Ve čtvrtek, 14. ledna 2021 bylo za účasti rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D., ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, prorektorky pro výzkum a doktorské studium na MU prof. RNDr. Šárky Pospíšilové, Ph.D., a výkonného ředitele Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) Pavla Iványiho, MBA, LL.M., podepsáno Memorandum o spolupráci Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v oblasti vědy a výzkumu.

„Obě instituce jsou v rámci vědy a výzkumy velice úzce propojeny, což nám umožňuje dosahovat kvalitních výsledků, ve kterých chceme společně s lékaři pokračovat. Oblast medicíny a farmacie je a bude v současném výzkumu rozhodně jednou z priorit naší univerzity,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se od vzniku Masarykovy univerzity podílí na výuce studentů Lékařské fakulty MU. „Spolupráce s Masarykovou univerzitou pro mě byla a je jednou z velkých priorit. Jsem moc rád, že se posouvá zase o krok dál a věřím, že to bude ku prospěchu oběma stranám,“ uvedl Vlastimil Vajdák.

Po vzniku FNUSA-ICRC se spolupráce s Masarykovou univerzitou ještě prohloubila. Významná skupina vědeckých pracovníků se podílí na výzkumu jak ve FNUSA-ICRC, tak na fakultách MU, za všechny jmenujme například prof. Dr. Mgr. Jiřího Damborského, držitele ocenění Česká hlava, odborníka na biochemii doc. Mgr. Lumíra Krejčího Ph.D. či prof. MUDr. Roberta Mikulíka Ph.D., který se zabývá výzkumem a léčbou mozkové mrtvice. Výstupem společné spolupráce jsou i publikace v prestižních odborných časopisech. Z výsledků výzkumu pak jmenujme například patent na látku s potenciálním využitím jako léčivo na rakovinu prostaty.

Memorandum tyto náležitosti akcentuje a definuje role společných vědeckých týmů tak, aby došlo k optimalizaci výzkumných aktivit. Mezi benefity takto nastavené spolupráce patří například společné grantové aplikace, které mohou maximalizovat grantové šance a tím podpořit výzkum v Brně.

Zdroj: MUNI

Zdroj: MUNI

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Zbořit mýty o migréně a informovat o možnostech léčby má za cíl nová webová stránka připravená odborníky z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty MU.

„Migrénou trpí asi dvanáct až patnáct procent populace, tedy každý sedmý člověk, a řadu z nich to výrazně omezuje. Přestože je migréna obecně rozšířená a způsobuje svým nositelům často celoživotní hendikep, je ve společnosti zatím podceňována.  Kdo něco podobného nezažil, většinou nedokáže pochopit, co pacient s migrénou prožívá,“ říká autor projektu MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D. z I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU, kde vede Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.

Příběhy pacientů, ale především informace o migréně a možnostech nové léčby proto přináší web www.migrenabrno.cz, který chce poukázat na to, že tuto nemoc nelze bagatelizovat.

Příkladem je zkušenost Silvie, která studuje na Masarykově univerzitě, a která trpí záchvaty migrény již deset let, přičemž poslední rok se intenzita záchvatů bolesti ještě zvýšila. Často podceňovaná a zesměšňovaná nemoc tak výrazněji zasáhla do jejího života. Když má totiž záchvat migrény, dokáže ji to i na tři dny zcela vyřadit z běžného života. Musela tak nemoci přizpůsobit i své studium a osobní plány. „Kvůli migréně si musím plánovat školní povinnosti na delší čas, přidávat si alespoň týden navíc, abych vše stihla. Nikdy totiž nevím, jak dlouho bude záchvat trvat. Velký problém je pak přítomnost ve výuce, kdy se mi třeba stalo, že jsem několikrát během cvičení musela odejít zvracet a vyučující se na mě dívali s nepochopením,“ dodává Silvie s tím, že řada lidí ji stále bere spíš jako hypochondra. Dokud lidem podrobně nevysvětlím, co migréna znamená, nedokážou si představit, jak je omezující.

„Ačkoliv má migréna několik podtypů, všechny mají podobné charakteristické projevy. Jde obvykle o jednostrannou bolest nejčastěji v oblasti spánku a čela, která často pulzuje a dosahuje až vysoké intenzity, je doprovázena nevolností nebo zvracením, světloplachostí a přecitlivělostí na zvuky. Jakákoliv fyzická aktivita, třeba i chůze nebo pouhý předklon, její projevy ještě zhoršuje,“ popisuje záchvat migrény neurolog.

To potvrzuje i Silvie: „Den s migrénou znamená, že mě od rána intenzivně bolí hlava, někdy mě brní končetiny a část obličeje, je mi nevolno a prakticky celý den zvracím. V tomto stavu nemůžu dělat nic. Nemůžu se učit, nejsem schopná si ani zajít nakoupit, výuka ani zkouška nepřipadá v úvahu. Takový záchvat u mě trvá až tři dny a opakuje se několikrát do měsíce.“

Řehulka upozorňuje, že v případě častých bolestí hlavy je pacient nucen užívat analgetika v nadměrném množství. Užívání léků na bolest hlavy častěji než deset nebo patnáct dnů v měsíci pak vede k rozvoji bolestí hlavy vyvolaných nadužíváním léčiv. Kromě dnů s migrénou pak pacient trpí bolestí hlavy i zbylé dny v měsíci a taková situace může trvat i několik let.  „Migréna a nadužívání léčiv je častější například právě u univerzitních studentů, kteří musí dlouhodobě podávat vysoké výkony. Zásadní je proto včasné zahájení preventivní léčby migrény, aby se pacient nedostal do začarovaného kruhu bolesti a analgetik“ vysvětluje lékař.

Než se studentka dostala do centra pro bolesti hlavy, řešili lékaři její problémy jen analgetiky a navíc měla problémy ve škole, pokud kvůli migréně nestihla výuku nebo zkoušku. „Teď mi v tom velmi pomáhá univerzitní středisko Teiresiás, kde mají nahlášenou mou diagnózu a mohou mě v případě záchvatu omluvit z výuky či ze zkoušky, kterou si pak musím nahradit,“ podotýká studentka.

Pokud někdo trpí migrénou nebo jinými bolestmi hlavy, měl by vyhledat odborníky. V případě migrény a dalších primárních bolestí hlavy mohou pacientům nabídnout i jinou léčbu, než jen analgetika. „Od roku 2020 hradí i české zdravotní pojišťovny biologickou léčbu migrény. Je založená na principu protilátek, které blokují receptory nebo bílkovinu důležité v rozvoji záchvatu migrény. Jde o preventivní léčbu, při níž si pacient injekčně aplikuje léčivo jednou měsíčně. Z hlediska prospěchu pro pacienty je však i vysoká cena těchto léčiv přijatelná, protože pacient se pak často vrací do normálního života,“ dodává Řehulka.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz