Zájemci o očkování proti COVIDu-19 zamíří ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně od 1. března na jiné místo než doposud. Vakcinaci bude zajišťovat Ústav klinické imunologie a alergologie, sídlící v přízemí budovy K (při vjezdu z Mendlova náměstí).

Do ambulance Oddělení klinické imunologie mohou lidé se zájmem o očkování dorazit i bez objednávání každý pátek od 10:30 do 13:00 hodin.

„Zájem o očkování je nízký, vakcinujeme v průměru 15 osob týdně. Provoz speciálního očkovacího centra tak není v tuto chvíli nutný. Značně klesající zájem o očkování zaznamenáváme již od Nového roku. Důvodů najdeme jistě více – od tendence podceňovat vhodnost očkování a možnou závažnost nemoci COVID-19 jako takové po probíhající epidemii akutních infektů horních cest dýchacích, v níž vakcinovat není ideální,“ uvedla vedoucí očkovacího centra FNUSA a primářka ORL kliniky MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D.

Počet testovaných na COVID-19 naopak ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně mírně narůstá, a to především z důvodu redukce dostupných testovacích míst v Brně. FNUSA je aktuálně jedinou brněnskou nemocnicí, která testování pro veřejnost poskytuje. Přeložení očkování do budovy K na opačném konci nemocničního areálu je tak vhodné i s tímto ohledem.

Lidé s poškozením jater v důsledku nadměrné konzumace alkoholu představují odhadem čtvrtinu z celé skupiny sledovaných pacientů v hepatologické ambulanci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Kromě rozvoje jaterní encefalopathie lékaři u léčených pacientů se závislostí na alkoholu pozorují také narušené vztahy v sociální oblasti a vznik poruch osobnosti.

„V péči máme řádově desítky alkoholiků, kteří se o sebe chtějí starat a snaží se s různou mírou úspěšnosti abstinovat,“ popisuje vedoucí lékařka hepatologické ambulance Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Markéta Musilová a dodává, že by jich bylo víc, pokud by pacienti propuštění po hospitalizaci s akutním zhoršením jater spolupracovali. Tito lidé často v léčbě kvůli své závislosti nepokračují a na kontroly do ambulance nedochází. „Pacient pokračující v abusu alkoholu se nakonec dostává na okraj společnosti, pokud dříve neumírá na jaterní selhání,“ dodává.

Mezi pacienty s alkoholickým poškozením jater jsou z větší části zastoupeni muži, obvykle pak střední a vyšší věkové skupiny. „Je to dáno tím, že proces poškození jater probíhá postupně. Mladí lidé, kteří dospějí do jaterní cirhózy, mají játra obvykle poškozená nejen v důsledku užívání alkoholu, ale i dalších návykových látek. Obvykle jde o pacienty se špatným sociálním zázemím,“ vysvětluje lékařka.

Kromě genetických predispozic, které neovlivníme, má na kondici jater vliv zejména zdravý životní styl. Nezbytností je podle hepatoložky dostatek pohybu, pestrá racionální strava s nízkým obsahem tuků a abstinence od látek, které játra poškozují – alkoholu a drog.

Množství alkoholu, které vede k jaternímu poškození, je individuální. Obecně nižší toleranci mají ženy než muži, roli hraje i hmotnost. „Pozor také na pravidelnou konzumaci nízkých dávek denně a nebezpečné srovnávání se s okolím. Často slýchám od pacientů, že ‚v okruhu známých pijí všichni stejně, tak proč mám cirhózu jenom já,‘ ale takto se porovnávat nelze,“ varuje lékařka.

Dle doporučení odborníků Světové zdravotnické organizace je pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečnou dávkou alkoholu asi 20 g ethanolu na den (16 g u ženy a 24 g u muže), což odpovídá přibližně půl litru 12° piva, 200 ml vína nebo 50 ml destilátu. „Nutno však dodat, že nejbezpečnější hladina alkoholu v krvi je nula,“ uzavírá MUDr. Markéta Musilová téma aktuální zvláště ve světle právě probíhající kampaně Suchej únor.

Ta již jedenáctým rokem motivuje veřejnost k měsíčnímu alkoholovému půstu. „Suchej únor bych všem doporučila ze dvou důvodů. Za prvé je to pro každého příležitost si uvědomit, zda a do jaké míry jim absence konzumace alkoholu chybí, za druhé je to výrazem podpory pro ty, kteří se s abusem alkoholu ve svém životě potýkají – ať už léčbu zvažují, podstupují ji, anebo jsou právě v remisi,“ nabádá i primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná, Ph.D.

Tým jedenácti proškolených interventů a peerů z řad zdravotníků nabízí ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně duševní podporu v těžkých situacích jak svým kolegům, tak blízkým nemocných. Tým psychosociální podpory v nemocnici působí už dva roky. „Všichni ve zdravotnictví známe ten hřejivý pocit, když pomůžeme někomu, kdo to právě moc potřebuje. A je jedno, jestli je to rána na těle, nebo na duši,“ říká Alena Ganobčíková, zdravotnická záchranářka z metabolické JIP, která je součástí týmu.

