Horké letní dny jdou ruku v ruce se zvýšeným pocením, které organismu zajišťuje potřebnou termoregulaci a chrání ho před přehřátím. Co ale dělat, pokud přetrvává i v době, kdy rtuť teploměrů už do červených čísel nešplhá? Podle statistik nadměrné pocení trápí až pět procent populace. Moderní medicína nabízí metody, které mohou tento problém zkorigovat.

„V první řadě je potřeba zjistit, zda nadměrné pocení není příznakem jiného onemocnění, například cukrovky, onemocnění štítné žlázy či jiného endokrinologického problému, případně známkou chronického zánětu či dokonce nádorového onemocnění,“ upozornil primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D. Nadměrné pocení může být dáno také vrozenou dispozicí a bývá častější u obézních jedinců. „V těchto případech však pocení bývá celotělové, není tedy omezeno pouze na místa typická pro hyperhidrózu, což jsou dlaně, plosky, podpaží nebo třísla,“ doplnil dermatolog.

Jednou z metod, kterou je hyperhidrózu možné řešit, je tzv. iontoforéza. „Jedná se o velmi bezpečnou metodu, která využívá aplikace stejnosměrného proudu o nízké intenzitě do postižené oblasti. Pacientovi jsou na problematické místo přes vodou napuštěnou gázu přiloženy elektrody, jimiž je aplikován elektrický proud o malé intenzitě,“ popsal primář I. DVK Miroslav Nečas.

Výsledky terapie se obvykle dostaví již po jednom až třech týdnech používání a efekt přetrvává i několik týdnů nebo měsíců. Poté stačí terapii zopakovat, což její účinky opět prodlouží. Iontoforézy využívá ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně až 80 pacientů ročně. Metoda je kontraindikovaná u pacientů s kardiostimulátorem, kovovými implantáty a u těhotných.

Nadměrné pocení lze řešit také aplikací botulotoxinu nebo chirurgicky. „Na našem pracovišti provádíme torakoskopické hrudní sympatektomie, které mají prakticky okamžitý efekt, a to zejména při nadměrném pocení horních končetin. Ročně odoperujeme zhruba 10 až 15 pacientů s tímto problémem,“ uvedl primář I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Michal Reška, Ph.D. Zákrok probíhá v celkové anestezii. Pomocí kamery zavedené do hrudní dutiny se vyhledá požadovaná nervová struktura, která se přeruší. „Vzhledem k tomu, že se jedná i miniinvazivní zákrok, je i pooperační průběh většinou bezproblémový,“ doplnil chirurg.

Když ani po létě pocení neustává

Se začátkem září přichází Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s novou službou pro veřejnost. Zájemci si v konzultačním centru při pobočce na ulici Hybešova mohou nechat preventivně změřit glykémii a cholesterol a předejít tak případným závažným komplikacím, jako je diabetes mellitus nebo kardiovaskulární onemocnění.

„V konzultačním centru Nemocniční lékárny se dlouhodobě věnujeme pacientům, kteří chtějí poradit, jak správně užívat léky, jak je kombinovat s potravními doplňky a připomínáme také různá preventivní opatření a změny životního stylu. Kromě nabídky měření tlaku krve nově nabízíme i možnost asistovaného měření glykémie a cholesterolu, především pro lidi, kteří se zatím s těmito problémy neléčí,“ uvedl PharmDr. Marek Lžičař.

Celým procesem měření provede klienta vyškolený odborník v prostorách konzultačního centra na ulici Hybešova. „Výsledky měření jsou samozřejmě především orientační a v žádném případě neslouží k diagnóze nemoci. K tomu jsou určena podrobná vyšetření u praktického nebo odborného lékaře,“ upozornil Marek Lžičař. „Služba je určena hlavně pro lidi, kteří přicházejí do naší lékárny z jiných zdravotnických zařízení za účelem vyzvednutí léků nebo nákupu doplňků stravy. Nejedná se tedy o službu, která by měla jakýmkoliv způsobem konkurovat biochemickým lékařským vyšetřením. Jde o první záchyt léčbou nedotčených lidí a tedy potenciálních pacientů,“ doplnil.

Selfmonitoring glykémie a dalších parametrů je nedílnou součástí terapie onemocnění diabetes mellitus a nemocí kardiovaskulárního systému. Některé nemoci, například diabetes, hypertenze nebo dyslipidémie, navíc probíhají skrytě a projeví se až při závažnějších komplikacích. „Díky měření mohou lidé zjistit, zda se u nich neobjevuje vyšší hladina cholesterolu, což v kombinaci s dalšími rizikovými faktory (kouření, věk, obezita) může zvyšovat riziko kardiovaskulárního onemocnění, včetně komplikací typu akutní infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda,“ upozornil Marek Lžičař. Včasný záchyt zatím neviditelných změn může předejít závažnějším komplikacím.

