Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nyní kromě krve odebírá také krevní plazmu. Dárci se mohou na plazmaferézy objednávat prozatím na tři termíny denně, a to vždy od pondělí do čtvrtka v 10, 11 a 12 hodin.

„Plazmaferéza je proces, při kterém se dárci odebere pouze krevní plazma, zatímco krvinky se vrátí zpět do krevního oběhu,“ popsala ve zkratce primářka Transfuzního oddělení FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. Výhodou je menší zátěž organismu, darovat plazmu tímto způsobem lze jednou za 14 dní. Na druhou stranu se dárci musí připravit na delší trvání odběru, na přístroji zvaném separátor si poleží 45 až 60 minut.

Podmínky darování plazmy jsou stejné jako pro dárce krve s rozdílem minimální váhy, která je v tomto případě stanovena na 60 kg. Zájemce musí také nejprve absolvovat bez komplikací alespoň jeden běžný odběr plné krve na daném pracovišti v posledních šesti měsících. Po odběru krve je do odběru plazmy nutné vyčkat měsíc.

Dárci krevní plazmy mají nárok na pracovní volno v den odběru, 3000 Kč odpočet ze základu daně, občerstvení po odběru v hodnotě 200 Kč a benefity od zdravotních pojišťoven a partnerů nemocnice. Zájemci se mohou hlásit na čísle 543 182 190, objednávkový kalendář je v přípravě.

 

V úterý 26. dubna 2022 byla za účasti ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, děkana Přírodovědecké fakulty MU prof. Mgr. Tomáše Kašparovského, Ph.D. a ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. podepsána Smlouva o spolupráci PřF MU a FNUSA-ICRC.

Po podepsání smlouvy s Lékařskou fakultou MU je to další krok k posílení spolupráce mezi Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a Masarykovou univerzitou v oblasti výzkumu. „Spolupráce s Masarykovou univerzitou patří dlouhodobě k mým prioritám. Nejde jen o formalizaci vzájemných vztahů, ale skutečné zefektivnění dlouhodobé spolupráce,“ dodal ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák.

Předmětem smlouvy je úprava podmínek spolupráce při provádění vědeckovýzkumné činnosti společnými výzkumnými skupinami FNUSA a PřF MU, jakož i výzkumnými skupinami, jež v budoucnu vzniknou. „Mám velkou radost, že po dlouhých, ale konstruktivních jednáních se nám podařilo dospět ke smlouvě, která je výhodná pro obě strany,“ uvedl děkan PřF MU Tomáš Kašparovský. „Mimo jiné jsme se s panem ředitelem dohodli na tom, že naši absolventi oborů Biochemie a Molekulární biologie a genetika by mohli v rámci spolupráce s nemocnicí získávat zajímavé pracovní nabídky.“ Profesorka Rektorová dodává: „Za formalizaci vztahů jsem moc ráda, smlouva navíc deklaruje společný vstup obou institucí do velkých strategických projektů. Dalším společným zájmem je podíl motivovaných vědců FNUSA-ICRC na pregraduální či postgraduální výuce na PřF MU, učitelské pozice se soutěží výběrovým řízením.“

Společných týmů PřF MU a FNUSA-ICRC je hned několik. Patří mezi ně výzkumná skupina Protein Engineering prof. Jiřího Damborského, který působí v rámci Loschmidtových laboratoří PřF MU, RECETOXu a FNUSA-ICRC. Dále se jedná o skupinu Medicinal Chemistry doc. Kamila Parucha a skupinu Laboratory Oncology Translational Research RNDr. Jana Škody.

 

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně slaví Čarodějnice už od středy 27. května. Pro dárce si při té příležitosti přichystalo bylinné a ovocné „lektvary“ od firmy AG Foods, rozdávat je bude do konce týdne. 

Zájemci se mohou registrovat přes online formulář na adrese to.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00). Kromě čajů značky Biogena na ně čekají standardní benefity, jako jsou den volna, sleva na dani, občerstvení v Bistru u sv. Anny, odměny od partnerů nemocnice a zdravotních pojišťoven.

Čarodějnický slet u sv. Anny

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně podepsala dohodu o spolupráci s Lékaři bez hranic, neziskovou organizací poskytující zdravotnickou a humanitární pomoc v konfliktních nebo jinak zasažených oblastech. Spolupráce zaměstnancům nemocnice v případě zájmu o účast na projektu usnadní výběrové řízení a následně i výjezd na samotné mise.

