, ,

Červen je měsícem povědomí o šedém zákalu. FNUSA zve na prevenci 🗓

Šedý zákal neboli katarakta snižuje kvalitu života a pokud se neléčí, může vést až k úplné ztrátě zraku. Účinné řešení přitom existuje. Oftalmologové z Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na to upozorňují preventivní akcí, která zve rizikovou skupinu populace ve věku 65 let a více k bezplatnému vyšetření. Přirozené stárnutí je totiž nejčastější příčinou vzniku tohoto onemocnění.

Šedý zákal je onemocnění, při kterém dochází k zakalení jinak průhledné oční čočky. To vede k postupnému zhoršování zraku. Pacienti mohou vidět rozmazaně, mlhavě nebo zkresleně, což u nich vede také k vyššímu riziku úrazů a dalších komplikací. Barvy se někdy zdají vybledlé a objevují se také potíže s viděním v noci.

„Pokud mají lidé podezření, že by se u nich mohl šedý zákal vyskytovat, měli by co nejdříve navštívit očního lékaře,“ komentuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie FNUSA MUDr. Hana Došková, Ph.D.

Využít mohou také chystané preventivní akce, která se uskuteční 27. června 2025 od 7 do 12 hodin. Vyšetření šedého zákalu v tomto termínu je určeno zájemcům ve věku 65 let a starším. Je zdarma a není potřeba se na něj objednávat, stačí přijít do oční ambulance v 3. patře budovy A (vchod z ulice Pekařská). Pokud oční lékaři odhalí šedý zákal, provedou kompletní vyšetření a naplánují další postup léčby.

„Současná medicína nabízí moderní chirurgickou léčbu, která je rychlá, efektivní a má nízkou míru komplikací. Během operace se zakalená čočka odstraní a nahradí umělou,“ vysvětluje primářka Došková a doplňuje, že pracoviště nabízí kvalitní nitrooční implantáty hrazené z veřejného zdravotního pojištění i prémiové, nadstandardní varianty. Pacienti po operaci zaznamenávají výrazné zlepšení zraku.

,

Robot svatoanenským chirurgům pomáhá už rok

Robotický operační program ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně slaví první rok od svého znovuobnovení. Za pomoci moderního přístroje da Vinci Xi lékaři odoperovali už přibližně dvě stě sedmdesát pacientů, nejčastěji s urologickým onemocněním. Ve více než čtyřiceti procentech případů z celkového množství operací šlo o odstranění prostaty.

Tým z Urologického oddělení stál také u úplně prvního zákroku za pomoci robota, který se uskutečnil v dubnu loňského roku. „Spolu s kolegy jsme tehdy úspěšně provedli dvě radikální prostatektomie u pacientů s karcinomem prostaty. K dnešnímu dni má náš tým na kontě už více než sto čtyřicet operací – kromě prostatektomií také několik desítek resekcí nádorů ledvin,“ komentuje primář Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Petr Filipenský, Ph.D.

Nejsou to ale pouze urologické operace, při kterých mohou pacienti i lékaři těžit z benefitů robotické chirurgie. Extrémně precizní navigace pacientovi přináší minimální chirurgické řezy a krevní ztráty, kratší hospitalizaci, rychlejší rekonvalescenci a snižuje se také riziko pooperačních komplikací.

Operatérovi pak systém nabízí možnost dostat se i do anatomicky obtížně dostupných oblastí, pomáhá redukovat třes rukou, přináší stabilní 3D vizualizaci operačního pole s až desetkrát zvětšeným obrazem a v neposlední řadě také ergonomickou pracovní pozici – operující robotická ramena totiž lékař ovládá vsedě od konzole mimo sterilní pole.

Dalšími rozvíjenými oblastmi v rámci robotické chirurgie ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně jsou břišní a hrudní chirurgie v gesci I. chirurgické kliniky a dále ORL chirurgie, kterou zajišťuje Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku.

Lékaři na robotickém sále v současnosti odoperují průměrně dva až tři pacienty denně, do budoucna by se číslo mělo zvyšovat. Průběžně se totiž do nové disciplíny zaškolují další operatéři, asistenční chirurgové i instrumentářky a sálové sestry. „Aktuálně máme šest certifikovaných konzolových chirurgů, další jsou v intenzivní přípravě,“ komentuje biomedicínský inženýr Martin Líška, který má na starosti koordinaci programu. „Konzoloví operatéři před získáním certifikace musí strávit desítky hodin u virtuálního trenažéru, kde se zdokonalovali v jemné motorice, odezvě a možnostech při ovládání robota. Později tréninkovými nástroji uvnitř fantomu břicha operují třeba pomeranč,“ vysvětluje proces zaškolování.

,

Nový urgentní provoz zefektivní akutní péči ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně

Modernizace urgentního příjmu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, spojená s rekonstrukcí heliportu a obnovou přístrojového zařízení, je úspěšně u konce. Pro akutní pacienty tak bude v průběhu června zajištěna rychlejší a efektivnější péče v moderním prostředí.

Doposud byl příjem těchto pacientů na několika místech v nemocnici, nyní bude soustředěn právě do nového urgentního příjmu. „Ošetření pacienta se tak odehraje doslova na jednom místě. Navíc se jedná o prostory vytvořené na míru potřebám nejnovějších standardů urgentního příjmu. Jde o obrovský posun v kvalitě poskytované péče,“ sdělil ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák.

Velkou výhodou je právě umístění urgentního příjmu, který se nachází v přízemí budovy O1, tedy v blízkosti CT, magnetické rezonance, angiolinky či iktového centra pro pacienty s mozkovou mrtvicí. Ve stejné budově jsou centrální operační sály, Anesteziologicko-resuscitační klinika FNUSA a LF MU a samozřejmě heliport, jehož rekonstrukce byla součástí modernizace tak, aby mohl přijímat pacienty také v noci. „Rád bych zdůraznil, že budeme jediné příjmové místo v rámci nemocnice pro složky ZZS, pro které je navíc vybudovaný speciální vstup. I to zvýší komfort pro pacienty i personál,“ doplnil primář Oddělení urgentního příjmu Jan Čiernik.

Nový urgentní příjem má čekárnu se šedesáti místy, tři specializované ambulance, a to interní, chirurgickou a neurologickou, a oddělený prostor pro triáž. Součástí je také stacionář, třináct expektačních lůžek a také tzv. crash, tedy pohotovostní pokoj sloužící k příjmu pacientů s akutním, život ohrožujícím onemocněním, např. se selháním základních životních funkcí či po kardiopulmonální resuscitaci. K dispozici je také zákrokový sál či sádrovna a nezbytností je vlastní rentgen, který umožní rychlou diagnostiku traumatických stavů přímo v prostorách urgentního příjmu.

Modernizace urgentního příjmu stála 65 milionů Kč a předpokládáme její pokrytí z Integrovaného regionálního operačního programu. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně investovala do rekonstrukce heliportu (13 milionů Kč) a nákupu přístrojového vybavení (34 milionů Kč).

Průběh výstavby

,

Plastičtí chirurgové v rámci osvětové kampaně radí, jak ošetřit amputovaný prst

Klinika plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU drží československé prvenství v replantaci amputovaného prstu. Od dubna roku 1978, kdy k tomuto mikrochirurgickému úspěchu došlo, se na klinice podařilo zachránit už tisíce prstů – jen za dekádu od roku 2010 lékaři přišili oddělený prst zpět k ruce více než pětsetkrát. S příchodem jara teď navíc šíří osvětu, jak v případě úrazů, jdoucích často ruku v ruce právě s teplejšími dny, správně postupovat.

Úrazy horních končetin jsou často spojeny s prací na zahradě, v jarních měsících jich proto obvykle přibývá. Typickými příčinami bývají nehody při používání cirkulárních pil, úhlových brusek, seker či akumulátorových nůžek. Jen od začátku dubna lékaři na klinice ošetřili jednadvacet pacientů s těžkým poraněním ruky. Významnou část případů však celoročně tvoří také pracovní úrazy, zejména při manipulaci se stroji, které nezřídka způsobují těžká devastující poranění i ve vyšších částech končetiny.

