na odd. 31 jsem se později stala staniční sestrou, a když jsem se vrátila po mateřské, tak mi bylo nabídnuto „stanicování“, jak já říkám, na odd. 33, které v té době bylo na rozpadnutí. Mělo málo personálu, ale tenkrát jsme to zvládli dát dohromady, zůstaly bezva holky, nově jsme vymalovaly… A zůstala jsem tam až do roku 2016, to už jsem byla v důchodu, ale pořád jsem měla pocit, že mám pacientům co dát. A když se potom uvolnilo místo v ambulanci na ECHO, tak jsem se přemístila a jsem tam už šestý rok.

Kdy si plánujete dopřát penzi? J

Myslím, že ke konci roku bych to už ukončila, a to kvůli zdravotním problémům. Jsem z toho nešťastná, v pracovním životě jsem nikdy nemusela výrazně využívat pracovní neschopnost, ale teď už to je tak, jak je, a nechci kolegyně omezovat tím, že nečekaně vypadnu z provozu. No a začala bych se věnovat vnučce, je jí rok a půl, tak bych byla taková trochu aktivnější babička.

Přemýšlela jste někdy, že byste práci změnila?

Abych byla upřímná, tak ani ne. I když byly někdy těžké doby, šla bych na zdravotní školu nejspíš znovu, i když je teď studium nastavené tak zvláštně. Práce s lidmi mě naplňovala, v podstatě naplňuje do dnes. Kdyby nenaplňovala, tak v nemocnici už nejsem. Já jsem vždycky měla takový pocit, že se musím o někoho postarat. Nemusím, ale chci. (smích)

Proč právě svatá Anna?

Dělala jsem zdravotní školu v Kyjově, původně jsem měla být dětskou sestrou, ale v roce 1969 zrovna neotevřeli tuto větev, takže jsme byly přeřazeny na všeobecnou. A ze svaté Anny přišla nabídka z interny, což se mi líbilo, chirurgii moc nemusím. Tak jsem sem nastoupila s tím, že se po roce dvou vrátím domů, ale nakonec jsem se ani po padesáti letech nevrátila.

Když srovnáte své začátky s pracovní náplní sestry teď, došlo k výrazným změnám?

Myslím, že velké plus je strava. Dřív jsme tahaly těžké várnice a jídlo pro pacienty porcovaly a zahřívaly, teď je tablet systém, značka ideál. To si myslím, že je velká úleva pro sestry. Jinak bych řekla, že je teď více takové odborné práce, pacienti jsou někdy komplikovaní, ať už to jsou dekubity, defekty… Je to náročnější. Tím ale nechci říct, že když jsem začínala, bylo to jednoduché. Naopak jsme například měly skleněné stříkačky, musely se vyvařovat jehly, ty byly kolikrát ucpané, tupé, někdy se vůbec nedala pacientovi nabrat krev, praskaly zkumavky a podobně. Nebyl ale takový obrat pacientů, teď se všichni snaží hospitalizaci maximálně zkracovat, pacienta co nejdříve mobilizovat a dostat zpátky do běžného života.

Máte nějakou vzpomínku, která vás v pracovním životě silně zasáhla?

Velký šok pro mě byl první exitus. Ne že by si člověk neuvědomoval, že život je takový, že přijdeme a také odejdeme, ale tak úplně se na to připravit nejde. Odchodů mi bylo vždycky líto. No a pak naopak, silné byly také momenty, kdy se něco povedlo. Kdy za námi pacienti přišli po čase na kontrolu nebo jen pozdravit a viděli jsme, že se jim daří. To mě tak nějak drželo, nebyl to jen kolektiv, ale i vděční pacienti.

Dala byste kolegyním nějakou radu, jak si tu lásku k povolání udržet?

Já bych jim všem přála, aby měli štěstí na dobrý kolektiv, dobré staniční sestry, o které se mohou opřít. Ve zdravotnictví to je vždycky týmová práce, to je alespoň můj názor.

Půl století sestřičkou: Pořád mám pacienty ráda

Magdalena Sedláčková vlevo.


Pavla Musilová – II. interní klinika FNUSA a LF MU
Nástup: 18. 8. 1976

Vzpomínáte si na svůj první pracovní den u sv. Anny? Jak probíhal?

Nastupovala jsem do práce den po svých narozeninách, a tak kam jsem přišla, ať to bylo k hlavní sestře, vrchní nebo na personální, všude mně prvně pogratulovali a v uvolněném duchu se vedly přijímací pohovory. To bylo důležité, neb v roce 1976 se propadl chodník před nemocnicí a tou tragédií nás každý strašil, že tu mizí ženské pod zem.

Když srovnáte své začátky v nemocnici se současností, změnila se v něčem práce zdravotní sestry?

Práce zdravotní sestry se změnila v tom, že máme spoustu pomůcek, o kterých se nám v začátcích ani nesnilo. Např. ranní odběry na interním oddělení – odebrala jste několik zkumavek tupou kovovou jehlou a při cestě do laboratoře se vám stojánek zvrhnul a skleněné zkumavky se rozbily. To bylo na mašli. K tomu měly starší a zkušenější kolegyně peprné poznámky… Ale pamatuji si, že naopak k dobrému zvyku patřilo při noční směně se jít představit na protější oddělení. Kdyby bylo potřeba, tak jsme si byly oporou. A potřeba byla mnohokrát, to už se dnes asi nedělá. Bylo více fyzické práce, ale méně papírů, víc jsme si musely pamatovat, ať jméno, diagnózu nebo léky.

Proč jste se rozhodla stát zdravotní sestrou? Volila byste tak znovu?

Práce mě ještě pořád naplňuje, jinak bych tu nebyla, ale je pravda, že pracuji na dialýze a ta se liší od standardu. Rozhodla bych se stejně, uspokojuje mě, že mohu o něčem rozhodovat, ale přitom jsem podřízená, takže míra zodpovědnosti je snesitelná.

Dala byste mladším kolegyním nějakou radu, jak si k povolání udržet pozitivní vztah?

Ze všeho nejvíc zaleží na kolektivu. Práce může být mraky a zvládne se, ale když chybí porozumění, tolerance a vstřícnost, tak se pracuje špatně. A to já jsem měla a taky jsem vytvářela a nekazila. Důležitý je humor! Měla jsem a mám spoustu koníčků, ať to dříve byly ruční práce, kultura, divadlo, nebo hlavně četba. Pomocí těchto znalostí poučuji a rozdávám někdy i nevyžádané rady. A tak to tady táhnu už 46 let s přetržkou 5 let mateřské.

Krátce: pořád se o někoho starám, prvně o mladší sourozence, pak o nemocnou kolegyni, pak jsem si vzala nevidomého manžela, pak jsem měla v 36 a 39 letech dvě děti, také se starám o naše pacienty, kteří sem dlouhodobě chodí – máme s nimi úplně jiný vztah než na odděleních.


Marie Šplíchalová – I. neurologická klinika FNUSA a LF MU
Nástup: 1. 8. 1976

Vzpomínáte si na svůj první pracovní den u sv. Anny? Jak probíhal?

Na oddělení 83 dětské neurologie jsme nastoupily čtyři spolužačky, takže nám to připomínalo hodiny ošetřovatelské péče na zdravotnické škole. Staniční sestra s námi měla trpělivost, proto jsme se cítily dobře. Byl to pěkný začátek.

Oddělení 83 krátce po nástupu Marie Šplíchalové

Když srovnáte své začátky v nemocnici se současností, změnila se v něčem práce zdravotní sestry?

Práce zdravotní sestry je v základu pořád stejná. S postupem času přibyly modernější pomůcky, což usnadňuje práci, na druhou stranu je ale více administrativy.

V neurologické ambulanci po nástupu z mateřské dovolené

Proč jste se rozhodla stát zdravotní sestrou? Volila byste tak znovu?

Líbilo se mi povolání dětské zdravotní sestry a práce mě uspokojovala. Ano, rozhodla bych se tak znovu.

Dala byste mladším kolegyním nějakou radu, jak si k povolání udržet pozitivní vztah?

