V květnu loňského roku zahájili vědci Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity výzkum buněčné imunity proti nemoci COVID-19. Od té doby získali vědci krevní vzorky několika desítek dobrovolníků a zjišťovali množství paměťových buněk, které se tvoří po styku s onemocněním. Nyní bude výzkum pokračovat – vědce zajímá vývoj buněčné imunity pacientů po očkování.

Lidské tělo je pro boj s viry – nejenom s koronavirem SARS-CoV-2 – vybaveno hned několika úrovněmi obrany. V první linii je slizniční imunita, která se spustí pokaždé, když na sliznici detekuje cizorodé látky. Je nespecifická, to znamená, že není zaměřena na určitý typ virů či bakterií. Na účinnosti tohoto typu imunity pak záleží to, jaká virová nálož pronikne dále do těla. V další fázi přechází nespecifická imunita ve specifickou právě tím, že T-lymfocyty zahajují svou reprodukci na základě konkrétního proteinu, který virus manifestuje. „T-lymfocyty si můžeme představit jako buňky, které na sobě nesou různé zámky. Jejich úkolem je hledat na povrchu buněk patogenu – např. viru klíče, do kterých zapadnou. Pokud T lymfocyt – tedy zámek – je klíčem viru či jiného patogenu odemčen, nastartuje se celá řada procesů, které v těle vedou ke zlikvidování infekce,“ popsala doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D., vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC a vědkyně LF MU.

A právě na množství těchto speciálních buněk se zaměřuje popisovaný výzkum. Krevní vzorky nechají vědci vystavit působení viru SARS-CoV-2 a s pomocí průtokového cytometru určí množství paměťových buněk. „Tyto buňky si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Paměťové buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují produkcí specifického interferonu. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má,“ uvedla Irena Koutná. Z dosavadních výsledků výzkumu vyplývá, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká a individuální, tedy nezáleží na tom, jestli měl pacient lehký anebo těžký průběh onemocnění. A co je důležité, přetrvává delší dobu než protilátky proti nemoci COVID-19, které jsou již po třech měsících téměř nedetekovatelné. „Paměťové buňky jsme u pacientů detekovali i tři čtvrtě roku po prodělané nemoci,“ zdůraznila doc. Irena Koutná. Paměťové buňky obecně nedokážou zaručit, že se daný jedinec nenakazí stejnou nemocí znovu. Jejich množství však určuje, jak rychle si organismus se stejnou infekcí poradí.

Výzkum buněčné imunity nyní v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pokračuje, vědci se zaměřili na očkované pacienty.

První fáze studie bude přesně vyhodnocena v polovině března, ale již nyní jsou k dispozici předběžná data, která poměrně přesvědčivě ukazují, že jedna dávka očkování rozhodně nestačí. „Po první dávce se u většiny vytvořila buď nedetekovatelná nebo velice slabá paměťová stopa. Čtyři týdny po druhé dávce se u očkovaných vytvořila paměťová stopa srovnatelná s imunitou, kterou navozuje prodělání nemoci. Důležité je také z hlediska vybudování imunity dodržet třítýdenní očkovací „okno“. Nutno ovšem podotknout, že po prodělání nemoci měla řada pacientů vyšší hodnotu paměťové stopy. Na základě předběžných dat se však dá usuzovat, že očkování bude naočkované jedince chránit minimálně půl roku a snad i rok. Bude tedy pravděpodobně nutné přeočkování do prvního roku od první aplikace. Studie bude pokračovat dál, budeme testovat očkované i po půl roce a v delších časových řadách,“ dodala doc. Irena Koutná.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz 

Lékař Pavel Homolka z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU je jako sportovní lékař v užší nominaci na Letní olympijské hry v Tokiu. S Českým olympijským výborem spolupracuje dlouhodobě, zúčastnil se již olympijských her v Londýně, v roli šéflékaře výpravy fungoval také při Youth Olympic Games v čínském Nanjingu.

