,

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně restartovala program robotické chirurgie

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla jedním z prvních pracovišť provozujících robotickou chirurgii v rámci České republiky. Díky nákupu moderního robotického operačního systému Da Vinci Xi v loňském roce se robotický program v nemocnici opět obnovil a lékaři mají na svém kontě již několik stovek operací. Dnes v přímém přenosu z operačního sálu před zraky novinářů odstranili nádor ledviny, jeden z častých výkonů prováděných touto metodou.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se v roce 2005 stala společně s Nemocnicí na Homolce účastníkem pilotního projektu robotické chirurgie v České republice. Po nezbytném proškolení týmu operatérů proběhla první operace v květnu roku 2006, od té doby se do roku 2013 uskutečnilo bezmála šest set operací.

Nákup nejmodernějšího systému dostupného na evropském trhu – Da Vinci Xi – znamená obnovení robotického operativy na nejvyšší úrovni. Přináší řadu výhod pro pacienty i lékaře, umožňuje mimořádně přesnou chirurgickou práci, čímž snižuje riziko chyb a poškození okolních tkání, například v důsledku třesu rukou. Výrazně k tomu přispívá také 3D zobrazení operačního pole, které lékařům usnadňuje orientaci v operované oblasti. Díky flexibilním robotickým nástrojům se navíc chirurgové snadněji dostanou i k obtížně přístupným místům.

Pro pacienta tato metoda znamená nižší riziko infekcí a krvácení, rychlejší a snazší rekonvalescenci a zároveň menší jizvy. „Díky této modernizaci můžeme pacientům naší fakultní nemocnice nabízet lepší a funkčnější výsledky při kratší hospitalizaci, tedy rychlejší návrat do plnohodnotného života. Efektivnější způsob léčby je výhodný také pro provoz nemocnice,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák. Využití robotického operačního systému totiž umožňuje například nižší vytížení personálu – zatímco u klasické nebo laparoskopické operace je potřeba tří chirurgů, s robotem mohou operovat už dva lékaři.

Tak tomu bylo také v případě dnešní operace, kterou bylo díky moderní technologii možné v přímém přenosu sledovat v přednáškovém sálu nemocnice. „Hlavní operatér ovládá operační konzoli, tedy sedí vpovzdálí a operační ramena robota řídí virtuálně pomocí joysticků a pedálů. U pacienta potom po celou dobu výkonu stojí chirurg asistent, který dohlíží na průběh operace a pomocí asistentského portu operujícímu lékaři pomáhá například s odběrem odoperované tkáně, odsáváním krve, čištěním kamery a podobně,“ popsal urolog MUDr. Igor Dolan, Ph.D., který celý výkon pro přihlížející v přednáškovém sále komentoval. Šlo o operaci, při které byl pacientce odstraněn šestadvacetimilimetrový nádor ledviny. Chirurgové mohli díky moderní technologii odstranit co nejmenší část orgánu, tedy pouze tumor a nejbližší tkáň. To, zda byl nádor odstraněn kompletně, potvrdí histologie.

V současné době je robotický operační systém ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně využíván nejvíce právě pro onkologické urologické operace, dále pro chirurgické operace v oblasti pánve a břicha. V plánu je také rozšíření robotické chirurgie pro operativní léčbu refluxních onemocnění a brániční kýly a také gynekologická jednodenní chirurgie.

MUDr. Igor Dolan, Ph.D., který operaci komentoval přihlížejícím v přednáškovém sále, spolu s operujícím chirurgem prim. MUDr. Petrem Filipenským, Ph.D., a asistujícím chirurgem MUDr. Filipem Gistlem.

 

,

Zrekonstruovaná Stomatologická klinika rozšiřuje provoz a modernizuje metody

Prostory Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prošly rekonstrukcí, která přispěla nejen ke zvýšení komfortu pacientů, ale především umožnila další rozvoj pracoviště. Vedení kliniky se zaměřilo na modernizaci metod v oblasti zubní protetiky a v obnovených prostorách plánuje otevřít také nové lůžkové oddělení pro dospávaní po složitých zákrocích v celkové anestezii. Do budoucna díky tomu stomatologové ošetří více pacientů a nabídnou kratší čekací doby.

„Zákroky v celkové anestezii provádíme převážně u dětských pacientů, osob s autismem nebo hendikepovaných, pro které by podstoupení chirurgické nebo i konzervační péče při plném vědomí bylo nežádoucím způsobem stresující,“ komentuje primář stomatologické kliniky MDDr. Jan Cahlík. Dřívější termíny ošetření ale ocení i dospělí pacienti, kteří čekají na náročné zákroky dentoalveolární chirurgie, jako jsou například komplikované extrakce zubů moudrosti, ošetření čelistních cyst a další výkony, vyžadující celkovou anestezii. Nové dospávací pokoje klinika plánuje otevřít na jaře roku 2025.

Kromě modernizace samotných prostor se klinika zaměřila také na inovaci přístrojového vybavení, konkrétně pro zubní implantologii. Komplexní řešení v oblasti umělých náhrad sice pracoviště poskytuje dlouhodobě, nově však na pacienty čeká digitální plánování a navigované implantování. „Díky těmto moderním metodám můžeme digitálně navrhnout a virtuálně zobrazit nový chrup pacienta ještě před samotným zákrokem. Implantační šablony pak umožní zavedení implantátů do přesných, předem navržených pozic. Pro pacienta to znamená nejen funkčnější, ale i estetičtější výsledek,“ vysvětluje Cahlík. Postup je také mnohem méně invazivní, a tedy pacientovi přináší rychlejší hojení a menším diskomfort.

Proteticko-implantologický tým nově doplnil specialista MDDr. Petr Caha, který se zaměřuje na komplexnější případy. Klinika rovněž poskytuje implantologické konzultace pro pacienty, jejichž zdravotní stav nebo specifické potřeby znemožňují ošetření v běžné privátní praxi.

Bariatrie je více než jen chirurgie. Na cestě za novým životem pacientům pomáhá i psycholog

Bariatrická chirurgie představuje jednu z možností léčby obezity. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně program ale není jen o operačním sále a šití – klíčem k úspěchu je komplexní příprava a podpora pacientů, kterou zajišťuje celý tým odborníků, a to včetně psychologů. Ti hrají zásadní roli nejen před operací, ale také během pooperačního období, kdy klienti čelí řadě výzev. „Operace sama o sobě situaci nevyřeší. Snažíme se, aby pacienti pochopili, že oni sami musí být aktivními tvůrci změny. Naším úkolem je pochopit jejich vztah k jídlu a pomoci jim s nastavením udržitelné formy životního stylu,“ vysvětluje psycholožka týmu Mgr. Judita Konečná.

Obezita je dlouhodobé, chronické onemocnění, a tudíž přináší i dlouhodobou psychickou zátěž. Bariatrická operace znamená pro člověka výraznou a často rychlou změnu, proto je třeba se na ni především dobře připravit. „Právě tam můžeme jako psychologové pomoci, jednak s nastavením udržitelné formy životního stylu, a jednak se zmapováním možných rizik, která by mohla přijít po operaci,“ vysvětluje psycholožka. Zároveň má pacient prostor probrat své obavy, očekávání, ale třeba také strach, který i přes jeho jistotu v rozhodnutí často přichází.

Hlavní motivací pro vyhledání odborné pomoci bývá u obézních pacientů podle Konečné zdraví. Přicházejí zpravidla v momentě, kdy je jim diagnostikován například prediabetes či diabetes, hypertenze, nebo začínají pociťovat problémy s hybností. Roli hraje i estetický aspekt a touha cítit se ve vlastním těle lépe.

Problémem jsou mnohdy nerealistická očekávání, která pacienti od operace mohou mít. I z tohoto důvodu pořádá bariatrický tým Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Bari-klub, pravidelná setkání minulých i budoucích pacientů, kteří mohou navzájem sdílet své zkušenosti a za přítomnosti lékařů, nutričních terapeutů i psychologů případně zkorigovat svou představu.

Psycholog je přesto k dispozici i po operaci, připravený být nápomocen kdykoliv, když přijde výzva, kterou pacient nečekal anebo očekával, že ji hravě zvládne. Mohou to být například výzvy v podobě sociálního kontaktu a změnách ve vztazích. „Pacienti často řeší, zda a jak mluvit o operaci se svými blízkými. Anebo skutečnost, že jídlo už není takové „téma“, odkryje jiná bolavá témata z jejich života. Někdy ale také redukce nejde podle očekávání,“ komentuje Konečná, která si klienty po bariatrii zve na pravidelné schůzky: „Myslím si, že naší největší výhodou je vztah, který s pacienty navazujeme. Zakládáme si na tom, aby se u nás pacienti cítili bezpečně a nebáli se sdílet ani to, když se nedaří. Naopak.“

A univerzální recept na vůli udržet si nový životní styl? „Neexistuje. To, že motivace začne uvadat, se stává a stávat bude. Je normální, že se nám občas do něčeho nechce, nebo jsou objektivní okolnosti, které nám v tom brání. Pracujeme tedy spíš s tím, jak takové rizikové situace vychytat, aby nevyústily v to, že se člověk zacyklí v pocitech selhání a na cestu za změnou už se nevrátí.“

Základní indikací pro bariatrickou operaci je obezita III. stupně a metabolický syndrom. V rámci doporučení k zákroku je důležitá spolupráce s diabetologem, praktickým lékařem a kardiologem. V případě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně komplexní péči o pacienty s obezitou zajišťuje ambulance Kardiovize při II. interní klinice, která také k bariatrickému zákroku odesílá.

,

FNUSA zlepšuje následnou péči. Doléčovací a rehabilitační oddělení inovuje za více než 31 milionů korun

Následná péče ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zvyšuje svou úroveň. Díky dotaci z programu Evropské unie mohlo Doléčovací a rehabilitační oddělení, kterým ročně projde tisícovka pacientů, modernizovat přístrojové vybavení, zvýšit dostupnost péče pro nemocné se specifickými potřebami nebo zavést nové, moderní léčebné postupy.

Doléčovací a rehabilitační oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně disponuje 115 lůžky následné rehabilitační péče, která jsou obsazována nejen pacienty z klinik a oddělení FNUSA, ale také dalších zdravotnických zařízení převážně Jihomoravského kraje. Jde o jedno z nejvýznamnějších pracovišť tohoto typu v regionu. Investice do zvýšení kvality a rozšíření spektra služeb v rámci poskytování následné lůžkové zdravotní péče je tak přínosem pro celou Moravu.

Oddělení sídlí na detašované adrese v Novém Lískovci, kde bylo v rámci evropského projektu zrevitalizováno také okolí budovy. Různorodý terén pro nácvik chůze stavebníci doplnili cvičebními stroji nebo senzomotorickým chodníkem. „Pacienti možnost venkovního cvičení vítají, a to nejen v rámci oficiální rehabilitace. V teplejších měsících se opravené prostranství před naším pracovištěm stalo častým cílem individuálních vycházek zejména u motivovanějších pacientů,“ komentuje primářka oddělení MUDr. Marcela Nováková.

Dalšími úpravami prošel výtah nebo vstup do budovy, kde byly dveře vyměněny za automatické. Pracoviště se tak stalo mnohem přístupnější pro nechodící či špatně chodící pacienty. Aktuálně na oddělení dělníci budují nové toalety pro vozíčkáře a místnosti pro individuální terapii.

Nejen s tou pomáhá personálu vloni pořízené vybavení, například přístroj pro robotické cvičení LUNA EMG, který využívá reaktivní elektromyografie k tréninku senzomotorického kortexu. „Díky přístroji můžeme u pacientů s neurologickým onemocněním, po úrazu nebo dlouhém pobytu na lůžku zlepšovat rozsah pohybu končetin, svalovou sílu a nacvičovat správné pohybové stereotypy,“ vysvětluje vrchní sestra Helena Šlesárová.