Na návštěvě konzultačního centra Nemocniční lékárny se je v případě zájmu o asistované měření glykémie nebo cholesterolu potřeba domluvit předem, ať už osobně nebo telefonicky na čísle 543 182 164. Selfmonitoring glykémie provádí farmaceuti zdarma, měření cholesterolu je vzhledem k finanční náročnosti použitého materiálu zpoplatněno částkou 100 Kč za jedno měření.

 

Místo horníků a dělníků v automobilkách se „nejrizikovějším“ zaměstnáním za loňský rok stala práce ve zdravotnictví a sociální péči, alespoň podle počtu uznaných nemocí z povolání. Skladbu osob postižených profesním onemocněním významně poznamenal covid-19 – v roce 2021 představoval 89procentní podíl všech uznaných nemocí z povolání.

„Od začátku pandemie až do poloviny června letošního roku jsme na naší klinice uznali 1153 profesních onemocnění covidem-19,“ uvedl prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Jedná se o specializované pracoviště, které má k uznávání nemocí z povolání povolení MZ ČR, platné pouze pro vymezenou spádovou oblast.

„Kromě zdravotníků jsme vyšší profesní riziko nákazy covidem-19 registrovali také u osob pracujících například v sociálních službách v přímé obslužné péči, vojáků či policistů, kteří byli v době pandemie pracovně zařazeni ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních,“ doplnil přednosta kliniky.

Posuzování nemocí z povolání se v případě covidu-19 opírá o tři pilíře; bezpodmínečně manifestním průběhem nemoci potvrzeným záznamy ve zdravotnické dokumentaci, dále prokázanou infekcí SARS-CoV-2 metodou PCR nebo antigenním testem, a v neposlední řadě závazným stanoviskem příslušné KHS. To dokládá, že posuzovaný skutečně pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání. Pozitivní šetření pak zjednodušeně řečeno prokazuje, že riziko nákazy bylo při výkonu práce vyšší než v jiném obvyklém kontaktu s dalšími osobami nebo kontaminovanými předměty.

Covid-19 tak lze jako nemoc z povolání posuzovat také u pedagogů pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami, pro které je obtížnější dodržovat protiepidemická a hygienická opatření. OSVČ, například maséři, na uznání nemoci z povolání naopak nárok nemají. K vyššímu vystavení riziku nákazy než v běžném prostředí zpravidla nedochází v případě zaměstnání v obchodech, u řidičů MHD, pracovníků na pobočkách pošt, úřadů, bank, v restauracích apod.

„Pokud se zaměstnanec domnívá, že jím prodělané onemocnění covidem-19 je nemocí z povolání, požádá svého praktického nebo závodního lékaře o vystavení žádosti o posouzení profesionality covidu-19 a vystavení posudku na naší klinice,“ doporučil prof. Petr Brhel. Vzhledem k počtu onemocnělých je ale zřejmé, že se Klinika pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU bude posuzováním profesionality covidu-19 zabývat prioritně i v několika následujících letech.

Covid-19 se stal nejčastěji uznávanou nemocí z povolání

V počtu případů klíšťové encefalitidy se Česká republika řadí na špičku Evropy. Situaci by mohla změnit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění ze začátku letošního roku, podle které mají lidé nad 50 let nárok na očkování proti této nemoci zdarma. „Od ledna registrujeme o toto očkování výrazně vyšší zájem,“ potvrzuje pozitivní trend primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D.

Očkování představuje účinnou prevenci, onemocnění se jím dá zcela zabránit. Proočkované jsou v Česku ale spíše děti a mladá populace, kde přitom průběh nemoci mívá zpravidla lehčí průběh. „U dospělých a starších osob bývají častěji dlouhodobé komplikace a onemocnění může vést k invaliditě nebo k úmrtí pacienta. Nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií a stoupá výskyt trvalých následků,“ popisuje prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Zákeřnou nemoc praktičtí lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v této „klíšťové sezóně“ prozatím nediagnostikovali. „Přichází k nám nicméně velké množství pacientů všech věkových kategorií s přisátými klíšťaty a žádají jejich odstranění. Klíště si většinou přinesli z přírody na Vysočině, ale i ze zahrady u domu nebo z městského parku,“ popisuje primářka Ivana Bogrová.

