Průměrná délka dožití za posledních 25 let vzrostla o osm let. Zareagovat na tento trend a přizpůsobit nemocniční péči stárnoucí populaci s vyšším výskytem chronických nevyléčitelných onemocnění si ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně vzal za cíl Konziliární tým geriatrické a paliativní péče pod vedením MUDr. Ladislava Kabelky, Ph.D. Za rok svého působení nemocnici nasměroval ke změnám v přístupu k takto nemocným a přiblížil ji k další metě – založení lůžkového geriatricko-paliativního oddělení.
„Pokud pacient trpí nevyléčitelným onemocněním, potřebuje trochu jinou, komplexnější péči, než jen tu medicínskou. V momentě, kdy už víme, že pacienta nevyléčíme, je naším hlavním cílem zajistit mu co nejvyšší kvalitu zbývajícího času, a to vždy samozřejmě v úzké spolupráci s jeho blízkými,“ vysvětluje geriatr MUDr. Ladislav Kabelka.
Právě určení onoho momentu, kdy přichází čas už i na paliativní péči, je poměrně složité a vyžaduje reprofilizaci přístupu celé nemocnice. „Setkáváme se se zdravotníky, kteří si ani po třiceti letech praxe nejsou schopni připustit, že některé pacienty už nezachrání – a nedivím se,“ říká Kabelka. „Dnešní medicína umí tuto situaci odvracet, ale je potřeba tomu nepodléhat a vidět dopředu. Jaká bude kvalita pacientova života za půl roku, za rok? Není už čas na paliativu? To jsou otázky, které si musíme klást. Musíme vidět, co skutečně přispěje k délce i úrovni jeho života.“
Konziliární tým geriatrické a paliativní péče FNUSA nabízí ošetřujícím lékařům konzilia, při kterých se o pacientově situaci mohou poradit, dojít ke společným závěrům a v případě potřeby se tým může zapojit do další komunikace směrem k pacientovi a jeho rodině. Tým zároveň pracuje na proškolování ošetřovatelského i lékařského personálu formou workshopů a seminářů. „Velká část naší práce je leadership, ukazování jiných alternativ, jiné cesty a umožnění kolegům, aby na té cestě šli s námi,“ popisuje Kabelka.
Jedním z témat je například prohloubení vztahu v tandemu sestra – lékař. „Snažíme se nastavovat komunikaci tak, aby byl více zohledněn pohled sester na pacienta, protože právě ty s ním jsou 24/7 a moc dobře ví, jak na tom je. Že se například horší a kurativní léčba nezabírá, takže by bylo třeba už načase popřemýšlet o tom, co dál,“ vysvětluje vrchní sestra paliativního týmu Hana Kaštan.
Ošetřovatelství má v sobě podle ní už z principu více potřebného komplexního, holistického přístupu. V jeho rámci tým navazuje spolupráci také s dalšími složkami nemocnice. „Máme psycholožku, sociální pracovnici, kaplanku… Právě díky multidisciplinární péči můžeme život pacientů výrazně zkvalitňovat,“ dodává Kaštan.
A to se také podle zpětné vazby nemocných a jejich rodin děje. „Rodiny po úmrtí pacienta často telefonují nebo se za námi staví poděkovat za péči a přístup, který je opravdu trochu odlišný od toho běžného medicínského, kde není tolik prostoru,“ říká Kaštan.
Dalším velkým krokem, který tým čeká, je založení paliativního lůžkového oddělení. Mělo by se tak stát začátkem příštího roku. Velkou výhodou oproti hospicové péči je podle Kabelky přímé napojení na nemocnici, umožňující vnitřní, postupný překlad, při kterém nedochází ke ztrátě informací a zpřetrhání vazeb mezi rodinou a zdravotníky. Oddělení by mělo nabídnout asi dvacet lůžek.
„Byl bych rád, kdyby se nám tu podařilo vybudovat takový modelový příklad, jak by moderní péče o nevyléčitelné pacienty měla vypadat,“ říká Kabelka a upozorňuje, že v Česku je podobných konziliárních paliativních týmů asi jen do dvaceti, a těch plně funkčních jako ve FNUSA ještě méně. Klíčová je podle něj také snaha o propojení na navazující, mimo nemocniční, terénní či lůžkové služby.