Letní olympijské hry v Tokiu byly z důvodu pandemie koronaviru přesunuty z roku 2020 na rok 2021. „V současné době se formuje v rámci Českého olympijského týmu tzv. „Medical team“, konečný počet lékařů a fyzioterapeutů, tedy i moje účast, však bude znám až podle toho, jak velká výprava českých sportovců se nakonec na hry kvalifikuje. I mezi lékaři panuje ostrý nominační boj, každý lékař, ucházející se o nominaci musí být jmenován příslušným sportovním svazem, projít nominačním sítem a absolvovat celkem nelehkou zkoušku ve Světové antidopingové agentuře WADA (World Antidoping Agency). Širší Medical team se společně se členy servisního zázemí her sešel již v létě 2020 v Dříteči, kde se poprvé podrobně diskutovaly otázky organizace velkých sportovních akcí v podmínkách pandemie,“ popsal MUDr. Pavel Homolka, Ph.D.

Dodal také, že jsou již rámcově známa konkrétní opatření, která na sportovce a jejich doprovody čekají. „Bude povinné maximálně 72 h před odletem z České republiky a na letišti po příletu do Tokia u všech sportovců a doprovodu provést PCR testy na koronavirus, další testování lze očekávat během pobytu v olympijské vesnici a u sportovců 12 hodin před soutěží. V místě konání her bude nutné dodržovat odstupy a nosit roušky. Bude nutné dodržovat zvýšené nároky na osobní hygienu i úklid. Otázka očkování sportovců a testování během her se stále ještě diskutuje a upřesňuje. Dá se také předpokládat, že sportovci se budou snažit žít v tzv. bublinách s minimalizací kontaktů, pravděpodobně nebudou moci jít fandit na jiné sporty. Nejistá je také účast diváků v publiku. Tyto otázky budou zodpovězeny až těsně před hrami podle právě probíhající epidemiologické situace v Tokiu,“ uvedl lékař Pavel Homolka.

Zdravotní zabezpečení olympioniků i doprovodu Českého olympijského týmu je na vysoké úrovni a má již svoji dlouholetou tradici. Lékaři i fyzioterapeuti jsou k dispozici sportovcům permanentně 24 hodin denně. „Lékaři musí být podrobně obeznámeni s aktuálním zdravotním stavem sportovců ještě před odjezdem. Během dne jsou obvykle dle požadavků se sportovci na sportovištích. Musí se orientovat v problematice časového posunu (plus devět hodin), musí znát zásady správné a rychlé aklimatizace, zcela jistě bude mít řada sportovců po příletu do Tokia potíže s usínáním. Lékaři musí také být připraveni na práci ve velkých vedrech (30-38 st. C) a ve vysoké vlhkosti vzduchu (80 %), možná v podmínkách smogu, ale i na nemedicínské problémy jako zemětřesení, tajfuny, komplikované dopravní situace, překonávání velkých vzdáleností a podobně,“ vypočítává MUDr. Pavel Homolka z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU a dodává, že to není zdaleka vše. „Musí se orientovat v základech sportovní medicíny, ve sportovní výživě, traumatologii a psychologii, v problematice pitného režimu. Pokud se jedná o vážnější zranění či onemocnění sportovce, lze navštívit specializovanou ambulanci na poliklinice v olympijské vesnici, která je k dispozici všem akreditovaným sportovcům i doprovodu 24 hodin, má k dispozici kromě jiného také pracoviště CT a magnetickou rezonanci.“

Otázkou však zůstává, zda se letos olympiáda v Tokiu vůbec uskuteční. „Letní olympijské hry by měly být oslavou života a oslavou vítězství nad pandemií a návratem k normálnímu životu, kéž by to tak bylo. Dnes neumíme odhadnout průběh vývoje pandemie za měsíc, natož za půl roku. 25. března se má rozběhnout olympijská štafeta. Do té doby musí být jasno,“ uzavírá téma lékař Pavel Homolka.

Lékař sedí u počítače.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz 

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, si letos klade za cíl oslavit úspěchy vědkyň v roce 2020 – tedy v roce, který víc než cokoliv jiného ovlivnila pandemie onemocnění COVID-19. Současná situace pro vědeckou obec a zvláště její klinickou část znamenala řadu komplikací a změn, kterým bylo nutné se přizpůsobit.

