,

Cluster Headache patří mezi nejhorší bolesti, jaké člověk může zažít

Cluster headache je dlouhodobé onemocnění, které se projevuje krutou bolestí hlavy okolo oka. Jde sice o relativně krátké záchvaty, nicméně bolest je natolik intenzivní, že se považuje za nejsilnější bolest, jakou vůbec lidé mohou zažít. Tato vzácná diagnóza vyžaduje specializovanou péči, která vede ke značné úlevě od nepříjemných příznaků. Pacientům s touto chorobou se věnuje MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D., z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy při I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.  

Den věnovaný pacientům s cluster headache se slaví každoročně 21. března. K typickému nakupení záchvatů u této primární bolesti hlavy dochází právě v období předjaří. Prodlužující se dny jsou ale u řady pacientů známkou blížícího se vysvobození od bolesti.

Cluster headache postihuje sice jen jednoho člověka z tisíce, přináší ale nesmírné utrpení. První záchvat cluster headache přichází obvykle mezi dvacátým a čtyřicátým rokem věku. Vzhledem k nízkému povědomí o této diagnóze pacient mnohdy marně hledá úlevu a průměrná doba ke stanovení správně diagnózy může činit i deset let.

Cluster headache se projevuje opakovanými epizodami intenzivní bolesti okolo jednoho oka. Postižené oko slzí, je červené a má pokleslé horní víčko. Záchvat bolesti pacienta často budí i v noci, trvá 2–3 hodiny a v aktivním období se záchvaty objevují až osmkrát denně. Pacient je neklidný a běžná analgetika mu obvykle nepřináší úlevu.

V brněnském Centru pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy je sledováno několik desítek pacientů s tímto onemocněním. Podle odhadů v Jihomoravském kraji ale žije až několik stovek lidí, kteří mohou hledat účinnou pomoc. Pokud si nositel tohoto onemocnění není svou diagnózou jistý, měl by navštívit specializované pracoviště.

Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy
I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU
www.migrenabrno.cz
Tel. č. 733 142 673

Cluster Headache patří mezi nejhorší bolesti, jaké člověk může zažít

,

FNUSA zve na preventivní bezplatné vyšetření glaukomu

Zeleným zákalem neboli glaukomem trpí zhruba 76 milionů lidí. Až polovina z nich přitom o své nemoci, která je celosvětově druhou nejčastější příčinou slepoty, neví. Postavit se tichému zloději zraku, jak se onemocnění přezdívá, mohou zájemci ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, kde se 15. března uskuteční preventivní akce s názvem Glaukomový den.

Glaukom je chronické, progresivní onemocnění, které vede k nevratnému poškození zrakového nervu, ztrátě zorného pole a k trvalému poklesu zrakové ostrosti. Velmi často se vyskytuje ve formě tzv. primárního glaukomu, který je ale jedním z nejnebezpečnějších. „Tento typ glaukomu většinou vzniká v pozdějším středním věku, obvykle mezi 45. a 70. rokem života. Bohužel je záludný v tom, že pacient dlouho nemá žádné subjektivní potíže – nepociťuje bolesti očí, dlouho nepozoruje ani žádný pokles vidění, i když změny na zrakovém nervu již mohou poškodit tzv. periferní vidění,“ upozorňuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Hana Došková, Ph.D.

Pokud pacient pozoruje zhoršené vidění, jedná se o pozdní příznak onemocnění, kdy je nevratně poškozeno více než 40 % vláken zrakového nervu. Rozhodně tedy nejde spoléhat na to, že nástup onemocnění pacient rozpozná podle příznaků – až 50 % pacientů o své nemoci neví.

Riziko výskytu glaukomu může zvyšovat genetická zátěž, významnou roli ale hraje i rasa, dioptrické vady ve smyslu krátkozrakosti i dalekozrakosti nebo sklon k nižším hodnotám krevního tlaku.

