Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nyní kromě krve odebírá také krevní plazmu. Dárci se mohou na plazmaferézy objednávat prozatím na tři termíny denně, a to vždy od pondělí do čtvrtka v 10, 11 a 12 hodin.

„Plazmaferéza je proces, při kterém se dárci odebere pouze krevní plazma, zatímco krvinky se vrátí zpět do krevního oběhu,“ popsala ve zkratce primářka Transfuzního oddělení FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. Výhodou je menší zátěž organismu, darovat plazmu tímto způsobem lze jednou za 14 dní. Na druhou stranu se dárci musí připravit na delší trvání odběru, na přístroji zvaném separátor si poleží 45 až 60 minut.

Podmínky darování plazmy jsou stejné jako pro dárce krve s rozdílem minimální váhy, která je v tomto případě stanovena na 60 kg. Zájemce musí také nejprve absolvovat bez komplikací alespoň jeden běžný odběr plné krve na daném pracovišti v posledních šesti měsících. Po odběru krve je do odběru plazmy nutné vyčkat měsíc.

Dárci krevní plazmy mají nárok na pracovní volno v den odběru, 3000 Kč odpočet ze základu daně, občerstvení po odběru v hodnotě 200 Kč a benefity od zdravotních pojišťoven a partnerů nemocnice. Zájemci se mohou hlásit na čísle 543 182 190, objednávkový kalendář je v přípravě.

 

V úterý 26. dubna 2022 byla za účasti ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, děkana Přírodovědecké fakulty MU prof. Mgr. Tomáše Kašparovského, Ph.D. a ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. podepsána Smlouva o spolupráci PřF MU a FNUSA-ICRC.

Po podepsání smlouvy s Lékařskou fakultou MU je to další krok k posílení spolupráce mezi Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a Masarykovou univerzitou v oblasti výzkumu. „Spolupráce s Masarykovou univerzitou patří dlouhodobě k mým prioritám. Nejde jen o formalizaci vzájemných vztahů, ale skutečné zefektivnění dlouhodobé spolupráce,“ dodal ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák.

Předmětem smlouvy je úprava podmínek spolupráce při provádění vědeckovýzkumné činnosti společnými výzkumnými skupinami FNUSA a PřF MU, jakož i výzkumnými skupinami, jež v budoucnu vzniknou. „Mám velkou radost, že po dlouhých, ale konstruktivních jednáních se nám podařilo dospět ke smlouvě, která je výhodná pro obě strany,“ uvedl děkan PřF MU Tomáš Kašparovský. „Mimo jiné jsme se s panem ředitelem dohodli na tom, že naši absolventi oborů Biochemie a Molekulární biologie a genetika by mohli v rámci spolupráce s nemocnicí získávat zajímavé pracovní nabídky.“ Profesorka Rektorová dodává: „Za formalizaci vztahů jsem moc ráda, smlouva navíc deklaruje společný vstup obou institucí do velkých strategických projektů. Dalším společným zájmem je podíl motivovaných vědců FNUSA-ICRC na pregraduální či postgraduální výuce na PřF MU, učitelské pozice se soutěží výběrovým řízením.“

Společných týmů PřF MU a FNUSA-ICRC je hned několik. Patří mezi ně výzkumná skupina Protein Engineering prof. Jiřího Damborského, který působí v rámci Loschmidtových laboratoří PřF MU, RECETOXu a FNUSA-ICRC. Dále se jedná o skupinu Medicinal Chemistry doc. Kamila Parucha a skupinu Laboratory Oncology Translational Research RNDr. Jana Škody.

 

Pandemie onemocnění COVID-19 jako vedlejší efekt způsobila, že se chřipka v populaci po dlouhé měsíce prakticky nevyskytovala. Testy schopné zachytit kromě covidu i další infekční agensy nyní ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně ukazují, že je onemocnění zpět.

Laboratoř Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU využívá od roku 2021 také multiplexní PCR testy, které umožňují prokázat v jedné reakci nejen SARS-CoV-2, ale i chřipku typů A a B a RS virus.

„Vloni jsme takto zachycovali jen SARS-CoV-2, kdežto letos se od března kromě tohoto viru, který samozřejmě stále dominuje, objevuje i chřipka typu A,“ upozorňuje přednosta Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. Zvýšený výskyt chřipky byl dle Národní referenční laboratoře pro chřipku a jiná respirační onemocnění zaznamenán v celém Česku.

„Může to být způsobeno například tím, že striktní protiepidemická opatření, jako byl lock down nebo nošení respirátorů, chránila v minulém roce dobře také před jinými respiračními onemocněními,“ vysvětluje prof. Růžička a dodává, že COVID-19 bylo navíc nové onemocnění, vůči kterému nefungovala kolektivní imunita, a jiná respirační onemocnění jím tak mohla být vytěsněna.

Za březen laboratoř Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU otestovala multiplexní PCR metodou celkem 581 vzorků, ze kterých bylo 196 (34 %) pozitivních na SARS-CoV-2 a 34 (6 %) pozitivních na chřipku typu A. „Na to, že i chřipky mohou mít fatální následky, by se nemělo zapomínat,“ upozorňuje prof. Filip Růžička s tím, že v nemocnici bylo za březen hospitalizováno 14 takto nemocných pacientů.

 

Průměrná délka dožití za posledních 25 let vzrostla o osm let. Zareagovat na tento trend a přizpůsobit nemocniční péči stárnoucí populaci s vyšším výskytem chronických nevyléčitelných onemocnění si ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně vzal za cíl Konziliární tým geriatrické a paliativní péče pod vedením MUDr. Ladislava Kabelky, Ph.D. Za rok svého působení nemocnici nasměroval ke změnám v přístupu k takto nemocným a přiblížil ji k další metě – založení lůžkového geriatricko-paliativního oddělení.

„Pokud pacient trpí nevyléčitelným onemocněním, potřebuje trochu jinou, komplexnější péči, než jen tu medicínskou. V momentě, kdy už víme, že pacienta nevyléčíme, je naším hlavním cílem zajistit mu co nejvyšší kvalitu zbývajícího času, a to vždy samozřejmě v úzké spolupráci s jeho blízkými,“ vysvětluje geriatr MUDr. Ladislav Kabelka.

Právě určení onoho momentu, kdy přichází čas už i na paliativní péči, je poměrně složité a vyžaduje reprofilizaci přístupu celé nemocnice. „Setkáváme se se zdravotníky, kteří si ani po třiceti letech praxe nejsou schopni připustit, že některé pacienty už nezachrání – a nedivím se,“ říká Kabelka. „Dnešní medicína umí tuto situaci odvracet, ale je potřeba tomu nepodléhat a vidět dopředu. Jaká bude kvalita pacientova života za půl roku, za rok? Není už čas na paliativu? To jsou otázky, které si musíme klást. Musíme vidět, co skutečně přispěje k délce i úrovni jeho života.“

Konziliární tým geriatrické a paliativní péče FNUSA nabízí ošetřujícím lékařům konzilia, při kterých se o pacientově situaci mohou poradit, dojít ke společným závěrům a v případě potřeby se tým může zapojit do další komunikace směrem k pacientovi a jeho rodině. Tým zároveň pracuje na proškolování ošetřovatelského i lékařského personálu formou workshopů a seminářů. „Velká část naší práce je leadership, ukazování jiných alternativ, jiné cesty a umožnění kolegům, aby na té cestě šli s námi,“ popisuje Kabelka.