To potvrzuje prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., přednostka I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU: „Uplynulý rok byl pro naši kliniku naprosto výjimečný. Náš personál se musel věnovat pacientům s nemocí COVID-19 – místo arytmologického oddělení vznikla na klinice covidová jednotka. Za úspěch proto považuji, že se nám podařilo nakonec dohnat výkony a udržet i specializované  programy, jako je péče o pacienty po transplantaci srdce, implantace chlopní katetrizační cestou či speciální program myokarditid a střádavých onemocnění. I v této nelehké situaci se nám loni podařilo získat nejvyšší počet RIV bodu za publikace na klinice.“

„Pandemii navzdory“ se dařilo i další ženě v čele nemocničního pracoviště, a to prof. MUDr. Lydii Izakovičkové Hollé, Ph.D., přednostce Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU. „V loňském roce jsme se spolupracovníky ověřili potenciál nové metody léčby parodontitidy a ve spolupráci s českými i zahraničními kolegy se podíleli na výzkumu kmenových buněk lidských a myších zubů, který byl publikován v Nature Communications (IF:12,1),“ uvedla. Kromě toho se jejímu týmu podařilo prokázat vliv orální mikroflóry a behaviorálních faktorů na vznik a rozvoj kazu časného dětství.

Přestože kampaň zdůrazňuje, že úspěchem loňského roku jsou nejen výhry ve vědeckých soutěžích či schválené granty, ale i samotné pokračování vědecké činnosti při zvládnutí péče o příbuzné nebo domácí výuky, oceněním za svůj výzkum se může pochlubit MUDr. Lucia Masárová z I. IKAK a FNUSA-ICRC. V loňském roce dokázala svou práci, která se zabývá využitím pokročilých zobrazovacích metod srdce u nosiček genu Duchennovy muskulární dystrofie, publikovat v prestižním časopise Journal of the American College of Cardiology a obsadit s ní třetí místo v Soutěži mladých kardiologů České kardiologické společnosti.

Nové výzvě čelila za nestandardních okolností také prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. z I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU, která byla zvolena předsedkyní výboru pro výukové kurzy Evropské neurologické akademie (EAN). Prestižní funkce obnáší organizaci největší neurologické konference na světě.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN na sklonku roku 2015. Má připomenout zásadní úlohu žen a dívek ve vědě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. O tom, že

ženy nehrají na vědeckém poli „druhé housle“, svědčí i jejich zastoupení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Z celkového počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji představují přibližně 57 procent.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně začala budovat vlastní pěstírnu konopí. Využívat ji budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), kteří se zabývají výzkumem léčebného konopí.

Výzkumná pěstírna konopí je základní infrastrukturou výzkumného záměru Cannabis Research Center /CRC/. Podle odborníků z FNUSA-ICRC jde o komplexní výzkum konopí od studia genetiky, obsahových látek až po nové aplikace při léčbě různých onemocnění. „Samotná produkce nebude jediným využitím pěstírny. Vytvářená technologie umožní zkoumat externí faktory jako světlo, teplota a další při ovlivňování produkce samotných rostlin a jejich výnosu – například obsahových látek, kanabinoidů, které jsou rostlinou přirozeně produkovány,“ řekl MVDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky  FNUSA-ICRC a dodal, že v rostlině je dnes popsáno více než 140 kanabinoidů, které nepodléhají žádné regulaci (na rozdíl od THC).

„Zde je obrovský prostor pro výzkum na mnoho let dopředu. Použití nejen jednotlivých kanabinoidů, ale i celého extraktu přináší stále mnoho otázek, které je potřeba zodpovědět. A tím samozřejmě posílit či vyvrátit argumenty a jasná data pro léčbu pacientů s různými diagnózami. Samotná léčba pacientů je až finále celého záměru výzkumu, který spočívá ve studiu genetiky, obsahových látek, testování látek na buněčných modelech či studiu technologických procesů přípravy různých lékových forem. Mimochodem, máme za sebou první klinickou studii s českým medicinálním konopím, její výsledky budou publikovány během nadcházejících měsíců, zde mohu snad prozradit, že naši pacienti dostanou jasnou odpověď, jak je to s medikací a možností řídit dopravní prostředky.“

Pěstírna by měla být dostavěna v polovině letošního roku, poté začnou vědci s pěstováním medicínského konopí, čímž se Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně stane v oblasti výzkumu konopí velmi unikátním. „Troufám si tvrdit, že jsme první na světě s návazností velmi precizní technologie pěstírny, produkovaného materiálu v lékařské kvalitě, s využitím a propojením na další týmy FNUSA-ICRC, ale přímo i na čisté lékárnické prostory Klinicko-farmakologické jednotky a ji samotnou. Vše se zajištěním systému kvality ISO. Čímž vznikne také ideální prostředí pro realizaci klinických studií s využitím zdravých dobrovolníků či pacientů,“ doplnil MVDr. Václav Trojan a dodal: „Jsme tady ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nedaleko místa, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel nejen žil, ale především realizoval své pokusy a pozorování. Příští rok uplyne 200 let od jeho narození, on sám ve svých spisech zmiňuje rostlinu pod názvem Cannabis gigantea. Proto pěstovat konopí v nemocnici je vlastně pokračováním odkazu otce genetiky Mendela, který sám ve FNUSA částečně působil.“

léčebné konopí, ruka v rukavici

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přichází v letošním roce s novinkou, která nemocnici významně posune ve snaze zavést a kvalitně provádět paliativní péči. První fází je zahájení fungování poradního paliativního týmu.

Paliativní péče je přístup zaměřený na zvyšování kvality života pacientů a jejich rodin v situaci, kdy čelí život ohrožující nemoci. Dobře prováděná paliativní péče zvyšuje efektivitu zdravotní péče i délku kvalitního života.

„Za posledních 25 let se nám v České republice prodloužil život průměrně o sedm let a chronická onemocnění se zásadním způsobem stala tématem zdravotnické péče. O umírání, respektive životě s nevyléčitelnou nemocí, se stále spíše mluví potichu. Je to velmi osobní téma – laiků, ale i zdravotníků,“ konstatoval MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D., geriatr a paliatr, vedoucí paliativního týmu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Paliativní poradní (konziliární) tým, skládající se ze dvou paliatrů a zdravotní sestry, bude zatím lékařům ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nabízet dva dny v týdnu konzilia. „Jedná se o první krok. Ošetřující lékař, který usoudí, že má pacienta pro paliativní péči, si domluví konzilium s lékařem paliativního týmu. Spolu se podívají na pacienta, bude snaha pomáhat i v rozhovoru s rodinou a najít optimální medicínské, ale také psychické, sociálně a spirituální nastavení. Shodu v plánování péče s pacientem i jeho blízkými. Druhým krok souvisí s rozhodnutím, zda chce být člověk s nemocí doma nebo jinde. Od toho se odvíjí další fáze naší podpory,“ popisuje MUDr. Ladislav Kabelka s tím, že paliativní péče je koncepční práce. „Je potřeba znát historii života s nemocí (anamnéza), souvislosti směrem do života rodiny. Fáze několika měsíců v závěru života si zaslouží komplexní přístup. Navíc kvalitní nastavení paliativní péče může život i prodloužit.“

Do budoucna by měla ve Fakultní nemocnici vzniknout ambulance, posléze i lůžkové oddělení paliativní péče. „Konzilia jsou první krok, ambulance druhý. Pokud vše bude dobře fungovat, byl bych rád, kdyby se povedlo spolupracovat s oddělením domácí ošetřovatelské péče nemocnice, a kdybychom mohli navázat na kontakty s kolegy v dostupných terénních i lůžkových službách nejen paliativní péče. „Hudbou“ budoucnosti by mohla být vlastní terénní služba, fungující 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Ale to jsem zašel opravdu daleko. Na druhé straně, člověk by si neměl dávat malé cíle,“ dodal s úsměvem geriatr a paliatr Ladislav Kabelka.

Lékař v nemocničním prostředí.

8. února 2021 si již posedmé připomínáme Mezinárodní den epilepsie. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se připojuje k jeho podpoře a také k iniciativě nasvícení míst či památek do fialové barvy, která je symbolem epilepsie. Letos navíc Centrum pro epilepsie Brno, které funguje ve FNUSA, získá významnou reakreditaci.

