TISKOVÉ ZPRÁVY

Nemocniční lékárna FNUSA pomáhá bezplatně a včas zachytit poruchy paměti

Zhoršení koncentrace, paměti, řečových schopností nebo prostorové orientace. Možné příznaky počínající Alzheimerovy choroby nebo obecně kognitivních problémů může odhalit jednoduchý test, který provádí farmaceuti Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bezplatně zájemcům nejen při příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby (21. září).

Konzultace sestává ze dvou jednoduchých testů, zaměřených na podchycení prvotních náznaků poruch krátkodobé paměti. „Testy paměti byly vytvořeny speciálně pro použití v lékárnách ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a jejich výsledky je lékárník schopen interpretovat ihned po vyplnění,“ vysvětluje PharmDr. Veronika Čillíková, která je odbornou garantkou projektu.

Screening u ní za poslední rok absolvovalo více než čtyřicet zájemců. „Osm pacientů se pohybovalo pod skóre, které testy označují za normu, proto jsem pro ně – také vzhledem k jejich anamnéze – vypracovala doporučení pro praktického lékaře s cílem důkladného vyšetření,“ uvádí speciálně vyškolená farmaceutka a dodává, že v případě, kdy jsou pacienti již v péči neurologa, je cesta k vyšetření pomocí specifických testů a CT kratší a jednodušší.

Konzultace probíhají každý čtvrtek v Konzultačním centru lékárny při východu na ulici Hybešova. Zájemci se na ně mohou objednávat buď osobně nebo telefonicky na čísle 543 182 164, případně také na mailu veronika.cillikova@fnusa.cz. Celá konzultace zabere přibližně půl hodiny. Klient by si neměl zapomenout brýle na čtení, případně naslouchátko, používá-li.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

BEATsep – prestižní evropský grant HORIZON EUROPE míří do Brna

Výzkumnému týmu Buněčné a molekulární imunoregulace (Cellular and Molecular Immunoregulation – CMI) Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) se podařilo získat prestižní mezinárodní grant HORIZON EUROPE. Projekt se zaměří na výzkum sepse a septického šoku, které ročně postihnou až 50 milionů lidí po celém světě a stojí téměř za 20 % světových úmrtí. U většiny přeživších pacientů navíc dochází k rozvoji dalších komplikací, které mají vliv na kvalitu jejich života. Celkový rozpočet projektu BEATsep činí 6,9 milionů Euro.

Tento úspěch je ještě podtržen faktem, že CMI-ICRC projekt iniciovalo, následně sestavilo konsorcium partnerů, dále bude působit v pozici koordinátora celého projektu. Jde teprve o třetí projekt v kategorii Výzkum a inovace zaměřený na zdraví populace, který bude koordinovaný z ČR. „Projekt je výsledkem našeho několikaletého úsilí v rámci konsorcia, dává šanci lépe pochopit a zásadně změnit rekonvalescenci dětských i dospělých pacientů, kteří prodělali septický šok. Tento projekt bychom nedokázali připravit bez intenzivní administrativní podpory, kterou máme v ICRC k dispozici,” doplnil Dr. Jan Frič, vedoucí CMI.

Projekt BEATsep bude využívat interdisciplinární přístup, který spojí výzkumné a klinické týmy zabývající se specifickými aspekty rozvoje, léčby a prevence dlouhodobých následků sepse a jejich vlivu na kvalitu života pacientů. Komplexní klinická a výzkumná data získaná během projektu budou s využitím algoritmů umělé inteligence integrována do snadno použitelného prediktivního nástroje schopného identifikovat pacienty s nejvyšším rizikem komplikací. Dále konsorcium plánuje navrhnout strategii terciární prevence, která by pomohla rozvoji takových následků předcházet.

Za tímto účelem vzniklo konsorcium, které bude tuto problematiku v následujících pěti letech řešit. Konsorcium spojuje renomované experty na imuno-metabolismus, imunofenotyp, výzkum diagnostických znaků a několik klinických týmů pečujících o dospělé i dětské pacienty se sepsí. „Sestavení konsorcia, které již v současné době pracuje na několika společných projektech, zabralo bezmála dva roky intenzivních připrav a networkingu,” říká Dr. Marcela Hortová-Kohoutková z výzkumné skupiny CMI, která se na přípravě projektu zásadně podílela.

Celkově bude do BEATsep projektu koordinovaného ICRC-FNUSA zapojeno 10 partnerů z 6 evropských zemí včetně 1) CIML – Centre d’immunologie de Marseille-Luminy – (Aix-Marseille Université/CNRS/Inserm); 2) The Institute of Innate Immunity, at the Medical Faculty of the University of Bonn, Germany; 3) Faculty of Medicine at the Comenius University in Slovakia; 4) the Ludwig Boltzmann Institute for Traumatology, Vienna, Austria; 5) BioVariance GmbH, Germany; 6) Masaryk University, Brno, Czechia; 7) National Institute of Health, Prague, Czechia; 8) University of Galway and 9) APHM – Marseille Hospitals. BEATsep spojí renomované experty na imunometabolismus, epigenetiku, imunofenotypizaci, diagnostický výzkum a několik klinických týmů pečujících o dětské i dospělé pacienty se sepsí. „Projekt BEATsep je ukázkou inovativního a úspěšného propojení translačního a klinického výzkumu, know-how našich a mezinárodních vědců a spolupráce mezi nemocnicemi, univerzitami a dalšími vědeckými institucemi, které mají renomé. Jsem hrdá na to, že koordinátorský tým je z ICRC, společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně,” uvedla prof. MUDr. Irena Rektorová, přednostka ICRC.

Pro více informací a aktuality @BEATsepsis (Twitter, X), www.beatsepsis.eu, LinkedIN (https://shorturl.at/isRZ9)

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Ve FNUSA vzniká mobilní tým paliativní péče

Umožnit nevyléčitelně nemocným pacientům prožít poslední dny v domácím prostředí je smyslem mobilní paliativní péče, jejíž tým právě vzniká ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Nepřetržitou službou mimo špitální zdi začne desetičlenná skupina odborníků poskytovat od začátku září jako druhá nemocnice v Česku.

Zřízení mobilního hospice je dalším krokem v implementaci kompletní paliativní péče do služeb FNUSA. Před dvěma roky vznikl konziliární tým s cílem předat nevyléčitelně nemocné pacienty z lůžkových oddělení včas do paliativní péče, vloni na něj navázala ambulance. „Nevyléčitelně nemocným nemá bohužel akutní medicína již co nabídnout, potřebují spíš klid a pohlazení a pohodu ke svému odchodu, než aby je někdo „léčil“ a denně do nich píchal injekce. Proto jsme zavedli konzilia pro lůžková oddělení a následně také ambulanci paliativní péče pro ty, kteří před sebou ještě mají určitý čas a nepotřebují každodenní dohled,“ popisuje vrchní sestra týmu Hana Kaštan.

Aktuálně vznikající služba bude mít charakter domácího hospice, tedy umožní pacientům odejít v jejich přirozeném prostředí. „Každý pacient bude mít svou kmenovou sestru, která mu bude denně k dispozici. Je důležité, aby to byl jeden člověk, protože se stává tak trochu „členem rodiny“ – pro všechny je příjemnější si k sobě domů pouštět důvěrnou osobu. Sestra se o pacienta stará do konce jeho dnů,“ vysvětluje Kaštan a dodává, že následně pomáhá rodině v péči o zemřelé tělo a spolu se sociální pracovnicí mohou pomoci zajistit také pohřeb, aby rodina nezůstávala na všechno sama.