Efektivnější péči pro rychlejší návrat pacientů zpět do života umožňují také nové motomedy pro cvičení svalstva horních a dolních končetin nebo přístroje Omni Hi 5 a Walk Aide pro funkční elektrostimulaci svalstva u pacientů s poruchou centrálního nervového systému. Rehabilitace díky projektu získala přístroje pro fototerapii – vysokovýkonný laser a biostimulační 3D lampy. Tyto technologie mají širokospektré využití, od úlevy od bolestivých stavů přes léčbu zánětů až po špatně se hojících ran. Kromě přístrojů bylo oddělení vybaveno také novými pomůckami pro zkvalitnění a usnadnění péče, například kardiokřesly, invalidními vozíky, režony na výdej stravy a podobně.

Projekt „Zvýšení kvality následné zdravotní péče ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně“, reg. č. CZ.06.04.03/00/22_032/0002220, byl zahájen v červenci 2023 a je spolufinancován Evropskou unií.

,

Fakultní nemocnice u sv. Anny zvítězila v soutěži o nejlepší EPC projekt

Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) vyhlásila nejlepší připravované EPC projekty roku 2024. Ve čtrnáctém ročníku se na prvním místě umístila Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která je doposud největší investicí do tohoto typu projektu v historii České republiky. Díky modernizaci dosáhne ročních úspor více než 50 milionů korun. Třetí místo pak obsadila další jihomoravská instituce – město Hodonín, které ušetří 11 milionů korun ročně.

Cenu spolu s ředitelem Asociace poskytovatelů energetických služeb Radimem Kohoutkem předával i ministr Lukáš Vlček. „Úspory energií snižují výdaje domácností a firem, posilují naši energetickou bezpečnost a zlepšují vnitřní prostředí budov. Právě pro budovy plné technologií je metoda EPC, která garantuje správné nastavení systému a budoucích úspor, ideálním řešením. Oceněným gratuluji a děkuji za jejich snahu zlepšovat kvalitu budov v Česku, měl jsem dnes příležitost vidět skvělé projekty,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „My už v této oblasti nyní například připravujeme komplexní strategii renovací budov, která detailně zmapuje data o budovách a potenciál úspor fondů budov. Vládě ji předložíme do konce tohoto roku.“

Odborná porota posuzovala u každého z projektů několik faktorů. Od objemu investic přes cenu úspor až k celkovému konceptu. Všechny projekty jsou něčím specifické a každý z nich skvěle ukazuje, jak správně modernizovat budovy a snižovat jejich energetickou náročnost.

„Jihomoravský kraj je vedle Pardubického a Středočeského dalším z územně správních celků, v němž se využívá metoda EPC opakovaně. Z Fakultní nemocnice u sv. Anny a z města Hodonín si mohou brát inspiraci další nemocnice a města, která EPC ještě nezkusila,” říká Radim Kohoutek, výkonný ředitel Asociace poskytovatelů energetických služeb.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zaujala porotu svým komplexním projektem modernizace energetického hospodářství, který zahrnuje 19 objektů. Díky investici ve výši 963 milionů korun nemocnice dosáhne předpokládaných ročních úspor 50,7 milionu korun. Díky realizaci EPC projektu dojde k minimální roční úspoře 11 561 MWh tepelné energie a 1 518 MWh elektrické energie.

„Snížit spotřebu energie byl pro nás zásadní úkol. Nemocnice jsou energeticky velmi náročné a každá šance na modernizaci a úspory pro nás může být ekonomicky důležitá. V našem případě to znamenalo stavební i technologická opatření. Zateplili jsme skoro 15 000 m² fasád a vyměnili téměř 600 oken. Instalovali jsme fotovoltaické elektrárny a nové účinné parní zdroje. To je jen malý výčet toho, co projekt obsahuje, je to opravdu komplexní řešení, které nám pomohlo vyřešit řadu výzev,“ říká Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Za druhý nejlepší projekt se zaručenou úsporou za rok 2024 bylo porotou oceněno Statutární město Liberec, které bude projektem EPC modernizovat 36 městských budov. Investice do projektu dosáhne 590 milionů korun a očekávané roční úspory činí 12,5 milionu korun.

