Česko se v incidenci rakoviny ledvin řadí mezi světovou špičku. Lékaři evidují zhruba třicet případů zhoubných nádorů ledvin na sto tisíc obyvatel, což je například o polovinu nemocných více než v sousedícím Rakousku. Příčina tak častého výskytu v tuzemsku není zcela objasněna, svůj podíl ale může hrát špatná životospráva Čechů. Mezi rizikové faktory rozvoje tohoto onemocnění patří kouření, obezita nebo hypertenze, tedy vysoký krevní tlak.

„Zhruba ve čtyřech procentech případů je onemocnění způsobeno geneticky,“ doplňuje vedoucí lékař Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Igor Dolan, Ph.D. O něco větší pozor by si podle něj měli dát muži, jelikož právě ti jsou diagnózou zhoubného nádoru na ledvinách postiženi častěji – poměr vůči ženám je dva ku jedné. Rizikový věk pro nález je pak 50–70 let.

Nádory ledvin představují asi 2–3 procenta všech karcinomů, které lidstvo postihují. Jejich odhalení závisí jako u řady dalších typů především na prevenci a náhodě. „Záchyt je v Česku díky rozsáhlé síti ultrazvukových pracovišť velmi dobrý, více než 70 procent nádorů ledvin je asymptomatických a objeví se náhodně při jiných vyšetřeních,“ komentuje Dolan. Pokud se u pacienta projeví subjektivní potíže, jedná se obvykle už o pokročilé stadium nemoci. V těchto případech nádor zpravidla není možné odstraňovat laparoskopicky a prognóza onemocnění je horší.

Při včasném záchytu dnes onkologicko-chirurgická pracoviště k odstranění často využívají robotický operační systém, který pacientovi umožňuje rychlejší rekonvalescenci. Pokud to velikost a lokalizace nádoru na ledvině dovoluje, operatér odstraňuje pouze zasaženou tkáň, zatímco dříve se vzhledem k párovosti orgánu přistupovalo k vyjmutí celé ledviny. „Nikdy nevíme, zda nedojde k úrazu či jinému problému, při kterém by došlo k poškození zbývající ledviny,“ komentuje Dolan. Výsledky onkologické léčby jsou srovnatelné jako u jiných karcinomů, tedy pokud je nádor odstraněn kompletně a včas, šance na dlouhodobé přežití je poměrně vysoká.

Nemocné ledviny nebolí, varují urologové FNUSA

Až polovina lidí trpících zeleným zákalem neboli glaukomem o své nemoci neví. Postavit se tichému zloději zraku, jak se onemocnění také přezdívá, mohou zájemci už v pátek 14. března na Oddělení nemocí očních a optometrie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně v rámci tradičního Glaukomového dne. Preventivní akce, během které lékaři příchozím změří nitrooční tlak zdarma a bez objednání, se uskuteční mezi 8. a 14. hodinou v ambulancích oddělení.

Glaukom je chronické, progresivní onemocnění, které vede k nevratnému poškození zrakového nervu, ztrátě zorného pole a k trvalému poklesu zrakové ostrosti. Nerozpoznané a neléčené onemocnění je jednou z hlavních příčin výskytu slepoty.

Pokud pacient pozoruje zhoršené vidění, jedná se o pozdní příznak onemocnění, kdy je nevratně poškozeno více než čtyřicet procent vláken zrakového nervu. „Rozhodně nejde spoléhat na to, že nástup onemocnění rozpoznáme podle příznaků,“ upozorňuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie FNUSA MUDr. Hana Došková, Ph.D., s tím, že téměř polovina postižených do stanovení diagnózy o svém onemocnění neví.

Pravidelná oční vyšetření s měřením nitroočního tlaku tak zůstávají nejlepší cestou k prevenci nebo včasné diagnóze glaukomu, a právě k tomu chce přispět i letošní Glaukomový den ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Pracoviště ho pořádá již tradičně v rámci globální osvětové akce Světový týden glaukomu (9.–15. března).

