21. září si připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci. Tohle degenerativní onemocnění mozku se obvykle začíná projevovat po pětašedesátém roku života, postihuje ale i mladší ročníky. Centrum pro kognitivní poruchy I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU takto nemocných eviduje více než 500, častěji to jsou ženy.

„Nejnižší věk pacientů v našem centru byl něco pod 40 let, kdy šlo o monogenně dědičnou, tzv. familiární formu Alzheimerovy nemoci. Vzniká v důsledku mutace v důležitých genech a týká se zhruba jednoho procenta všech případů,“ říká vedoucí lékařka Centra pro kognitivní poruchy MUDr. Lenka Krajčovičová, Ph.D., a dodává, že většina pacientů je starších šedesáti let. Podle studií realizovaných v USA se nemoc vyskytuje častěji také u afroamerického a hispánského etnika.

V případě zmiňované dědičné formy se bohužel chorobě předejít nedá, v rozvoji tzv. sporadické formy v pozdějším věku ale hrají důležitou rizikové faktory, které člověk do určité míry ovlivnit může. „Faktory jako věk nebo rodinnou zátěž sice také nezměníme, zdravým životním stylem ale můžeme riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci významně snížit. Je tedy potřeba se zdravě stravovat a vyvarovat se zvyšování hmotnosti, mít dostatek pohybu a udržovat si sociální i mentální aktivitu,“ doporučuje MUDr. Lenka Krajčovičová. Nebezpečné pro rozvoj nemoci je kromě obezity, cukrovky a vysokého krevního tlaku a cholesterolu také kouření a opakované úrazy hlavy.

„Pokud má někdo podezření, že u něj Alzheimerova nemoc započala, v prvním kroku by měl navštívit svého praktického lékaře. Ten provede alespoň základní vyšetření krve a skríningový test kognitivních funkcí. Pokud se podezření potvrdí, došetří dotyčného specialista,“ vysvětluje lékařka.

Odborníci nemocnému mohou nasadit léky na paměť, tzv. kognitiva. „Jedná se o léčbu symptomatickou, tedy mírnící příznaky, která bohužel nedokáže nemoc zastavit,“ podotýká Lenka Krajčovičová. „Jako centrum ale máme také možnost klinického zkoušení nových léků, které cílí na patologické mechanismy rozvoje nemoci. Doufáme, že v brzké době budeme mít i možnost centrového podávání takovéto léčby hrazené z pojištění,“ uzavírá s mírným optimismem.

Mezinárodní den Alzheimerovy choroby podpoří také Nemocniční lékárna FNUSA, která je zapojena do screeningu včasného rozpoznání této nemoci. Zájemcům z řad veřejnosti poskytuje nejen v tento den bezplatné konzultace formou nenáročných testů přímo v lékárně při východu z FNUSA na ul. Hybešova. Je pro to potřeba udělat jedinou věc, a to objednat se telefonicky na čísle 543 182 105 nebo na mailu veronika.cillikova@fnusa.cz.

Zdravý životní styl pomáhá předejít Alzheimerově chorobě

MUDr. Lenka Krajčovičová, Ph.D.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně i nadále očkuje ve svých dvou očkovacích centrech – přímo v nemocnici, kde se očkují registrovaní i neregistrovaní zájemci, a také v brněnském OC Olympia, které slouží pouze neregistrovaným. Tento týden také začala nemocnice očkovat třetí dávkou zdravotníky, s třetími dávkami vyjede ve čtvrtek i mobilní očkovací tým do domovů pro seniory. Vždy se jedná o vakcínu výrobce Pfizer.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně již dnes evidovala zájemce o třetí očkovací dávku v registračním systému, první z nich (většinou z řad zdravotníků mimo FNUSA) se přijdou přímo do nemocnice naočkovat již zítra. Dnes začala nemocnice očkovat své zdravotníky, zájem o třetí dávku projevilo celkem 1855 zaměstnanců, během dneška jich bylo naočkováno 40. Většina z nich dostane vakcínu na svých pracovištích, tedy klinikách a odděleních, zbytek pak v očkovacím centru. První zájemci z řad veřejnosti 80+ přijdou „na řadu“ až 8. října (očkování veřejnosti 80+ ve FNUSA začalo 18. ledna 2021, druhá dávka byla v termínu od 8. února 2021).