Udělování cen bylo součástí konference Energetický management pro města a obce, která se koná již řadu let v Praze.

EPC (Energy Performance Contracting) je celosvětově zavedené označení pro Energetické služby se zárukou úspor. Jednou z jejich výhod je, že stát, kraje, obce či firmy mohou realizovat energeticky úsporná opatření s nulovými počátečními investicemi a splácet je až z budoucích garantovaných úspor. Projekt ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně realizuje sdružení firem Amper Savings a ENETIQA.

FNUSA zakazuje návštěvy

Vzhledem k současné situaci s počínající chřipkovou epidemií Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přistupuje k zákazu návštěv na lůžkových odděleních. Opatření přijaté za účelem ochrany pacientů platí od úterý 21. ledna 2025 až do odvolání.

Výjimky je možné udělit v terminálních stavech po předchozí domluvě se zdravotnickým personálem. U lůžka můžou být v těchto případech dvě osoby po dobu 30 minut. Prosíme návštěvníky, aby dbali také zvýšeného hygienického režimu a respektovali pokyny zdravotníků. Samozřejmostí je v tomto případě respirátor třídy FFP2.

FNUSA je součástí nového screeningového programu pro časný záchyt výdutě břišní aorty

V České republice od prvního ledna odstartoval nový pilotní program zaměřený na screening výdutě břišní aorty. Jeho cílem je nejen časný záchyt tohoto závažného onemocnění a záchrana životů, ale také sběr klíčových dat, která zpřesní zdravotnické statistiky. O řadě případů v České republice totiž zatím není dostatek informací. Nový screeningový program je určen mužům ve věku od 65 do 67 let a zapojit se do něj je možné přes ošetřujícího praktického lékaře.

Význam screeningu pro časný záchyt výdutě břišní aorty

„Screeningové programy jsou klíčovým nástrojem, jak můžeme včas zachytit vážná onemocnění a zachraňovat lidské životy. Pilotní program časného záchytu výdutě břišní aorty je dalším důležitým krokem v prevenci onemocnění, které mnohdy zůstává neodhalené až do kritického momentu,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Věřím, že díky této iniciativě nejen zvýšíme povědomí o tomto riziku, ale především pomůžeme stovkám mužů ročně předejít závažným komplikacím či smrti,“ dodal.

Podle statistik výduť břišní aorty může postihovat až dvě procenta mužů starších 65 let. V Česku by tak mohlo jít o tisíce pacientů, jejichž životy lze díky screeningu zachránit. Modely ukazují, že zaběhnutý preventivní program může předejít až 100 úmrtím na toto onemocnění každý rok.

Screeningový program vychází z mezinárodních doporučení Evropské společnosti pro cévní chirurgii a v současnosti probíhá například ve Spojeném království či Švédsku. „Vstupní branou do programu jsou praktičtí lékaři, kteří pacienty referují k radiologům či angiologickým (cévním) specialistům. V případě, že je u pacienta nalezena výduť, zapojují se také cévní chirurgové a intervenční radiologové,“ vysvětlil Martin Köcher, předseda České společnosti intervenční radiologie ČLS JEP a předseda Komise screeningového programu.

V roce 2021 podstoupilo preventivní nebo akutní zákrok na břišní aortě téměř 600 pacientů. Díky screeningu se očekává snížení počtu akutních případů, což nejen zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu, ale také šetří zdravotnické zdroje.

Skryté riziko

Výduť břišní aorty (aneuryzma abdominální aorty) vzniká oslabením stěny největší tepny v těle. Postupné rozšiřování (vydouvání) oslabeného místa může vést až k prasknutí, což způsobuje masivní vnitřní krvácení. V této fázi jsou příznaky jako prudká bolest a kolaps už často fatální.

„Ultrazvukové vyšetření, které je rychlé, bezbolestné a trvá méně než 15 minut, dokáže nemoc odhalit včas. Díky tomu můžeme předejít závažným komplikacím a zjistit, zda pacient nemá tuto ‚tikající bombu‘ v břiše,“ uvedla Debora Karetová, předsedkyně České angiologické společnosti ČLS JEP.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Výduť břišní aorty postihuje především lidí starší 60 let, přičemž muži jsou ohroženi čtyřikrát častěji než ženy. Kouření, vysoký krevní tlak, ateroskleróza a výskyt onemocnění v rodině riziko ještě zvyšují.

Pilotní program se proto zaměřuje na muže ve věku 65 až 67 let, kteří tvoří nejrizikovější skupinu pacientů. Ročně by screeningový program mohly využít desítky tisíc mužů.

„K dnešnímu dni máme akreditováno 183 pracovišť napříč všemi kraji ČR a toto číslo průběžně roste. Díky tomu bude toto vyšetření pro všechny muže, na které je tento program cílen, velmi dobře dostupné,“ uvedl Miloslav Roček, předseda České radiologické společnosti ČLS JEP.

Jak screening probíhá?

„Screening začíná u praktického lékaře, který pacienta odešle na ultrazvukové vyšetření do akreditovaného radiologického nebo angiologického (cévního) pracoviště. Na základě výsledku ultrazvukového vyšetření praktický lékař rozhodne o dalším postupu. V případě nálezu rizika odešle pacienta do kardiovaskulárního centra. Zde se rozhoduje, zda bude pacient nadále sledován, nebo léčen léky či operačně,“ uvedl Petr Šubrt ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Menší výdutě lze často řešit konzervativně, tedy pouhým sledováním a ovlivněním působení rizikových faktorů jako je špatná životospráva či kouření, ale také například podáváním léků. Pokud se však výduť zvětšuje, přichází na řadu intervenční léčba. „V Česku je standardem jak klasická operace, tak i endovaskulární terapie, která spočívá v méně invazivním přístupu přes tříselnou tepnu. Obě metody se doplňují a pracoviště by měla nabízet léčbu šitou na míru pacientovi,“ uvádí Jiří Moláček, předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP.

Pilotní program jako příslib budoucnosti

Pilotní fáze programu potrvá 5 let. V tomto období se zhodnotí jeho přínosy a efektivita. Na přípravě tohoto programu se kromě Ministerstva zdravotnictví ČR, Národního screeningového centra a zdravotních pojišťoven podílela řada odborných společností. „Věříme, že screening zachrání mnoho životů a výrazně sníží závažné zdravotní dopady tohoto onemocnění,“ dodává Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.

Více informací o programu ZDE.

 

,

ORL a oční pohotovostní službu FNUSA letos poskytuje v druhé polovině měsíce

Pohotovostní službu pro Brňany tradičně zajišťuje Úrazová nemocnice v Brně, která však poskytuje ošetření pouze v oblastech praktického lékařství a stomatologie. Náhle vzniklé akutní oční nebo ORL potíže řeší lékaři ve fakultních nemocnicích. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v roce 2025 službu pokrývá od 16. do 31. dne v měsíci, první jeho část má na starosti Fakultní nemocnice Brno.

Obě pohotovostní služby provozované Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, tedy oční i ORL, jsou určeny pouze pacientům starším osmnácti let. Děti jsou v případě akutní potřeby ošetřeny v Dětské nemocnici.

Účelem pohotovosti je zajistit lékařskou péči mimo běžnou ordinační dobu, tedy o víkendech, svátcích a ve všední dny v odpoledních a nočních hodinách. V případě Oddělení nemocí očních a optometrie to znamená od 15 do 7 hodin a v případě Kliniky ORL v čase 15:30–7:00.

„Vyšetření a ošetření v rámci pohotovostní služby je na Oddělení nemocí očních a optometrie určeno pro případy akutních očních potíží, vzniklých náhle a trvajících maximálně 24–48 hodin od nástupu prvních příznaků. Jedná se zejména o poúrazové stavy, zánětlivé projevy provázené červeným okem, náhlý vznik bolesti oka nebo akutní pokles či ztrátu zrakové ostrosti,“ upozorňuje primářka oddělení MUDr. Hana Došková, Ph.D., a doplňuje, že v případě potíží trvajících delší dobu by měli pacienti navštívit nejprve ambulanci svého spádového očního lékaře ve standardní ordinační době.

Neodkladnost řešení zdravotních potíží je předpokladem také pro využití pohotovostní služby Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku. „Lékaři jsou v rámci pohotovosti k dispozici pro pacienty s akutními problémy a onemocněními v ORL oblasti, kteří jsou k vyšetření a léčbě indikováni a přivezeni RZP, jiným zdravotnickým zařízením nedisponujícím naší odborností, nebo jsou odesláni se žádankou na ORL na základě vyšetření na všeobecné pohotovosti, v rámci regionu nejčastěji v Úrazové nemocnici,“ doplňuje primářka ORL kliniky MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D.

1.– 15. dne v měsíci odborné pohotovostní služby v oblasti ORL a oftalmologie zajišťují ORL oddělení a Oční klinika Fakultní nemocnice Brno.

,

Heliport Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je po rekonstrukci znovu v provozu

Na střeše pavilonu O1 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně opět přistávají vrtulníky zdravotnické záchranné služby. Heliport nemocnice zprovoznila po půlroční odstávce, za kterou stála plánovaná rekonstrukce. Důvodem rozsáhlých úprav bylo především vybudování osvětlení, díky kterému mohou helikoptéry nově přistávat i v noci.

V rámci rekonstrukce zahájené koncem srpna stavebníci nainstalovali nejen nové osvětlení přistávací plochy, ale také záchytný systém a únikové schodiště, které umožní v případě nutnosti evakuaci. Pod samotný povrch heliportu pak zabudovali vytápění pro snadnější údržbu během zimních měsíců. „Vytápění heliportu jde ruku v ruce s tím, že přecházíme do nepřetržitého režimu, tedy chceme záchranným zdravotním složkám umožnit přistávat v kteroukoliv denní dobu a za jakéhokoliv počasí,“ komentuje provozní náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Tomáš Hladík s tím, že doposud sníh odklízeli pracovníci nemocnice manuálně. Automatické vyhřívání tak zajistí operativnější dostupnost heliportu.

Modernizace přistávací plochy pro vrtulníky nemocnici stála šestnáct milionů korun a je součástí velkého projektu nového urgentního příjmu, který bude centrálně přijímat akutní pacienty mířící do FNUSA, a to právě i ty nejzávažnější případy transportované letecky. „Investice do heliportu pomůže nejen s efektivitou práce záchranných složek Jihomoravského kraje, ale především může zachraňovat životy kriticky ohrožených pacientů. Zároveň jde o klíčovou součást právě budovaného urgentu, který zjednoduší a zpřehlední celou infrastrukturu naší fakultní nemocnice. Hotovo by mělo být na jaře,“ nastínil další plány ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Po dobu rekonstrukce vrtulníky přistávaly na Mendlově náměstí, odkud byli pacienti do nemocnice převáženi sanitkami. Zmodernizovaný heliport je znovu v provozu od 7. ledna 2025, na první vrtulník teprve čeká. Do areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dosednou záchranné helikoptéry průměrně 15–20krát v měsíci.

Při renovaci bylo vybudováno také nové únikové schodiště a záchytné sítě.

Elektricky vyhřívaná přistávací plocha umožní dosed helikoptér i v zimě v kteroukoliv hodinu.

Forbes ocenil nejlepší lékaře v Česku. FNUSA mezi nimi má své zástupce

V letošním žebříčku TOP 50 lékařů Česka podle časopisu Forbes se opět objevila jména spojená s naší fakultní nemocnicí. 
Gratulujeme prof. Petru Němcovi, vedoucímu revmatologovi II. interní kliniky FNUSA a LF MU, prof. Janu Martínkovi, primáři nového Gastroenterologického a hepatologického oddělení, a prof. Jakubu Hortovi, vedoucímu výzkumného týmu Dementia na Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA a LF MU.

prof. MUDr. Jan Martínek, Ph.D. 