Systém psychosociální intervenční služby se skládá ze dvou základních větví. Peeři pomáhají zvládat stresové situace svým zdravotnickým kolegům a interventi naopak těm, kteří se nachází na druhé straně, tedy rodinám a blízkým pacientů. Alena Ganobčíková prošla speciálním výcvikem v obou směrech: „Výcvik na NCO NZO byl po psychické stránce extrémně těžký a vyčerpávající. Trénovali jsme velice citlivé situace a nebylo dne, kdy by se nebrečelo, ale stálo to za to. Znalosti a dovednosti získané ve výcviku aplikujeme v praxi téměř denně.“

Na straně zdravotníků peeři často řeší nadlimitní události, jako jsou neúspěšné resuscitace, sebevraždy pacientů nebo napadení, ale také situace, které souvisí s osobní duševní pohodou nebo vztahy na pracovišti. „Kolegové se na nás mohou obracet i se soukromými záležitostmi, pokud cítí, že zasahují do jejich schopnosti fungovat v práci,“ popisuje záchranářka a dodává, že samozřejmostí je stoprocentní mlčenlivost a diskrétnost.

Interventi jsou často voláni k příbuzným při náhlých úmrtích či komplikacích zdravotního stavu jejich blízkých. „Tito lidé se k nám dostávají často v nejhorších okamžicích svého života, kdy jejich milovaný bojuje o život anebo o něj právě nečekaně přišel. Vykazují známky akutní stresové reakce. Jako interventi si je proto přebíráme a poskytujeme první psychickou pomoc. Dohlížíme na naplňování základních biologických potřeb, doprovázíme k pacientovi, případně k zemřelému. Děláme v podstatě tlumočníky mezi rodinou a zdravotníky,“ shrnuje Ganobčíková a nabádá k tomu, aby se obě strany v případě potřeby nebály možnosti využít. Služba je bezplatná a nikdo nemusí být na těžkou chvíli sám.

Interventi jsou ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dostupní denně od 6 do 22 hodin, se souhlasem příbuzných pacienta je aktivuje zdravotnický personál.

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má za sebou další rok svého fungování. Do odběrových křesel v něm usedlo téměř osm a půl tisíce dárců, kteří společně darovali skoro 3200 litrů plné krve.

„V loňském roce k nám přišlo přesně 8455 dárců krve, z toho 1081 osob u nás darovalo poprvé,“ upřesnila primářka Transfuzního oddělení FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. „Oproti roku 2021 jsme v počtu dárců zaznamenali nárůst více než čtyřicet procent, což je skvělý výsledek a všem lidem, díky kterým jsme ho dosáhli, patří velké poděkování. Věříme, že i v roce 2023 se k nám dárci budou rádi vracet, a že se nám zároveň podaří oslovit i nové prvodárce,“ doplnila.

Do registru dárců kostní dřeně se v loňském roce ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zapsalo 78 lidí. Nejvýraznější novinkou bylo ale rozšíření provozu o odběr a zpracování krevní plazmy. Z Krevní banky se tak na začátku května stalo plnohodnotné Transfuzní oddělení, s čímž souvisela také rozsáhlá úprava prostor a nákup přístrojového vybavení. Možnost darovat plazmu, jejíž odběr představuje pro dárce menší zátěž a může se tak opakovat častěji, přilákala do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně celkem 177 zájemců.

Do roku 2023 Transfuzní oddělení FNUSA vstupuje s akcí nazvanou Novoroční relax, při které si dárci mohou z odběrového centra odnést voucher na zvýhodněný vstup 1+1 zdarma do wellness 4Comfort. Nabídka platí v termínu 9.–13. ledna. „Dárcovství je dobrovolné, bezpříspěvkové a primární motivací by vždy měl být dobrý pocit z pomoci druhým, rádi si ale naše dárce hýčkáme a vymýšlíme způsoby, jak jim poděkovat. V zaběhnutých tematických akcích proto plánujeme pokračovat i v tomto roce,“ uvedla Celerová.

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ročně vyprodukuje více než dvě stě tun nebezpečného odpadu, který musí být likvidován spalováním ve speciálně určených spalovnách. Snížit zátěž pro životní prostředí i náklady na jeho zpracování, a to až o sedmdesát procent, nemocnici pomůže nová dekontaminační jednotka.

Zařízení umožní zpracovat použité jehly, krevní konzervy, ochranné pomůcky, obvazy a další infekční odpad tak, že se s ním nebude muset dále nakládat jako s nebezpečným. Výrazně se zmenší také objem a hmotnost finálního odpadu, který se navíc může dále energeticky využít například jako palivo pro cementárny nebo pro zařízení TAP (tuhá alternativní paliva).

Dekontaminační jednotka se skládá z jednoho uzavřeného zařízení, do kterého se vkládá nebezpečný zdravotní odpad. „Stroj jej nejprve mechanicky zpracuje pomocí rotačních nožů, které dosahují rychlosti až patnáct set otáček za minutu, a díky následnému mikrovlnnému záření jej dekontaminuje dle požadavků nejpřísnějších evropských norem. Odpad je v této fázi vystaven teplotě přes sto deset stupňů Celsia,“ popsala proces vedoucí Odboru správy budov a provozu FNUSA Petra Böhmová a doplnila, že celý cyklus zabere zhruba půl hodiny a je počítačově monitorován a řízen.

Nová francouzská technologie je schválená Státním zdravotním ústavem a obdobná zařízení už fungují v některých dalších českých i evropských zdravotnických zařízeních. Náklady na pořízení a zprovoznění dekontaminační jednotky přesáhly osm milionů korun. Celý projekt je spolufinancován Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí.