Dnes bylo slavnostně ukončeno fungování očkovacího centra v Hustopečích. Centrum provozovala ve spolupráci s Městem Hustopeče a Jihomoravským krajem Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně od 8. března 2021. Celkem tady zdravotníci podali 48 tisíc dávek (1.+2.dávka) vakcíny Comirnaty od výrobce Pfizer/BioNTech.

V očkovacím centru v Hustopečích se vystřídalo několik desítek zdravotníků a administrativních pracovníků z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která ještě provozuje očkovací centrum přímo v nemocnici a také v OC Olympia, kam mohou přijít neregistrovaní zájemci. „Myslím si, že naše očkovací centrum splnilo to, co se od něj očekávalo – totiž že jsme očkování přiblížili lidem z okolí tak, aby nemuseli jezdit do krajských nebo fakultních nemocnic,“ konstatoval ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že velké poděkování patří nejen zaměstnancům FNUSA, ale také dobrovolníkům, kteří v očkovacím centru v Hustopečích pomáhali. Zaměstnancům FNUSA, dobrovolníkům a všem spolupracovníkům poděkovali dnes osobně kromě ředitele Vlastimila Vajdáka také starostka Hustopečí Hana Potměšilová a náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Zámečník.

Posledním očkovaným dnes byl místní rodák Stanislav Kralovič (29 let): „Hraji v kapele a očkování jsem potřeboval, vůbec jsem neváhal. Bydlím sice v Brně, ale vybral jsem si Hustopeče, protože jsem očkování spojil s návštěvou rodiny.“

Celkem se ve všech očkovacích centrech Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně k dnešnímu ránu podalo 144 tisíc dávek. 7. června to bylo nejvíce v jeden den – 1953. Nejvíce zájemců se nyní očkuje v OC Olympia. V prvních dvou týdnech to bylo denně 400-500 lidí, teď je to v průměru 350 lidí denně (ve FNUSA nyní 200-250 denně). Od začátku fungování tohoto očkovacího centra pro neregistrované podali naši zdravotníci 7800 dávek. Na výběr mají příchozí ze dvou vakcín. Buď jednodávkovou vakcínu Janssen (Johnson) anebo Comirnaty (Pfizer). Zhruba polovina lidí volí jednodávkovou vakcínu. Maximum očkovaných je ve věku 16-45 let, starší ročníky jsou ve výrazné menšině, nicméně zatím nejstarší očkovaný měl 90 let.

Prof. Lenku Špinarovou asi v odborných kruzích netřeba představovat. Známá kardioložka, přednostka I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, je jedinou ženou na tomto postu v České republice. Dnes slaví významné životní jubileum.

Paní profesorko, bylo pro Vás jako pro ženu těžké se dostat až sem, k pomyslnému vrcholu oboru kardiologie?

Musím přiznat, že to bylo velmi těžké. Neměla jsem žádné úlevy a kromě profese jsem zvládala i péči o rodinu a výchovu malého dítěte. Začínala jsem na okrese, kde jsem sloužila i osm služeb měsíčně, po roční mateřské dovolené jsem přešla na kliniku a tam začínala jako poslední sekundář. Sloužila jsem služby, udělala dvě atestace, potom Ph.D., v roce 2002 habilitaci a v roce 2005 profesuru. Byla jsem tehdy nejmladší profesorkou Vnitřního lékařství v oboru Kardiologie.

Jak jste se vůbec k medicíně a profesi kardioložky dostala?

Studium medicíny mně, tak říkajíc, vypadlo metodou vylučovací. Na gymnázium jsem chodila za doby totality, kdy se do humanitních předmětů míchala tehdejší ideologie. Mě velmi bavil dějepis a jazyky a původně jsem si myslela, že bych je mohla studovat. Ale tehdejší výklad byl proti mému přesvědčení, a tak jsem si oboje nechala pouze jako koníčka. Pro medicínu jsem se rozhodla až ve 4. ročníku na gymnáziu, protože do tohoto oboru se politika nepletla. Nebyla jsem tedy žádným zapáleným člověkem pro medicínu. Po absolvování teoretických oborů mě ale chytla klinická medicína, zejména interna – a z ní kardiologie. Měla jsem velké štěstí na výborné pedagogy a také na to, že jsem se zapojila do SVOČ (pozn. studentská vědecká a odborná činnost), kde se nám velmi věnoval prof. Dvořák z II. interní kliniky FNUSA. Díky němu naše skupinka třikrát vyhrála fakultní kolo, dvakrát i celostátní. A díky němu jsem se také naučila přednášet a začala výzkumnou práci.

Co máte na profesi kardioložky nejraději a co naopak ne?

Líbí se mně mnohotvárnost a pestrost kardiologie. Není to v žádném případě běžná rutina. Každý si navíc může vybrat pole zájmů, které ho baví. Jsou zde specializace invazivní, přístrojové, zobrazovací metody, diagnostické či farmakoterapie. Já sama se zabývám srdečním selháním, transplantací srdce, echokardiografií a farmakoterapií. Bylo štěstím, že jsem od 90. let mohla vidět vznik a rozvoj všech klíčových oborů kardiologie: začátky intervenční kardiologie, elektrofyziologie i transplantace srdce. A co mě spíše zatěžuje? Jednoznačně administrativa a papírování, které s sebou přináší vedoucí funkce. Paradoxně v době počítačů této činnosti neubývá, ale naopak ji přibývá.

Jakými pacienty se vlastně zabýváte nejčastěji?

Mým zájmem je srdeční selhání a transplantace srdce. Měla jsem to štěstí, že jsem stála s prof. Tomanem, bývalým přednostou naší kliniky, u zrodu kardiologické části programu transplantace srdce. První transplantace byla v Brně provedena prof. Černým v roce 1992 a do dnešní doby úzce s Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie spolupracujeme. Z naší kliniky jako z terciárního kardiologického centra vychází indikace transplantace, která je následně probrána společně s kardiochirurgy na indikační komisi. Pacienti jsou potom po dobu čekání na transplantaci sledováni na našem pracovišti, na operaci předáni na kardiochirurgii, kde většinou tráví 3–4 týdny, aby byli dále trvale sledováni u nás.

Jak vybíráte, pro koho je vhodné jaké srdce?

Aby mohl být pacient transplantovaný, tak na jedné straně musí být závažně kardiologicky nemocný, na druhé straně nesmí mít významné komorbidity (pozn. současný výskyt více nemocí), které by limitovaly jeho dlouhodobé přežívání. A samozřejmě velmi důležitá je motivace pacienta a jeho ochota spolupracovat. Srdce se vybírá na základě shody v proporcích a shodě v krevní skupině. Vyšetřují se rovněž speciální imunologické parametry a míra shody. Po úspěšné transplantaci se pacienti znovu vrátí do běžného života, mohou se věnovat své rodině, svým koníčkům, někteří začínají i sportovat. Drtivou většinou si pacienti nové šance váží a dbají všech doporučení a užívají medikaci. Bohužel jsou i výjimky – naštěstí málo časté – kterým tzv. narostou křídla, přestanou užívat léky a potom skončí špatně. Řada pacientů má rovněž problém zpracovat, že srdce, které mají, patřilo někomu jinému. Někdy trvá i léta, než je přijmou za své.

S transplantovanými jste i poté v kontaktu…

Naši transplantovaní pacienti jsou společensky velmi aktivní a mají svou pacientskou organizaci – Spolek Markéta. Každý rok se scházejí na jeden víkend, kdy jsou přítomni i ošetřující lékaři, společně rozebírají své problémy a společně si také zasportují i užijí společenského večera. Tradiční je utkání ve volejbalu mezi družstvem pacientů a zdravotníků. Výsledek dosud odehraných utkání je zatím nerozhodný, tak uvidíme letošní rok (úsměv). Setkání s pacienty je vždy emočním zážitkem, protože člověk si říká, že kdyby nebylo transplantace, tak tito lidé tady již vůbec nejsou. Velmi dojemné bývá předávání druhých rodných listů s datem transplantace – tedy druhých narozenin.

Prof. Špinarová jubiluje

Prof. Lenka Špinarová při odhalení pamětní desky a sochy dárců orgánů v kapli sv. Anny.

Váš manžel je také kardiolog. Nosíte si práci domů? Není to někdy pro vztah zátěž?

S manželem jsme spolužáci z ročníku z fakulty. Dělali jsme spolu i SVOČ a již od dob studentských jsme spolu soutěžili, kdo bude lepší, kdo čeho dosáhne. Tato soutěživost v nás zůstala i po promoci a jen díky tomu jsme dosáhli oba profesury. Kdybychom se navzájem nepotkali, tak bychom asi oba skončili jako ambulantní kardiologové. Tím, že jsme byli každý na jiném pracovišti, tak jsme mohli rozvinout spolupráci svých klinik, dělat multicentrické projekty, vzpomněla bych třeba registr AHEAD v oblasti akutního srdečního selhání nebo FAR NHL v oblasti chronického srdečního selhání. Měli jsme také navzájem pro svou práci pochopení, společně jsme jezdili na konference nebo sjezdy, kde jsme oba přednášeli. Dlouhou dobu jsme si nosili práci i domů, týkalo se to zejména přípravy přednášek nebo psaní článků. V posledních třech letech, kdy máme krásnou vnučku, jsme ale učinili rozhodnutí, že volný čas doma budeme věnovat jí. Týká se to i společných dovolených, práce musela trochu ustoupit. V našem věku už chceme mít práci pouze v práci.

Kardioložkou je i Vaše dcera. Je to proto, že vlastně vyrůstala v „tématu kardiologie“?

Prostředí mělo na dceru určitě vliv. Jako dítě s námi bývala i ve službách v nemocnici. Nicméně po gymnáziu řekla, že určitě na lékařskou fakultu nepůjde a přihlásila se na odbornou biologii na Přírodovědecké fakultě MU, kde úspěšně ukončila první ročník. Sama pak přišla s poznáním, že obecné přírodovědné zaměření ji nebaví, a že raději půjde na medicínu. Na lékařské fakultě až do posledního ročníku tvrdila, že půjde k lékové firmě, a proto současně vystudovala i magisterský obor z ekonomie. Když jsme se s tím již vyrovnali a snažili se jí pomoci najít místo, v posledním semestru řekla, že bude dělat kardiologii u mě na klinice. Sama si našla svou cestu a v oboru se jí zalíbilo. Chytlo ji i přednášení, takže opakovaně vystoupila na národních i mezinárodních akcích a v průběhu mateřské dovolené dopsala svou Ph.D. práci. Letos složila i atestaci z kardiologie, baví ji echokardiografie, klinická kardiologie a mimo kliniky pracuje také v soukromé ambulanci. Sama za námi přichází se zajímavými případy, které konzultuje a je vidět, že ji to baví. Mám od ní i hezkou fotku vnučky, kdy si zkusila vzít do ruky ultrazvukovou sondu… (smích) Tak třeba se klube další „pokračovatel“.

Jste špičkou ve svém oboru. Přesto, máte ještě nějaké mety nebo přání?

Dosáhla jsem svého profesního vrcholu a nemám v mém věku již žádné ambice dalšího růstu. Rozhodně nejsem typ, který by pokračoval dále v politických funkcích. Jsem velmi ráda, že jsem si připravila výborného nástupce, který je národně i mezinárodně uznávanou kapacitou v kardiologii a ve specializaci srdeční selhání a transplantace, a kterému po vypršení mé funkce předám kliniku. Každý má mít soudnost a odejít z funkce, dokud je v kondici. To je i můj úmysl. Budu se dále věnovat studentům, přednášet, mít svou ambulanci a také čas na rodinu, především na vnučku.

Zbývá Vám čas na koníčky, jiné zájmy než kardiologii?

Čas na koníčky byl dříve ohraničený, nyní ho již mám více a do budoucna ho chci mít ještě víc. Mám ráda jazyky, historii, cestování, četbu knížek. Volný čas trávím ráda na chalupě na Vysočině s rodinou a také v zahraničí u moře. Mám velkou motivaci ukázat celý krásný svět vnučce, a předat jí své bohaté zkušenosti, aby se jednou mohla sama rozhodnout, jakou cestou se v životě vydá.

Tým Kardiovize z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravil pro veřejnost preventivní prohlídky zaměřené na případné zjištění kardiometabolických onemocnění. Zájemci absolvují prohlídku lékařem, vyšetření na sonografu nebo u nutričního poradce.

Preventivní prohlídky – obzvláště v oblasti kardiometabolických onemocnění – jsou velmi důležité. „Podle výsledků naší studie Kardiovize přibližně 60 % dospělé populace v Brně splňuje kritéria pro zahájení intervenčních programů životního stylu v rané fázi onemocnění. Naše centrum může přispět k detekci a stratifikaci rizikových subjektů a poskytnout účinné intervence. V současné době Kardiovize Lifestyle Centrum nabízí screening a intervence v oblasti životního stylu v rámci primární prevence (to znamená před výskytem jakékoli komplikace). Účinné intervence v raných stadiích onemocnění zabraňují vzniku komplikací a jsou určeny zejména pro lidi s nadváhou – obezitou, prediabetem, hypertenzí, dyslipidemií, diabetem 2. typu – avšak bez přítomnosti komplikací (cévní mozková příhoda, infarkt apod.),“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize Juan Pablo Gonzalez Rivas a dodal: „Nezdravý životní styl je příčinou většiny častých onemocnění na celém světě. Nezdravé stravování, nedostatečná fyzická aktivita, užívání tabáku a nadměrná konzumace alkoholu jsou hlavními hnacími silami nepřenosných nemocí. Medicína životního stylu nabízí příležitost předcházet těmto chorobám a komplikacím v počátečních fázích.“

Kardiovize nabízí zájemcům tři balíčky podle množství vyšetření a odběrů. Jedná se o placenou službu. Bližší informace naleznou zájemci na webových stránkách FNUSA-ICRC nebo mohou přímo kontaktovat odborníky z Kardiovize na telefonních číslech 549 185 592, 603 299 683 či na mailu infokardiovize@fnusa.cz.

Odborníci z Kardiovize nabídnou preventivní prohlídky

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zahájila ve středu 21. července  provoz očkovacího centra v OC Olympia Brno. Původně se centrum mělo otevřít ve 12:00 hodin. Lidé se však začali scházet už po 8. hodině ranní, proto zdravotníci spustili očkování již v 10:30. Očkovací centrum je určeno všem zájemcům starším 16 let bez nutnosti předchozí registrace, a to včetně samoplátců. Funguje každý den od 10:00 do 20:00 hodin.

Příchozí mají na výběr z dvou vakcín – dvoudávkové Comirnaty (výrobce Pfizer/BioNTech) a jednodávkové Janssen (výrobce Johnson&Johnson). V případě vakcíny Comirnaty získají lidé termín podání druhé dávky přímo na místě. „Lidé s sebou musí mít pouze průkaz totožnosti a kartičku zdravotní pojišťovny. Pro urychlení si také mohou vytisknout a vyplnit předem informovaný souhlas a přinést ho k očkování,“ upozorňuje vedoucí očkovacího centra v Olympii MUDr. Libor Urbánek. Formulář informovaného souhlasu je ke stažení na stránkách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně www.fnusa.cz.

„V současné době provozuje naše nemocnice tři očkovací centra. Jedno přímo v areálu FNUSA, další v Hustopečích a nyní jsme tedy otevřeli očkovací centrum v Olympii. Nutno dodat, že očkovací centrum v Hustopečích zavíráme 9. srpna. Proto jsem rád, že můžeme nabídnout novou variantu, navíc pro neregistrované a dokonce s výběrem ze dvou vakcín,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Před očkováním v OC Olympia není nutná žádná speciální příprava, naočkovat se mohou nechat i těhotné ženy po 12. týdnu těhotenství a kojící maminky. Centrum je připraveno i na případné samoplátce, možná je však pouze bezhotovostní platba kartou.

FNUSA otevřela očkovací centrum pro neregistrované FNUSA otevřela očkovací centrum pro neregistrované

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zahájila zkušební provoz vlastní experimentální pěstírny konopí. Stala se tak prvním zdravotnickým zařízením v České republice, které bude léčebné konopí pěstovat. Zatím pro účely výzkumu.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vůdčím českým pracovištěm v rozvoji a používání léčby pomocí léčebného konopí. „Na našem pracovišti ho používáme pro léčbu bolesti. Má i indikace pro léčbu mnoha potíží v dalších medicínských oborech. Obecně přináší léčba konopím celou řadu nezodpovězených otázek, přesto splňuje požadavky na vysokou bezpečnostní šíři. Pro další rozvoj léčby a pochopení účinků chceme na klinickou praxi navázat i výzkumem,“ upřesnil MUDr. Radovan Hřib, vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU a dodal: „Pěstírna nám umožní bez dalších obrovských nákladů mít vlastní, a to přesně definovaný materiál k lékárenskému, preklinickému, případně dalšímu klinickému výzkumu. Což zahrnuje třeba i nové léčebné formy jako je extrakce na míru pacientovi, vývoj dalších medicínských odrůd léčebného konopí, moderní formy léčiv například s nanočásticemi a podobně.“

„S používáním léčebného konopí začala naše nemocnice jako vůbec první státní zdravotnické zařízení v České republice. Historicky poprvé se tady také zavedlo jeho používání v kapslích, které vyrábí naše lékárna. Pěstírna a výzkum je tedy logicky dalším, navazujícím krokem,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák. „Doufáme, že v dohledné době změnou legislativy v České republice budeme schopni vypěstované produkty použít nejen k vědě a výzkumu, ale i jako léčiva. Snaha o propojení vědecké, lékařské a obchodní strategie FNUSA a FNUSA-ICRC je jedním z našich strategických cílů a cesta, kterou chceme jít,“ doplnil Pavel Iványi MBA, LLM, ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Spojení klinické části a výzkumu je právě ve FN u sv. Anny v Brně ideální díky jejímu Mezinárodnímu centru klinického výzkumu. „Napojení vlastní výzkumné pěstírny na týmy našeho výzkumného centra přináší nespočetné možnosti výzkumu doslova pod jednou střechou. Tohle spojení a garance standardizovaného materiálu pro vlastní výzkum, navíc s možností uplatnit výsledky v praxi, tedy u pacienta, je dokonce světově unikátní,“ zdůraznil MVDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Nemocnice již má speciální povolení k zacházení s rostlinami o vysokém obsahu THC. Pěstírna je nyní ve zkušebním provozu. „Vypěstované konopí musí být ve farmaceutické kvalitě. V žádném případě nesmí dojít například k zavlečení infekce zvenčí. Pracovníci musí dodržovat přísná hygienická opatření, možnost přenosu patogenů z oblečení nebo rukou je velkým rizikem. Do pěstebních prostor má mimo jiné i proto přístup jen velmi omezený počet lidí,“ vysvětlil Václav Trojan a dodal, že samozřejmostí je nepoužívání pesticidů ani jiných látek pro podporu růstu či výnosu rostlin. „Zvolili jsme systém pěstování na čedičové vatě s řízením kapénkové závlahy. Je tam i přesný monitoring a řízení všech externích faktorů – světla, tepla nebo vlhkosti. Zařízení pěstírny budeme moci plně ovládat a monitorovat online i na dálku.“

Samotné fungování pěstírny je jednou z částí výzkumu konopí. Vědci budou zkoumat vlivy externích podmínek na růst rostlin či samotnou produkci obsahových látek v květenství. „Získaný extrakt je vlastně směsicí účinných látek z konopí. Některé z nich jako THC mají detailně popsány účinky. Ale co ty další? Vědci se intenzivně snaží látky izolovat a samostatně zkoumat. Velký zájem je například o CBD kanabidiol pro jeho regenerační vlastnosti po námaze. V lékárenských prostorách naší klinicko-farmakologické jednotky bude také probíhat výzkum preklinické části, tedy možnosti zpracování květu na další formy aplikace. Existuje celá řada metod extrakce obsahových látek – mechanická, organickými rozpouštědly nebo díky oxidu uhličitému. Získaný extrakt je základem třeba pro přípravu krémů nebo čípků. Možností je spousta, náš výzkum díky pěstírně bude moci vše důkladně mapovat,“ shrnul vědec Václav Trojan.

Látky, extrahované z konopí, nebo jejich směsi, budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny testovat nejprve na buněčných kulturách. „Cesta ke klinické studii je u látek, které by se měly stát léčivem, velmi dlouhá. U doplňků stravy, mezi které patří například CBD kanabidiol, je to jednodušší. Proto již letos na podzim proběhne klinická studie s látkami CBD a formy CBD nano. Jde o sledování jednoho parametru u 30 dobrovolníků. Celý proces od přípravy na studii až po ukončení trvá rok,“ doplnil Václav Trojan a MUDr. Radovan Hřib ještě dodal: „Tím hlavním cílem celého výzkumu je rozvoj konopné léčby. Má totiž mnoho neprobádaných oblastí a zatím také hodně slabě vědecky podložených nadějných výsledků. Nejpropracovanější je léčba bolesti, jako velmi nadějné se ale jeví také použití v neurologii nebo dermatologii. Otázka výzkumu není rozhodně otázkou na jednu „letní sezónu“ ale jde o komplexní rozvoj celé vědecké disciplíny zaměřené na rostlinu konopí.“

Nemocnice zprovoznila pěstírnu konopí

Nemocnice zprovoznila pěstírnu konopí

Lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zatím nezaznamenali vysoký nárůst pacientů, kteří by kolabovali z horka. V interních ambulancích denně ošetří do pěti lidí.

Převážně jsou to starší a chronicky nemocní lidé, kterým se při opakovaných vedrech přitíží. „Včera jsme ošetřili pacientku, která strávila dva dny opalováním se na koupališti. Nadměrné slunění jí neudělalo dobře, navíc se přidaly neurologické potíže, takže jsme ji museli hospitalizovat,“ uvedla interní lékařka MUDr. Lenka Zimolková z II. interní kliniky FNUSA a LF MU. „Další včerejší pacientkou byla starší paní, které se udělalo špatně z horka, a byla hodně dehydrovaná. Dostala infuze, zavodnili jsme ji a po několika hodinách mohla odejít domů. Očekávali jsme s kolegy, že kolapsů z veder bude mnohem více, naštěstí se tak nestalo. Lidé už jsou možná více poučení,“ konstatovala Lenka Zimolková.

Lékaři dodávají, že nejvíce ostražití by měli být senioři, kteří vysoké teploty často podcení. Rady, jak předejít kolapsům z horka jsou stále stejné, ale je dobré si je neustále opakovat. Lidé by měli hodně pít, nejlépe čistou vodu, omezit alkohol i kávu. Měli by si rovněž dávat pozor na samotný pobyt na slunci, chránit si hlavu a vyhýbat se fyzické zátěži. A trávit čas, pokud je to možné, spíše ve stínu, doma hodně větrat. Pokud se již senior začne cítit špatně, měl by navštívit lékaře. „Akutní problémy se projevují zvracením, bolestí hlavy, kolísavým tlakem. Starší lidé by příznaky neměli podceňovat a raději by měli vyhledat odbornou pomoc,“ dodala lékařka Lenka Zimolková.

Kolapsy z horka zatím nejsou velké

Jak zlepšit zdraví nejen ve vyloučených lokalitách řeší projekt Saste Roma (Zdraví Romové), který odstartoval v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tříletý projekt má za cíl zvýšit zdravotní gramotnost o nejzávažnějších onemocněních a na jeho řešení se podílí řada odborníků napříč Českou republikou.

Průměrný věk dožití u romských mužů je 57 a u romských žen 65 let. To je ve srovnání s většinovou populací přibližně o 18 let méně. Romové také oproti většinové populaci trpí dvakrát častěji výskytem vícečetných diagnóz (více než jedno závažné onemocnění). Na vině je často neznalost, jak se o své zdraví starat, nedostatek informací a podpory pro změnu životního stylu nebo ostych z návštěvy lékaře. To by měl změnit projekt Saste Roma zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, jejichž nejčastějšími obyvateli jsou právě Romové.

Výsledkem téměř tříletého projektu bude řada vzdělávacích nástrojů, od informačních brožur, přes kulturní akce, vzdělávací e-learning, až po mobilní aplikaci. „Projekt se zaměří na vývoj, implementaci a evaluaci několikaleté zdravotní kampaně ve vyloučených lokalitách. Pokryjeme ta nejzávažnější onemocnění, ať už jde o cerebrovaskulární, kardiovaskulární, onkologické či duševní choroby,“ přiblížila obsah Hana Maršálková, vedoucí projektu Saste Roma a vedoucí skupiny Public Health v rámci Cerebrovaskulárního výzkumného programu, která projekt realizuje. „Online nástroje, aplikace a osvětové akce budou dostupné a využitelné také pro širokou veřejnost a speciální část věnujeme také školákům“ doplnila Maršálková.

Na výstupech pracuje expertní tým, který nyní čítá zhruba 40 odborníků z řad lékařů, sociologů, pedagogů, specialistů na marketing zdraví či expertů na vyloučené lokality. Do projektu se zapojila i řada institucí – několik klinik Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice Brno či Masarykův onkologický ústav. Důležitým faktorem úspěchu bude také zapojení terénních pracovníků ze Státního zdravotního ústavu, Krajské hygienické stanice nebo organizací podporujících romské komunity.