Co na zařazení do seznamu nejuznávanějších expertů medicíny říkáte, potěšilo vás?

Samozřejmě, že mě zařazení do žebříčku potěšilo, nicméně jej nikterak nepřeceňuji. Výběr je z velké části subjektivní, neboť objektivní kritéria toho, kdo je dobrý či špatný lékař, nejsou, na rozdíl např. od sportu nebo při sestavování žebříčků milionářů. Jistě je mnoho lékařů, kteří jsou nadprůměrní, mimořádně kvalitní a v žebříčku se neobjevili. Na druhou stranu to, co dělám, má určitá specifika, některé procedury v zásadě dělám jako jeden z mála nebo dokonce jediný v naší zemi, takže zařazení do žebříčku nepokládám za nezasloužené. Vloni jsme například provedli endoskopickou myotomii u dosud nejmladšího pacienta v Česku – u 3,5leté slečny – neboť trpěla poruchou polykání. Výkon byl úspěšný. Jsem velmi rád, že program miniinvazivních operací jsme zahájili po mém příchodu i v naší fakultní nemocnici. A medicína, to není one man show, ale týmový práce, takže se na zahájení programu zde v Brně podílí velké množství kolegyň a kolegů, sester a dalších pracovníků. Za to bych rád všem poděkoval.

Jaká byla vaše cesta k medicíně, potažmo oboru? Byla gastroenterologie vaše jasná volba už při studiu LF, nebo jste se k ní dostal až později?

Od dětství jsem chtěl být lékařem, miloval jsem prostředí nemocnice, kam mě bral můj otec – kardiolog. Rád jsem sledoval seriály nebo filmy se zdravotnickou tématikou. Druhou volbou pak bylo herectví, na DAMU jsem ale nakonec studovat nešel. Ke gastroenterologii jsem se dostal tak trochu náhodou díky setkání s mým učitelem a později šéfem, dnes poslancem, profesorem Špičákem. Předtím jsem se jako student věnoval kardiologii, včetně experimentální, pracoval jsem na koronární jednotce a dovolím si tvrdit, že tento obor sleduji velmi podrobně a mám jej také rád. Ale gastroenterologie v soubě snoubí pestrost – mnoho orgánů, mnoho nemocí – a dále manuální dovednost – kdy endoskopicky se dnes již vlastně operuje. A tato kombinace s klinickou medicínou mě naplňuje.

prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Co na zařazení do seznamu nejuznávanějších expertů medicíny říkáte, potěšilo vás?

Samozřejmě nezastírám, že mě zařazení do takto elitní společnosti lékařů potěšilo. Vnímám ho jako ocenění nejen mojí práce, ale celého kolektivu lékařů a sester revmatologické ambulance II. interní kliniky. A proto i jim patří můj velký dík.

Jaká byla vaše cesta k medicíně, potažmo oboru? 

Známý britský autor sci-fi Arthur C. Clarke kdysi prohlásil: „Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.“ Moje cesta k revmatologii rozhodně nebyla přímočará. V průběhu studia na lékařské fakultě jsem o revmatologii, jako o své budoucí specializaci, rozhodně neuvažoval. Svou roli mohl sehrát i fakt, že v rámci pregraduálního studia je tomuto oboru věnován relativně malý prostor. Jednoho dne jsem se ale musel rozhodnout, a jak se ukazuje, svého rozhodnutí jsem nikdy nemusel litovat. Revmatologie je moderní, dynamický obor vnitřního lékařství, který v posledních letech zažívá přímo revoluci. Včasná a precizní diagnostika a moderní léčebné postupy vrací našim pacientům s revmatickým onemocněním naději na plnohodnotný kvalitní život. A to mě naplňuje.

prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D.

Mezi nejlepších 50 lékařů Česka pro rok 2025 byl časopisem Forbes zařazen také prof. Jakub Hort, neurolog, který působí mimo jiné i ve výzkumné skupině Dementia na Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA a LF MU.