PURPLE DAY BRNO 2021

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude mít od ledna 2022 novou ředitelku. Na základě výběrového řízení byla vybrána prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Významná česká neuroložka a vědkyně prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D., nyní působí jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Do funkce ředitelky FNUSA-ICRC nastoupí s novým rokem 2022.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) tak uzavře letošním rokem jednu z nejnáročnějších kapitol ve své historii, totiž náročnou restrukturalizaci. Právě s tímto úkolem nastupoval do funkce před rokem a půl prozatímní ředitel Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Jsem rád, že jsem mohl přispět ke zdárnému „ukotvení“ centra v době, kdy jsme museli provést kvůli sníženým finančním prostředkům řadu změn. Nyní nastal čas, kdy je potřeba, aby se do čela této instituce postavil vědec se schopnostmi manažera, který bude řídit celý institut a posouvat tohle skvělé pracoviště dál,“ uvedl Pavel Iványi.

Profesorka Irena Rektorová se na své nové působiště těší a zatím ho komentuje jen stručně: „Jedná se o velmi náročnou výzvu, mou jasnou prioritou bude excelentní výzkum.“

Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ing. Vlastimil Vajdák ji doplnil: „Prof. Irena Rektorová je skvělý odborník, známý na poli neurověd nejen v České republice. Její budoucí angažmá v našem Mezinárodním centru klinického výzkumu považuji za výbornou volbu a věřím, že v čele s ní výzkumné týmy dosáhnou ještě významnějších výsledků.“

Novou ředitelkou FNUSA-ICRC bude Irena Rektorová

„Mám dvě děti a chci, aby se nebály být s maminkou samy,“ vysvětluje na lůžku I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU Věra Švandrlíková, proč se rozhodla pro chirurgické řešení epilepsie. V mozku má zavedených patnáct elektrod a pod dohledem zdravotníků sledujících nepřetržitě její stav čeká na další epileptický záchvat. Díky monitoringu mozkové aktivity lékaři dokážou přesně identifikovat ložisko způsobující epileptické epizody a následně jej odstranit.

Věra Švandrlíková epileptickými záchvaty trpí od dvanácti let, setkává se s nimi i několikrát za měsíc. Stejně jako až 30 % takto nemocných má farmakorezistentní epilepsii, tedy léky neřešitelnou formu nemoci. Proto se rozhodla přistoupit k chirurgickému zákroku. „Intracerebrální elektrody implantujeme v rámci předoperačního došetřování do předem vytipovaných míst v mozku, abychom viděli, co se v těchto oblastech během záchvatu děje, a mohli tato místa poté operovat s mnohem větší jistotou,“ popisuje neurolog MUDr. Ondřej Strýček, Ph.D., z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Lékaři takové sledování provádějí zhruba dvacetkrát ročně, zájemců o zákrok je velké množství. Někteří pacienti jsou monitorováni i déle než týden, než se epileptický záchvat dostaví. „Od operace očekávám, že mi v budoucnu výrazně usnadní život. Nemoc mě omezuje, ať už jde o výběr povolání nebo partnerské vztahy. Málokdo unese neustálou hrozbu dalšího záchvatu,“ popisuje Věra Švandrlíková, která se v rámci svého předoperačního vyšetření zapojila také do výzkumu vlivu hudby na epileptické výboje.

„Využíváme toho, že má pacientka v rámci došetřování v mozku zavedené elektrody. Do speciálních těsnících sluchátek jí pouštíme různou hudbu a sledujeme, jak se odráží v počtu epileptiformních výbojů. Jejich počítáním můžeme stanovit, která hudba je pro ni z hlediska redukce výbojů nejvhodnější,“ vysvětluje neurolog Ondřej Strýček. První den pacienti poslouchají pět odlišných skladeb. Lékař vybere nejvhodnější a její účinek ověřuje následující den co nejpodobnějšími i nejkontrastnějšími skladbami.

Výzkumný tým pod vedením prof. MUDr. Ivana Rektora, CSc., společně s MUDr. Klárou Štillovou, Ph.D., už dříve ověřoval u epileptických pacientů tzv. Mozartův efekt, kdy poslech hudby, zejména pak Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur, KV 488, je považován za možnou terapii některých neuropsychiatrických poruch. Mozartova hudba skutečně epileptické výboje u sledovaných pacientů potlačovala, jinak tomu ale bylo při poslechu Haydna. Výzkumníci z Brna dále zjistili, že dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší také mezi muži a ženami s epilepsií. „Muži jsou více senzitivní na disonanci a vysokofrekvenční oscilace, ženy jsou citlivější na energetické vlastnosti hudby,“ popisuje prof. Ivan Rektor. Výsledky výzkumu autoři publikovali i v prestižním European Journal of Neurology.

Aktuální výzkum rozšířil záběr i na další hudbu, epileptikům ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nyní pouští například také filmovou muziku, klavírní minimalismus nebo relaxační hudbu. Právě ta se nejvíce líbí Věře Švandrlíkové, i když v jejím případě na potlačení výbojů nefunguje. „Pacientce nejvíce sedí Mozart, který se jí naopak nelíbí. Není vůbec výjimkou, že to pacienti vnímají takto protichůdně,“ říká Ondřej Strýček a s úsměvem dodává, že následující fázi výzkumu, kdy epileptici budou poslouchat pro ně vhodnou hudbu v domácím prostředí s cílem zjistit, zda hudba omezí kromě epileptiformních výbojů i samotné záchvaty, si někteří hudebně příliš neužijí.

„Jak jsme zjistili díky spolupráci s inženýry z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Brno, jsou to akustické charakteristiky hudby, které mají na mozkovou aktivitu epileptiků vliv, nikoliv to, zda se dotyčnému hudba líbí nebo ne,“ dodává prof. Ivan Rektor.

Operační řešení epilepsie dává naději na lepší život

MUDr. Strýček