„Máme jedno z nejlepších zdravotnictví na světě, stejně tak sociální systém, ale dynamika stárnutí populace je obrovská a medicína ji zaspala. Geriatrů a geriatrické odbornosti je v klinické praxi přítomno jen velmi málo. Současné nepřipravenosti zdravotnictví v tomto směru nepomáhá ani rozvodovost a mizející mezigenerační solidarita. Vše tohle vede k úvaze, že změna v systému je nezbytná, ale zároveň to je opravdu výzva, protože situace vyžaduje koncepční změnu zakořeněných postupů,“ hodnotí Kabelka.
Jednou z překážek je také přirozená intimita paliativy, jde o těžké téma, které i u profesionálů vede ke konfrontaci s vlastním životem a smrtelností. „Tohle je potřeba mít vyřešené do takové míry, aby s tím člověk mohl denně pracovat, a někdy to zkrátka nejde, či to chce svůj čas a trpělivost – se sebou i s druhými,“ upozorňuje lékař.
Hana Kaštan se k paliativě dostala přes intenzivní medicínu, na silné osudy tak byla zvyklá. I tak si svou cestu teprve hledá. „Mám před sebou ještě kus práce, někdy to není jednoduché, ale dává mi to maximální smysl. Na konci cesty vidím dobro pacienta, který mohl dožít podle svých představ, a to je podle mě ten největší dar,“ uzavírá zdravotní sestra.
FNUSA navázala spolupráci s Lékaři bez hranic
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně podepsala dohodu o spolupráci s Lékaři bez hranic, neziskovou organizací poskytující zdravotnickou a humanitární pomoc v konfliktních nebo jinak zasažených oblastech. Spolupráce zaměstnancům nemocnice v případě zájmu o účast na projektu usnadní výběrové řízení a následně i výjezd na samotné mise.
Na seznamovací seminář, při kterém zástupkyně organizace Lékaři bez hranic představily možnosti spolupráce, přišlo zhruba čtyřicet zájemců z řad lékařů i zdravotních sester. „Jsem dlouholetou dárkyní a o výjezdu jsem uvažovala už mnohokrát, aktuálně ale nejsem v rodinné situaci, která by to umožňovala,“ říká MUDr. Lenka Černohorská, Ph.D. „Pokud by se situace změnila, neváhala bych a přihlásila se,“ dodala vedoucí lékařka Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Nemocnice se spoluprací s Lékaři bez hranic zavazuje mimo jiné k poskytnutí pracovního volna pro účast na misích.
„Jsme rádi, že našim zaměstnancům můžeme ve spolupráci s Lékaři bez hranic nabídnout novou zkušenost a usnadnit jim cestu k tomu, aby se na pár měsíců podívali, jak to funguje jinde,“ zahájil seminář ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.
Kromě Dagmar Chmelíkové z HR české kanceláře Lékařů bez hranic, která zájemcům představila základní principy organizace a možnosti zapojení se do projektu, si posluchači vyslechli také porodní asistentku Adélu Pártlovou. Ta realisticky zprostředkovala zkušenosti ze svých tří misí.
Multiplexní testy na COVID-19 odhalují opět i chřipku
Pandemie onemocnění COVID-19 jako vedlejší efekt způsobila, že se chřipka v populaci po dlouhé měsíce prakticky nevyskytovala. Testy schopné zachytit kromě covidu i další infekční agensy nyní ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně ukazují, že je onemocnění zpět.
Laboratoř Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU využívá od roku 2021 také multiplexní PCR testy, které umožňují prokázat v jedné reakci nejen SARS-CoV-2, ale i chřipku typů A a B a RS virus.
„Vloni jsme takto zachycovali jen SARS-CoV-2, kdežto letos se od března kromě tohoto viru, který samozřejmě stále dominuje, objevuje i chřipka typu A,“ upozorňuje přednosta Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. Zvýšený výskyt chřipky byl dle Národní referenční laboratoře pro chřipku a jiná respirační onemocnění zaznamenán v celém Česku.
„Může to být způsobeno například tím, že striktní protiepidemická opatření, jako byl lock down nebo nošení respirátorů, chránila v minulém roce dobře také před jinými respiračními onemocněními,“ vysvětluje prof. Růžička a dodává, že COVID-19 bylo navíc nové onemocnění, vůči kterému nefungovala kolektivní imunita, a jiná respirační onemocnění jím tak mohla být vytěsněna.
Za březen laboratoř Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU otestovala multiplexní PCR metodou celkem 581 vzorků, ze kterých bylo 196 (34 %) pozitivních na SARS-CoV-2 a 34 (6 %) pozitivních na chřipku typu A. „Na to, že i chřipky mohou mít fatální následky, by se nemělo zapomínat,“ upozorňuje prof. Filip Růžička s tím, že v nemocnici bylo za březen hospitalizováno 14 takto nemocných pacientů.
Májový benefiční koncert 🗓
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve při příležitosti Mezinárodního dne zdravotních sester na Májový benefiční koncert do katedrály na Petrově. Výtěžek z dobrovolného vstupného chce nemocnice věnovat na zdravotnickou pomoc Ukrajině.
Hudební akce se uskuteční 11. května od 19 hodin v Katedrále svatého Petra a Pavla v Brně. Během koncertu zazní slavné Gloria in Re Antonia Vivaldiho a Chrámové sonáty Wolfganga Amadea Mozarta v podání Sboru brněnské katedrály Magnificat, sólové party zazpívají Zuzana Jeřábková a Lenka Laurincik Schallenberger a zahraje Orchestr katedrály sv. Petra a Pavla v Brně pod vedením Petra Kolaře. Záštitu nad koncertem přijal biskup Mons. ThLic. Vojtěch Cikrle.
Nemocnice chce akcí pořádanou v předvečer Mezinárodního dne zdravotních sester nejen poděkovat svým zaměstnancům za odváděnou práci, ale zároveň také pomoci v kontextu aktuální situace na Ukrajině. „Během pandemie nemoci COVID-19 jsme ze strany veřejnosti registrovali velkou vlnu solidarity s našimi zdravotníky. Rádi bychom teď při koncertu spojili příjemné s užitečným a udělali pro přetížené kolegy na Ukrajině něco zase my,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák s tím, že případný výtěžek z akce nemocnice věnuje na zdravotní péči pro Ukrajince zasažené válkou. Koncert je určen široké veřejnosti.
Jarní darování krve u sv. Anny 🗓
Dárci krve mohou od pondělí 11. dubna zavítat na „velikonoční koledu“ do odběrového centra Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Za 450 ml vzácné tekutiny si kromě dobrého pocitu z pomoci druhým vyslouží také tematickou čokoládovou nadílku.
Zájemci se mohou registrovat přes online formulář na adrese to.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00). Kromě sladkého překvapení na ně čekají standardní benefity, jako jsou den volna, sleva na dani, občerstvení v Bistru u sv. Anny, odměny od partnerů nemocnice a zdravotních pojišťoven. Velikonoční akce bude trvat dva týdny, ukončena bude v pátek 22. dubna.
„Dárcovství je dobrovolné, bezpříspěvkové a primární motivací by vždy měl být dobrý pocit z pomoci druhým, rádi si ale naše dárce hýčkáme a snažíme se pro ně vymyslet alespoň jednou měsíčně něco navíc, čím jim můžeme poděkovat,“ říká primářka Transfuzního oddělení FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. „Jsme velmi vděční všem společnostem, které nám v této iniciativě vycházejí vstříc a poskytují nám pro dárce nejrůznější benefity,“ dodává.
Lékaři FNUSA získali ocenění ČLS JEP
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně udělila za rok 2021 pocty dvěma lékařům Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, a to prof. MUDr. Ivanu Rektorovi, CSc. a prof. MUDr. Jiřímu Vítovci, CSc. Oběma oceněným blahopřejeme.
Neurolog prof. Ivan Rektor obdržel Čestnou medaili ČLS JEP za výrazný přínos české a světové medicíně. Ocenění získal na návrh České neurologické společnosti, která je jednou z organizačních složek ČLS JEP. „Před třemi lety jsem byl jmenován čestným členem České lékařské komory, nečekal jsem další ocenění. Velmi si toho vážím,“ uvedl prof. Ivan Rektor, který diplom převzal na konci března při zahájení 34. českého a slovenského neurologického sjezdu v Olomouci.
Druhým oceněným je kardiolog prof. Jiří Vítovec, který se stal držitelem Čestného členství udělovaného za ČLS JEP Českou internistickou společností. „Členem jsem čtyřicet let, přes dvacet let pracuji ve výboru společnosti, velmi mě tedy toto ocenění za celoživotní přínos potěšilo,“ uvedl prof. Vítovec.
Česká lékařská společnost J. E. Purkyně je spolek sdružující lékaře, farmaceuty a další osoby pracující ve zdravotnictví a přidružených oborech, k červnu 2020 čítala více než 37 tisíc členů. Základem společnosti jsou autonomní oborová sdružení.
Očkovací centrum FNUSA omezuje provozní dobu
Očkovací centrum Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně omezuje od začátku dubna svůj provoz na tři dny v týdnu. Zájemci o vakcínu proti nemoci COVID-19 mohou nově do očkovacích ambulancí v Millenium Center na ulici Hybešova přicházet ve středu, čtvrtek a pátek v čase 7–14 hodin.
Na očkování je možné dorazit i bez předchozí registrace. V případě zájmu o konkrétní termín je nadále k dispozici centrální rezervační systém.
Zájemci si od začátku března mohou v očkovacím centru na adrese Hybešova 42 vybírat mezi třemi druhy vakcín – Nuvovaxid, Comirnaty (Pfizer/BioNTech) a Janssen (Johnson & Johnson). Na místo se dostanou autem, které je možné odstavit v přilehlém parkovacím domě, nebo městskou hromadnou dopravou (tram. 1, zastávka Hybešova). Pro imobilní pacienty je k dispozici parkování také přímo v atriu Millenia.
Preventivní PCR testy ve FNUSA i nadále bezplatně
Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně platí i po 1. dubnu možnost bezplatného PCR testování na COVID-19. Zdravotní pojišťovny budou účastníkům veřejného zdravotního pojištění přicházejícím k odběru vzorku do nemocnice proplácet i nadále jeden preventivní test v kalendářním měsíci. Hrazené zůstávají také testy, které indikuje lékař nebo hygienická stanice.
V souvislosti s poklesem testovaných osob Ministerstvo zdravotnictví ČR od začátku dubna omezilo síť bezplatných poskytovatelů provádějících odběry vzorků a samotné PCR testy pouze na ty se standardně uzavřenou smlouvou se zdravotními pojišťovnami. Ze sítě tak vypadnou některé soukromé laboratoře, které služby nabídnou už pouze samoplátcům.
„Nemocnice jako smluvní poskytovatel zdravotních služeb pokračuje ve stejném režimu jako doposud, některá odběrová místa ale už od 1. dubna musejí testy zpoplatnit,“ dodal vedoucí COVID odběrového centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Širůček. PCR test samoplátce vyjde na 853 korun.
JOB DAY pro uchazeče NLZP 🗓
Program JOB DAY je rozdělen do dvou samostatných částí, z nichž první nabídne podrobné informace o nemocnici a aktuálních pracovních nabídkách.
V druhé části bude prostor pro Vaše dotazy a diskuzi a možnost si individuálně pohovořit se zástupci nemocnice.
Akce se zúčastní:
Se všemi uvedenými, kteří Vám představí nemocnici a pracovní nabídky, si můžete individuálně pohovořit.
Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Vám rovněž představí systém odborného vzdělávání lékařů a možnosti odborných stáží.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně:
Pokud Vám není Vaše pracovní budoucnost lhostejná, určitě přijďte.
JOB DAY pro začínající lékaře a stomatology 🗓
Program JOB DAY je rozdělen do dvou samostatných částí, z nichž první nabídne podrobné informace o nemocnici a aktuálních pracovních nabídkách.
V druhé části bude prostor pro Vaše dotazy a diskuzi a možnost si individuálně pohovořit se zástupci nemocnice.
Akce se zúčastní:
Se všemi uvedenými, kteří Vám představí nemocnici a pracovní nabídky, si můžete individuálně pohovořit.
Lékařský náměstek Vám rovněž představí systém odborného vzdělávání lékařů a možnosti odborných stáží.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně:
Pokud Vám není Vaše pracovní budoucnost lhostejná, určitě přijďte.
Kvalitní paliativa vyžaduje systémovou změnu
Průměrná délka dožití za posledních 25 let vzrostla o osm let. Zareagovat na tento trend a přizpůsobit nemocniční péči stárnoucí populaci s vyšším výskytem chronických nevyléčitelných onemocnění si ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně vzal za cíl Konziliární tým geriatrické a paliativní péče pod vedením MUDr. Ladislava Kabelky, Ph.D. Za rok svého působení nemocnici nasměroval ke změnám v přístupu k takto nemocným a přiblížil ji k další metě – založení lůžkového geriatricko-paliativního oddělení.
„Pokud pacient trpí nevyléčitelným onemocněním, potřebuje trochu jinou, komplexnější péči, než jen tu medicínskou. V momentě, kdy už víme, že pacienta nevyléčíme, je naším hlavním cílem zajistit mu co nejvyšší kvalitu zbývajícího času, a to vždy samozřejmě v úzké spolupráci s jeho blízkými,“ vysvětluje geriatr MUDr. Ladislav Kabelka.
Právě určení onoho momentu, kdy přichází čas už i na paliativní péči, je poměrně složité a vyžaduje reprofilizaci přístupu celé nemocnice. „Setkáváme se se zdravotníky, kteří si ani po třiceti letech praxe nejsou schopni připustit, že některé pacienty už nezachrání – a nedivím se,“ říká Kabelka. „Dnešní medicína umí tuto situaci odvracet, ale je potřeba tomu nepodléhat a vidět dopředu. Jaká bude kvalita pacientova života za půl roku, za rok? Není už čas na paliativu? To jsou otázky, které si musíme klást. Musíme vidět, co skutečně přispěje k délce i úrovni jeho života.“
Konziliární tým geriatrické a paliativní péče FNUSA nabízí ošetřujícím lékařům konzilia, při kterých se o pacientově situaci mohou poradit, dojít ke společným závěrům a v případě potřeby se tým může zapojit do další komunikace směrem k pacientovi a jeho rodině. Tým zároveň pracuje na proškolování ošetřovatelského i lékařského personálu formou workshopů a seminářů. „Velká část naší práce je leadership, ukazování jiných alternativ, jiné cesty a umožnění kolegům, aby na té cestě šli s námi,“ popisuje Kabelka.
Jedním z témat je například prohloubení vztahu v tandemu sestra – lékař. „Snažíme se nastavovat komunikaci tak, aby byl více zohledněn pohled sester na pacienta, protože právě ty s ním jsou 24/7 a moc dobře ví, jak na tom je. Že se například horší a kurativní léčba nezabírá, takže by bylo třeba už načase popřemýšlet o tom, co dál,“ vysvětluje vrchní sestra paliativního týmu Hana Kaštan.
Ošetřovatelství má v sobě podle ní už z principu více potřebného komplexního, holistického přístupu. V jeho rámci tým navazuje spolupráci také s dalšími složkami nemocnice. „Máme psycholožku, sociální pracovnici, kaplanku… Právě díky multidisciplinární péči můžeme život pacientů výrazně zkvalitňovat,“ dodává Kaštan.
A to se také podle zpětné vazby nemocných a jejich rodin děje. „Rodiny po úmrtí pacienta často telefonují nebo se za námi staví poděkovat za péči a přístup, který je opravdu trochu odlišný od toho běžného medicínského, kde není tolik prostoru,“ říká Kaštan.
Dalším velkým krokem, který tým čeká, je založení paliativního lůžkového oddělení. Mělo by se tak stát začátkem příštího roku. Velkou výhodou oproti hospicové péči je podle Kabelky přímé napojení na nemocnici, umožňující vnitřní, postupný překlad, při kterém nedochází ke ztrátě informací a zpřetrhání vazeb mezi rodinou a zdravotníky. Oddělení by mělo nabídnout asi dvacet lůžek.
„Byl bych rád, kdyby se nám tu podařilo vybudovat takový modelový příklad, jak by moderní péče o nevyléčitelné pacienty měla vypadat,“ říká Kabelka a upozorňuje, že v Česku je podobných konziliárních paliativních týmů asi jen do dvaceti, a těch plně funkčních jako ve FNUSA ještě méně. Klíčová je podle něj také snaha o propojení na navazující, mimo nemocniční, terénní či lůžkové služby.
„Máme jedno z nejlepších zdravotnictví na světě, stejně tak sociální systém, ale dynamika stárnutí populace je obrovská a medicína ji zaspala. Geriatrů a geriatrické odbornosti je v klinické praxi přítomno jen velmi málo. Současné nepřipravenosti zdravotnictví v tomto směru nepomáhá ani rozvodovost a mizející mezigenerační solidarita. Vše tohle vede k úvaze, že změna v systému je nezbytná, ale zároveň to je opravdu výzva, protože situace vyžaduje koncepční změnu zakořeněných postupů,“ hodnotí Kabelka.
Jednou z překážek je také přirozená intimita paliativy, jde o těžké téma, které i u profesionálů vede ke konfrontaci s vlastním životem a smrtelností. „Tohle je potřeba mít vyřešené do takové míry, aby s tím člověk mohl denně pracovat, a někdy to zkrátka nejde, či to chce svůj čas a trpělivost – se sebou i s druhými,“ upozorňuje lékař.
Hana Kaštan se k paliativě dostala přes intenzivní medicínu, na silné osudy tak byla zvyklá. I tak si svou cestu teprve hledá. „Mám před sebou ještě kus práce, někdy to není jednoduché, ale dává mi to maximální smysl. Na konci cesty vidím dobro pacienta, který mohl dožít podle svých představ, a to je podle mě ten největší dar,“ uzavírá zdravotní sestra.