U několika pacientů lékaři ze sv. Anny již zaznamenali onemocnění Lymskou boreliózou, na kterou na rozdíl od klíšťové encefalitidy očkování neexistuje. „Naštěstí se vždy jednalo o první, tzv. kožní stadium nemoci, které je dobře léčitelné antibiotiky,“ uvedla primářka a doplnila: „Zdá se, že je veřejnost stále lépe informována o nutnosti po kousnutí klíštětem sledovat zejména první tři až čtyři týdny svůj zdravotní stav a v případě potřeby navštívit lékaře.“

Klíšťová sezóna ovlivňuje také dárcovství krve

Na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zaznamenali letos prozatím sedm odkladů kvůli přisátému klíštěti. „Jedná se o případy, kdy si dárce dopředu nezjistí, že po expozici klíštěti je nutné s darováním krve z bezpečnostních důvodů měsíc počkat,“ upřesnila primářka oddělení MUDr. Jarmila Celerová s tím, že informovanost o omezení je mezi dárci čím dál rozšířenější a tudíž se jedná spíše o ojedinělý jev. „Jednou jsem ale dárci místo odběru vytahovala klíště z loketní jamky,“ dodala s úsměvem. Nejvíce odkladů kvůli klíšťatům podle jejích zkušeností bývá od konce dubna do června, v létě jsou dárcovské odběry pozdržovány spíše kvůli cestám do rizikových zahraničních oblastí.

Zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě roste

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v souvislosti se zvýšeným zájmem o druhé posilující dávky očkování proti COVID-19 posiluje provozní dobu svého očkovacího centra. Zájemci jej mohou nově navštívit kromě pátku také ve čtvrtek, oba dny v čase 7:30–15:00. Změna se týká také umístění očkovacích ambulancí, které od začátku srpna sídlí v přízemí budovy C.

„K dispozici jsou vakcíny Comirnaty (Pfizer-BioNTech), Jcovden (Janssen) a Nuvaxovid (Novavax). K aplikaci posilujících dávek, to znamená třetích a čtvrtých očkování, je určena pouze vakcína Comirnaty,“ uvedla vedoucí očkovacího centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D.

Na očkování se není nutné objednávat, zájemci mohou přijít volně v provozní době. Pokud chtějí konkrétní termín, využijí rezervaci přes Centrální rezervační systém. Kalendář pro druhé posilující dávky v něm má být spuštěn v polovině srpna.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně plánuje opět také výjezdy mobilního očkovacího týmu pro zájemce v jihomoravských zařízeních sociální péče.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně z důvodu nepříznivé epidemické situace omezuje návštěvní dobu na lůžkových odděleních. Hospitalizované pacienty bude od pátku 29. 7. včetně možné navštěvovat dva dny v týdnu, a to v neděli a středu vždy od 14:00 do 18:00 hodin.

Návštěvníci jsou po celou dobu pobytu na oddělení povinni nosit respirátor třídy FFP2, při vstupu se vyžaduje také desinfekce rukou. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zároveň žádá návštěvníky, aby za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.

Návštěvy se netýkají pacientů hospitalizovaných s COVID-19.

Děkujeme za respektování opatření.

FNUSA omezuje návštěvy na středu a neděli

Se zhoršující se epidemiologickou situací a významným šířením nákazy COVID-19 se Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně obrací na pacienty ambulantního provozu a návštěvy na lůžkových odděleních s prosbou o nošení respirátorů a dodržování dalších hygienických opatření.

Zakrytí dýchacích cest se doporučuje ve vnitřních prostorách, tedy pacientům v čekárnách a ambulancích a návštěvám po dobu pobytu na lůžkových odděleních. „Počet hospitalizovaných pacientů s nemocí COVID-19 se opět zvyšuje, chtěli bychom proto apelovat na osoby přicházející do nemocnice, ať už kvůli návštěvě lékaře nebo svých blízkých, aby se chránili použitím respirátoru. Je potřeba si uvědomit, že nemocnice je místem, kde je riziko nákazy přirozeně vysoké,“ upozornil náměstek pro lékařskou péči MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D. „Lidé tím kromě sebe ochrání také další pacienty, kteří se po nemocnici pohybují a se svými onemocněními mohou být velmi vulnerabilní,“ doplnil.

FNUSA ve svých vnitřních prostorách doporučuje respirátory

Syndrom vyhoření se již netýká pouze pomáhajících profesí, jeho symptomy trpí čím dál tím více lidí. Jedná se především o projevy úzkosti, deprese, poruchy spánku, pocity frustrace a agrese, celkovou tělesnou únavy a ztrátu zájmu o udržování sociálních kontaktů. Pro jeho prevenci je důležitý životní balanc, lidé by proto neměli odkládat dovolenou a odpočinek na později. 

Se syndromem vyhoření se setkáváme typicky na pozicích, které obnáší velké množství rutinních, nezábavných povinností, například administrativních. „Tyto úkony člověka nesytí pozitivními emocemi, jelikož samotný dobrý pocit z vykonané práce časem jako odezva na dokončené úkoly odezní a přestane stačit, pokud je práce stereotypní a dlouhodobá,“ vysvětluje primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná.