„Každý projekt zaměřený na zdraví populace v sociálně vyloučených lokalitách je velice potřebný a pozitivní dopady na zdravotní stav obyvatel se pak odráží také v celkovém zlepšení sociální situace,“ potvrzuje význam projektu MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu. Doktorka Nejedlá a její tým terénních pracovníků zajistí šíření vzdělávacích nástrojů projektu přímo v cílových komunitách.

„Projekt bude doplněn i dotazníkovým šetřením v cílových oblastech, které zmapují znalosti a postoje obyvatel a také ověří, nakolik byla zdravotní intervence efektivní. Díky vědeckému přístupu chceme zajistit, že projekt a jeho navazující aktivity budou co nejúčinnější,“ uzavírá profesor Robert Mikulík, odborný garant projektu z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a garant sekce cerebrovaskulárních onemocnění.

Projekt Saste Roma naučí nejen Romy, jak pečovat o své zdraví

Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.

Zapojení SZÚ probíhá v rámci projektu Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením OPZ ESF, reg.č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0009439 .

Darování srdce je darem života a projevem nejhlubší lidské lásky. Slova, která ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nově připomínají ty, jejichž rozhodnutí umožnilo zachránit, prodloužit či vylepšit život jiným nemocným. Pamětní desku dárců orgánů a sochu Znovuzrození k uctění jejich památky dnes v kapli sv. Anny slavnostně odhalil pacientský Spolek Markéta.

„Za každým darovaným srdcem je člověk, který musel zemřít, a jsem proto velice ráda, když si to pacienti uvědomují a dokážou svůj vděk i vyjádřit,“ uvedla při odhalení přednostka I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prof. MUDr. Lenka Špinarová, PhD., FESC, která se Spolkem Markéta dlouhodobě spolupracuje. „Kolem transplantací se pohybuji od samého začátku, kdy byla v roce 1992 provedena první výměna srdce v Brně, takže dnešní odhalení pro mě má i osobní rozměr,“ doplnila.

Se členy Spolku Markéta, který sdružuje právě pacienty po transplantaci srdce, se pravidelně setkává i v rámci víkendových akcí. „Kromě výměny zkušeností si s pacienty vždy také společně zasportujeme a musím říct, že je skvělé vidět, že se pacienty po transplantaci srdce daří plně vracet do života,“ uvedla prof. Lanka Špinarová.

Spolek Markéta připravoval pietní výzdobu kaple od listopadu 2018, kdy před kaplí sv. Anny zasadil Strom naděje a života. „Tento strom je dnes již košatý, plný listů připomínajících svým tvarem srdce,“ uvedl při zahájení slavnostního odhalení zakladatel a předseda Spolku Markéta Ing. František Kmínek.

Dvakrát odložené odhalení se uskutečnilo také za přítomnosti ředitele Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, doc. MUDr. Petra Němce, CSc., MBA, FESC, autorů uměleckých děl a kněze ThLic. Leo Zerhaua, který pietním předmětům požehnal.

Hudebním doprovodem v podání žáků Základní školy umělecké varhanické Brno organizátoři vyjádřili poděkování všem lékařům a zdravotníkům za to, že se jim i přes nepříznivou epidemiologickou situaci podařilo transplantovat všechny darované orgány a zachránit tak život mnohým nemocným. Na závěr zazněla skladba věnovaná těm, kteří se této chvíle bohužel nedožili.

Ing. František Kmínek

Socha Znovuzrození od Jiřího Prchala

prof. Lenka Špinarová

 

 

Lupénka není pouze kosmetickou záležitostí, ale je onemocněním, které zasahuje celý organismus. Nové možnosti léčby mohou snížit závažnost jejích projevů a pacientům zkvalitnit život. Dny otevřených ambulancí jsou pro pacienty s lupénkou další možností, jak najít vhodnou léčbu včas. Organizují se již pátým rokem a i letos se odehrají online, budou tak dostupné z bezpečí domova. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně otevře své virtuální dveře 23. 6. 2021, online konzultace nabídne v časech od 8 do 11 hod. Konkrétní čas si mohou pacienti zarezervovat přes www.kuzeaklouby.cz.

V letošním roce se koná již pátý ročník Dnů otevřených ambulancí, stejně jako loni online. Pacienti se v druhé polovině června mohou prostřednictvím videohovorů spojit s předními českými dermatology ze specializovaných center – FN u sv. Anny v Brně (23. 6.), Nemocnice Jihlava (23. 6.), Karlovarské krajské nemocnice (23. 6.) a L DermaMedEst v Praze (24. 6.)

Jsme velmi rádi, že můžeme být součástí Dnů otevřených ambulancí a nabídnout lidem pomoc, zvlášť v této nelehké době. Naši odborníci budou připraveni skrze online konzultace řešit problémy pacientů s lupénkou, kteří s tímto onemocněním bojují již delší čas a nejsou se svou dosavadní léčbou spokojeni. Stejně tak mohou online konzultace posloužit i lidem, kteří se obávají, že lupénku mají, ale nemají to od lékaře potvrzené. Konzultace mohou využít pacienti všech věkových kategorií, tedy i děti a dospívající,“ říká MUDr. Petra Fialová z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Jak si zarezervovat online konzultaci

Odkaz na rezervační systém a podrobné informace najdou pacienti na webu www.kuzeaklouby.cz. Stačí si vybrat konkrétní den a jeden z nabízených časů. Následně obdrží e-mail s potvrzením rezervace a odkazem na videohovor – přes něj se v konkrétní čas připojí k online konzultaci s lékařem. Potřebovat k tomu budou počítač, tablet nebo chytrý telefon s webkamerou a mikrofonem.

„Současná doba svádí k odsouvání návštěv lékaře. To může mít velmi špatné následky projevující se zhoršeným zdravotním stavem pacientů. U pacientů trpících lupénkou se může projevit zvýšená míra stresu spojená s nestandardními situacemi současné doby velmi snadno. Lupénka však nesouvisí jen s problémy projevujícími se na kůži a ve vlasech, může vyústit až v psoriatickou artritidu – zánět šlach a kloubů. Lupénka je onemocnění, které není radno podceňovat, i proto nabízíme pacientům možnost využití online poradny,“ říká MUDr. Petra Fialová.

Online konzultace 23. 6. 2021 s odborníky z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně se nejnovějšími možnostmi léčby lupénky, jako je i biologická léčba, zabývají již 15 let. Jako specializované centrum nabízejí řešení i pro středně těžké a těžké pacienty, kteří na léčbu lupénky už možná rezignovali. Online konzultace s renomovanými dermatology z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně mohou být začátkem úspěšné léčby. Budou dostupné 23. 6. 2021 od 8 do 11 hod. online. Nespokojte se s polovičatými výsledky a získejte svůj život zpět s vhodnou léčbou lupénky. Pro více informací, jak si rezervovat online konzultaci, navštivte web www.kuzeaklouby.cz.

Dny otevřených ambulancí pro pacienty s lupénkou budou letos opět online. Konzultujte možnosti léčby přímo z domova

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vychází vstříc zájemcům o preventivní neinvazivní „žvýkací“ PCR testy a otevřela pro ně další testovací místo ve svém areálu. Testování je určeno pouze pro preventivní  testování, a to samoplátců i těch, kterým ho hradí zdravotní pojišťovny.

Testování probíhá v přízemí (vestibulu) budovy O1 v časech 7:30 – 17:15 hodin. Testovat se mohou dospělí i děti od tří let, výsledek obvykle obdrží do 24 hodin. „Testujeme tímto způsobem již téměř tři tisíce žáků a studentů v deseti brněnských školách. Díky tomu byla ze strany veřejnosti velká poptávka, které se nedivím. Tyto PCR testy jsou neinvazivní, vše si člověk dělá sám, náš personál samozřejmě přímo na místě vysvětlí přesný postup. Jedná se o sterilní a vysoce nasákavý žvýkací tampon, který člověk vloží do úst, ponechá v puse minutu až dvě a poté tampon opět do zkumavky vrátí,“ říká obchodní náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PharmDr. Filip Ovesný.

Také na toto testování se musí lidé objednávat přes objednávkový systém na webových stránkách nemocnice www.fnusa.cz, konkrétně přes systém PCR testy ze slin. Bez objednání nebude test proveden.

FNUSA začala používat tzv. žvýkací PCR testy i pro veřejnost