Pro úspěšnost replantace, tedy operace, při které je přišita amputovaná část na původní místo, je zcela zásadní správné ošetření a uchování amputátu. Chirurgové z Kliniky plastické a estetické chirurgie se však ve svých praxích bohužel často setkávají s nesprávně ošetřenými případy, například macerovanými nebo zmrzlými amputáty. Takto poškozené části již nelze vždy úspěšně přišít.

Pokud se pacienti naopak zachovají správně, zvyšují svou šanci na záchranu prstů, dlaně nebo jiné amputované části těla. „U dobře ošetřeného amputátu se prodlužuje doba, kdy lze provést úspěšnou replantaci, a to až na 24 hodin od úrazu,“ upozorňuje přednosta kliniky doc. MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D.

V rámci edukace a prevence proto v loňském roce s kolegy vytvořili instruktážní a informativní materiály pro chirurgická pracoviště a odborné společnosti. „Zdravotníci včetně záchranářů jsou většinou dobře informováni, avšak laická veřejnost při péči o amputát mnohdy postupuje chybně. Proto jsme také na instagramovém profilu kliniky zveřejnili zábavné video o první pomoci při amputaci v oblasti horní končetiny. Sledující v něm najdou praktické tipy, jak správně amputát zabalit a uchovat,“ říká lékařka Mária Lacková. Spolu s kolegy z replantačního centra KPECH věří, že tato forma komunikace osloví zejména mladší generaci a pomůže jí v kritické situaci zachovat chladnou hlavu a správně zareagovat.

Klinika plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU je jedním ze dvou replantačních center v tuzemsku. Vysoce odbornou péči tak poskytuje pacientům nepřetržitě a napříč celou republikou. Právě první replantace amputovaného prstu v roce 1978 na klinice odstartovala tradici inovativních mikrochirurgických zákroků a předznamenala rozmach mikrochirurgie a přenosu tkáňových celků na tomto pracovišti. V historii kliniky nalezneme unikátní případy, jako replantace osmi ušních boltců, dokonce i zmrzlého, či nosu, který byl ukousnut a sněden psem.

 

,

Léčebné konopí z naší pěstírny míří do dalších lékáren

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je v oblasti léčebného konopí celosvětově unikátním pracovištěm. Díky vlastní pěstírně je zcela soběstačná, a protože množství vypěstovaného standardizovaného léčebného konopí převyšuje spotřebu, v nejbližší době začne nabízet tento produkt i do dalších lékáren.

Než se však výsledný produkt ve formě tobolky či masti dostane k pacientovi, je zapotřebí několik zásadních kroků. Základem produkce léčebného konopí je standardizace. „Při pěstování dodržujeme stále stejné podmínky, nutností je také to, aby všechny rostliny měly stejný genetický základ. Využíváme tak rostlinné explantáty, tedy množení rostlin ve sterilních laboratorních podmínkách,“ popsal MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Cannabis Facility FNUSA.

Kapacita nemocniční pěstírny je pak cca 25–30 kilogramů léčebného konopí, což je přibližně o třetinu více, než je spotřeba pacientů, kteří přichází pro své konopí do naší lékárny. Právě tyto nadbytky můžeme nabídnout i lékárnám napříč Českou republikou. „V současnosti máme k dispozici šarži léčebného konopí se středně vysokým obsahem THC, konkrétně třináct procent. Jde o nižší obsah, takže je vhodná pro pacienty, kteří začínají s léčbou. Pokud se lékař rozhodne konopí předepsat, pak je to ideální začátek,“ dodal Trojan.

Další cyklus v pěstírně je zaměřen na konopí s vyšším obsahem CBD, po kterém je vysoká poptávka od lékařů až po pacienty. Kromě zajištění léčebného konopí se Cannabis Facility FNUSA zaměřuje také na pomoc dalším pěstitelům. Konkrétně jde o testování léčebného konopí na virové onemocnění HPLV, které může znehodnotit celou produkci.