Frekvence návštěv pak závisí na potřebách konkrétního pacienta a možnostech jeho blízkých. „S nemocným musí být vždy někdo z rodiny nebo pečující osoba nepřetržitě – to je podmínka mobilního hospice. Pacient často už nemá například možnost si sestru sám zavolat, proto potřebuje mít u sebe někoho, kdo mu pomůže,“ říká vrchní sestra s tím, že potřeby jsou tedy skutečně velmi individuální a někomu například mohou stačit telefonické konzultace. „Cílem je pomoci rodinám, ne narušovat jejich integritu,“ shrnuje Kaštan.

Velkým benefitem služby je její 24hodinový provoz. Po směně kmenové sestry se pacienti mohou obrátit na službu konající sestru, která vyjede kdykoliv je potřeba a u pacienta by měla být nejpozději do hodiny od zavolání. Stejně tak je k dispozici lékař a součástí týmu jsou také sociální pracovnice a psycholog. Co se financování týče, zhruba sedmdesát procent nákladů hradí zdravotní pojišťovny, zbytek je hrazen z dotačních titulů a počítá se také se spoluúčastí rodiny, kterou služba vyjde přibližně na 150 korun denně.

Mobilní hospic bude určen pacientům z Brna a nejbližšího okolí, kterým zbývá přibližně měsíc života. Primárně půjde o pacienty odeslané z akutních lůžek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Podle statistik si devadesát procent lidí přeje strávit konečnou fázi života doma. Zároveň je takové řešení výhodné i pro nemocnici, jelikož akutní lůžka mohou být obsazena těmi, kteří je skutečně potřebují,“ popisuje Kaštan a dodává, že mobilní hospic ale rozhodně není jediné možné řešení a povinnost. „Ne každá rodina má prostor a náturu pro takovou formu odchodu svých blízkých, je to naprosto normální a není nic špatného na tom, pokud se lidé rozhodnou pro lůžkový hospic.“

Právě lůžkové geriatricko-paliativní oddělení bude posledním navazujícím krokem systému paliativní péče Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Vzniknout by mělo v horizontu roku až dvou a nabídne tento typ péče těm, kteří z jakýchkoliv důvodů nemůžou zůstat v mobilním hospici.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Co by nemělo chybět v cestovní lékárničce

Čas prázdninových výletů a dovolených je v plném proudu. Čím se na cestu vybavit, aby ji případné zdravotní komplikace či úrazy pokazily co nejméně, radí farmaceuti Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

První a nejdůležitější pravidlo velí přibalit si v dostatečném množství léky, které běžně užíváme. „Ideálně bychom si měli při výjezdu do zahraničí zajistit chronické léky alespoň na jeden měsíc,“ doporučuje PharmDr. Marek Lžičař. Tyto léky by měly také vždy zůstat dobře dostupné, například při odbavování zavazadla na letišti se doporučuje ponechat si je u sebe.

Mezi další nezbytnosti patří produkty k ošetření ran a dezinfekce, analgetika na bolest, antipyretika na sražení horečky, dezinfekce očí a přípravek na léčbu průjmu. „Volba ostatních léků a přípravků už závisí na typu dovolené – dle rizik úrazů, podmínek destinace a podobně,“ doplňuje farmaceut. Lékárnička se může proměňovat také podle věku cestujících, zejména děti vyžadují speciální vybavení.

Vzhledem k panujícímu létu by lidé neměli zapomínat ani na kvalitní opalovací přípravky s odpovídající UVA/UVB ochranou a repelenty. Nejúčinnější přípravky k odpuzení hmyzu jsou ty s vysokým obsahem účinné látky DEET. Neztratí se pak ani náplasti na puchýře, pinzeta na klíšťata nebo teploměr. Ten je nejlépe volit digitální a důležitý je zvláště tehdy, kdy se výletu účastní malé děti.

Praktickou věcí při cestování jsou také COVIDem-19 prověřené gely nebo ubrousky pro dezinfekci rukou. Při pohybu v oblastech s problematickým přístupem k pitné vodě jsou vhodné také přípravky pro dezinfekci vody. „Lidé si často dávají pozor na kvalitu vody jako takové, ale zapomínají pohlídat ledy přidávané do nápojů,“ varuje před případnými potížemi Lžičař.

Při plánování delších přesunů je na zvážení také opatření přípravků proti otokům končetin, případně kompresních punčoch, a pokud cestovatel trpí zvýšenou srážlivostí krve, měl by se se svým lékařem poradit o preventivních opatřeních proti trombóze.

S dostatečným předstihem je důležité začít řešit očkování, které je pro některé destinace nezbytné. „Naše nemocniční lékárna zajišťuje na objednávku očkovací látky pro cestující do exotických krajin, případně také antimalarika, “ uvádí Lžičař a doplňuje, že vakcíny, antimalarika i antibiotika jsou na lékařský předpis, nejčastěji z ambulancí cestovní medicíny. Ostatní výše zmiňované produkty jsou volně prodejné v lékárnách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Farmaceuti tam zájemcům pomohou s výběrem vhodných přípravků speciálně pro jejich dovolenou či cestu.

Co by nemělo chybět v cestovní lékárničce

PharmDr. Marek Lžičař

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Nová magnetická rezonance nabízí rychlejší vyšetření a kvalitnější snímky

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se do pokročilého provozu dostává nová magnetická rezonance. Přístroj, který stál více než padesát milionů korun, patří k nejmodernějším na trhu a pro pacienty zajistí rychlejší a komplexnější vyšetření.

Výměna staré magnetické rezonance za novou proběhla v březnu a nebyla to jednoduchá záležitost. Po stavebních úpravách se rozběhl zkušební provoz, nyní budou odborníci zkoušet také specifičtější a náročnější vyšetření. „Hlavní rozdíl je ten, že velikost indukce magnetického pole je oproti předchozímu zařízení dvojnásobná,“ uvedl Ing. Tomáš Holeček z Kliniky zobrazovacích metod FNUSA a LF MU.

Přístroj je plně vybaven pro vyšetření celého těla a díky pokročilému systému je schopen vytvářet snímky ve vysoké kvalitě a v kratším čase než doposud. „Velkou skupinu pacientů tvoří například lidé s roztroušenou sklerózou, u kterých vyšetřujeme současně mozek i páteř, a proto je důležité, že vyšetření trvá kratší dobu,“ dodal Ing. Holeček.

Novinkou je také silný gradientní systém, takže je možné dělat daleko náročnější a specifičtější sekvence – například pro traktografii, spektroskopii či funkční vyšetření mozku. Proto jej odborníci chtějí využívat nejen pro stávající pacienty, ale také pro výzkum.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Na co si dát ve stravě pozor, když udeří horko

Léto s sebou přináší bohatý výběr zeleniny a ovoce, ale také menší pocit hladu a nástrahy v podobě nepravidelného stravovacího režimu, pozdně večerního grilování a litrů vychlazených kalorických nápojů. Jak se v extrémním počasí stravovat a na co si dát v letním jídelníčku pozor, radí nutriční terapeutky z Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

„Horko je zrádné tím, že často nemáme hlad. Přesto bychom měli dbát na to, abychom neopomíjeli žádnou ze tří makroživin,“ radí nutriční terapeutka Michaela Slámová. Patří mezi ně sacharidy, které jsou hlavním zdrojem energie pro organismus a obsahují je například obiloviny, brambory nebo luštěniny. Dále to jsou bílkoviny, které najdeme v mase a mléčných výrobcích, ale také v potravinách rostlinného původu, například tofu, tempehu a luštěninách. Do třetice by ve vyváženém pokrmu neměly chybět tuky. „Tuky mají termoregulační funkci, podílí se na vstřebávání vitamínů a slouží jako zásobárna energie v organismu,“ vysvětluje Slámová, proč jsou pro tělo nepostradatelné. Jejich zdrojem může být sádlo, máslo, rostlinné oleje nebo třeba ořechy.

Pozor na saláty

Neodmyslitelnou součást letní stravy představuje osvěžující zelenina, která je v této sezónně dobře dostupná. „Zelenina je důležitým zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálních látek a její denní příjem by se měl pohybovat v rozmezí 400–500 g,“ doporučuje nutriční terapeutka Šárka Lindovská. Právě při přípravě zeleninových salátů však lidé často chybují a opomíjí pokrm nutričně vyvážit. „Pokud si pod salátem představíme pouze zeleninu a zálivku, tak ho za nutričně vyvážený určitě považovat nemůžeme. Základní pravidlo zní: zelenina + bílkoviny + sacharidy + tuky,“ zdůrazňuje terapeutka. Zeleninu je tak vhodné doplnit sýrem/kuřecím masem/vejcem (bílkoviny), pečivem/kuskusem/těstovinami (sacharidy) a zálivkou z olivového oleje a balsamicového octa (tuky).

Když přijde čas na grilování

Ke grilování nutriční terapeutky doporučují volit spíše libové druhy masa. „Co se tuku na grilu týká, určitě lidé neudělají chybu, pokud sáhnou po řepkovém oleji. Ten skýtá hned dvě výhody – jednak obsahuje optimální spektrum nenasycených mastných kyselin a jednak má vysoký bod zakouření, takže se nám při vyšších teplotách jen tak nepřepálí,“ radí Michaela Slámová.

U grilovaného sýru úskalí tkví především v tučnosti a v některých případech také v množství soli. „Obecně u sýrů platí sledovat množství tuků a vybírat light varianty, případně se s někým podělit a zmenšit tak zkonzumovanou porci,“ doporučuje Lindovská a dodává, že co ubereme na sýru, můžeme nahradit zeleninou z grilu, která je neméně chutná. Chybět by pak ani u pokrmů z grilu neměly sacharidy (pečivo, těstoviny, kuskus), které nutričně doplní celý oběd nebo večeři.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

FNUSA poskytuje dialýzu lidem na cestách

Pokud chce někdo se selháním ledvin cestovat, pak je to pro něj poměrně komplikované. Dialýza není krátkodobá záležitost, čas strávený na ní je sice individuální, nicméně v průměru to bývají čtyři hodiny třikrát týdně. Naštěstí je pro pacienty možnost využít tzv. prázdninové dialýzy.

Při prázdninové dialýze si pacient dopředu domluví na dialyzačním středisku v místě své dovolené nebo služební cesty a samotná procedura se realizuje přímo tam. Tuto službu nabízí také nově zrekonstruované Hemodialyzační oddělení II. interní kliniky FNUSA a LF MU.

„Pokud pacient na dialýze navštíví Brno či blízké okolí, není problém k nám čtrnáct dní dopředu zavolat a domluvit si léčbu na přesně stanovený čas tak, aby to zájemci maximálně vyhovovalo. Velkou výhodou je pak umístění nemocnice v centru Brna, MHD se sem dostane jednoduše odkudkoli,“ uvedla MUDr. Petra Strnadová, vedoucí lékařka Hemodialyzačního oddělení.

Umístění Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně není jedinou výhodou pro tyto pacienty. Celé oddělení prošlo na konci loňského roku kompletní rekonstrukcí, takže oba dialyzační sály jsou vybaveny nejnovějšími přístroji. Samozřejmostí jsou například váhová lůžka, nejmodernější řada hemodialyzačních monitorů, k dispozici jsou zkušené dialyzační sestry a provoz na tři směny.

To však nejsou jediné benefity, které pro pacienty máme k dispozici. „Každý pacient potřebuje individuální přístup, snažíme se vycházet maximálně vstříc. Všichni mají však jedno společné, v případě nutnosti mohou využít zázemí fakultní nemocnice, takže návazná klinická péče je zajištěna okamžitě – ať už jde o akutní odběry, nutnost využití zobrazovacích metod či hospitalizaci,“ dodala MUDr. Strnadová.