Nejlepší obranou proti nemoci je prevence. „Pravidelná oční vyšetření s měřením nitroočního tlaku jsou po 40. roku života nezbytná, pokud si chceme zachovat funkční zrak,“ uvedla primářka očního oddělení a doplnila, že se v posledních letech zlepšila nejen informovanost populace, ale i samotné přístrojové vybavení spádových očních ambulancí. To potom vede k vyšší šanci na včasný záchyt a stanovení diagnózy. Rostoucí tendence ve výskytu onemocnění je tak spíše důsledkem lepší prevence.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se proto opět připojí k osvětové akci Světový týden glaukomu a ve středu 15. března od 8:00 do 14:30 vyšetří zájemcům bezplatně nitrooční tlak, který je jedním z rizikových faktorů onemocnění. Samotné vyšetření je rychlé a bezbolestné a není se na něj potřeba předem objednávat.

,

Jižní Morava se chystá na vlnu srdečních selhání

Na vině je stárnutí populace, špatná životospráva i pandemie covidu-19

Počet lidí se srdečním selháním na jihu Moravy roste. Každoročně podle odborníků v regionu přibude asi 6 500 nemocných, celkem jich tedy v kraji je až 30 000. Rapidní nárůst ilustruje fakt, že ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se za posledních 10 let zdvojnásobil počet pacientů hospitalizovaných na oddělení specializovaném na  srdeční selhání – loni jich ošetřili téměř 1 800. Jihomoravští kardiologové se obávají, že v nadcházejících letech bude trend pokračovat. Doznívá totiž efekt pandemie covidu-19, kdy lidé ze strachu z nákazy častěji „přecházeli“ infarkty, což u nich vedlo k rozvoji srdečního selhání. I o tom budou diskutovat experti na nemoci srdce u příležitosti Dne I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a LF MU, a to 8. března.

Nějakým druhem srdeční choroby na Moravě a ve Slezsku podle lékařů může trpět až 1,4 milionu osob a každý rok přibývají desetitisíce nově diagnostikovaných. „Jsme svědky toho, co popisují i kolegové ze zahraničí – v době covidové pandemie nemocní s infarkty myokardu mnohem méně často chodili do nemocnic, a nemohli tak být správně ošetřeni. Lze tedy očekávat, že se tato skutečnost projeví v nárůstu počtu případů srdečního selhání, jehož je infarkt myokardu nejčastější příčinou,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU. Podle něj se teprve v loňském roce klinika navrátila co se počtu specializovaných výkonů týče k číslům z „předcovidových“ let.

Srdeční selhání se stává čím dál častější důvodem, proč lidé končí v nemocnici. Podle prof. Krejčího je více než polovina pacientů nad 65 let hospitalizována právě kvůli zhoršené funkci srdce. Do pokročilé fáze srdečního selhání se pak v Česku dostane přibližně 10 % pacientů – u nich pak lékaři musí posoudit, zda jsou v tak dobré kondici, aby mohli dostat mechanickou srdeční podporu nebo absolvovat transplantaci srdce. „Bohužel pouze pro malou část pacientů jsou tyto zákroky vhodné a možné. Rozhodujícím faktorem je tzv. biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let, a nepřítomnost dalších vážných onemocnění. U nás v nemocnici ve spolupráci s CKTCH provádíme řádově desítky takových operací ročně. U starších lidí se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,“ vysvětluje prof. Krejčí.

Svou roli v nárůstu počtu případů srdečního selhání hraje také obezita a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod. Nijak nepomáhá zhoršující se ekonomická situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně-cévní choroby. „Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se navíc, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách,“ vysvětluje předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA. „Se stresem souvisí i vyšší spotřeba alkoholu a cigaret. Přitom omezení pití a kouření by naopak v těžkých dobách přineslo vítané úspory,“ dodává předseda českých kardiologů.

Choroby srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v celém Česku. Například 50 % pacientů s těžkým srdečním selhání do 5 let po diagnóze zemře.

I proto se odborníci snaží stále upozorňovat na nutnost prevence, včasné diagnostiky a správné léčby. „Lidé by měli především chodit na preventivní prohlídky. U pacientů, kteří již srdečním onemocněním trpí, jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování diety a přiměřená fyzická aktivita doporučená lékařem,“ uzavírá prof. Krejčí.

Exploze srdečních selhání se týká celé republiky, kardiologové jí hodlají mimo jiné čelit moderními léky, mezi něž patří například glifloziny, prohloubením spolupráce s praktickými lékaři, kteří by mohli hrát větší roli v diagnostice i péči o stabilizované pacienty, a také apelem na širokou veřejnost, aby nepodceňovala příznaky srdečních problémů a včas vyhledala odbornou péči. Kardiologie má dnes širokou škálu možností farmakologické i nefarmakologické léčby, která má potenciál nejen prodloužit, ale také zkvalitnit život nemocných se srdečním selháním.

,

FNUSA proti COVIDu-19 nově očkuje v budově K

Zájemci o očkování proti COVIDu-19 zamíří ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně od 1. března na jiné místo než doposud. Vakcinaci bude zajišťovat Ústav klinické imunologie a alergologie, sídlící v přízemí budovy K (při vjezdu z Mendlova náměstí).

Do ambulance Oddělení klinické imunologie mohou lidé se zájmem o očkování dorazit i bez objednávání každý pátek od 10:30 do 13:00 hodin.

„Zájem o očkování je nízký, vakcinujeme v průměru 15 osob týdně. Provoz speciálního očkovacího centra tak není v tuto chvíli nutný. Značně klesající zájem o očkování zaznamenáváme již od Nového roku. Důvodů najdeme jistě více – od tendence podceňovat vhodnost očkování a možnou závažnost nemoci COVID-19 jako takové po probíhající epidemii akutních infektů horních cest dýchacích, v níž vakcinovat není ideální,“ uvedla vedoucí očkovacího centra FNUSA a primářka ORL kliniky MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D.

Počet testovaných na COVID-19 naopak ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně mírně narůstá, a to především z důvodu redukce dostupných testovacích míst v Brně. FNUSA je aktuálně jedinou brněnskou nemocnicí, která testování pro veřejnost poskytuje. Přeložení očkování do budovy K na opačném konci nemocničního areálu je tak vhodné i s tímto ohledem.

Areál FNUSA 2022

,

FNUSA od začátku ruské invaze přivítala 25 kolegů z Ukrajiny

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně našlo uplatnění dvacet pět ukrajinských občanů. V nemocnici pomáhají v rámci zdravotnického i technického provozu, tam pak zejména ve stravování. Zaměstnanecké řady rozšířil také jeden manželský pár na pozicích zahradnice a energetika.

Co se týče zdravotnických pozic, zaměstnání ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně našli především sanitáři, kteří prošli odborným kurzem. Ten pořádá přímo nemocnice a již během praktické části kurzu na odděleních byla účastníkům nabídnuta volná pracovní místa sanitářů.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně do svých řad získala také šest zdravotních sester, které se povolání věnovaly už ve své vlasti. „Podařilo se to díky velmi dobré spolupráci se Skill centem Jihomoravského kraje, které poskytuje bezplatné kurzy českého jazyka. Oslovilo nás s nabídkou spolupráce na zaměstnání účastníků kurzů,“ vysvětlila náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA Mgr. Jana Zvěřinová s tím, že nemocnice spolupráci ráda přijala, a to i s ohledem na dlouhodobý problém s neobsazenými místy na pozicích zdravotních sester.

Samotné zaměstnání ovšem není úplně jednoduché, neboť zákonná úprava zaměstnávání osob z tzv. 3. zemí na zdravotnických pozicích je mnohem složitější než zaměstnávání zdravotníků z EU. „Nyní jsou kolegyně z Ukrajiny na placené odborné stáži a budou ještě skládat aprobační zkoušky, aby mohly vykonávat práci zcela samostatně. Díky Skill centru JMK pro ně organizujeme další kurzy češtiny, protože právě znalost jazyka je součástí již zmiňované aprobační zkoušky a bývá tou největší překážkou,“ popsala personální náměstkyně FNUSA Mgr. Olga Korvasová.