Součástí I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU je také Centrum pro epilepsie Brno (součástí je i Klinika dětské neurologie FN Brno). Výjimečnost tohoto centra v rámci organizace péče o pacienty s těžce ovlivnitelnou epilepsií v České republice potvrzuje i fakt, že bylo před několika dny doporučeno pracovní komisí Ministerstva zdravotnictví ČR k prodloužení akreditace. „Bylo zohledněno také naše zapojení do evropské referenční sítě EpiCare. Tato síť sdružuje prestižní evropská epileptologická centra, zajišťuje možnost konzultace pacientů napříč zeměmi Evropské unie, a současně je zapojena do panevropských vzdělávacích a výzkumných epileptologických aktivit. Výhledově akreditace zajistí adekvátní platby zdravotních pojišťoven na superspecializované diagnostické a terapeutické výkony prováděných na našem pracovišti,“ vysvětlil přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Na klinice jsou téměř čtyři tisíce pravidelně sledovaných dospělých epileptiků a tento počet každý rok mírně narůstá. „Současně je u nás každoročně provedeno zhruba deset tisíc ambulantních výkonů u pacientů s epilepsií. Nárůst je však spíše výsledkem lepšího referování pacientů od ambulantních neurologů,“ doplnil prof. Milan Brázdil.

Letošní Mezinárodní den epilepsie je zaměřen na důležitost pohybových aktivit a sportu v souvislosti s epilepsií. „Pravidelná pohybová aktivita je jednoznačně prospěšná pro fyzickou a psychickou pohodu pacientů s epilepsií, což samo o sobě mívá pozitivní dopad na onemocnění a výskyt epileptických záchvatů. Současně ale zapojení do sportovních aktivit umožňuje postiženým jedincům překonávat jeden z nejčastějších problémů v jejich běžném životě a tou může být významná sociální izolace,“ upozornil přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU prof. Milan Brázdil.

8. února se na podporu Mezinárodního dne epilepsie po setmění fialově rozsvítí hlavní vstup do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně z Pekařské ulice.

Fialově nasvícená budova.

V souvislosti s široce dostupným antigenním a  PCR testováním pro veřejnost k prokázání nákazy koronavirem se občas vyskytnou případy, kdy je stěr proveden nedostatečně odborně erudovaným a zkušeným pracovníkem. Lékaři však varují, že nešetrným odběrem provedeným  bez nezbytných znalostí může dojít i k závažnému poranění.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je momentálně hospitalizovaná žena, u které při nešetrně provedeném „laickém“ odběru došlo k poranění zadní části dutiny nosní s těžším krvácením. „To si bohužel vyžádalo i chirurgické řešení situace,“ uvedla primářka Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D. a dodala: „K poranění dutiny nosní může dojít při  každém nešetrně provedeném odběru. Pokud někdo nedodrží jasně stanovená pravidla bezpečného odběru, která mimo jiné formulovala Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, může dojít k poranění sliznice nosní. Velká četnost prováděných testů zvyšuje pravděpodobnost toho, že stěr bude proveden nedostatečně odborně edukovanou a zacvičenou osobou, což zvyšuje riziko možného poranění. Zejména, když odebírající nemá dostatek informací o anatomii dutiny nosní a nosohltanu a nepostupuje šetrně.“

Lékaři tak doporučují navštěvovat pouze odběrová místa, kde stěry z nosohltanu provádějí vyškolení zdravotníci. Je třeba  současně zdůraznit, že v rukou zkušeného zdravotníka je provedení stěru zcela bezpečné a není nutné se odběru bát a vyhýbat se mu.

Romantická večeře v restauraci, výlet do Paříže ani rande v kině zamilované letos na Valentýna nejspíš nečeká. Darovat něco od srdce ale mohou i tak – a třeba tím někomu dokonce zachránit život. Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ve spolupráci s dobrovolníky z DobroCentra u sv. Anny zve v netradičních časech na netradiční oslavu svátku zamilovaných.

Za akcí Srdeční záležitost, která se uskuteční v týdnu před svátkem sv. Valentýna, tedy 8. – 12. února, stojí tým z DobroCentra u sv. Anny. Valentýnskou událostí chce navázat na již dříve realizované projekty, které do odběrového centra přivedly nové dárce krve. „Podpora dobrovolného dárcovství je pro nás zkrátka srdeční záležitostí,“ říká s úsměvem vedoucí dobrovolnického centra Mgr. Svatava Kalná.