Ve čtvrtek 23. září vyjede opět do „terénu“ mobilní očkovací tým, jako první přijde na řadu Domov pro seniory Vychodilova v Brně – tedy zařízení, ve kterém byl mobilní očkovací tým jako první v Jihomoravském kraji a jeden z prvních v České republice. Poté se zdravotníci přesunou do brněnského Domova pro seniory Kociánka. „V DS Vychodilova bychom měli naočkovat 63 lidí, v DS Kociánka 121 zájemců. Ty počtu jsou samozřejmě orientační, může se přímo na místě stát, že někdo nebude moci nebo naopak projeví zájem. Budeme očkovat i nové zájemce, a to dvoudávkovou vakcínou od Pfizeru nebo jednodávkovou od Janssena,“ uvedl vedoucí očkovacího týmu FNUSA MUDr. Libor Urbánek.

Aplikace třetí dávky je možná nejdříve za osm měsíců po aplikaci druhé dávky a její podání by naopak nemělo být později než za 12 měsíců od druhé dávky. Pokud byla předchozí vakcinace provedena v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, není nutný další informovaný souhlas. Ten je nutné vyplnit, pokud byly předchozí dávky podány jinde. Certifikát se po zápisu automaticky upraví na očkování 3/3 dávkami s datem aplikace třetí dávky a je možno jej vytisknout nebo stáhnout stejným způsobem jako u předchozí vakcinace.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně podala ve všech svých očkovacích centrech celkem již 163 tisíc očkovacích dávek (Hustopeče, které již skončily, nemocnice, Olympia). Konkrétně v OC Olympia pro neregistrované zájemce to bylo více než 20 tisíc. V Olympii se nyní denní průměry pohybují kolem 200-250 dávek, největší zájem je vždy v pátek, kdy počty dosahují až ke čtyřem stovkám. „Také v OC Olympia budeme podávat třetí dávky bez registrace, pouze s kontrolou dodržení intervalu,“ dodal MUDr. Libor Urbánek.

Očkování pokračuje, o třetí dávky je mezi zdravotníky zájem

I. dermatovenerologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty MU je největší dermatovenerologickou klinikou v České republice. Letos navíc slaví sto let od založení. Původní Kliniku pro choroby kožní a venerické vedl jako první od roku 1921 prof. Antonín Trýb a brněnské pracoviště již od svého vzniku hrálo důležitou roli v československé dermatologii.

Klinika zajišťuje ambulantní i hospitalizační péči o dermatologické a venerologické pacienty především z Brna a Jihomoravského regionu, ale v rámci specializovaných programů a konzultační péče i z dalších krajů. Působí současně i jako školicí pracoviště postgraduálního studia. „Máme dvě všeobecné dermatologické a jednu venerologickou ambulanci. Na jejich činnost navazují specializované ambulance a poradny. V roce 2019 bylo na všech ambulancích naší kliniky provedeno necelých 40 tisíc vyšetření, rok 2020 už byl ovlivněn pandemií nemoci COVID-19, takže jich bylo zhruba 30 tisíc,“ uvádí přednostka I. dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Hana Jedličková, Ph.D.

S činností specializovaných ambulancí úzce souvisí působení specializovaných center. Klinika je centrem pro biologickou léčbu psoriázy, chronické spontánní kopřivky, hidradenitis suppurativa (chronické kožní onemocnění) a závažných forem atopické dermatitidy. „V současné době léčíme biologickou léčbou 270 pacientů. Pracoviště je součástí Komplexního onkologického centra a je také centrem pro léčbu kožních lymfomů – především primárních kožních T lymfomů. Počet pacientů s těmito vzácnými diagnózami je na naší klinice vysoký, v roce 2020 to bylo 119 pacientů. Od roku 2016 jsme zapojeni do mezinárodního projektu ERN (European Reference Network), který mapuje vzácné dermatózy napříč evropským kontinentem s cílem sjednotit diagnostické i léčebné postupy u těchto chorob. Naše pracoviště je jediným specializovaným dermatologickým centrem pro autoimunitní puchýřnaté choroby a toxickou epidermální nekrolýzu v České republice. Na puchýřnaté choroby je zaměřen i výzkum ve spolupráci s dalšími pracovišti v Německu, Francii, Anglii, ale i odborníky z celého světa,“ doplňuje MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D., primář I. dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU.