Dodejme jen, že rekonstrukcí se navýšil počet lůžek, která jsou tak k dispozici i pro nové pacienty. Kdo by tak měl zájem využívat kompletní servis fakultní nemocnice, ať kontaktuje vedení kliniky.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Unikátní kapky vyrobené z krve pacienta pomáhají od suchého oka

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získala jako první zdravotnická organizace na jižní Moravě oprávnění pro přípravu autologních sérových kapek (ASK). Ty se využívají při léčbě syndromu suchého oka v případech, kdy běžná léčba selhává, a speciální jsou díky výrobě z krevního séra pacienta. Do léčebného programu na jejich přípravu je tak zapojeno hned několik pracovišť v rámci fakultní nemocnice.

Za nově spuštěným programem stojí oční lékařka MUDr. Markéta Zemanová, Ph.D., kterou k myšlence vedl narůstající počet pacientů se syndromem suchého oka a především výpadek dostupných farmaceutických přípravků. „Na jaře na trhu nebylo dostatečné spektrum účinných léků pro tyto pacienty. Bylo mi líto, že jsou kvůli svým potížím často vyřazováni z běžných denních aktivit,“ vysvětluje svou motivaci oftalmoložka.

Syndrom suchého oka je multifaktoriální onemocnění povrchu oka, které má v poslední době narůstající prevalenci. Mezi příznaky patří pocit cizího tělíska nebo písku v očích, pálení, únava, tlak, bolest a diskomfort očí. Častým steskem pacientů je zhoršené vidění, světloplachost, netolerance kontaktních čoček, klimatizovaného nebo větrného a zakouřeného prostředí.

Jednou z takových pacientek a zároveň první nemocnou, která získala své autologní sérové kapky vyrobené v Nemocniční lékárně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, je Ivana Dohnálková. „Cítila jsem se, jako bych v očích měla žiletky. Víčka se mi lepila k oku a moje potíže vygradovaly letos v únoru, kdy se u mě objevil velký zánět. Po neúspěšné léčbě několika antibiotiky jsem se setkala s paní doktorkou Zemanovou, která mi představila svůj plán,“ popisuje.

Oproti běžně dostupným umělým slzám jsou autologní sérové kapky podstatně účinnější, a navíc nemají žádné nežádoucí účinky. „Hlavní léčivou látkou je totiž vlastní sérum pacienta, které se vyfiltruje z jeho krve. Následně se v Nemocniční lékárně ve vhodném poměru rozředí a po kontrole Mikrobiologickým ústavem vydá ve zmražené formě pacientovi,“ popisuje proces Dr. Zemanová a dodává, že léčba je pro dospělé pacienty schválena SÚKL a plně hrazená zdravotní pojišťovnou.

Unikátní kapky vyrobené z krve pacienta pomáhají od suchého oka

MUDr. Markéta Zemanová, Ph.D.

I kvůli současnému životnímu stylu pacientů s těžkou formou syndromu suchého oka přibývá. „Nemocní nejsou vždy dobře informováni o závažnosti problému a k nám do ambulance často přicházejí až v momentě, kdy jejich nález vyžaduje chirurgickou léčbu. Určitě bych proto doporučovala řešení suchého oka neodkládat,“ radí lékařka s tím, že na Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají pacienti dveře vždy otevřené.

Správná a včasná léčba může pacientům značně ulevit. „Autologní sérové oční kapky používám měsíc a pozoruji velké zlepšení. Zmizelo zarudnutí bělma a nepříjemné potíže prakticky vymizely,“ pochvaluje si Ivana Dohnálková. Jako pozitivní hodnotí také fakt, že kapky stačí aplikovat 5–6x denně, zatímco kvůli volně prodejným umělým slzám musela vstávat i v noci. Z jedné várky odebraného krevního séra na Transfuzním oddělení získala kapky na čtvrt roku, poté se proces chystá zopakovat.

Ivana Dohnálková

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Neurostimulátor může vyřešit problémy s inkontinencí stolice

Inkontinence, tedy mimovolný únik moči nebo stolice, je častý zdravotní problém, o kterém se i přes vysokou míru výskytu v populaci příliš nehovoří. Tabu se snaží odbourat právě probíhající Světový týden kontinence, který lidi nabádá k odložení studu a řešení potíží. Zejména inkontinence stolice vede u pacientů často k úplnému vyloučení ze společnosti, řešení přitom může být na dosah. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně poskytuje jako jedno ze tří zdravotnických zařízení v Česku účinnou léčbu pomocí neurostimulátoru.

Střevní inkontinence se v běžné populaci vyskytuje u 6–10 procent lidí. Dominují starší pacienti, ale problém se zdaleka netýká pouze jich. Nejmladší pacient léčený ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně byl ve věku pěti let. „S inkontinencí stolice se mnohdy potýkají pacienti po resekčních výkonech na střevech, s roztroušenou sklerózou nebo ženy s poporodními traumaty,“ popisuje vedoucí lékař kolorektální ambulance při I. chirurgické klinice FNUSA a LF MU MUDr. Petr Vlček, Ph.D.

Inovativní metoda tzv. sakrální neuromodulace spočívá v zavedení stimulátoru, který vysílá slabé impulzy a pomáhá obnovit spojení mezi mozkem a pánevním dnem. „Jde o miniinvazivní zákrok, operace je však dvojfázová. První fáze probíhá v celkové anestezii a je při ní zavedena elektroda se zevním stimulátorem. Cílem je otestování a zhodnocení efektu léčby. Pokud je efekt jednoznačný, přistoupí se ke druhé fázi – implantaci stimulátoru. Ta již probíhá v lokální anestezii,“ popisuje chirurg a upřesňuje, že v obou fázích pacienta čeká jednodenní hospitalizace.

I. chirurgická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU byla spolu s Fakultní nemocnicí Bulovka prvními pracovišti, kde se tyto výkony začaly provádět. Díky dobrým výsledkům grantové studie zákrok začaly plně hradit zdravotní pojišťovny, přičemž indikační kritéria pro implantaci neurostimulátoru se velmi rozšiřují. „Velkou výhodou je zhodnocení efektu testovací fáze, který je potvrzením správné indikace před definitívní implantací,“ vysvětluje chirurg. Aktuálně na klinice zavádějí zhruba dva stimulátory měsíčně.

Lidé s inkontinencí by svůj problém rozhodně neměli skrývat. Důležitá je návštěva praktického lékaře, který pacienta před případnou implantací odešle k důkladnému gastroenterologickému došetření. Někdy může být řešením také rehabilitace, která je efektivní a bez rizik. „V rámci našeho centra máme indikační semináře, kde volíme optimální způsob léčby pro tuto skupinu pacientů, a je u nás možno kdykoliv konzultovat,“ doplňuje MUDr. Petr Vlček, Ph.D.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Strategická spolupráce ve vědě a výzkumu propojí medicínské i sociální obory

Vědci z celkem pěti elitních národních výzkumných ústavů zaměřených na oblast zdravotnictví spojí síly. Jejich cílem je navázat vědeckou spolupráci napříč obory, které spolu jinak obvykle nekooperují. S medicínskými experty v oborech neurologie, kardiologie, onkologie a virologie tak budou mj. kooperovat sociální vědci ze SYRI, kteří zkoumají dopady některých zdravotních charakteristik na českou společnost. Formy vzájemné spolupráci byly představeny dnes na Výroční konferenci Národního ústavu pro neurologický výzkum v Brně.

Národní výzkumné ústavy jsou v Česku novinkou, vznikly v polovině minulého roku, aby sdružily nejlepší vědce v oboru a vytvořily systémovou oporu pro orgány státní správy, kterým mají sloužit jako odborná a poradní základna. Klíčové je rovněž budování důvěry a nastavení komunikace s širokou veřejností, stejně jako zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu co nejblíže klinické praxi a běžným občanům. Jedná se o přenos osvědčeného modelu inspirovaného zahraničními zkušenostmi, který prošel v době pandemie COVID-19 celou řadou výzev a modifikací.

Na výzkumných tématech spolu budou spolupracovat vědci z Národního ústavu pro neurologický výzkum (NINR), Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB), Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Toto propojení umožní na jedné straně nalezení společných vědeckých témat, na straně druhé také snížení administrativy a zkvalitnění komunikace se státní správou.

Národní ústav pro neurologický výzkum cílí na zvládnutí medicinských i celospolečenských výzev souvisejících s dramatickým stárnutím populace. „Hlavním tématem, na které se v této fázi projektu zaměřujeme, je problematika neurodegenerativních onemocnění, jako jsou například Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Neurodegenerativní procesy jsou nicméně významné i pro řadu dalších neurologických onemocnění, mezi něž patří neurovývojová onemocnění, epilepsie či roztroušená skleróza,“ upřesnil ředitel NINR prof. Milan Brázdil. První výsledky společného výzkumu vědců z jedenácti institucí probíhajícího pod hlavičkou NINR byly prezentovány také na výroční konferenci.

Podle Pavla Plevky z NIVB je jedním z cílů spolupráce mezi vědci z různých oblastí nejen zvýšená informovanost veřejnosti a tím zdravotní gramotnost populace v souvislosti s šířením epidemií, ale také cílené vytváření konkrétních protiepidemických a protipandemických intervenční strategií zaměřených na potřeby jednotlivých populačních skupin. „Zajímavými tématy pro oblast spolupráce je také neutěšená situace v oblasti rozvoje antibiotické rezistence, či vliv chování různých rizikových skupin na výskyt konkrétních infekčních onemocnění,“ uvedl Plevka.

Do vzájemné spolupráce se zapojí i NÚVR. „Propojení týmů od základního po klinický výzkum, kombinace chemie, biologie a medicíny, komunikace mezi klinickými a akademickými pracovišti a neuvěřitelná řada specializací našich vědců přináší dosud nebývalý badatelský prostor,“ zmínil ředitel NÚVR prof. Aleksi Šedo a dodal, že národní ústavy mají mimořádný potenciál pro rozšíření mezinárodní spolupráce: „NÚVR letos v květnu uzavřel dohodu o spolupráci v oblasti výzkumu nádorové biologie s ‚prvoligovým‘ onkologickým pracovištěm Harvard Medical School – Dana-Farber Cancer Institute v americkém Bostonu. Tato spolupráce má význam nejen pro vlastní vědeckou práci našich národních ústavů, ale i pro inspiraci v mnoha dalších oblastech, jako jsou například sdílení dobré praxe v procesech organizace a řízení projektu, rozšiřování možností kontaktů nebo mobility doktorských studentů a postdoktorandů.“

„Cílem CarDia je přispět ke snížení výskytu obezity, cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních komplikací, které jsou stále nejčastější příčinou mortality v České republice,“ říká vědecký koordinátor projektu CarDia Martin Haluzík z IKEM. „Již po prvním roce projektu se daří vytvořit těsné propojení klinického a experimentálního výzkumu a díky finanční podpoře se do projektu zapojují i čeští vědci vracející se z prestižních zdravotních pracovišť jako je Národní institut zdraví v americké Bethesdě a řada dalších a prohlubují tak zapojení projektu CarDia do mezinárodního výzkumu“.

Všech pět elitních národních ústavů spojuje financování z projektu EXCELES financovaného z Národního plánu obnovy. „Všechny projekty EXCELES jsou postaveny na myšlence spolupráce excelentních vědců napříč různými institucemi. V současné době se snažíme jít s propojováním výzkumníků ještě dál a vybudovat multidisciplinární spolupráci napříč těmito projekty. Sociální vědci tak budou kooperovat s odborníky z oblasti medicíny. V současné vědě se právě takovéto typy spolupráce ukazují jako ty nejprogresivnější,“ uvedla vědecká ředitelka Národního institutu SYRI prof. Klára Šeďová.