Léčebné konopí z naší pěstírny míří do dalších lékáren

MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Cannabis Facility FNUSA

,

Když mozek spolupracuje se stimulátorem – přichází adaptivní hluboká mozková stimulace

Mezi hlavní příznaky Parkinsonovy choroby patří zejména třes, ztuhlost, zpomalené pohyby, ale i přecitlivělost, ztráta schopnosti soustředit se, úzkostlivost a poruchy spánku. Tuto chronickou neurodegenerativní nemoc připomíná každoročně 11. dubna Světový den Parkinsonovy choroby. Onemocnění se bohužel nedá vyléčit, lékaři však mají k dispozici možnosti, jak zlepšit pacientům kvalitu života. Jednou z nich je i hluboká mozková stimulace (DBS), která se neustále vyvíjí a v současnosti již dokáže spolupracovat s mozkem pacienta a vybírat nejvhodnější formu terapie.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně provádí tento zákrok jako jedna ze tří pracovišť v Česku, a při realizaci této metody úzce spolupracují dvě kliniky – Neurochirurgická klinika FNUSA a LF MU a I. neurologická klinika FNUSA a LF MU.

Hluboká mozková stimulace spočívá v zavedení tenkých elektrod přímo do mozku, kde poté pomocí propojeného podkožního neurostimulátoru probíhá stimulace pacientova mozku. „Jde o přibližně pět až šest hodin trvající operaci, kde přesnost je nesmírně důležitá. Oblast v hloubi mozku, do které se elektrody zavádí, je totiž velká asi jako zrnko rýže a elektrody samotné umožňují vůli stimulace jen asi milimetr na každou stranu. Je také důležité, že při operaci pacient zůstává při vědomí a my ho můžeme monitorovat, abychom věděli, kde mají elektrody největší klinický efekt,“ popisuje přednosta Neurochirurgické kliniky Radim Jančálek.

Adaptivní DBS

Na konci minulého roku byl pacientovi voperován první nový typ dobíjitelného stimulátoru, který je zajímavý zejména možností adaptivní stimulace. Samozřejmostí je dobíjení na stejném principu jako mají moderní mobily či hodinky, tedy pouze přiložením nabíjecího disku přes kůži. Adaptivní stimulace znamená, že elektrody při ní dokáží přečíst elektrické impulsy pacientova mozku a samy si podle toho nastaví optimální intenzitu stimulace. To zvyšuje komfort pro pacienta a snižuje spotřebu baterie neurostimulátoru.

Úzká spolupráce s I. neurologickou klinikou, potažmo s Centrem pro abnormální pohyby a parkinsonismus, které na klinice funguje, je přitom klíčová. Ne každý pacient s Parkinsonovou chorobou je totiž pro tuto terapii vhodný, a také samotné nastavení DBS je individuální. „Každý pacient je jiný a pro každého máme k dispozici jiné řešení. Samozřejmé existuje již spousta léků, důležitá je i terapie neléková, v podobě fyzioterapie či vlastní aktivity pacienta. K hluboké mozkové stimulaci přistupujeme u přibližně třiceti pacientů ročně, většinou tehdy, kdy je běžná léková terapie již neúčinná. Odstraněním příznaků jako je třes, zpomalenost a zatuhlost se nám daří pacienty vrátit o několik let zpět a zvýšit jim kvalitu života,“ dodává primář I. neurologické kliniky Marek Baláž.

V České republice byla hluboká mozková stimulace použita u přibližně tisícovky pacientů, ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bylo od roku 2003 operováno 355. Osmdesát procent z nich trpí Parkinsonovou chorobou, nicméně DBS se používá například také u pacientů s epilepsií.

Když mozek spolupracuje se stimulátorem – přichází adaptivní hluboká mozková stimulace

Rentgen při operaci

Primář Marek Baláž se stimulátorem

Primář Marek Baláž se stimulátorem

 

 

,

Plastičtí chirurgové FNUSA úspěšně dokončili rekonstrukci nosu po totální ztrátě

Vytvořit kompletně nový nos pacientovi, kterému kvůli nemoci nezbylo z toho původního nic. Výzva pro lékařský tým z Kliniky plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, kterou se po sérii operací úspěšně podařilo splnit a navrátit tak pacienta do plnohodnotného sociálního života.

Šlo již o pátou totální rekonstrukci nosu včetně skeletu, kterou lékaři na tomto pracovišti provedli. Ve čtyřech z pěti případů byl pacientům nos odstraněn pro rozsáhlý karcinom. To byl i případ Mariána Vanka, který o svůj nos i přilehlé kosti obličeje přišel kvůli rozsáhlému malignímu nádoru nosu a nosní přepážky. Šestapadesátiletý pacient byl odkázán na plastovou protézu, aby ho jeho vzhled zcela nevyřazoval ze společnosti. Toto řešení má však daleko k plnohodnotnému životu.

Lékaři z Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU mu nový nos vymodelovali během pěti operací. „Pacientovi jsme vytvořili vnitřní výstelku nosu mikrochirurgickým přenosem kůže a kosti z předloktí. Kostru nosu jsme doplnili chrupavkou z žebra, ušních boltců a kostí z dolní čelisti a zevní kůži nosu jsme nahradili kůží z čela. Museli jsme nahradit i část horní čelisti přesunem kosti z brady na obličejových cévách,“ popisuje složité chirurgické výkony přednosta kliniky doc. MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D. Požadovaného tvaru nosu lékaři dosáhli opakovanými operacemi, při kterých bylo nutné tkáně znovu rozpojovat, ztenčovat a sešíváním modelovat.

Moderní principy rekonstrukce nosu pracovníci kliniky rozvíjejí od roku 2016, kdy se jimi začal zabývat právě doc. Dvořák. „Základním principem moderní rekonstrukce nosu je rekonstrukce všech jeho vrstev. Na kvalitně prokrvené vnitřní výstelce se vystaví kostra nosu z kostí a chrupavek, zevní vrstva je pak vytvořena velkým lalokem z čela, který se během další operace ztenčuje a teprve v závěrečné etapě se odstraní nadbytek kůže na kořeni nosu – tak to bylo i v případě naší poslední operace pana Vanka. Nadbytečná kůže obsahuje výživnou stopku čelního laloku, proto se ponechává déle,“ vysvětluje přednosta kliniky, který si téma rekonstrukce nosu zvolil i za svou habilitační práci. Na klinice spolu s kolegy úspěšně operovali pro ztrátu všech vrstev nosu už více než čtyřicet pacientů s různě velkými defekty.

Novinkou v případě poslední dokončené kompletní rekonstrukce bylo inovativní využití metody 3D CT plánování, které inicioval MUDr. Martin Kubát. Celý tým kliniky aktivně pracuje na zlepšování výsledků rekonstrukcí nosu, díky čemuž se na brněnskou kliniku sjíždějí pacienti nejen z celého Česka, ale i ze Slovenska.

Stav před plánovanou rekonstrukcí nosu

3D plánování rekonstrukce nosu

Stav po poslední operaci

,

Moderní technologie zachránila život po 110 minutách bez srdeční činnosti

Znělo by to jako zpráva z Černé kroniky. „Na nádraží na Vysočině byl nalezen muž v bezvědomí s těžkým podchlazením. Po příjezdu záchranné služby došlo k náhlému zastavení srdce kvůli závažné poruše srdečního rytmu.“ Nicméně tento příběh měl díky lékařům z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a modernímu přístrojovému vybavení šťastný konec.

Složky ZZS sice započaly ihned s kardiopulmonální resuscitací, ovšem situace byla natolik kritická, že bylo rozhodnuto o jeho převozu vrtulníkem do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Na Anesteziologicko-resuscitační klinice FNUSA a LF MU se rozhodli lékaři použít metodu mimotělního oběhu ECMO a po dlouhých 110 minutách se podařilo nemožné – srdce opět začalo fungovat.

„Díky této technologii, která dokáže nahradit činnost srdce i plic, měl pacient šanci na přežití bez vážného poškození mozku. Již druhý den byl odpojen od přístrojů a třetí den ve stabilizovaném stavu přeložen na interní oddělení. Metoda ECMO se ukazuje jako naděje pro pacienty, u nichž běžná resuscitace selhává,“ popsal vedoucí lékař ECMO programu doc. MUDr. Pavel Suk, Ph.D.

Pozitivním faktorem bylo v tomto mimořádném případě také podchlazení – pacient měl při přijetí tělesnou teplotu 25°C. „Hypotermie paradoxně chrání mozek před poškozením nedostatkem kyslíku, což dává šanci i těm, kteří by jinak neměli naději na uzdravení,“ upřesnil Suk.

Technologie ECMO vešla do širšího povědomí zejména kvůli pandemii COVID-19, kdy u pacientů s těžkým průběhem nahrazovala funkci plic a právě svatoanenská nemocnice je ECMO centrem pro jižní Moravu. Avšak nahrazení plic není jediným zapojením, které tento přístroj umí, druhý způsob je nahrazení funkce srdce i plic zároveň, tak, jak tomu bylo i v tomto případě. „V poslední době jsme měli ECMO využité pro pacienty s těžkými respiračními problémy v souvislosti s chřipkou, jinak jej využíváme právě pro pacienty se srdečním selháním. Obecně se dá říct, že u nás leží skoro pořád alespoň jeden pacient napojený na ECMO,“ dodal Suk.

Moderní technologie zachránila život po 110 minutách bez srdeční činnosti

ECMO

,

Přibývá pacientů se spánkovou apnoí. Správná léčba může zastavit bezesné noci

Počet pacientů se syndromem spánkové apnoe roste. Je to dáno lepší diagnostikou, ale také stárnutím populace či vyšším výskytem obezity. „Každoročně nám přibývá přibližně čtyři sta pacientů, kteří jsou u nás léčeni pomocí přetlakové ventilace,“ potvrzuje trend MUDr. Lujza Zikmund Galková, vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra při I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Na důležitost kvalitního spánku upozorňuje Mezinárodní den zdravého spánku, který připadá na první jarní den. Jeho načasování není náhodou – díky dříve vycházejícímu slunci se lidem v těchto dnech začíná lépe vstávat, a to by měla být ideální příležitost k zamyšlení se nad vlivem spánku na kvalitu jejich života. „Ač prospíme přibližně 25 let, málokdy spánku věnujeme patřičnou pozornost. Pro celkové zdraví, zejména pak to kardiovaskulární, je přitom zcela zásadní,“ upozorňuje lékařka.

Část populace si bohužel i přes dodržování veškerých zásad spánkové hygieny v noci neodpočine. Na vině může být právě spánková apnoe, onemocnění, při kterém pacient během noci přestává opakovaně dýchat. Zástavy dechu trvají minimálně deset sekund, mnohdy ale výrazně déle – nejvíce ve spánkovém centru Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně naměřili přes dvě a půl minuty. Pauzy v dýchání se frekventovaně opakují a znemožňují kvalitní spánek.

Onemocnění má vedle fragmentace spánku řadu nepříznivých dopadů na pacientovo zdraví. „Lidé s těžkou spánkovou apnoí často mívají významné výkyvy hladiny kyslíku v krvi, tzv. desaturace, a toto velice zatěžuje jejich kardiovaskulární systém. Dochází k výkyvům tepové frekvence i krevního tlaku, což výrazně zatěžuje srdce a cévy,“ komentuje Zikmund Galková a doplňuje, že v případě neléčené apnoe jsou pacienti ohroženi infarktem myokardu, mozkovou mrtvicí a dalšími vážnými zdravotními komplikacemi.

Syndrom spánkové apnoe je často doprovázen chrápáním, ale není to pravidlem. „Nemoc se projevuje častým a opakovaným buzením s neschopností znovu usnout, probouzením se lapáním po dechu a konstantní nevyspalostí. Právě to je to, co by pacienta mělo dovést k nám,“ říká Zikmund Galková s tím, že spánková apnoe nejčastěji postihuje muže ve vyšším věku. Hlavní predispozicí je pak obezita. Ohroženi jsou ale prakticky všichni, spánkové centrum má aktuálně v péči již téměř tři tisíce pacientů z celé republiky.

Léčba u středně těžkého a těžkého stupně syndromu spánkové apnoe probíhá pomocí přetlakové ventilace, kdy pacienti spí s maskou napojenou na přístroj, vhánějící pod tlakem do jejich dýchacích cest vzduch. „Hladina kyslíku v krvi se tím často stabilizuje, pacient v klidu spí, nebudí se a většinou je již po první noci na léčbě jako znovuzrozený,“ uzavírá vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra FNUSA MUDr. Lujza Zikmund Galková.

Pacienti s doporučením od obvodního lékaře nebo jiného specialisty se mohou k vyšetření do spánkového centra objednávat v úterý v čase 8:30–11:00 a 12:00–13:00. Sestřička s volajícím probere jeho obtíže a domluví se na vhodné formě diagnostické noci. Vzhledem k vysokému nárůstu pacientů s podezřením na syndrom spánkové apnoe se aktuální čekací lhůta na vyšetření pohybuje mezi 3–4 měsíci.

Přibývá pacientů se spánkovou apnoí. Správná léčba může zastavit bezesné noci

MUDr. Lujza Zikmund Galková

Pravidla spánkové hygieny

  1. Udržujte pravidelný spánkový režim – ulehejte do postele a probouzejte se ve stejnou dobu každý den.
  2. Odpolední siesty pokud možno vynechte. Krátký odpočinek na pár minut je v pořádku, ale delší spánek může oddálit večerní usnutí.
  3. Věnujte se pravidelné fyzické aktivitě – pokuste se udržovat optimální tělesnou hmotnost. Ve večerních hodinách ale upřednostněte relaxační cvičení před náročným tréninkem.
  4. Najezte se před spaním včas a pijte s mírou. Před spaním se vyhněte kofeinu, alkoholu a nikotinu, silně kořeněným, pálivým, tučným jídlům a slazeným nápojům.
  5. Dle možností neužívejte léky na spaní.
  6. Ložnice slouží jen ke spánku a pohlavnímu životu.
  7. Do postele si jděte lehnout, až když jste opravdu unavení.
  8. Pokuste se nespat v poloze na zádech.
  9. Po setmění ztlumte světla, minimálně hodinu před spaním vypněte všechna elektronická zařízení.
  10. Vytvořte si rutinu před spaním, ideální teplota pro spánek je 18–20 °C
  11. Před spaním se vyhněte stresu.
,

Nemocné ledviny nebolí, varují urologové FNUSA

Česko se v incidenci rakoviny ledvin řadí mezi světovou špičku. Lékaři evidují zhruba třicet případů zhoubných nádorů ledvin na sto tisíc obyvatel, což je například o polovinu nemocných více než v sousedícím Rakousku. Příčina tak častého výskytu v tuzemsku není zcela objasněna, svůj podíl ale může hrát špatná životospráva Čechů. Mezi rizikové faktory rozvoje tohoto onemocnění patří kouření, obezita nebo hypertenze, tedy vysoký krevní tlak.

„Zhruba ve čtyřech procentech případů je onemocnění způsobeno geneticky,“ doplňuje vedoucí lékař Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Igor Dolan, Ph.D. O něco větší pozor by si podle něj měli dát muži, jelikož právě ti jsou diagnózou zhoubného nádoru na ledvinách postiženi častěji – poměr vůči ženám je dva ku jedné. Rizikový věk pro nález je pak 50–70 let.

Nádory ledvin představují asi 2–3 procenta všech karcinomů, které lidstvo postihují. Jejich odhalení závisí jako u řady dalších typů především na prevenci a náhodě. „Záchyt je v Česku díky rozsáhlé síti ultrazvukových pracovišť velmi dobrý, více než 70 procent nádorů ledvin je asymptomatických a objeví se náhodně při jiných vyšetřeních,“ komentuje Dolan. Pokud se u pacienta projeví subjektivní potíže, jedná se obvykle už o pokročilé stadium nemoci. V těchto případech nádor zpravidla není možné odstraňovat laparoskopicky a prognóza onemocnění je horší.

Při včasném záchytu dnes onkologicko-chirurgická pracoviště k odstranění často využívají robotický operační systém, který pacientovi umožňuje rychlejší rekonvalescenci. Pokud to velikost a lokalizace nádoru na ledvině dovoluje, operatér odstraňuje pouze zasaženou tkáň, zatímco dříve se vzhledem k párovosti orgánu přistupovalo k vyjmutí celé ledviny. „Nikdy nevíme, zda nedojde k úrazu či jinému problému, při kterém by došlo k poškození zbývající ledviny,“ komentuje Dolan. Výsledky onkologické léčby jsou srovnatelné jako u jiných karcinomů, tedy pokud je nádor odstraněn kompletně a včas, šance na dlouhodobé přežití je poměrně vysoká.

Nemocné ledviny nebolí, varují urologové FNUSA