Hospitalizační péče probíhá na dvou odděleních s 43 lůžky, za rok 2019 bylo na obou odděleních hospitalizováno celkem 1261 pacientů, v roce 2020 to bylo 770 dermatologických pacientů a 132 pacientů s infekcí COVID-19. „Od září 2020 do května 2021 bylo jedno z našich oddělení vyčleněno pro pacienty s nemocí COVID-19, ošetřovali jsme jich celkem téměř tři stovky. Pracovalo tady pět našich lékařů, 14 sester a další personál. Bylo to velmi těžké, byli jsme postaveni před zcela nové úkoly. Zdravotníci ale s vysokým nasazením náročnou práci zvládli a patří jim velké poděkování. Všichni si moc přejeme, abychom už dál mohli pracovat bez omezení a uplatnit vysoký potenciál naší kliniky – jak v oblasti léčebně preventivní, tak pedagogické a výzkumné,“ dodává prof. Hana Jedličková.

K výročí 100 let od založení kliniky pořádá I. dermatovenerologická klinika FNUSA a LF MU 23.–24. 9. 2021 kongres, na kterém vystoupí řada odborníků nejen z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Bude věnován nejen připomenutí tradic brněnského pracoviště, ale také vývoji dermatologie od klasických metod k novým terapeutickým možnostem 3. tisíciletí.

I. dermatovenerologická klinika FNUSA a LF MU slaví sto let

 

 

Byť by se mohlo na první pohled zdát, že slovo „ranhojič“ dnes najdeme už pouze v historických románech, opak je pravdou. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se vyškolené sestry – specialistky pro hojení ran – scházejí a edukují v rámci kulatého stolu ranhojiček.

Tematika hojení ran a defektů rozhodně není jednoduchá. Tato oblast se posouvá mílovými kroky dopředu a sestry z mnoha různých pracovišť nemocnice se musí neustále vzdělávat, absolvovat odborné semináře, certifikované kurzy a mít znalosti teoretické i praktické. „Pracuji v nemocnici již 31 let a z toho se 26 let zabývám hojením ran, vedu kurzy, přednáším, zajišťuji praktickou stáž studentek v kurzu Hojení ran a defektů a pořád se mám co učit. Péče o nemocné s chronickou ránou je složitý proces, který vyžaduje multidisciplinární přístup, logický postup, návaznost léčby a zapojení pacienta i rodiny do péče o ránu. Proto je důležité mít proškolený personál, mít vybrané sestry ranhojičky, které umí zhodnotit, popsat a zdokumentovat ránu, zjistit bolestivost rány u klienta, umět edukovat klienta i rodinu, navrhnout správný postup hojení, zajistit i zlepšení nutričního stavu pacienta, prostě stanovit jasný postup i plán,“ podotýká vrchní sestra II. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU a garant ranhojiček ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně PaedDr. Mgr. Markéta Zapletalová, MBA.

Sestra, která se stala ranhojičkou, musí zvládat ustát i nepříjemné pachy, práci s larvální léčbou, pohled na velké rozpadlé rány, musí umět naslouchat a mít schopnost motivovat klienta a podpořit ho v dlouhé cestě za vyléčením. „Je to práce těžká, ale když vidíte úspěšně zvládnutou léčbu, spokojeného pacienta, kterému jste pomohli i k záchraně končetiny, jste šťastní a víte, že to, co děláte, má smysl,“ usmívá se Markéta Zapletalová.

Terapie léčby ran jsou různé. Jednou z nich je larvální terapie. Jedná se o alternativní metodu léčení a čištění ran pomocí sterilních larev bzučivky zelené, které se v medicínském prostředí přezdívá biologický nůž. Larvy lze použít při léčbě infikovaných ran a ran obsahujících mrtvou tkáň. „Larvy používáme například na léčbu ran u bércových vředů, proleženin, syndromu diabetické nohy nebo k vyčištění rány před transplantací. Larvy totiž dokáží produkovat vysoce účinné enzymy, které štěpí nekrotickou tkáň, živé buňky ale nepoškozují. Důležitou roli v této léčbě však hraje spolupráce pacienta i rodiny. Problémem totiž může být špatný psychický stav pacienta, nepříjemné vnímání pohybu v ráně a možnost krvácení z rány. Během léčby se musí řešit i nepříjemný zápach. Larvy podporují hojení ran, stimulují spodinu rány, zlepšují její prokrvení a podporují tvorbu granulační tkáně. Tzv. Maggot terapie je u nás na klinice používána již velice dlouho,“ upřesňuje vrchní sestra Markéta Zapletalová a dodává, že úspěšná je také podtlaková vakuová terapie. „Před lety jsme ji zaváděli jako vůbec první v České republice a velmi se osvědčila.“

Sestry ranhojičky zachraňují nejen končetiny

Už čtvrt století lékaři a sestry na Oddělení invazivní a intervenční kardiologie I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU odvracejí kardiologické problémy. Tým patří dlouhodobě k personálně nejstabilnějším a může se pochlubit mnoholetou odbornou činností a vysokou úrovní péče o pacienty s chronickými i akutními formami ischemické choroby srdeční. A to nejen v Brně, ale i v zahraničí.

První perkutánní transluminální koronární angioplastiku (PTCA) provedl MUDr. Ladislav Groch už 22. září 1991 v prostorách Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, kde se tým intervenčních kardiologů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně školil. K rozhodujícímu rozvoji ale došlo až po vybudování vlastní angiolinky v Hansenově budově a založení Oddělení invazivní a intervenční kardiologie v roce 1996, kdy v květnu lékaři implantovali první koronární stent.

Dnes zdravotníci provádějí zhruba 3000 koronarografií (rentgenové kontrastní vyšetření tepen) ročně, z toho 1500 koronárních angioplastik (rozšíření a zpevnění koronární tepny) a 350 přímých angioplastik u akutního infarktu myokardu. „Ve většině případů je využíván přístup k srdci radiální tepnou ze zápěstí,“ popisuje přednostka kliniky prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., a dodává, že odborníci na klinice používají nejmodernější technologie a typy koronárních stentů.

Pro zobrazení koronárních tepen využívá oddělení kromě rentgenu i optickou koherentní tomografii s možností 3D rekonstrukce obrazu, intrakoronární ultrazvuk s virtuální histologií nebo infračervenou spektroskopii. „Vyšetřují se zde také nemocní se srdečním selháním, před i po ortotopické transplantaci srdce, provádí se i koronární angioplastiky na transplantovaném srdci. Dále se vyšetřují pacienti s hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií, rovněž se u nás provádí alkoholová septální ablace a mnoho dalšího,“ popisuje přednostka kliniky profesorka Lenka Špinarová.

„V minulých letech se například podařilo rozšířit program strukturálních srdečních intervencí o program katetrové implantace chlopně,“ doplňuje MUDr. Jan Sitar, který v čele oddělení stojí od roku 2007. Budoucnost intervenční kardiologie je podle něj v dalším rozšiřování katetrových srdečních strukturálních intervencí, a to nejlépe na hybridních sálech v úzké spolupráci s kardiochirurgií.

Oddělení invazivní a intervenční kardiologie I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU je akreditovaným školicím centrem České lékařské komory s právem udělovat licence v oboru invazivní a intervenční kardiologie. Zajímavostí je, že se zde vyškolili nejen kardiologové z Česka a přilehlých států, ale například také z Nepálu, Indie, Turkmenistánu či Lotyšska. V Bulharsku tým kardiologů z FNUSA v průběhu deseti let kompletně zaškolil personál katetrizačních laboratoří ve třech nemocnicích – v Plevenu, Veliko Tarnovo a Varně. Obnášelo to nepřetržitou přítomnost jednoho z členů svatoanenského týmu a ve výsledku přineslo snížení mortality akutního srdečního infarktu v Bulharsku z cca 15 % na 4 %.