Jedním z témat je například prohloubení vztahu v tandemu sestra – lékař. „Snažíme se nastavovat komunikaci tak, aby byl více zohledněn pohled sester na pacienta, protože právě ty s ním jsou 24/7 a moc dobře ví, jak na tom je. Že se například horší a kurativní léčba nezabírá, takže by bylo třeba už načase popřemýšlet o tom, co dál,“ vysvětluje vrchní sestra paliativního týmu Hana Kaštan.

Ošetřovatelství má v sobě podle ní už z principu více potřebného komplexního, holistického přístupu. V jeho rámci tým navazuje spolupráci také s dalšími složkami nemocnice. „Máme psycholožku, sociální pracovnici, kaplanku… Právě díky multidisciplinární péči můžeme život pacientů výrazně zkvalitňovat,“ dodává Kaštan.

A to se také podle zpětné vazby nemocných a jejich rodin děje. „Rodiny po úmrtí pacienta často telefonují nebo se za námi staví poděkovat za péči a přístup, který je opravdu trochu odlišný od toho běžného medicínského, kde není tolik prostoru,“ říká Kaštan.

Dalším velkým krokem, který tým čeká, je založení paliativního lůžkového oddělení. Mělo by se tak stát začátkem příštího roku. Velkou výhodou oproti hospicové péči je podle Kabelky přímé napojení na nemocnici, umožňující vnitřní, postupný překlad, při kterém nedochází ke ztrátě informací a zpřetrhání vazeb mezi rodinou a zdravotníky. Oddělení by mělo nabídnout asi dvacet lůžek.

„Byl bych rád, kdyby se nám tu podařilo vybudovat takový modelový příklad, jak by moderní péče o nevyléčitelné pacienty měla vypadat,“ říká Kabelka a upozorňuje, že v Česku je podobných konziliárních paliativních týmů asi jen do dvaceti, a těch plně funkčních jako ve FNUSA ještě méně. Klíčová je podle něj také snaha o propojení na navazující, mimo nemocniční, terénní či lůžkové služby.

„Máme jedno z nejlepších zdravotnictví na světě, stejně tak sociální systém, ale dynamika stárnutí populace je obrovská a medicína ji zaspala. Geriatrů a geriatrické odbornosti je v klinické praxi přítomno jen velmi málo. Současné nepřipravenosti zdravotnictví v tomto směru nepomáhá ani rozvodovost a mizející mezigenerační solidarita. Vše tohle vede k úvaze, že změna v systému je nezbytná, ale zároveň to je opravdu výzva, protože situace vyžaduje koncepční změnu zakořeněných postupů,“ hodnotí Kabelka.

Jednou z překážek je také přirozená intimita paliativy, jde o těžké téma, které i u profesionálů vede ke konfrontaci s vlastním životem a smrtelností. „Tohle je potřeba mít vyřešené do takové míry, aby s tím člověk mohl denně pracovat, a někdy to zkrátka nejde, či to chce svůj čas a trpělivost – se sebou i s druhými,“ upozorňuje lékař.

Hana Kaštan se k paliativě dostala přes intenzivní medicínu, na silné osudy tak byla zvyklá. I tak si svou cestu teprve hledá. „Mám před sebou ještě kus práce, někdy to není jednoduché, ale dává mi to maximální smysl. Na konci cesty vidím dobro pacienta, který mohl dožít podle svých představ, a to je podle mě ten největší dar,“ uzavírá zdravotní sestra.

Kvalitní paliativa vyžaduje systémovou změnu

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zřídila UA POINT, nízkoprahovou ambulanci poskytující primární zdravotní péči občanům Ukrajiny. UA POINT se nachází na detašovaném pracovišti nemocnice na adrese Výstavní 17, tedy v těsné blízkosti Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině na BVV. Válečným uprchlíkům nabídne přítomnost tlumočníka a možnost návazné péče.