Zvláště důležitá je prevence po čtyřicátém roku života. „Podle Světové glaukomové organizace trpí glaukomem jeden z dvou set lidí ve věku 40 let, ve věku 80 let pak dokonce osm z dvou set osob. Výskyt onemocnění tedy s věkem stoupá,“ vysvětluje primářka Došková. Glaukomem je v současnosti po celém světě zasaženo zhruba 76 miliónů lidí a předpokládá se, že do roku 2040 se toto číslo zvýší až za 111 milionů. Riziko výskytu tohoto onemocnění může zvyšovat genetická zátěž, významnou roli ale hraje i rasa, dioptrické vady ve smyslu krátkozrakosti a dalekozrakosti nebo sklon k nižším hodnotám krevního tlaku.

Lékaři z Oddělení nemocí očních a optometrie v rámci loňského ročníku akce změřili nitrooční tlak sto dvanácti zájemcům. „U sedmi vyšetřených jsme zjistili hodnoty výrazně přesahující horní hranice normy. Tyto pacienty jsme okamžitě objednali k dovyšetření v naší glaukomové poradně,“ vzpomíná primářka očního oddělení. Včasná diagnóza a správná léčba dokáže významně oddálit progresi onemocnění.

Samotné měření nitroočního tlaku je rychlé, bezbolestné a v rámci Glaukomového dne 14. března 2025 se na něj není nutné objednávat. Zájemci mohou od 8 do 14 hodin přijít do ambulance Oddělení nemocí očních a optometrie v 3. nadzemním podlaží budovy A (vstup z ulice Pekařská).

Vzácných onemocnění, tedy těch, která se vyskytují u méně než pěti osob z deseti tisíc, je popsaných více než šest tisíc a každý rok přibývají. Právě kvůli nízkému zastoupení v populaci mívají lidé trpící těmito nemocemi problém nejen s léčbou, která mnohdy neexistuje, ale velmi často také se samotným stanovením správné diagnózy. Pomocnou ruku nabízí Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění, které propojují špičkové odborníky z celé Evropy a umožňují jim při diagnóze a určování léčby spojit síly. Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je zapojena hned do tří takových sítí.

Jednou z nich je síť EpiCARE, která se zaměřuje na diagnostiku a léčbu vzácných a komplexních epilepsií. „Epilepsie jako rozhodující symptom je popsaná u zhruba 140 onemocnění. Některá z nich jsou ale tak vzácná, že se vyskytují jenom v jednotkách v rámci celé Evropy. Mnoho pacientů tak zůstává nediagnostikováno a bez přístupu k léčbě, jelikož zkrátka ne každý neurolog má možnost se s daným typem pacienta setkat a léčit ho podle vlastních zkušeností,“ komentuje prof. Milan Brázdil, přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, jejíž Centrum pro Epilepsie Brno je součástí sítě EpiCARE od roku 2017.

Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jsou důležité nejen pro pacienty, kterým dávají větší naději efektivní léčbu, ale také pro vědu a výzkum. „Naším cílem je, aby co nejvíce pacientů žilo bez epileptických záchvatů. Sdílení informací s kolegy v zahraničí nám pomáhá i s ohledem na další rozvoj medicíny – u některých vzácných epilepsií může být pro výzkum klíčové, aby se spojilo vícero epileptologických center a spolu se podívali na dostatečný počet podobných pacientů,“ zdůrazňuje význam sítí prof. Brázdil.

I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU figuruje v evropských referenčních sítích ještě jednou, konkrétně v ERN RND (Rare Neurological Disorders). V rámci této komunikační linky mezi evropskými odbornými pracovišti mohou naději na stanovení správné diagnózy hledat pacienti se vzácnými neurodegenerativními nemocemi, například multisystémovou atrofií, cerebelární ataxií či vzácnými typy demencí, jako je třeba demence s Lewyho tělísky.

Poslední sítí, jejíž součástí jsou odborníci z naší fakultní nemocnice, je ERN-Skin. Jak název napovídá, tato struktura sdružuje informace o pacientech se vzácnými dermatologickými onemocněními. „Naše centrum je aktivně zapojeno do skupiny řešící autoimunitní bulózní dermatózy a závažné, život ohrožující polékové reakce typu toxické epidermální nekrolýzy a Stevens-Johnsonova syndromu,“ upřesňuje vedoucí lékařka Centra pro vzácná kožní onemocnění při I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU MUDr. Eva Březinová, Ph.D.

