Následná péče ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zvyšuje svou úroveň. Díky dotaci z programu Evropské unie mohlo Doléčovací a rehabilitační oddělení, kterým ročně projde tisícovka pacientů, modernizovat přístrojové vybavení, zvýšit dostupnost péče pro nemocné se specifickými potřebami nebo zavést nové, moderní léčebné postupy.

Doléčovací a rehabilitační oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně disponuje 115 lůžky následné rehabilitační péče, která jsou obsazována nejen pacienty z klinik a oddělení FNUSA, ale také dalších zdravotnických zařízení převážně Jihomoravského kraje. Jde o jedno z nejvýznamnějších pracovišť tohoto typu v regionu. Investice do zvýšení kvality a rozšíření spektra služeb v rámci poskytování následné lůžkové zdravotní péče je tak přínosem pro celou Moravu.

Oddělení sídlí na detašované adrese v Novém Lískovci, kde bylo v rámci evropského projektu zrevitalizováno také okolí budovy. Různorodý terén pro nácvik chůze stavebníci doplnili cvičebními stroji nebo senzomotorickým chodníkem. „Pacienti možnost venkovního cvičení vítají, a to nejen v rámci oficiální rehabilitace. V teplejších měsících se opravené prostranství před naším pracovištěm stalo častým cílem individuálních vycházek zejména u motivovanějších pacientů,“ komentuje primářka oddělení MUDr. Marcela Nováková.

Dalšími úpravami prošel výtah nebo vstup do budovy, kde byly dveře vyměněny za automatické. Pracoviště se tak stalo mnohem přístupnější pro nechodící či špatně chodící pacienty. Aktuálně na oddělení dělníci budují nové toalety pro vozíčkáře a místnosti pro individuální terapii.

Nejen s tou pomáhá personálu vloni pořízené vybavení, například přístroj pro robotické cvičení LUNA EMG, který využívá reaktivní elektromyografie k tréninku senzomotorického kortexu. „Díky přístroji můžeme u pacientů s neurologickým onemocněním, po úrazu nebo dlouhém pobytu na lůžku zlepšovat rozsah pohybu končetin, svalovou sílu a nacvičovat správné pohybové stereotypy,“ vysvětluje vrchní sestra Helena Šlesárová.

Efektivnější péči pro rychlejší návrat pacientů zpět do života umožňují také nové motomedy pro cvičení svalstva horních a dolních končetin nebo přístroje Omni Hi 5 a Walk Aide pro funkční elektrostimulaci svalstva u pacientů s poruchou centrálního nervového systému. Rehabilitace díky projektu získala přístroje pro fototerapii – vysokovýkonný laser a biostimulační 3D lampy. Tyto technologie mají širokospektré využití, od úlevy od bolestivých stavů přes léčbu zánětů až po špatně se hojících ran. Kromě přístrojů bylo oddělení vybaveno také novými pomůckami pro zkvalitnění a usnadnění péče, například kardiokřesly, invalidními vozíky, režony na výdej stravy a podobně.

Projekt „Zvýšení kvality následné zdravotní péče ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně“, reg. č. CZ.06.04.03/00/22_032/0002220, byl zahájen v červenci 2023 a je spolufinancován Evropskou unií.

Pohotovostní službu pro Brňany tradičně zajišťuje Úrazová nemocnice v Brně, která však poskytuje ošetření pouze v oblastech praktického lékařství a stomatologie. Náhle vzniklé akutní oční nebo ORL potíže řeší lékaři ve fakultních nemocnicích. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v roce 2025 službu pokrývá od 16. do 31. dne v měsíci, první jeho část má na starosti Fakultní nemocnice Brno.

Obě pohotovostní služby provozované Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, tedy oční i ORL, jsou určeny pouze pacientům starším osmnácti let. Děti jsou v případě akutní potřeby ošetřeny v Dětské nemocnici.

Účelem pohotovosti je zajistit lékařskou péči mimo běžnou ordinační dobu, tedy o víkendech, svátcích a ve všední dny v odpoledních a nočních hodinách. V případě Oddělení nemocí očních a optometrie to znamená od 15 do 7 hodin a v případě Kliniky ORL v čase 15:30–7:00.

„Vyšetření a ošetření v rámci pohotovostní služby je na Oddělení nemocí očních a optometrie určeno pro případy akutních očních potíží, vzniklých náhle a trvajících maximálně 24–48 hodin od nástupu prvních příznaků. Jedná se zejména o poúrazové stavy, zánětlivé projevy provázené červeným okem, náhlý vznik bolesti oka nebo akutní pokles či ztrátu zrakové ostrosti,“ upozorňuje primářka oddělení MUDr. Hana Došková, Ph.D., a doplňuje, že v případě potíží trvajících delší dobu by měli pacienti navštívit nejprve ambulanci svého spádového očního lékaře ve standardní ordinační době.

Neodkladnost řešení zdravotních potíží je předpokladem také pro využití pohotovostní služby Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku. „Lékaři jsou v rámci pohotovosti k dispozici pro pacienty s akutními problémy a onemocněními v ORL oblasti, kteří jsou k vyšetření a léčbě indikováni a přivezeni RZP, jiným zdravotnickým zařízením nedisponujícím naší odborností, nebo jsou odesláni se žádankou na ORL na základě vyšetření na všeobecné pohotovosti, v rámci regionu nejčastěji v Úrazové nemocnici,“ doplňuje primářka ORL kliniky MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D.

1.– 15. dne v měsíci odborné pohotovostní služby v oblasti ORL a oftalmologie zajišťují ORL oddělení a Oční klinika Fakultní nemocnice Brno.

Gynekologické pracoviště ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dlouhodobě chybělo, pacientky konziliárně vyšetřovala soukromá ambulance. Od konce letošního roku nemocnice nastavuje vlastní službu, která se zaměří nejen na hospitalizované ženy, ale nabídne ambulantní péči také zaměstnankyním. Vedle prevence bude prioritou pracoviště jednodenní chirurgie.

Zbrusu nová gynekologická ambulance sídlící v budově A5 oficiálně otevře své dveře po Novém roce, zájemkyně se ale mohou registrovat už teď na tel. 543 182 153. Lékaři v ní budou ordinovat od pondělí do pátku v čase 7:30–15:00. „Chceme ženám nabídnout služby pracoviště, které bude přizpůsobené dnešní době, a to jak prostředím, tak přístupem k pacientkám,“ říká primář gynekologického oddělení MUDr. Josef Pulkert.

 

Primář Pulkert: Prevence musí být vždy na prvním místě

Nové gynekologické oddělení vede MUDr. Josef Pulkert, gynekolog a porodník, který dříve působil v Nemocnici Ivančice. Ve své praxi akcentuje důležitost prevence, na což aktivně upozorňuje i ve veřejném prostoru.

Jste aktivní na sociálních sítích, kde se snažíte šířit osvětu o tématech z vašeho oboru. Co vás k tomu motivuje?

Zhruba 25 let pracuji jako gynekolog a porodník a stále se setkávám s velkým množstvím žen, které nemají základní informace o ženském zdraví. Téměř každá druhá žena nepodstupuje preventivní gynekologické vyšetření a pozoruji i další trendy s neblahým demografickým a společenským dopadem, například odkládání rodičovství. Proto jsem se rozhodl, že chci i mediálně vystoupit s informacemi ze své profesní zóny a pomoci šířit povědomí o těchto důležitých tématech.

Často otevíráte i otázky, které mohou být svým způsobem palčivé, například právě odkládání mateřství. Jaká další taková témata má podle vás smysl nastolovat?

Všechna témata, která souvisí s prevencí. Ať už je to dostatečná informovanost o očkování, v našem oboru proti HPV. Pozoruji, jak stále velké množství žen neví, že se mohou očkovat už i děti, a dokonce chlapci, čímž by se podařilo výrazně snížit výskyt těchto virů způsobujících zhoubný nádor děložního čípku a další onkologická onemocnění. Základním problémem však je samotné gynekologické vyšetření, kdy stále panují předsudky, že starší žena už by neměla chodit na gynekologii. Přitom je to naopak, u mnoha nejzávažnějších onemocnění vzrůstá riziko výskytu právě s věkem ženy. Dále témata jako antikoncepce, sterilizace, transgender… Snažím se z problematiky, která je mnohdy kontroverzní či vzbuzuje silné emoce, udělat normální diskuzi.

Byla gynekologie vaše první volba už během studia medicíny?

Nebyla. Že chci dělat medicínu, jsem věděl už na gymnáziu, nicméně během studia lékařské fakulty jsem nejvíce tíhl k psychiatrii. Až během pátého ročníku při výuce gynekologie a porodnictví jsem byl natolik okouzlen poetickým prostředím pražské porodnice U Apolináře, že jsem se rozhodl pro tento obor. Pevně věřím, že schopnost komunikace a empatie je možné uplatnit ve všech lékařských oborech, včetně operačních.

Světový den cévní mozkové příhody, který připadá na 29. října, připomíná důležitost včasného rozpoznání mozkové mrtvice a toho, jak na ni správně reagovat. Program HOBIT, který se zaměřuje na vzdělávání dětí o příznacích mrtvice, proškolil za 10 let své existence už desetinu všech škol v České republice.

Cílem programu je šířit povědomí o příznacích a prevenci mozkové mrtvice a dalších civilizačních onemocnění a jeho dosah neustále roste. Jen za loňský rok jej využilo přes 8000 dětí ze 440 základních škol a gymnázií. Výsledky potvrzují, že společnost čím dál silněji vnímá závažnost tohoto tématu a školy program stále častěji zařazují do své výuky. „Se vzdělávacím programem HOBIT jsme začali před 2 lety a jsme z něj stále nadšení. Práce s ním je vhodným doplněním k teoretické výuce a praktickému nácviku první pomoci. Děti se díky programu naučily, jak rychle rozpoznat prvotní příznaky náhlých stavů a reagovat na ně,“ popsala svoje zkušenosti s projektem učitelka základní školy Štoky Kristýna Douchová.

HOBIT se věnuje nejen mozkové mrtvici, ale i srdečnímu infarktu, které patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Další z šesti vzdělávacích modulů se zaměřují na témata jako diabetes 2. typu a obezita, panická porucha, covid-19 a závislosti, které mají přímý vliv na riziko vzniku mozkové mrtvice a infarktu.

Program využívá e-learning se simulačními výukovými videi a testovými otázkami a nabízí také doplňující vzdělávací nástroje jako pracovní listy nebo mobilní aplikaci HOBIT | Hra o život, která dětem přibližuje symptomy nemocí interaktivní formou.

Téma cévní mozkové příhody a dalších civilizačních onemocnění se stalo natolik podstatným, že město Brno letos zvolilo HOBIT jako reprezentační projekt v soutěži NEJ praxe pořádané Národní sítí Zdravých měst. Program aktivně spolupracuje s různými organizacemi, nedávno například navázal spolupráci s vědeckým parkem VIDA!, kde si děti mohou nově vyzkoušet interaktivní sanitku. Výstava zájemce mimo jiné naučí jak rozpoznat a reagovat na mrtvici pomocí metody FAST (Face – spadlý ústní koutek, A – nehybná paže, S – potíže s řečí, T – nutné ihned volat 155). „V 85 % případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Při pozdní reakci ale zanechává vážné následky nebo končí i úmrtím. Rozpoznat mrtvici a zachránit tak život svému blízkému může i dítě, proto program cílíme na školáky,“ řekla Hana Maršálková, vedoucí programu HOBIT.

Program funguje od roku 2014 a jeho vývoj stojí na vědeckém výzkumu. Vzdělávací moduly vznikly ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno, Fakultní nemocnicí Ostrava, Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravského kraje a expertní skupinou na prevenci města Brna. HOBIT je projektem Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Do programu se školy mohou zapojit bezplatně kdykoliv během roku přes webové stránky www.programhobit.cz.

I. ortopedická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU je v oblasti endoprotetiky velkých kloubů jedním z předních českých pracovišť, v roce 2023 implantovala necelých dvanáct stovek náhrad kolen a kyčlí. Přesto se ale pracoviště stejně jako zbytek republiky potýká s velkým přetlakem žadatelů. Lékaři se teď proto nově pokouší zefektivnit pacientův průchod klinikou edukativní akademií, která nemocné připravuje na plánovaný výkon.

„Přestože jsme v posledních třech letech navýšili počet provedených endoprotetických výkonů asi o pětadvacet procent, stále se potýkáme s prodlužující se čekací dobou na implantace náhrad kyčelního a kolenního kloubu,“ komentuje přednosta kliniky doc. Tomáš Tomáš. Svou roli v tom sehrála i pandemie COVIDu-19, během které byla plánovaná operativa značně omezena. Pacienti tak na nový kloub aktuálně čekají až tři roky.

Navyšování počtu provedených operací velkých kloubů s sebou přináší vyšší nároky na personál, prostory, ale i na operační techniku. „Preferujeme šetrné miniinvazivní techniky, které jsou sice náročnější pro operatéry, ale přinášejí pacientům možnost zrychlené pooperační rehabilitace,“ vysvětluje ortoped. To je výhodou i pro samotné pracoviště, které tak může odoperovat více čekatelů.

Aby vše probíhalo hladce, snaží se personál I. ortopedické kliniky neustále zlepšovat komunikaci s pacienty. Cílem je připravit je k operačnímu výkonu a provést je hospitalizací i následnou rehabilitací tak, aby výsledný efekt totální kloubní náhrady byl i přes zrychlenou péči co nejdokonalejší. Proto se po vzoru jiných velkých světových pracovišť klinika rozhodla otevřít pacientskou akademii.

Jde o edukační setkání, na která jsou zváni pacienti i jejich rodiny, aby si vyslechli rady a tipy od lékařů nejen z I. ortopedické kliniky, ale také od anesteziologů a fyzioterapeutů. „Posluchače naší akademie virtuálně provádíme předoperační přípravou, perioperační a pooperační péčí a následnou rehabilitací. Ke všemu dostávají rady a doporučení, abychom společně dosáhli co nejúspěšnější implantace nového kloubu,“ komentuje přednosta kliniky.

První, zkušební setkání proběhlo už v květnu. Jelikož se později při hospitalizacích absolventů osvědčilo, začala klinika od srpna kurz pořádat na pravidelné bázi. „S nemocničními informatiky jsme spustili systém, který nám pomocí SMS pomáhá oslovovat pacienty dva měsíce před plánovanou operací, což jsme na základě našich zkušeností vyhodnotili jako optimální dobu pro absolvování akademie,“ říká přednosta a doplňuje, že setkání se konají přibližně jednou za tři týdny, přičemž se střídají lekce určené pacientům před náhradou kolenního a kyčelního kloubu.

„Máme prozatím velmi pozitivní zpětnou vazbu a věříme, že tento přístup přispěje k vyladění péče o naše pacienty a povede k jejich rychlému a nekomplikovanému návratu do plnohodnotného života,“ uzavírá doc. Tomáš Tomáš.