Provoz ambulance zahájí v pondělí 21. března. S ohledem na absenci pediatrie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně UA POINT zajistí primární zdravotní péči pouze pro dospělé osoby. Ze stejného důvodu nebude poskytována pomoc v oblastech gynekologie a porodnictví. „Ambulance by měla sloužit jako přechodná stanice pro ty, kteří potřebují lékařskou péči, například předepsat léky na chronická onemocnění nebo antibiotika a prozatím zde nenašli praktického lékaře nebo daného specialistu,“ uvedl lékařský náměstek FNUSA MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zřídila UA POINT z rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR. Smyslem celorepublikové sítě nízkoprahových ambulancí je zajištění plynulého procesu poskytování zdravotních služeb osobám z Ukrajiny, které nebude schopna absorbovat síť poskytovatelů primární péče.

UA POINT Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude v provozu každý všední den od 7 do 15 hodin. Mimo provozní dobu a v akutních případech, jako jsou úrazy nebo náhlé změny zdravotního stavu, mohou uprchlíci z Ukrajiny směřovat do areálu nemocnice na ulici Pekařská na urgentní příjem v budově B1.

 

Zhubněte deset kilo za měsíc bez cvičení. Připravte si dvakrát denně nápoj vyrobený podle nejnovějších vědeckých poznatků a kila půjdou dolů sama. Natřete se magickým krémem z tajné směsi bylin a tukové buňky se ve vašem těle rozpustí. S podobnými slogany se setkává většina z nás dnes a denně. Jakmile však lidé do přípravků investují mnohdy nemalé peníze, zjistí, že výsledek je vždy stejný. Vytoužený efekt se zkrátka bez práce nedostaví.

Boj proti přebytečnému tuku rozjíždí začátkem března i Kardiovize 2030 v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. Na rozdíl od zázračných přípravků však neslibuje zázraky na počkání. „V novém Lifestyle programu se naopak snažíme klientům vštípit zásady zdravého životního stylu, radíme jim s jídelníčkem, pohybem, ale i psychikou, která se důležitou součástí jakékoliv životní změny,“ uvedl mluvčí svatoanenské nemocnice Jiří Erlebach.

Roční Lifestyle program nabídne zájemcům dvaadvacet hodinových skupinových lekcí s koučkou, při kterých proberou všechna témata související se zdravým životním stylem. Oporou jim budou další účastníci, se kterými si budou na skupinách vyměňovat poznatky. „Musím říct, že mě skupina k hubnutí hodně motivovala. Věděla jsem, že v tom nejsem sama. A když jsem měla nějaký problém, pomohla mi s ním nejen koučka, ale také ostatní členové, kteří třeba podobný problém v minulosti řešili,“ řekla Jitka, která pilotní verzi programu absolvovala loni.

Nezdravé jídlo z ledničky nepoletí

Odborníci z Kardiovize 2030 také vědí, že hubnutí není otázkou krátké chvíle. Jde hlavně o vytvoření dlouhodobých návyků. Proto také nefungují drastické diety, jelikož po jejich ukončení se lidé často vrátí k původním zvyklostem. „Určitě nebudu lidem vyhazovat jídlo z ledničky nebo něco zakazovat. Společně se naopak zamyslíme nad tím, které potraviny jsou pro nás vhodnější a budeme hledat zdravější alternativy,“ vysvětlila koučka a koordinátorka programu Martina Bruzlová.

Po celou dobu programu bude účastníkům k dispozici také nutriční terapeutka Monika Kunzová. „Klientům vysvětlím důležitost všech živin a jejich funkcí v těle. Budou se na mě moct třeba obrátit i v případě, kdy budou váhat, zda se daná potravina do jejich jídelníčku hodí,“ informovala.

Roční kurz startuje v březnu

Zájemci o změnu životního stylu by s přihlašováním do programu neměli váhat. Začíná totiž už v březnu. Omezená je také kapacita. „Protože chceme mít dostatek času na všechny, bude v každé ze dvou skupin maximálně dvanáct účastníků,“ podotkla Bruzlová. Doplnila, že v případě, že by se lidé nemohli účastnit všech lekcí, je pro ně připravená alternativa v podobě videa. „Kdo by pak nechtěl své pocity sdílet se skupinou, může si připlatit za soukromá sezené,“ poznamenala.

Cena programu začíná na 950 korunách za měsíc, v případě individuálních konzultací je cena měsíčně o 250 korun vyšší. Další informace najdou lidé na webu projektu.

Na antigenní a PCR testy ze slin si zájemci do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zajdou od pondělí 21. března i bez objednání. Klasické PCR testy výtěrem z dutiny nosní zůstávají i nadále s povinností registrovat se předem přes rezervační systém.

„Objednávkový systém jsme se rozhodli zrušit kvůli opadávajícímu zájmu veřejnosti. Osoby, které přijdou na tyto typy testů, jsme nyní schopni odbavit bez čekání i bez rezervace termínu,“ uvedl vedoucí zdravotník testovacího centra FNUSA Vlastimil Širůček. Na antigenní testy v posledních týdnech přichází nižší desítky lidí denně, o PCR testy ze slin, které jsou určené výhradně dětem a mladistvým do 18 let, je zájem minimální.

Odběrové centrum COVID-19 ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně funguje denně od 7:00 do 18:30 hodin v budově C. Účastníci zdravotního pojištění v ČR mají aktuálně nárok na jeden bezplatný PCR test v kalendářním měsíci, antigenní testy od loňského listopadu propláceny nejsou a zájemci si je tak musí hradit sami.

Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes navštívila primátorka města Brna JUDr. Markéta Vaňková. Krev darovala poprvé, nicméně odběrové centrum podpořila už například při letní akci Běh na krev.

Primátorka Markéta Vaňková se stala téměř 1500. letošním dárcem odběrového centra FNUSA. „Proč jsem tady? Každý z nás se může dostat do situace, kdy bude potřebovat okamžitou a nezištnou pomoc od jiného člověka. Ve většině situací je kromě lékařů v těchto chvílích nezbytný ještě někdo další – dárce krve, kterou pacient musí dostat, aby přežil. A proto jsem tu dnes i já,“ uvedla primátorka Vaňková.

„Jsem velice ráda za podporu města Brna s paní primátorkou v čele. Věřím, že se po vzoru paní primátorky přidají i další Brňané, krev je totiž i v dnešní době stále nenahraditelnou a nedostatkovou složkou, zachraňující životy zraněných či těžce nemocných pacientů,“ uvedla primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová.

Odběrové centrum Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně funguje od podzimu 2019. V současné době tam přichází více než 30 dárců denně, jejichž krev nemocnice nově sama také zpracovává. Do ledna pracoviště fungovalo pouze v režimu krevní banky s odběrovým centrem a krev byla zpracovávána na jiném pracovišti.

S přebudováním prostor na transfuzní oddělení byly rozšířeny také prostory pro dárce krve, které můžou nově zvládnout až 80 dárců denně. „Počet našich dárců krve neustále roste, za což jsme velmi vděční. Nemocnice ročně spotřebuje při plánovaných i akutních zákrocích více než tři tisíce litrů vzácné tekutiny a naším cílem je jednou tuto spotřebu pokrýt z vlastních zdrojů,“ uvedla primářka Celerová.

Do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes dorazilo 500 dávek očkovací látky Nuvaxovid od společnosti Novavax. Jde o klasickou proteinovou vakcínu, která má srovnatelnou efektivitu i bezpečnost s mRNA vakcínami. V Očkovacím centru FNUSA v budově Millenium Center se s ní začne očkovat ve čtvrtek.

Vakcína od společnosti Novavax je dvoudávkovou vakcínou s intervalem 21 dní mezi dávkami. Určena je primárně k primovakcinaci dospělých osob, nikoliv jako posilovací dávka. „K očkování se není třeba vůbec registrovat, stačí přijít v provozní době centra. Vakcína v dostatečném množství bude od čtvrtka k dispozici pro všechny zájemce,“ uvedla vedoucí Očkovacího centra Pavla Urbánková.

Očkovací centrum FNUSA se nachází v budově Millenium Center na adrese Hybešova 42 a zájemcům je otevřeno od 8 do 14 hodin.

 

I letošní poslední únorový den je věnován problematice vzácných onemocnění, tedy těch, která se vyskytují u méně než pěti z deseti tisíc lidí. Vzácných onemocnění jsou ale dohromady tisíce, a tak i když se jednotlivé diagnózy v Česku týkají někdy pouze pár stovek či dokonce desítek pacientů, ve výsledku jimi u nás trpí asi půl milionu jedinců. Ti mívají právě kvůli nízkému výskytu nemoci v populaci problém se stanovením správné diagnózy a následně také s léčbou, která mnohdy vůbec neexistuje.  

„Diagnostika těchto vzácných onemocnění je poměrně obtížná. Málo se na ně myslí, zkušenosti běžných lékařů s jejich stanovením jsou pro nízký výskyt velmi omezené. Pro správnou diagnostiku řady z nich je navíc důležitá dostupnost molekulárně genetických vyšetření. Stejně tak problematická je i léčba, farmaceutické společnosti mají relativně malý zájem o tzv. „orphan drugs“, cena specifických léčebných prostředků je často vysoká, a navíc byl dosud často problém i s uznáním jejich plné úhrady,“ popisuje přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Přístup ke vzácným onemocněním se však postupně mění, zvyšuje se povědomí mezi odborníky a s ním i šance na kvalitní péči. Jedním z nadějných „nástrojů“ jsou evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění (ERN), které sdružují a propojují excelentní evropská pracoviště v dané oblasti a umožňují při diagnóze a určování léčby spojit síly odborníků napříč Evropou. Pacientovi se tak dostane vysoce specializované péče a zároveň může zůstat v domácím prostředí.

„Naše neurologická klinika je aktuálně členem hned dvou evropských referenčních sítí pro vzácná onemocnění; ERN EpiCARE, která je zaměřená na diagnostiku a léčbu vzácných a komplexních epilepsií, a dále ERN RND (Rare Neurological Disorders). Ta se zaměřuje především na vzácná neurodegenerativní onemocnění (např. multisystémové atrofie, cerebellární ataxie atd.) či vzácné typy demencí (např. demence s Lewyho tělísky),“ vyjmenovává prof. Brázdil.

V rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je do projektu zapojena také I. dermatovenerologická klinika, a to konkrétně do sítě ERN-Skin. Ta se věnuje vzácným, komplexním a obtížně diagnostikovatelným kožním chorobám u dětí i dospělých. „Naše centrum je aktivně zapojeno do skupiny autoimunitních bulózních dermatóz a závažných, život ohrožujících polékových reakcí typu toxické epidermální nekrolýzy a Stevens-Johnsonova syndromu,“ uvádí vedoucí lékařka ERN-Skin centra MUDr. Eva Březinová, Ph.D., a dodává, že cílem je pacientům s komplikovanými onemocněními zlepšit všemi dostupnými prostředky kvalitu života.

Den vzácných onemocnění se v Česku uskuteční už po patnácté a jeho letošním tématem je vyjádření díku těm, kteří se o pacienty se vzácným onemocněním starají a pomáhají jim život s nemocí zvládnout. Za jeho organizací u nás stojí Česká asociace vzácných onemocnění, která mimo jiné provozuje konzultační mail help@vzacna-onemocneni.cz. Mohou se na něj ve složitých případech obracet pacienti i lékaři s dotazem na odpovídající odborníky schopné pomoci. Službu odborně zaštiťuje Národní koordinační centrum pro vzácná onemocnění.

Se vzácnými onemocněními ve FNUSA pomáhají tři specializovaná centra