Na světě žije téměř 300 milionů lidí se vzácným onemocněním. V Evropě je to kolem 30 milionů, v Česku půl milionu. Na jejich těžkou situaci každoročně upozorňuje poslední únorový den, letos s podtitulem „Aby nikdo nezůstal stranou“. Právě pocit vyloučení, neporozumění a společenské izolace je totiž bohužel častým doprovodným jevem k už tak obtížné zdravotní situaci pacientů. Překonat tyto překážky v tuzemsku pomáhá Česká asociace pro vzácná onemocnění, která mimo jiné provozuje Help linku. Na e-mail help@vzacna-onemocneni.cz se ve složitých případech a situacích mohou obracet pacienti i lékaři, kteří potřebují konzultaci nebo propojení s dalšími odborníky.

Evropské referenční sítě pomáhají pacientům se vzácnými onemocněními napříč Evropou. FNUSA je zapojená hned do tří

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla jedním z prvních pracovišť provozujících robotickou chirurgii v rámci České republiky. Díky nákupu moderního robotického operačního systému Da Vinci Xi v loňském roce se robotický program v nemocnici opět obnovil a lékaři mají na svém kontě již několik stovek operací. Dnes v přímém přenosu z operačního sálu před zraky novinářů odstranili nádor ledviny, jeden z častých výkonů prováděných touto metodou.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se v roce 2005 stala společně s Nemocnicí na Homolce účastníkem pilotního projektu robotické chirurgie v České republice. Po nezbytném proškolení týmu operatérů proběhla první operace v květnu roku 2006, od té doby se do roku 2013 uskutečnilo bezmála šest set operací.

Nákup nejmodernějšího systému dostupného na evropském trhu – Da Vinci Xi – znamená obnovení robotického operativy na nejvyšší úrovni. Přináší řadu výhod pro pacienty i lékaře, umožňuje mimořádně přesnou chirurgickou práci, čímž snižuje riziko chyb a poškození okolních tkání, například v důsledku třesu rukou. Výrazně k tomu přispívá také 3D zobrazení operačního pole, které lékařům usnadňuje orientaci v operované oblasti. Díky flexibilním robotickým nástrojům se navíc chirurgové snadněji dostanou i k obtížně přístupným místům.

Pro pacienta tato metoda znamená nižší riziko infekcí a krvácení, rychlejší a snazší rekonvalescenci a zároveň menší jizvy. „Díky této modernizaci můžeme pacientům naší fakultní nemocnice nabízet lepší a funkčnější výsledky při kratší hospitalizaci, tedy rychlejší návrat do plnohodnotného života. Efektivnější způsob léčby je výhodný také pro provoz nemocnice,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák. Využití robotického operačního systému totiž umožňuje například nižší vytížení personálu – zatímco u klasické nebo laparoskopické operace je potřeba tří chirurgů, s robotem mohou operovat už dva lékaři.

Tak tomu bylo také v případě dnešní operace, kterou bylo díky moderní technologii možné v přímém přenosu sledovat v přednáškovém sálu nemocnice. „Hlavní operatér ovládá operační konzoli, tedy sedí vpovzdálí a operační ramena robota řídí virtuálně pomocí joysticků a pedálů. U pacienta potom po celou dobu výkonu stojí chirurg asistent, který dohlíží na průběh operace a pomocí asistentského portu operujícímu lékaři pomáhá například s odběrem odoperované tkáně, odsáváním krve, čištěním kamery a podobně,“ popsal urolog MUDr. Igor Dolan, Ph.D., který celý výkon pro přihlížející v přednáškovém sále komentoval. Šlo o operaci, při které byl pacientce odstraněn šestadvacetimilimetrový nádor ledviny. Chirurgové mohli díky moderní technologii odstranit co nejmenší část orgánu, tedy pouze tumor a nejbližší tkáň. To, zda byl nádor odstraněn kompletně, potvrdí histologie.

V současné době je robotický operační systém ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně využíván nejvíce právě pro onkologické urologické operace, dále pro chirurgické operace v oblasti pánve a břicha. V plánu je také rozšíření robotické chirurgie pro operativní léčbu refluxních onemocnění a brániční kýly a také gynekologická jednodenní chirurgie.

MUDr. Igor Dolan, Ph.D., který operaci komentoval přihlížejícím v přednáškovém sále, spolu s operujícím chirurgem prim. MUDr. Petrem Filipenským, Ph.D., a asistujícím chirurgem MUDr. Filipem Gistlem.