Na seznamovací seminář, při kterém zástupkyně organizace Lékaři bez hranic představily možnosti spolupráce, přišlo zhruba čtyřicet zájemců z řad lékařů i zdravotních sester. „Jsem dlouholetou dárkyní a o výjezdu jsem uvažovala už mnohokrát, aktuálně ale nejsem v rodinné situaci, která by to umožňovala,“ říká MUDr. Lenka Černohorská, Ph.D. „Pokud by se situace změnila, neváhala bych a přihlásila se,“ dodala vedoucí lékařka Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Nemocnice se spoluprací s Lékaři bez hranic zavazuje mimo jiné k poskytnutí pracovního volna pro účast na misích.

„Jsme rádi, že našim zaměstnancům můžeme ve spolupráci s Lékaři bez hranic nabídnout novou zkušenost a usnadnit jim cestu k tomu, aby se na pár měsíců podívali, jak to funguje jinde,“ zahájil seminář ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Kromě Dagmar Chmelíkové z HR české kanceláře Lékařů bez hranic, která zájemcům představila základní principy organizace a možnosti zapojení se do projektu, si posluchači vyslechli také porodní asistentku Adélu Pártlovou. Ta realisticky zprostředkovala zkušenosti ze svých tří misí.

Pandemie onemocnění COVID-19 jako vedlejší efekt způsobila, že se chřipka v populaci po dlouhé měsíce prakticky nevyskytovala. Testy schopné zachytit kromě covidu i další infekční agensy nyní ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně ukazují, že je onemocnění zpět.

Laboratoř Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU využívá od roku 2021 také multiplexní PCR testy, které umožňují prokázat v jedné reakci nejen SARS-CoV-2, ale i chřipku typů A a B a RS virus.

„Vloni jsme takto zachycovali jen SARS-CoV-2, kdežto letos se od března kromě tohoto viru, který samozřejmě stále dominuje, objevuje i chřipka typu A,“ upozorňuje přednosta Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. Zvýšený výskyt chřipky byl dle Národní referenční laboratoře pro chřipku a jiná respirační onemocnění zaznamenán v celém Česku.

„Může to být způsobeno například tím, že striktní protiepidemická opatření, jako byl lock down nebo nošení respirátorů, chránila v minulém roce dobře také před jinými respiračními onemocněními,“ vysvětluje prof. Růžička a dodává, že COVID-19 bylo navíc nové onemocnění, vůči kterému nefungovala kolektivní imunita, a jiná respirační onemocnění jím tak mohla být vytěsněna.

Za březen laboratoř Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU otestovala multiplexní PCR metodou celkem 581 vzorků, ze kterých bylo 196 (34 %) pozitivních na SARS-CoV-2 a 34 (6 %) pozitivních na chřipku typu A. „Na to, že i chřipky mohou mít fatální následky, by se nemělo zapomínat,“ upozorňuje prof. Filip Růžička s tím, že v nemocnici bylo za březen hospitalizováno 14 takto nemocných pacientů.

 

Dárci krve mohou od pondělí 11. dubna zavítat na „velikonoční koledu“ do odběrového centra Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Za 450 ml vzácné tekutiny si kromě dobrého pocitu z pomoci druhým vyslouží také tematickou čokoládovou nadílku. 

Zájemci se mohou registrovat přes online formulář na adrese to.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00). Kromě sladkého překvapení na ně čekají standardní benefity, jako jsou den volna, sleva na dani, občerstvení v Bistru u sv. Anny, odměny od partnerů nemocnice a zdravotních pojišťoven. Velikonoční akce bude trvat dva týdny, ukončena bude v pátek 22. dubna.

„Dárcovství je dobrovolné, bezpříspěvkové a primární motivací by vždy měl být dobrý pocit z pomoci druhým, rádi si ale naše dárce hýčkáme a snažíme se pro ně vymyslet alespoň jednou měsíčně něco navíc, čím jim můžeme poděkovat,“ říká primářka Transfuzního oddělení FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. „Jsme velmi vděční všem společnostem, které nám v této iniciativě vycházejí vstříc a poskytují nám pro dárce nejrůznější benefity,“ dodává.

Jarní darování krve u sv. Anny

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně udělila za rok 2021 pocty dvěma lékařům Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, a to prof. MUDr. Ivanu Rektorovi, CSc. a prof. MUDr. Jiřímu Vítovci, CSc. Oběma oceněným blahopřejeme.