„I když moderní a pravidelně inovované přístrojové vybavení umožňuje hodnotit i složité nálezy a ošetřovat nejtěžší a komplexní postižení koronárního řečiště, nejcennějším zůstává stálý tým kvalitních lékařů, sester, sanitářů a všech zaměstnanců oddělení,“ uzavírá vedoucí lékař invazivní a intervenční kardiologie ve FNUSA MUDr. Jan Sitar.

Invazivní a intervenční kardiologie ve FNUSA slaví 25 let

 

V průběhu letošního 34. mezinárodního epileptologického kongresu, který proběhl virtuálně na přelomu srpna a září, byla tradičně udělena společná ocenění Mezinárodní ligy proti epilepsii (ILAE) a Mezinárodního byra pro epilepsie (IBE). Nejvýznamnější z nich je cena Ambassador for Epilepsy, která je vyhlašována vždy jednou za dva roky, a která byla v tomto roce udělena hned 14 nejvýznamnějším světovým epileptologům. Mezi nimi získal titul ambasadora, tedy nejvyšší ocenění na poli epileptologie, i prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D. za výjimečný mezinárodní přínos pro pochopení podstaty epileptického onemocnění. „Musím říct, že si tohoto ocenění velmi vážím, je to největší pocta, které může neurolog na poli epileptologie dosáhnout,“ okomentoval cenu prof. Milan Brázdil, který je přednostou I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Titul ambasadora, který je udělován od roku 1968, je uznáním za výjimečné činy na poli epilepsie, a to v oblasti klinické, vědecko-výzkumné a vzdělávací. Profesor Milan Brázdil se epileptologii věnuje nepřetržitě od roku 1992. Od roku 1995 pravidelně publikuje a prezentuje výsledky svého výzkumu v oblasti epilepsie a klinické neurofyziologie ve vysoce hodnocených mezinárodních časopisech, účastní se mezinárodní výuky epilepsie v rámci mnoha setkání, kurzů a konferencí, je zvaným přednášejícím na prestižních odborných akcích v ČR i zahraničí. Od roku 2008 se spolupodílí na organizaci každoročního Evropského kurzu epileptochirurgie v Brně, kde pravidelně vyučuje studenty z celého světa. V roce 2016 profesor Brázdil spolupředsedal velmi úspěšnému 12. evropskému kongresu o epilepsii, který se konal v Praze a hostil více než 2300 delegátů z 87 zemí. Působil také jako člen mezinárodních a vědeckých organizačních výborů pro evropské kongresy o epilepsii ve Stockholmu (2014), Praze (2016) a Vídni (2018). V letech 1997 – 2015 zastupoval Českou republiku ve Vědeckém panelu pro epilepsii při Evropské federaci neurologických společností a od roku 2015 pokračuje ve své práci pro Vědecký panel pro epilepsii při Evropské akademii neurologie.

Profesor Milan Brázdil rovněž spoluzakládal v roce 1993 komplexní Centrum pro epilepsie Brno a společně s prof. Ivanem Rektorem stál v roce 1995 u zrodu vysoce interdisciplinárního epileptochirurgického programu. V současné době brněnské centrum, ve kterém působí prof. Brázdil od roku 2013 jako jeho vedoucí, provádí více než 90 operací za rok. Pod jeho vedením se rovněž stalo řádným členem Evropské referenční sítě pro epilepsie EpiCARE.

Prof. Milan Brázdil z FNUSA získal nejvyšší světové ocenění na poli epileptologie

Přímo v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (v atriu za kaplí) se uskuteční v pátek 3. září 2021 v 19 hodin benefiční koncert nazvaný „Dueta pro sv. Annu“. Koncert navazuje na spolupráci nemocnice s Městským divadlem Brno, která vznikla během covidové pandemie.

Autorem nápadu a projektu „Dueta pro sv. Annu“ je herec, režisér a šéf muzikálové scény Městského divadla Brno Petr Gazdík. Ten v průběhu pandemie nemoci COVID-19 v roce 2021 se svými kolegy nahrál a nazpíval postupně devět písní a věnoval je jako podporu všem zdravotníkům ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Na koncertě zazní nejen dueta, ale také další muzikálové hity, které zazpívají společně s Petrem Gazdíkem Alena Antalová, Kristýna Daňhelová, Johana Gazdíková, Svetlana Janotová, Viktória Matušovová, Markéta Sedláčková, Martina Severová, Ivana Vaňková a Lukáš Vlček.

„Moc bych si přál, aby zdravotníci u sv. Anny věděli, že si jejich nasazení a úsilí zachraňovat lidské životy všichni opravdu vážíme – nejen teď, ale i kdykoliv jindy. Mám zprávy o tom, že je naše dueta v průběhu pandemie opravdu potěšila, a tak se moc těším, že nejen jim, ale i všem příchozím uděláme radost osobně,“ říká hlavní protagonista projektu Petr Gazdík a doplňuje ho ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák: „Jsem rád, že se můžeme závěrem léta takhle sejít a dopřát si díky Městskému divadlu Brno přímo v nemocnici kulturní zážitek. Doufám, že budeme ve spolupráci pokračovat a třeba se z podobných benefičních koncertů stane tradice.“

Vstupné na páteční koncert je dobrovolné, případný výtěžek „poputuje“ DobroCentru u sv. Anny, jehož dobrovolníci pomáhají pacientům zpestřit různými činnostmi pobyt v nemocnici.

Dueta pro sv. Annu

FNUSA zve na benefiční koncert v areálu nemocnice

Letošní houbařská sezóna zatím do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně „nepřivedla“ žádné pacienty s otravami nebo zažívacími problémy. Lékaři přesto varují před sběrem nesprávných hub i před jejich špatnou úpravou či skladováním.

Při cestě do lesa se rozhodně vyplatí pravidlo „co neznám, nesbírám“. Ale nejen to. „Na sběru a konzumaci hub jsou nebezpečné dvě věci. První je špatné skladovaní a nedostatečná úprava hub, které mohou způsobit zejména gastrointestinální potíže –  průjem a zvracení. U mladých pacientů většinou nehrozí žádné závažné komplikace, starší osoby vzhledem k riziku rozvoje dehydratace přijímáme na 24-48 hodin k infuzní léčbě a monitoraci životních funkcí.  Jde relativně o málo závažnou komplikaci a naštěstí se s ní potkáváme nejčastěji,“ uvedl MUDr. Aleš Průcha, vedoucí metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Druhou nebezpečnou věcí je požití jedovatých hub, které obsahují velkou škálu toxinů. Některé způsobují „pouze“ zažívací potíže. Například vzácný hřib satan, ale také většina hřibovitých hub, po rozkrojení modrajících, které obsahují termolabilní toxiny. Ty se adekvátně dlouhou tepelnou úpravou inaktivují. „Problém však nastane, když se tyto houby suší nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení,“ doplnil Aleš Průcha.

Závažnější problém způsobují houby obsahující látky na bázi isoxazolu, obsažené například v muchomůrce tygrované, kterou lze při neznalosti zaměnit za jedlou muchomůrku růžovku. „První příznaky otravy se projevují za zhruba půl hodiny, někdy to trvá i dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Dostavují se zažívací problémy, člověk může být dezorientovaný, mít závratě, halucinace, čímž otrava připomíná alkoholové opojení. Vážné komplikace naštěstí hrozí jen výjimečně,“ upřesnil lékař Aleš Průcha a dodal: „Největším zdravotním problémem je skupina hub, které obsahují silné toxiny, jako jsou například amanitiny nebo faloidiny. Sem patří třeba muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel. Tyto toxiny se po vstřebání z trávicího traktu vážou na jaterní buňky a vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání. První příznaky se objevují relativně pozdě, osm až deset hodin po konzumaci. Otrava se začne projevovat opět nejdříve průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná „klidová fáze“, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku. V dalším průběhu otravy však dochází k akutnímu selhání jater, poté i ledvin, a neléčená intoxikace končí smrtí mezi sedmým a devátým dnem.“

V případě, že má pacient po požití hub jakékoliv zdravotní potíže, měl by vyhledat lékaře. Zdravotníkům pak pomůže, pokud s sebou přinese dané houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil nebo biologické vzorky. Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu.

Pozor na houby, jejich úpravu i skladování

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně hospodaří v letošním roce v kladných číslech a hradí závazky ve splatnostech. „To je určitě dobrá zpráva, nicméně ještě uvidíme, jak se projeví úhradová vyhláška. Musíme teď dohnat výkony, které jsme kvůli pandemii covidu nedělali v běžné míře,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Nemocnice v současné době připravuje také velmi důležitý materiál, tzv. generel, který nastiňuje její rozvoj až do roku 2040. „Nyní se samozřejmě nejdetailněji zabýváme rozvojem nemocnice do roku 2030. Dojde tam k mnoha velkým změnám, které uvítají zdravotníci i pacienti. Za nejdůležitější považuji centralizaci roztříštěných zdravotnických, administrativních i obslužných provozů tak, aby na sebe byly logicky navázané,“ doplnil Vlastimil Vajdák.

Základním cílem nového generelu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vybudování jednotného urgentního příjmu, přesun oborů chirurgie a ortopedie blíže k nyní nevyužitým centrálním operačním sálům, centralizace zdravotnických provozů a přeměna pavilonového typu nemocnice na typ polyblokový a reorganizace kapacit lůžkové péče. „Když to shrnu – nový generel zajistí pro nemocnici možnost postupné a plánované přestavby areálu bez nutnosti nákladných provizorií,“ dodal ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.

Nemocnice je v dobré ekonomické kondici a připravuje nový generel

Venkovní areál Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v letošním roce prochází mnoha změnami. Tou nejviditelnější je nový mobiliář, funkční fontána nebo průběžné čištění fasády.

Pacienti si nejvíce pochvalují nové květinové záhony, výsadbu stromů a nové vybavení nemocničního areálu. Nemocnice pořídila 27 nových lavic, šest relaxačních lehátek, 10 křesel, pět stolků a nové odpadkové koše. To vše ze sponzorských darů (celkem 1.200 000 korun) a z nabídky renomované firmy mmcité, vyrábějící městský mobiliář. Novinkou je také fungující kašna s fontánou, která z technických důvodů nebyla v provozu od roku 2005. Pracovníci provozního úseku nemocnice průběžně opravují a renovují fasády jednotlivých budov i zdi vedle Hansenovy budovy, kterou ještě v letošním roce čeká také nová fasáda. U hlavní komunikace v nemocnici byl rovněž nedávno dodělán chodník, který z nepochopitelných důvodů úplně chyběl a lidé tak museli uhýbat projíždějícím autům.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se také rozhodla otevřít vlastní bistro. Bistro u sv. Anny je zákazníkům k dispozici každý den, všední dny od 5:30 do 17:30 a o víkendech od 11:00 do 16:00. V nabídce jsou čerstvé bagety, chlebíčky, tortilly nebo sendviče, ale také domácí pomazánky a lahůdkové i zeleninové saláty, pečené i studené dezerty. Vše samozřejmě čerstvě připraveno v nemocniční kuchyni. V letních měsících je možné zakoupit i točenou zmrzlinu. Díky Bistru u sv. Anny mají nový benefit dárci krve, kteří po návštěvě odběrového centra Krevní banky FNUSA nyní získávají stokorunový voucher právě do nemocničního bistra. Platit lze hotově i platební kartou. Zaměstnanci mohou k úhradě využít také zaměstnaneckou kartu, se kterou mají navíc 5% slevu.

Nemocniční areál FNUSA letos mění podobu k lepšímu