Pro prevenci syndromu vyhoření je podle ní důležité udržovat „energetickou rovnováhu“. „Cílem je dostat do rovnováhy poměr racionálního jednání, ke kterému se váže právě plnění ne zvlášť zábavných povinností, a pozitivního emočního prožívání. To znamená dělat ve chvílích volna to, co mě baví, uspokojuje, z čeho mám radost,“ popisuje psycholožka a dodává, že podstatný je právě tento faktor: „Neměli bychom podlehnout pocitu, že kdo ve svém volném čase pracuje na zahrádce, dělá z hlediska prevence syndromu vyhoření něco lepšího než ten, kdo hraje deskové hry nebo sleduje seriály. Jde nám o vybalancování světa povinností subjektivní zábavou a odpočinkem.“

V praxi tak lze podle psycholožky každý den splnit pouze určité množství povinností, nikoliv vše, co by dotyčný měl nebo si představoval. „Jde o energetický výdej. V další části dne je nutné se věnovat činnostem, které pro nás představují naopak energetický příjem. Toto je jediná cesta, jak se vyhnout syndromu vyhoření z vyčerpání organismu,“ shrnuje primářka Zuzana Spurná.

 

Zpříjemnit návštěvu areálu mají pacientům i dalším návštěvám Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dvě nové knihobudky. Jde o veřejné knihovny, které fungují na principu kolektivního sdílení – každý může do budky zanést nepotřebnou knížku a zároveň si půjčit nebo rovnou odnést domů nový kousek.

Budky návštěvníci najdou v areálu dvě, jednu při posezení pod platanem nedaleko bistra, kde si zároveň u čtení mohou vychutnat i kávu, a druhou na nádvoří před vstupem do kaple.

„Nápad vznikl po vzoru obcí a měst, které knihobudky vlastní. Naším cílem bylo co nejvíce zpříjemnit pacientům a jejich blízkým pobyt v areálu naší nemocnice,“ uvedl Martin Kalmus, vedoucí oddělení provozního úseku a autor nápadu.

V knihobudkách zájemci najdou desítky titulů, od beletrie přes poezii až po dětskou literaturu. „Knížky začali do nově nainstalovaných budek přirozeně přinášet zaměstnanci, ale i lidé, kteří nemocnici jen navštívili,“ popsal Kalmus s tím, že v budce může knížku nechat každý, kdo o ni už nestojí a chce jí zároveň dát další využití. „Může ji třeba rovnou vyměnit za něco nového,“ doplnil.

V areálu FNUSA vyrostly knihobudky

V areálu FNUSA vyrostly knihobudky

Už čtvrt roku provozuje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně UA POINT, ambulanci primární zdravotnické péče pro osoby prchající z oblastí zasažených válkou na Ukrajině. Oddělení praktických lékařů, které ambulanci provozuje, za tu dobu ošetřilo více jak čtyři stovky Ukrajinců.

„Zpočátku jsme se potýkali s provozními, personálními, organizačními i komunikačními problémy. Museli jsme upravit svoji ordinační i pracovní dobu, nikdo z nás neuměl ukrajinsky, snad některé starší ročníky více nebo méně rusky,“ popisuje primářka Oddělení praktických lékařů FNUSA MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D. některé z výzev. Do UA POINTu bylo nutné zajistit proto také tlumočníky, kteří celý proces registrace a vyšetření překládají.

Ukrajinští pacienti nejčastěji přicházejí s bolestmi zad, kloubů, hlavy, s dekompenzovanými interními chorobami, jako jsou hypertenze, srdeční selhání, diabetes mellitus, s alergiemi, ekzémy, na vstupní prohlídky do zaměstnání, pro léky a podobně. „Velký důraz klademe zejména na epidemiologickou anamnézu, kontrolujeme očkování a dotazujeme se, zda pacient nebyl v posledním roce na Ukrajině hospitalizován, abychom předešli šíření přenosných chorob,“ doplňuje Bogrová.

Problémy ambulance plynou zejména z neporozumění funkce UA POINTu. Ten má nabízet pomoc v akutních případech a pouze do doby, než si pacient najde svého praktického lékaře nebo specialistu. „Stále častěji přichází ale také ukrajinští pacienti, kteří zde žijí dlouhodobě a nenašli si svého praktického lékaře, nebo pacienti, kteří požadují různá neakutní vyšetření ihned. K dalším nedorozuměním dochází ve spojitosti s absencí gynekologického, pediatrického a psychiatrického pracoviště v naší nemocnici,“ popisuje primářka oddělení. I přes občasné bariéry a nesnáze ale za celé pracoviště shrnuje: „Je to náročné, jedno je ale jisté. Situace ukrajinských uprchlíků je mnohem horší, a proto se jim snažíme pomáhat. Určitě by s nimi nikdo z nás neměnil.“

UA POINT: Čtvrt roku pomoci ukrajinským uprchlíkům