Jednou ze zdravotních sester, které před sebou mají tuto zkoušku, je také Liubov Skalozub. Od letošního ledna pracuje na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU. „Na klinice jsem velmi spokojená, kolegové mě přijali skvěle,“ uvedla žena, která na rodné Ukrajině pracovala jako intenzivní sestra s onkologickými pacienty. Kurzy českého jazyka má naplánované do října, už teď se ale nemá problém dorozumět. „Připravuji se také na aprobační zkoušku a těším se, že budu opět moci vykonávat své povolání s plnou odpovědností,“ dodala.

FNUSA od začátku ruské invaze přivítala 25 kolegů z Ukrajiny

,

Hepatoložka: Bezpečná hladina alkoholu v krvi? Nula.

Lidé s poškozením jater v důsledku nadměrné konzumace alkoholu představují odhadem čtvrtinu z celé skupiny sledovaných pacientů v hepatologické ambulanci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Kromě rozvoje jaterní encefalopathie lékaři u léčených pacientů se závislostí na alkoholu pozorují také narušené vztahy v sociální oblasti a vznik poruch osobnosti.

„V péči máme řádově desítky alkoholiků, kteří se o sebe chtějí starat a snaží se s různou mírou úspěšnosti abstinovat,“ popisuje vedoucí lékařka hepatologické ambulance Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Markéta Musilová a dodává, že by jich bylo víc, pokud by pacienti propuštění po hospitalizaci s akutním zhoršením jater spolupracovali. Tito lidé často v léčbě kvůli své závislosti nepokračují a na kontroly do ambulance nedochází. „Pacient pokračující v abusu alkoholu se nakonec dostává na okraj společnosti, pokud dříve neumírá na jaterní selhání,“ dodává.

Mezi pacienty s alkoholickým poškozením jater jsou z větší části zastoupeni muži, obvykle pak střední a vyšší věkové skupiny. „Je to dáno tím, že proces poškození jater probíhá postupně. Mladí lidé, kteří dospějí do jaterní cirhózy, mají játra obvykle poškozená nejen v důsledku užívání alkoholu, ale i dalších návykových látek. Obvykle jde o pacienty se špatným sociálním zázemím,“ vysvětluje lékařka.

Kromě genetických predispozic, které neovlivníme, má na kondici jater vliv zejména zdravý životní styl. Nezbytností je podle hepatoložky dostatek pohybu, pestrá racionální strava s nízkým obsahem tuků a abstinence od látek, které játra poškozují – alkoholu a drog.

Množství alkoholu, které vede k jaternímu poškození, je individuální. Obecně nižší toleranci mají ženy než muži, roli hraje i hmotnost. „Pozor také na pravidelnou konzumaci nízkých dávek denně a nebezpečné srovnávání se s okolím. Často slýchám od pacientů, že ‚v okruhu známých pijí všichni stejně, tak proč mám cirhózu jenom já,‘ ale takto se porovnávat nelze,“ varuje lékařka.

Dle doporučení odborníků Světové zdravotnické organizace je pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečnou dávkou alkoholu asi 20 g ethanolu na den (16 g u ženy a 24 g u muže), což odpovídá přibližně půl litru 12° piva, 200 ml vína nebo 50 ml destilátu. „Nutno však dodat, že nejbezpečnější hladina alkoholu v krvi je nula,“ uzavírá MUDr. Markéta Musilová téma aktuální zvláště ve světle právě probíhající kampaně Suchej únor.

Ta již jedenáctým rokem motivuje veřejnost k měsíčnímu alkoholovému půstu. „Suchej únor bych všem doporučila ze dvou důvodů. Za prvé je to pro každého příležitost si uvědomit, zda a do jaké míry jim absence konzumace alkoholu chybí, za druhé je to výrazem podpory pro ty, kteří se s abusem alkoholu ve svém životě potýkají – ať už léčbu zvažují, podstupují ji, anebo jsou právě v remisi,“ nabádá i primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná, Ph.D.

Hepatoložka: Bezpečná hladina alkoholu v krvi? Nula.

,

Brňané nejsou na chirurgickou léčbu obezity sami. Setkávají se v rámci klubu

Lékaři, psychologové a nutriční terapeuti z Kardiovize II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU otevřeli Bari-klub – místo setkávání pro pacienty, kteří uvažují o bariatrické operaci, nebo ji už mají za sebou. Zájemci se za přítomnosti odborníků můžou v důvěrném prostředí seznámit se všemi náležitostmi zákroku a především sdílet své zkušenosti.

Bariatrická chirurgie je souhrnné označení pro zákroky, kterými se řeší těžší stupně obezity. Indikují se také u pacientů s lehčím stupněm obezity, kteří zároveň trpí diabetem či jinou metabolickou poruchou. Mezi laiky se o nich mluví jako o „zmenšení žaludku“, i když ne všechny bariatrické operace se týkají pouze žaludku. Zájemci mohou bariatrický zákrok nově podstoupit také na I. chirurgické klinice FNUSA a LF MU.

„Všichni pacienti se samozřejmě musí před operací edukovat, v průběhu léčby ale mohou nastat situace, které jsou pro ně nečekané. Informace pak shání často v různých diskusích a z neověřených zdrojů,“ popsala jeden z impulsů pro založení klubu psycholožka a organizátorka iniciativy ve FNUSA Mgr. Judita Konečná.

Účastníci Bari-klubu mohou využít nejen přítomnosti kompletního týmu obezitologie, který poskytuje relevantní odborné informace, ale zároveň mají prostor sdílet své zážitky, tipy i obavy s dalšími lidmi, kteří bariatrii ve svém životě řeší. „Ze své zkušenosti to považuji za velký benefit. Je to skvělá příležitost pro ty, kteří stále váhají, zda operaci podstoupit, ale také pro pacienty po zákroku, kteří se chtějí udržovat v módu „akce“ nebo si poslechnout o zkušenostech ostatních,“ doplnila Konečná.

Význam sdílení zkušenosti potvrzuje i pacientka Martina: „V jednu chvíli jsem znejistila, jestli operaci, a hlavně období po ní, zvládnu. Na jednom sezení si mě vzali mezi sebe pánové, kteří už byli po bariatrii, a ujišťovali mě, že to bude dobré. Může se to zdát jako maličkost, ale jejich podpora pro mě byla opravdu důležitá.“

Neformální setkání v rámci Bari-klubu se konají vždy první čtvrtek v měsíci od 16 hodin v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na Pekařské, konkrétně ve 3. poschodí budovy C1 (Kardiovize). Zájemce k ničemu nezavazují a jsou zdarma. Nejbližší klubové setkání se uskuteční 2. února.

Samotné konzultace s pacienty se zájmem o bariatrický zákrok na I. chirurgické klinice FNUSA a LF MU probíhají v poradně bariatrické chirurgie v přízemí budovy M1 každé úterý od 8:00.

Bari-klub

,

Krizové situace ve FNUSA pomáhá zvládat tým psychosociální podpory

Tým jedenácti proškolených interventů a peerů z řad zdravotníků nabízí ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně duševní podporu v těžkých situacích jak svým kolegům, tak blízkým nemocných. Tým psychosociální podpory v nemocnici působí už dva roky. „Všichni ve zdravotnictví známe ten hřejivý pocit, když pomůžeme někomu, kdo to právě moc potřebuje. A je jedno, jestli je to rána na těle, nebo na duši,“ říká Alena Ganobčíková, zdravotnická záchranářka z metabolické JIP, která je součástí týmu.

Systém psychosociální intervenční služby se skládá ze dvou základních větví. Peeři pomáhají zvládat stresové situace svým zdravotnickým kolegům a interventi naopak těm, kteří se nachází na druhé straně, tedy rodinám a blízkým pacientů. Alena Ganobčíková prošla speciálním výcvikem v obou směrech: „Výcvik na NCO NZO byl po psychické stránce extrémně těžký a vyčerpávající. Trénovali jsme velice citlivé situace a nebylo dne, kdy by se nebrečelo, ale stálo to za to. Znalosti a dovednosti získané ve výcviku aplikujeme v praxi téměř denně.“

Na straně zdravotníků peeři často řeší nadlimitní události, jako jsou neúspěšné resuscitace, sebevraždy pacientů nebo napadení, ale také situace, které souvisí s osobní duševní pohodou nebo vztahy na pracovišti. „Kolegové se na nás mohou obracet i se soukromými záležitostmi, pokud cítí, že zasahují do jejich schopnosti fungovat v práci,“ popisuje záchranářka a dodává, že samozřejmostí je stoprocentní mlčenlivost a diskrétnost.

Interventi jsou často voláni k příbuzným při náhlých úmrtích či komplikacích zdravotního stavu jejich blízkých. „Tito lidé se k nám dostávají často v nejhorších okamžicích svého života, kdy jejich milovaný bojuje o život anebo o něj právě nečekaně přišel. Vykazují známky akutní stresové reakce. Jako interventi si je proto přebíráme a poskytujeme první psychickou pomoc. Dohlížíme na naplňování základních biologických potřeb, doprovázíme k pacientovi, případně k zemřelému. Děláme v podstatě tlumočníky mezi rodinou a zdravotníky,“ shrnuje Ganobčíková a nabádá k tomu, aby se obě strany v případě potřeby nebály možnosti využít. Služba je bezplatná a nikdo nemusí být na těžkou chvíli sám.

Interventi jsou ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dostupní denně od 6 do 22 hodin, se souhlasem příbuzných pacienta je aktivuje zdravotnický personál.

Krizové situace ve FNUSA pomáhá zvládat tým psychosociální podpory

Alena Ganobčíková pracuje jako zdravotnický záchranář na metabolické JIP.

,

Ve FNUSA platí zákaz návštěv

S ohledem na četný výskyt respiračních onemocnění Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zavádí zákaz návštěv na lůžkových odděleních. Opatření přijaté za účelem ochrany pacientů platí od středy 11. ledna 2023 až do odvolání.

Výjimky je možné udělit u pacientů Doléčovacího a rehabilitačního oddělení (DRO) a v terminálních stavech po předchozí domluvě se zdravotnickým personálem. U lůžka mohou být v těchto případech dvě osoby po dobu 30 minut. Prosíme návštěvníky, aby dbali také zvýšeného hygienického režimu a respektovali pokyny zdravotníků. Samozřejmostí je respirátor třídy FFP2.

Ve FNUSA platí zákaz návštěv

,

Dárcovská základna FNUSA se v roce 2022 rozrostla o 40 procent

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má za sebou další rok svého fungování. Do odběrových křesel v něm usedlo téměř osm a půl tisíce dárců, kteří společně darovali skoro 3200 litrů plné krve.

„V loňském roce k nám přišlo přesně 8455 dárců krve, z toho 1081 osob u nás darovalo poprvé,“ upřesnila primářka Transfuzního oddělení FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. „Oproti roku 2021 jsme v počtu dárců zaznamenali nárůst více než čtyřicet procent, což je skvělý výsledek a všem lidem, díky kterým jsme ho dosáhli, patří velké poděkování. Věříme, že i v roce 2023 se k nám dárci budou rádi vracet, a že se nám zároveň podaří oslovit i nové prvodárce,“ doplnila.

Do registru dárců kostní dřeně se v loňském roce ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zapsalo 78 lidí. Nejvýraznější novinkou bylo ale rozšíření provozu o odběr a zpracování krevní plazmy. Z Krevní banky se tak na začátku května stalo plnohodnotné Transfuzní oddělení, s čímž souvisela také rozsáhlá úprava prostor a nákup přístrojového vybavení. Možnost darovat plazmu, jejíž odběr představuje pro dárce menší zátěž a může se tak opakovat častěji, přilákala do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně celkem 177 zájemců.

Do roku 2023 Transfuzní oddělení FNUSA vstupuje s akcí nazvanou Novoroční relax, při které si dárci mohou z odběrového centra odnést voucher na zvýhodněný vstup 1+1 zdarma do wellness 4Comfort. Nabídka platí v termínu 9.–13. ledna. „Dárcovství je dobrovolné, bezpříspěvkové a primární motivací by vždy měl být dobrý pocit z pomoci druhým, rádi si ale naše dárce hýčkáme a vymýšlíme způsoby, jak jim poděkovat. V zaběhnutých tematických akcích proto plánujeme pokračovat i v tomto roce,“ uvedla Celerová.