Neurolog prof. Ivan Rektor obdržel Čestnou medaili ČLS JEP za výrazný přínos české a světové medicíně. Ocenění získal na návrh České neurologické společnosti, která je jednou z organizačních složek ČLS JEP. „Před třemi lety jsem byl jmenován čestným členem České lékařské komory, nečekal jsem další ocenění. Velmi si toho vážím,“ uvedl prof. Ivan Rektor, který diplom převzal na konci března při zahájení 34. českého a slovenského neurologického sjezdu v Olomouci.

Druhým oceněným je kardiolog prof. Jiří Vítovec, který se stal držitelem Čestného členství udělovaného za ČLS JEP Českou internistickou společností. „Členem jsem čtyřicet let, přes dvacet let pracuji ve výboru společnosti, velmi mě tedy toto ocenění za celoživotní přínos potěšilo,“ uvedl prof. Vítovec.

Česká lékařská společnost J. E. Purkyně je spolek sdružující lékaře, farmaceuty a další osoby pracující ve zdravotnictví a přidružených oborech, k červnu 2020 čítala více než 37 tisíc členů. Základem společnosti jsou autonomní oborová sdružení.

Očkovací centrum Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně omezuje od začátku dubna svůj provoz na tři dny v týdnu. Zájemci o vakcínu proti nemoci COVID-19 mohou nově do očkovacích ambulancí v Millenium Center na ulici Hybešova přicházet ve středu, čtvrtek a pátek v čase 7–14 hodin.

Na očkování je možné dorazit i bez předchozí registrace. V případě zájmu o konkrétní termín je nadále k dispozici centrální rezervační systém.

Zájemci si od začátku března mohou v očkovacím centru na adrese Hybešova 42 vybírat mezi třemi druhy vakcín – Nuvovaxid, Comirnaty (Pfizer/BioNTech) a Janssen (Johnson & Johnson). Na místo se dostanou autem, které je možné odstavit v přilehlém parkovacím domě, nebo městskou hromadnou dopravou (tram. 1, zastávka Hybešova). Pro imobilní pacienty je k dispozici parkování také přímo v atriu Millenia.

 

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně platí i po 1. dubnu možnost bezplatného PCR testování na COVID-19. Zdravotní pojišťovny budou účastníkům veřejného zdravotního pojištění přicházejícím k odběru vzorku do nemocnice proplácet i nadále jeden preventivní test v kalendářním měsíci. Hrazené zůstávají také testy, které indikuje lékař nebo hygienická stanice.

V souvislosti s poklesem testovaných osob Ministerstvo zdravotnictví ČR od začátku dubna omezilo síť bezplatných poskytovatelů provádějících odběry vzorků a samotné PCR testy pouze na ty se standardně uzavřenou smlouvou se zdravotními pojišťovnami. Ze sítě tak vypadnou některé soukromé laboratoře, které služby nabídnou už pouze samoplátcům.

„Nemocnice jako smluvní poskytovatel zdravotních služeb pokračuje ve stejném režimu jako doposud, některá odběrová místa ale už od 1. dubna musejí testy zpoplatnit,“ dodal vedoucí COVID odběrového centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Širůček. PCR test samoplátce vyjde na 853 korun.

 

Průměrná délka dožití za posledních 25 let vzrostla o osm let. Zareagovat na tento trend a přizpůsobit nemocniční péči stárnoucí populaci s vyšším výskytem chronických nevyléčitelných onemocnění si ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně vzal za cíl Konziliární tým geriatrické a paliativní péče pod vedením MUDr. Ladislava Kabelky, Ph.D. Za rok svého působení nemocnici nasměroval ke změnám v přístupu k takto nemocným a přiblížil ji k další metě – založení lůžkového geriatricko-paliativního oddělení.

„Pokud pacient trpí nevyléčitelným onemocněním, potřebuje trochu jinou, komplexnější péči, než jen tu medicínskou. V momentě, kdy už víme, že pacienta nevyléčíme, je naším hlavním cílem zajistit mu co nejvyšší kvalitu zbývajícího času, a to vždy samozřejmě v úzké spolupráci s jeho blízkými,“ vysvětluje geriatr MUDr. Ladislav Kabelka.

Právě určení onoho momentu, kdy přichází čas už i na paliativní péči, je poměrně složité a vyžaduje reprofilizaci přístupu celé nemocnice. „Setkáváme se se zdravotníky, kteří si ani po třiceti letech praxe nejsou schopni připustit, že některé pacienty už nezachrání – a nedivím se,“ říká Kabelka. „Dnešní medicína umí tuto situaci odvracet, ale je potřeba tomu nepodléhat a vidět dopředu. Jaká bude kvalita pacientova života za půl roku, za rok? Není už čas na paliativu? To jsou otázky, které si musíme klást. Musíme vidět, co skutečně přispěje k délce i úrovni jeho života.“

Konziliární tým geriatrické a paliativní péče FNUSA nabízí ošetřujícím lékařům konzilia, při kterých se o pacientově situaci mohou poradit, dojít ke společným závěrům a v případě potřeby se tým může zapojit do další komunikace směrem k pacientovi a jeho rodině. Tým zároveň pracuje na proškolování ošetřovatelského i lékařského personálu formou workshopů a seminářů. „Velká část naší práce je leadership, ukazování jiných alternativ, jiné cesty a umožnění kolegům, aby na té cestě šli s námi,“ popisuje Kabelka.

Jedním z témat je například prohloubení vztahu v tandemu sestra – lékař. „Snažíme se nastavovat komunikaci tak, aby byl více zohledněn pohled sester na pacienta, protože právě ty s ním jsou 24/7 a moc dobře ví, jak na tom je. Že se například horší a kurativní léčba nezabírá, takže by bylo třeba už načase popřemýšlet o tom, co dál,“ vysvětluje vrchní sestra paliativního týmu Hana Kaštan.

Ošetřovatelství má v sobě podle ní už z principu více potřebného komplexního, holistického přístupu. V jeho rámci tým navazuje spolupráci také s dalšími složkami nemocnice. „Máme psycholožku, sociální pracovnici, kaplanku… Právě díky multidisciplinární péči můžeme život pacientů výrazně zkvalitňovat,“ dodává Kaštan.

A to se také podle zpětné vazby nemocných a jejich rodin děje. „Rodiny po úmrtí pacienta často telefonují nebo se za námi staví poděkovat za péči a přístup, který je opravdu trochu odlišný od toho běžného medicínského, kde není tolik prostoru,“ říká Kaštan.

Dalším velkým krokem, který tým čeká, je založení paliativního lůžkového oddělení. Mělo by se tak stát začátkem příštího roku. Velkou výhodou oproti hospicové péči je podle Kabelky přímé napojení na nemocnici, umožňující vnitřní, postupný překlad, při kterém nedochází ke ztrátě informací a zpřetrhání vazeb mezi rodinou a zdravotníky. Oddělení by mělo nabídnout asi dvacet lůžek.

„Byl bych rád, kdyby se nám tu podařilo vybudovat takový modelový příklad, jak by moderní péče o nevyléčitelné pacienty měla vypadat,“ říká Kabelka a upozorňuje, že v Česku je podobných konziliárních paliativních týmů asi jen do dvaceti, a těch plně funkčních jako ve FNUSA ještě méně. Klíčová je podle něj také snaha o propojení na navazující, mimo nemocniční, terénní či lůžkové služby.

„Máme jedno z nejlepších zdravotnictví na světě, stejně tak sociální systém, ale dynamika stárnutí populace je obrovská a medicína ji zaspala. Geriatrů a geriatrické odbornosti je v klinické praxi přítomno jen velmi málo. Současné nepřipravenosti zdravotnictví v tomto směru nepomáhá ani rozvodovost a mizející mezigenerační solidarita. Vše tohle vede k úvaze, že změna v systému je nezbytná, ale zároveň to je opravdu výzva, protože situace vyžaduje koncepční změnu zakořeněných postupů,“ hodnotí Kabelka.

Jednou z překážek je také přirozená intimita paliativy, jde o těžké téma, které i u profesionálů vede ke konfrontaci s vlastním životem a smrtelností. „Tohle je potřeba mít vyřešené do takové míry, aby s tím člověk mohl denně pracovat, a někdy to zkrátka nejde, či to chce svůj čas a trpělivost – se sebou i s druhými,“ upozorňuje lékař.

Hana Kaštan se k paliativě dostala přes intenzivní medicínu, na silné osudy tak byla zvyklá. I tak si svou cestu teprve hledá. „Mám před sebou ještě kus práce, někdy to není jednoduché, ale dává mi to maximální smysl. Na konci cesty vidím dobro pacienta, který mohl dožít podle svých představ, a to je podle mě ten největší dar,“ uzavírá zdravotní sestra.

Kvalitní paliativa vyžaduje systémovou změnu