 

Prostory Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prošly rekonstrukcí, která přispěla nejen ke zvýšení komfortu pacientů, ale především umožnila další rozvoj pracoviště. Vedení kliniky se zaměřilo na modernizaci metod v oblasti zubní protetiky a v obnovených prostorách plánuje otevřít také nové lůžkové oddělení pro dospávaní po složitých zákrocích v celkové anestezii. Do budoucna díky tomu stomatologové ošetří více pacientů a nabídnou kratší čekací doby.

„Zákroky v celkové anestezii provádíme převážně u dětských pacientů, osob s autismem nebo hendikepovaných, pro které by podstoupení chirurgické nebo i konzervační péče při plném vědomí bylo nežádoucím způsobem stresující,“ komentuje primář stomatologické kliniky MDDr. Jan Cahlík. Dřívější termíny ošetření ale ocení i dospělí pacienti, kteří čekají na náročné zákroky dentoalveolární chirurgie, jako jsou například komplikované extrakce zubů moudrosti, ošetření čelistních cyst a další výkony, vyžadující celkovou anestezii. Nové dospávací pokoje klinika plánuje otevřít na jaře roku 2025.

Kromě modernizace samotných prostor se klinika zaměřila také na inovaci přístrojového vybavení, konkrétně pro zubní implantologii. Komplexní řešení v oblasti umělých náhrad sice pracoviště poskytuje dlouhodobě, nově však na pacienty čeká digitální plánování a navigované implantování. „Díky těmto moderním metodám můžeme digitálně navrhnout a virtuálně zobrazit nový chrup pacienta ještě před samotným zákrokem. Implantační šablony pak umožní zavedení implantátů do přesných, předem navržených pozic. Pro pacienta to znamená nejen funkčnější, ale i estetičtější výsledek,“ vysvětluje Cahlík. Postup je také mnohem méně invazivní, a tedy pacientovi přináší rychlejší hojení a menším diskomfort.

Proteticko-implantologický tým nově doplnil specialista MDDr. Petr Caha, který se zaměřuje na komplexnější případy. Klinika rovněž poskytuje implantologické konzultace pro pacienty, jejichž zdravotní stav nebo specifické potřeby znemožňují ošetření v běžné privátní praxi.

Následná péče ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zvyšuje svou úroveň. Díky dotaci z programu Evropské unie mohlo Doléčovací a rehabilitační oddělení, kterým ročně projde tisícovka pacientů, modernizovat přístrojové vybavení, zvýšit dostupnost péče pro nemocné se specifickými potřebami nebo zavést nové, moderní léčebné postupy.

Doléčovací a rehabilitační oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně disponuje 115 lůžky následné rehabilitační péče, která jsou obsazována nejen pacienty z klinik a oddělení FNUSA, ale také dalších zdravotnických zařízení převážně Jihomoravského kraje. Jde o jedno z nejvýznamnějších pracovišť tohoto typu v regionu. Investice do zvýšení kvality a rozšíření spektra služeb v rámci poskytování následné lůžkové zdravotní péče je tak přínosem pro celou Moravu.

Oddělení sídlí na detašované adrese v Novém Lískovci, kde bylo v rámci evropského projektu zrevitalizováno také okolí budovy. Různorodý terén pro nácvik chůze stavebníci doplnili cvičebními stroji nebo senzomotorickým chodníkem. „Pacienti možnost venkovního cvičení vítají, a to nejen v rámci oficiální rehabilitace. V teplejších měsících se opravené prostranství před naším pracovištěm stalo častým cílem individuálních vycházek zejména u motivovanějších pacientů,“ komentuje primářka oddělení MUDr. Marcela Nováková.

Dalšími úpravami prošel výtah nebo vstup do budovy, kde byly dveře vyměněny za automatické. Pracoviště se tak stalo mnohem přístupnější pro nechodící či špatně chodící pacienty. Aktuálně na oddělení dělníci budují nové toalety pro vozíčkáře a místnosti pro individuální terapii.

Nejen s tou pomáhá personálu vloni pořízené vybavení, například přístroj pro robotické cvičení LUNA EMG, který využívá reaktivní elektromyografie k tréninku senzomotorického kortexu. „Díky přístroji můžeme u pacientů s neurologickým onemocněním, po úrazu nebo dlouhém pobytu na lůžku zlepšovat rozsah pohybu končetin, svalovou sílu a nacvičovat správné pohybové stereotypy,“ vysvětluje vrchní sestra Helena Šlesárová.

Efektivnější péči pro rychlejší návrat pacientů zpět do života umožňují také nové motomedy pro cvičení svalstva horních a dolních končetin nebo přístroje Omni Hi 5 a Walk Aide pro funkční elektrostimulaci svalstva u pacientů s poruchou centrálního nervového systému. Rehabilitace díky projektu získala přístroje pro fototerapii – vysokovýkonný laser a biostimulační 3D lampy. Tyto technologie mají širokospektré využití, od úlevy od bolestivých stavů přes léčbu zánětů až po špatně se hojících ran. Kromě přístrojů bylo oddělení vybaveno také novými pomůckami pro zkvalitnění a usnadnění péče, například kardiokřesly, invalidními vozíky, režony na výdej stravy a podobně.

Projekt „Zvýšení kvality následné zdravotní péče ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně“, reg. č. CZ.06.04.03/00/22_032/0002220, byl zahájen v červenci 2023 a je spolufinancován Evropskou unií.

Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) vyhlásila nejlepší připravované EPC projekty roku 2024. Ve čtrnáctém ročníku se na prvním místě umístila Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která je doposud největší investicí do tohoto typu projektu v historii České republiky. Díky modernizaci dosáhne ročních úspor více než 50 milionů korun. Třetí místo pak obsadila další jihomoravská instituce – město Hodonín, které ušetří 11 milionů korun ročně.

Cenu spolu s ředitelem Asociace poskytovatelů energetických služeb Radimem Kohoutkem předával i ministr Lukáš Vlček. „Úspory energií snižují výdaje domácností a firem, posilují naši energetickou bezpečnost a zlepšují vnitřní prostředí budov. Právě pro budovy plné technologií je metoda EPC, která garantuje správné nastavení systému a budoucích úspor, ideálním řešením. Oceněným gratuluji a děkuji za jejich snahu zlepšovat kvalitu budov v Česku, měl jsem dnes příležitost vidět skvělé projekty,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „My už v této oblasti nyní například připravujeme komplexní strategii renovací budov, která detailně zmapuje data o budovách a potenciál úspor fondů budov. Vládě ji předložíme do konce tohoto roku.“

Odborná porota posuzovala u každého z projektů několik faktorů. Od objemu investic přes cenu úspor až k celkovému konceptu. Všechny projekty jsou něčím specifické a každý z nich skvěle ukazuje, jak správně modernizovat budovy a snižovat jejich energetickou náročnost.

„Jihomoravský kraj je vedle Pardubického a Středočeského dalším z územně správních celků, v němž se využívá metoda EPC opakovaně. Z Fakultní nemocnice u sv. Anny a z města Hodonín si mohou brát inspiraci další nemocnice a města, která EPC ještě nezkusila,” říká Radim Kohoutek, výkonný ředitel Asociace poskytovatelů energetických služeb.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zaujala porotu svým komplexním projektem modernizace energetického hospodářství, který zahrnuje 19 objektů. Díky investici ve výši 963 milionů korun nemocnice dosáhne předpokládaných ročních úspor 50,7 milionu korun. Díky realizaci EPC projektu dojde k minimální roční úspoře 11 561 MWh tepelné energie a 1 518 MWh elektrické energie.

„Snížit spotřebu energie byl pro nás zásadní úkol. Nemocnice jsou energeticky velmi náročné a každá šance na modernizaci a úspory pro nás může být ekonomicky důležitá. V našem případě to znamenalo stavební i technologická opatření. Zateplili jsme skoro 15 000 m² fasád a vyměnili téměř 600 oken. Instalovali jsme fotovoltaické elektrárny a nové účinné parní zdroje. To je jen malý výčet toho, co projekt obsahuje, je to opravdu komplexní řešení, které nám pomohlo vyřešit řadu výzev,“ říká Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Za druhý nejlepší projekt se zaručenou úsporou za rok 2024 bylo porotou oceněno Statutární město Liberec, které bude projektem EPC modernizovat 36 městských budov. Investice do projektu dosáhne 590 milionů korun a očekávané roční úspory činí 12,5 milionu korun.

Udělování cen bylo součástí konference Energetický management pro města a obce, která se koná již řadu let v Praze.

EPC (Energy Performance Contracting) je celosvětově zavedené označení pro Energetické služby se zárukou úspor. Jednou z jejich výhod je, že stát, kraje, obce či firmy mohou realizovat energeticky úsporná opatření s nulovými počátečními investicemi a splácet je až z budoucích garantovaných úspor. Projekt ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně realizuje sdružení firem Amper Savings a ENETIQA.

Pohotovostní službu pro Brňany tradičně zajišťuje Úrazová nemocnice v Brně, která však poskytuje ošetření pouze v oblastech praktického lékařství a stomatologie. Náhle vzniklé akutní oční nebo ORL potíže řeší lékaři ve fakultních nemocnicích. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v roce 2025 službu pokrývá od 16. do 31. dne v měsíci, první jeho část má na starosti Fakultní nemocnice Brno.

Obě pohotovostní služby provozované Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, tedy oční i ORL, jsou určeny pouze pacientům starším osmnácti let. Děti jsou v případě akutní potřeby ošetřeny v Dětské nemocnici.

Účelem pohotovosti je zajistit lékařskou péči mimo běžnou ordinační dobu, tedy o víkendech, svátcích a ve všední dny v odpoledních a nočních hodinách. V případě Oddělení nemocí očních a optometrie to znamená od 15 do 7 hodin a v případě Kliniky ORL v čase 15:30–7:00.

„Vyšetření a ošetření v rámci pohotovostní služby je na Oddělení nemocí očních a optometrie určeno pro případy akutních očních potíží, vzniklých náhle a trvajících maximálně 24–48 hodin od nástupu prvních příznaků. Jedná se zejména o poúrazové stavy, zánětlivé projevy provázené červeným okem, náhlý vznik bolesti oka nebo akutní pokles či ztrátu zrakové ostrosti,“ upozorňuje primářka oddělení MUDr. Hana Došková, Ph.D., a doplňuje, že v případě potíží trvajících delší dobu by měli pacienti navštívit nejprve ambulanci svého spádového očního lékaře ve standardní ordinační době.

Neodkladnost řešení zdravotních potíží je předpokladem také pro využití pohotovostní služby Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku. „Lékaři jsou v rámci pohotovosti k dispozici pro pacienty s akutními problémy a onemocněními v ORL oblasti, kteří jsou k vyšetření a léčbě indikováni a přivezeni RZP, jiným zdravotnickým zařízením nedisponujícím naší odborností, nebo jsou odesláni se žádankou na ORL na základě vyšetření na všeobecné pohotovosti, v rámci regionu nejčastěji v Úrazové nemocnici,“ doplňuje primářka ORL kliniky MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D.

1.– 15. dne v měsíci odborné pohotovostní služby v oblasti ORL a oftalmologie zajišťují ORL oddělení a Oční klinika Fakultní nemocnice Brno.

Na střeše pavilonu O1 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně opět přistávají vrtulníky zdravotnické záchranné služby. Heliport nemocnice zprovoznila po půlroční odstávce, za kterou stála plánovaná rekonstrukce. Důvodem rozsáhlých úprav bylo především vybudování osvětlení, díky kterému mohou helikoptéry nově přistávat i v noci.

V rámci rekonstrukce zahájené koncem srpna stavebníci nainstalovali nejen nové osvětlení přistávací plochy, ale také záchytný systém a únikové schodiště, které umožní v případě nutnosti evakuaci. Pod samotný povrch heliportu pak zabudovali vytápění pro snadnější údržbu během zimních měsíců. „Vytápění heliportu jde ruku v ruce s tím, že přecházíme do nepřetržitého režimu, tedy chceme záchranným zdravotním složkám umožnit přistávat v kteroukoliv denní dobu a za jakéhokoliv počasí,“ komentuje provozní náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Tomáš Hladík s tím, že doposud sníh odklízeli pracovníci nemocnice manuálně. Automatické vyhřívání tak zajistí operativnější dostupnost heliportu.

Modernizace přistávací plochy pro vrtulníky nemocnici stála šestnáct milionů korun a je součástí velkého projektu nového urgentního příjmu, který bude centrálně přijímat akutní pacienty mířící do FNUSA, a to právě i ty nejzávažnější případy transportované letecky. „Investice do heliportu pomůže nejen s efektivitou práce záchranných složek Jihomoravského kraje, ale především může zachraňovat životy kriticky ohrožených pacientů. Zároveň jde o klíčovou součást právě budovaného urgentu, který zjednoduší a zpřehlední celou infrastrukturu naší fakultní nemocnice. Hotovo by mělo být na jaře,“ nastínil další plány ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Po dobu rekonstrukce vrtulníky přistávaly na Mendlově náměstí, odkud byli pacienti do nemocnice převáženi sanitkami. Zmodernizovaný heliport je znovu v provozu od 7. ledna 2025, na první vrtulník teprve čeká. Do areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dosednou záchranné helikoptéry průměrně 15–20krát v měsíci.

Při renovaci bylo vybudováno také nové únikové schodiště a záchytné sítě.

Elektricky vyhřívaná přistávací plocha umožní dosed helikoptér i v zimě v kteroukoliv hodinu.

Gynekologické pracoviště ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dlouhodobě chybělo, pacientky konziliárně vyšetřovala soukromá ambulance. Od konce letošního roku nemocnice nastavuje vlastní službu, která se zaměří nejen na hospitalizované ženy, ale nabídne ambulantní péči také zaměstnankyním. Vedle prevence bude prioritou pracoviště jednodenní chirurgie.

Zbrusu nová gynekologická ambulance sídlící v budově A5 oficiálně otevře své dveře po Novém roce, zájemkyně se ale mohou registrovat už teď na tel. 543 182 153. Lékaři v ní budou ordinovat od pondělí do pátku v čase 7:30–15:00. „Chceme ženám nabídnout služby pracoviště, které bude přizpůsobené dnešní době, a to jak prostředím, tak přístupem k pacientkám,“ říká primář gynekologického oddělení MUDr. Josef Pulkert.

 

Primář Pulkert: Prevence musí být vždy na prvním místě

Nové gynekologické oddělení vede MUDr. Josef Pulkert, gynekolog a porodník, který dříve působil v Nemocnici Ivančice. Ve své praxi akcentuje důležitost prevence, na což aktivně upozorňuje i ve veřejném prostoru.

Jste aktivní na sociálních sítích, kde se snažíte šířit osvětu o tématech z vašeho oboru. Co vás k tomu motivuje?

Zhruba 25 let pracuji jako gynekolog a porodník a stále se setkávám s velkým množstvím žen, které nemají základní informace o ženském zdraví. Téměř každá druhá žena nepodstupuje preventivní gynekologické vyšetření a pozoruji i další trendy s neblahým demografickým a společenským dopadem, například odkládání rodičovství. Proto jsem se rozhodl, že chci i mediálně vystoupit s informacemi ze své profesní zóny a pomoci šířit povědomí o těchto důležitých tématech.

Často otevíráte i otázky, které mohou být svým způsobem palčivé, například právě odkládání mateřství. Jaká další taková témata má podle vás smysl nastolovat?

Všechna témata, která souvisí s prevencí. Ať už je to dostatečná informovanost o očkování, v našem oboru proti HPV. Pozoruji, jak stále velké množství žen neví, že se mohou očkovat už i děti, a dokonce chlapci, čímž by se podařilo výrazně snížit výskyt těchto virů způsobujících zhoubný nádor děložního čípku a další onkologická onemocnění. Základním problémem však je samotné gynekologické vyšetření, kdy stále panují předsudky, že starší žena už by neměla chodit na gynekologii. Přitom je to naopak, u mnoha nejzávažnějších onemocnění vzrůstá riziko výskytu právě s věkem ženy. Dále témata jako antikoncepce, sterilizace, transgender… Snažím se z problematiky, která je mnohdy kontroverzní či vzbuzuje silné emoce, udělat normální diskuzi.

Byla gynekologie vaše první volba už během studia medicíny?

Nebyla. Že chci dělat medicínu, jsem věděl už na gymnáziu, nicméně během studia lékařské fakulty jsem nejvíce tíhl k psychiatrii. Až během pátého ročníku při výuce gynekologie a porodnictví jsem byl natolik okouzlen poetickým prostředím pražské porodnice U Apolináře, že jsem se rozhodl pro tento obor. Pevně věřím, že schopnost komunikace a empatie je možné uplatnit ve všech lékařských oborech, včetně operačních.

Primářem nového gynekologického oddělení se stal MUDr. Josef Pulkert