Nenosit pokud možno pracovní problémy z práce domů. V práci si vytvořit priority a méně důležité věci řešit později, hodně napomáhá i dobrý pracovní kolektiv. Doma je dobré mít pohodové zázemí a hlavně si najít koníčka, který Vás pozitivně naladí.


Eliška Koláčková – Ústav klinické imunologie a alergologie
Nástup: 1. 8. 1976

Práce zdravotní sestry je sice velmi náročná, ale také nesmírně krásná a zajímavá. Odměnou je pro člověka hlavně vděčnost, kterou mu pacienti vyjádří. Určitě bych tedy neměnila. Za svůj profesní život jsem poznala i lékaře a spolupracovníky, kterých si stále velmi vážím, i když mnozí už dnes nejsou mezi námi. S mnohými jsem dodnes v kontaktu. Musím ale zmínit, že v současnosti se pracovní vztahy velmi změnily, neboť chybí pokora a využívání zkušeností starších a zkušenějších kolegů.

Po maturitě jsem pracovala 19 let na oddělení ARO až do roku 1995, kdy jsem přešla na ambulanci ÚKIA, kde pracuji dodnes. Intenzivní medicína byla vždycky můj sen. Zajímaly mě diagnózy, léčba a následná prognóza pacientů.

Při práci s lidmi je důležitá hlavně empatie, schopnost vcítit se, a také trpělivost. Od pacientů jsem se také mnohé naučila. Mnozí se potřebovali vypovídat a předali mi během mé práce řadu cenných rad a zkušeností. Mnohokrát na mě vyšla také služba na Štědrý den. Snažila jsem se, aby hlavně nebyli smutní. Mnohdy se mi to až tolik nedařilo, protože je přepadly vzpomínky a melancholická nálada.

Pro toto povolání by měl mít člověk samozřejmě určité vlohy. Žádné peníze nevykompenzují to, co je nutné pro tuto práci obětovat. Povolání zdravotní sestry může vykonávat každý, kdo se dokáže obětovat pro druhé. Musí umět také komunikovat s lidmi a neošklivit si činnosti, které jsou s povoláním sestry spojené. Například přebalování pacientů. Nejsmutnější okamžiky jsem zažila vždy, když mně nadobro odešel nějaký pacient. Smrt je vždy bolestná. Pokud jsem se o pacienta starala dlouhou dobu a dobře ho poznala, těžce jsem jeho odchod nesla. I s tím se musí v tomto povolání počítat. Takový je koloběh života, jedni se narodí a druzí zemřou.

Nicméně je příjemné ten život i žít a udělat si čas i na sebe. Tohle povolání nejde dělat jen pro peníze. To, co tomu totiž obětujete, je penězi nevyčíslitelné. Je to práce k nezaplacení.


Bronislava Horňáková (I. NK)
Nástup: 15. 7. 1975

Vzpomínáte si na svůj první pracovní den u sv. Anny? Jak probíhal?

První den byl plný očekávání a trochu také obav, abych všechno dobře zvládla. Začínala jsem tu po škole na I. interně a vše dobře dopadlo i díky skvělému přístupu kolegyň.

Když srovnáte své začátky v nemocnici se současností, změnila se v něčem práce zdravotní sestry?

Je rozdíl ve změně některých postupů, pomůcek, spousta různých vyšetření. Přibylo také dokumentace a papírování. Navýšily se i počty pacientů.

Proč jste se rozhodla stát zdravotní sestrou? Volila byste tak znovu?

Ráda pomáhám potřebným lidem. Člověk má z toho dobrý pocit, že je užitečný. Myslím, že bych se tak rozhodla znovu.

Dala byste mladším kolegyním nějakou radu, jak si k povolání udržet pozitivní vztah?

Hlavně nenosit si práci domů a najít si vhodného koníčka, který dodá adrenalin a zbaví špatné nálady, je to také prevence vyhoření. Důležité je mít doma dobré zázemí. Nesnažit se být perfektní, některé věci snesou odklad. Rozlišit priority. Dnes mají mladí více ocenění, peněz, různé benefity, které za nás nebyly.