Kvůli dlouhodobému zákazu návštěv se dobrovolníci nemohou věnovat své obvyklé činnosti, tedy docházení za pacienty na oddělení. „Snažíme se teď zapojit do činností, které jsou prospěšné pro nemocnici jako takovou. Dobrovolníci jsou skupina velice různorodá a byla by škoda nevyužít jejich schopnosti a ochotu pomoci – zvlášť, když se jedná o podporu aktivit, které dávají smysl,“ doplnila Svatava Kalná.

S dobrovolníky se starají nejen o propagaci akce a dobrovolného dárcovství krve jako takového, ale vlastnoručně pro příchozí připravili také tematické dárečky. Kromě nahřívacích polštářků nebo záložek se dárci můžou těšit na výzdobu a sladkou pozornost od sponzora akce.

Odběry krve probíhají v Krevní bance Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně od pondělí do pátku v čase 6:15 až 9:45, zájemci se mohou objednávat přes online rezervační systém na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00 – 15:00).

Lékaři na Urologickém oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně začali používat nový ultrazvukový přístroj poslední generace, díky kterému mohou provádět nejmodernější metodou zachycení zhoubných nádorů prostaty. Tzv. fúzní biopsie prostaty znamená pro pacienty především vyšší pravděpodobnost záchytu nádoru prostaty.

S karcinomem prostaty se léčí více než 60 tisíc mužů v České republice, jedná se o vůbec nejčastější nádorové onemocnění u mužů. „Včasně stanovená diagnóza je velmi důležitá a ruku v ruce jde s včas a dobře nastavenou léčbou. Fúzní biopsie, kterou můžeme díky novému ultrazvuku a komplexnímu softwarovému propojení provádět, umožňuje fúzi obrazů ze dvou různých zdrojů, magnetické rezonance a ultrazvuku. Výsledkem je přesné ohraničení ložisek a tudíž přesnější cílení biopsie,“ uvedl primář Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Petr Filipenský, Ph.D.

Ultrazvukový systém je pro fúzní biopsii vybaven naváděcím zařízením. „Snižuje se tedy pravděpodobnost nepříjemných opakovaných vyšetření, což často souvisí s velkou psychickou i fyzickou zátěží pacienta a v neposlední řadě také s dlouhodobou nejistotou z možného rizika nezjištěného zhoubného nádoru.“ dodal primář Petr Filipenský.

Zdravotník provádí pacientovi ultrazvuk

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně si v lednu 2021 připomíná 235 let od založení. V lednu 1786 totiž zahájil provoz na místě bývalého kláštera Císařsko-královský všeobecný zaopatřovací ústav, který spravoval nemocnici, porodnici, nalezinec, sirotčinec i ústav choromyslných.

Již v roce 1782 císař Josef II. zrušil klášter dominikánek na tzv. území sv. Anny a rok nato rozhodl o zřízení špitálu. Přeměna kláštera v nemocnice začala v roce 1785. Za další milníky lze považovat kromě roku 1786 také rok 1850, kdy se území sv. Anny jako předměstí sloučilo s městem Brnem a o tři roky později byla nemocnice prohlášena za veřejný všeobecný ústav, a především (po zamítnutí přestavby stávající nemocnice) vybudování nové nemocnice v areálu bývalého kláštera u sv. Anny. Tak vznikla v letech 1865–1867 podle plánů architekta Theophila Hansena Zemská veřejná nemocnice v Brně, která v průběhu desetiletí měnila názvy i své budovy.

Jedno je však stejné i po více než dvou stovkách let – snaha co nejlépe léčit pacienty. Nemocnice nyní patří vybavením a především odborníky mezi špičku českého zdravotnictví, po vzniku Mezinárodního centra klinického výzkumu hraje významnou roli také na poli vědy a výzkumu. „Myslím si, že hodně zaměstnanců nemocnice včetně mě je i díky takové historii hrdých na to, že v ní pracují. Vždyť u sv. Anny krátce působil v roce 1848 i Gregor Johann Mendel, zakladatel genetiky, a pracovala v ní řada významných lékařů,“ uvedl MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D., náměstek pro léčebně preventivní péči FNUSA.

Podrobnější informace o historii Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně najdou zájemci ZDE.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz