Teprve pátým místem v Evropě, kde dokázali úspěšně transplantovat játra, se před 40 lety stala II. chirurgická klinika brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny. Tamní lékaři v čele se slavným chirurgem Vladimírem Kořístkem se na zákrok, který provedli 2. února 1983, připravovali více než deset let. Transplantace největší a nejdůležitější žlázy lidského těla patří ke složitým chirurgickým výkonům. V Česku se v současnosti ročně uskuteční kolem stovky těchto operací.
Prvním pacientem týmu lékařů pod vedením profesora Vladimíra Kořístka se stal tehdy šestatřicetiletý Josef Mynář z Tišnova. Trpěl nevyléčitelnou jaterní chorobou a transplantace mu zachránila život. V roce 1986 se Mynář vrátil do zaměstnání a deset let pracoval na nádraží jako staniční dělník. Milovník lesa a myslivec pak musel sice odejít do invalidního důchodu, ale jak mu zdraví dovolilo, pracoval ještě jako strážný a vypomáhal jako domovník a topič.
Profesor Kořístek začal se svými spolupracovníky experimentovat již v roce 1975, kdy játra transplantovali prasatům. „Teprve po dvou letech nám většina zvířat přežívala,“ vzpomínal. Játra nakonec úspěšně transplantovali asi 150 prasatům. První lidskou výměnu jater povolilo až v roce 1983 ministerstvo vnitra, a to navíc s podmínkou, že zákrok musí mít označení „experiment na člověku“.
Kromě brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) má od roku 1994 ve svém programu transplantaci jater také Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a krátkodobě také Fakultní nemocnice Ostrava, kde byl ale po čtyřech letech ukončen. IKEM dosud provedl celkem více než 1300 transplantací jater, CKTCH loni provedl devítistou transplantaci jater.
Loni bylo celkově transplantováno 180 jater, zatím nejvyšší počet byl 216 v roce 2018. V loňském roce provedl pražský IKEM první transplantaci jater od žijícího dárce, kdy příjemcem byla dospělá pacientka. Nového štěpu odebraného tímto způsobem se dočkalo devět pacientů. IKEM od roku 1998 provádí také transplantace dětem mladším než tři roky, které dříve musely být operovány v zahraničí. V roce 2007 zde nová játra dostalo osmiměsíční dítě, unikátní výkon byl u takto malého pacienta v ČR proveden poprvé. IKEM si připsal i další prvenství při takzvané domino transplantaci. Lékaři při ní transplantovali játra dvěma pacientům současně, přičemž první byl dárcem orgánu pro druhého a sám získal játra od zemřelého dárce.
Játra se transplantují lidem například s cirhózou jater, s chronickou žloutenkou typu B či C, s některými druhy jaterních nádorů nebo pacientům, jimž játra akutně selhala, například při otravě. Jsou druhým nejčastěji transplantovaným orgánem. Přežívání českých pacientů se řadí nad průměr udávaný evropským registrem. S novými orgány podle údajů CKTCH přežije rok 92 procent pacientů, pět let 81 procent a deset let 72 procent.
Celý další život po transplantaci je potřeba užívat léky, které zabraňují vzniku odhojovací proces organismu (rejekce) proti cizímu orgánu. Komplikací je i zvýšená náchylnost k infekcím. I přes tato úskalí však úspěšná transplantace mění značným způsobem kvalitu života pacienta. Nemocní, kteří byli často odkázáni na předchozí několikaměsíční pobyt na lůžku, mohou vést zcela normální život.
Játra byla poprvé transplantována v roce 1963 v americkém Denveru. Úspěšný byl ale až druhý pokus tamního týmu Thomase Starzla v roce 1967. Pacient po výkonu žil déle než rok, zemřel však na nové vzplanutí nádorového onemocnění. V Evropě byla první transplantace jater provedena v roce 1968 v Cambridgi. V současnosti se v celém světě realizuje přibližně 10.000 transplantací jater za rok.
V drtivé většině se transplantují od zemřelých dárců, vhodných orgánů je ale nedostatek. Mezníkem v dalším rozvoji byl proto rok 1989, kdy v Chicagu provedli úspěšnou transplantaci části jater živého dárce. Dvouleté holčičce byla voperována část jaterního laloku její matky. Protože však tento zákrok může pro dárce znamenat i velké riziko, přistupují k němu lékaři jen výjimečně.
Historie Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie je úzce spojena s historií kardiochirurgie a transplantační chirurgie v Brně. Hlavní zásluhu na rozvoji brněnské kardiochirurgie měl profesor Jan Navrátil (1909-1992). Vladimír Kořístek, který se kromě první transplantace jater v ČR zasloužil o rozvoj chlopenní chirurgie, léčby ischemické choroby srdeční, revaskularizaci myokardu a v ČR má také prvenství v zavádění podpůrných srdečních mechanismů, zemřel v květnu 2021 ve věku 93 let.
ČTK: rmi, ped
BRNO NEUROSCIENCE CONFERENCE 2023 🗓
Program ZDE.
V léčbě epilepsie budou brněnští neurologové využívat umělou inteligenci – doc. Martin Pail, vedoucí lékař na I. neurologické klinice
Začátek je ve 3:50
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10324452510-udalosti-v-regionech-plus-brno/323281381950215/
Prof. Milan Brázdil – přednosta I. neurologické kliniky
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/223411058090204/
O oknu do mozku
O vzniku epilepsie v dětství a v dospělosti
O prvním a druhém záchvatu
O spouštěčích „blesků“ v mozku
O auře
O křečích, neúčelných pohybech i ustrnutí
O první pomoci a co hlavně nedělat
O tom, co během záchvatu sledovat
O úspěšnosti léčby
O spánku po obědě i abstinenci
O životě s epilepsií
Hepatoložka: Bezpečná hladina alkoholu v krvi? Nula.
Lidé s poškozením jater v důsledku nadměrné konzumace alkoholu představují odhadem čtvrtinu z celé skupiny sledovaných pacientů v hepatologické ambulanci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Kromě rozvoje jaterní encefalopathie lékaři u léčených pacientů se závislostí na alkoholu pozorují také narušené vztahy v sociální oblasti a vznik poruch osobnosti.
„V péči máme řádově desítky alkoholiků, kteří se o sebe chtějí starat a snaží se s různou mírou úspěšnosti abstinovat,“ popisuje vedoucí lékařka hepatologické ambulance Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Markéta Musilová a dodává, že by jich bylo víc, pokud by pacienti propuštění po hospitalizaci s akutním zhoršením jater spolupracovali. Tito lidé často v léčbě kvůli své závislosti nepokračují a na kontroly do ambulance nedochází. „Pacient pokračující v abusu alkoholu se nakonec dostává na okraj společnosti, pokud dříve neumírá na jaterní selhání,“ dodává.
Mezi pacienty s alkoholickým poškozením jater jsou z větší části zastoupeni muži, obvykle pak střední a vyšší věkové skupiny. „Je to dáno tím, že proces poškození jater probíhá postupně. Mladí lidé, kteří dospějí do jaterní cirhózy, mají játra obvykle poškozená nejen v důsledku užívání alkoholu, ale i dalších návykových látek. Obvykle jde o pacienty se špatným sociálním zázemím,“ vysvětluje lékařka.
Kromě genetických predispozic, které neovlivníme, má na kondici jater vliv zejména zdravý životní styl. Nezbytností je podle hepatoložky dostatek pohybu, pestrá racionální strava s nízkým obsahem tuků a abstinence od látek, které játra poškozují – alkoholu a drog.
Množství alkoholu, které vede k jaternímu poškození, je individuální. Obecně nižší toleranci mají ženy než muži, roli hraje i hmotnost. „Pozor také na pravidelnou konzumaci nízkých dávek denně a nebezpečné srovnávání se s okolím. Často slýchám od pacientů, že ‚v okruhu známých pijí všichni stejně, tak proč mám cirhózu jenom já,‘ ale takto se porovnávat nelze,“ varuje lékařka.
Dle doporučení odborníků Světové zdravotnické organizace je pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečnou dávkou alkoholu asi 20 g ethanolu na den (16 g u ženy a 24 g u muže), což odpovídá přibližně půl litru 12° piva, 200 ml vína nebo 50 ml destilátu. „Nutno však dodat, že nejbezpečnější hladina alkoholu v krvi je nula,“ uzavírá MUDr. Markéta Musilová téma aktuální zvláště ve světle právě probíhající kampaně Suchej únor.
Ta již jedenáctým rokem motivuje veřejnost k měsíčnímu alkoholovému půstu. „Suchej únor bych všem doporučila ze dvou důvodů. Za prvé je to pro každého příležitost si uvědomit, zda a do jaké míry jim absence konzumace alkoholu chybí, za druhé je to výrazem podpory pro ty, kteří se s abusem alkoholu ve svém životě potýkají – ať už léčbu zvažují, podstupují ji, anebo jsou právě v remisi,“ nabádá i primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná, Ph.D.
Glaukomový den ve FNUSA 🗓 🗺
Glaukom (zelený zákal) vede k nevratnému poškození zrakového nervu, ztrátě zorného pole a k trvalému poklesu zrakové ostrosti. Nerozpoznané a neléčené onemocnění je v současné době na druhé příčce v žebříčku příčin slepoty.
Zeleným zákalem trpí zhruba 76 miliónů světové populace, z čehož téměř 50 % nemocných o svém onemocnění do stanovení diagnózy neví.
Pravidelná oční vyšetření s měřením nitroočního tlaku jsou po 40. roku života nejlepší cestou k prevenci nebo včasné diagnóze glaukomu. Přijďte se nechat vyšetřit do ambulance Oddělení nemocí očních a optometrie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, 15. března 2023 od 8:00 do 14:30 i bez objednávání. Měření nitroočního tlaku v rámci akce Glaukomový den ve FNUSA je zdarma.
Zaměstnanci i veřejnost pomáhají ve FNUSA doplnit krevní zásoby
Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získalo nové prvodárce z řad zaměstnanců i veřejnosti. Přispěly k tomu dvě akce, z nichž ta veřejná, valentýnská, pokračuje až do konce týdne. Dárci krve si z ní mohou odnést kosmetický balíček i nového partnera.
„Zimní období je kvůli výskytu respiračních onemocnění nejen pro naše Transfuzní oddělení tradičně náročnější,“ uvedla primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová. „Velmi proto v našem odběrovém centru vítáme prvodárce, kteří nám s nedostatkem krevních zásob citelně pomáhají,“ doplnila. Nedostatková je ve FNUSA aktuálně zejména skupina A+, B- a AB-.
Zaměstnaneckou výzvu na pomoc Transfuznímu oddělení, která ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně proběhla minulý týden, přijal například vedoucí lékař paliativního týmu MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. „Mám rád výzvy a rád se nechávám inspirovat. Vždy jsem si myslel, že jsem na první darování krve už starý, ale tentokrát jsem to ověřil a zjistil, že až do 60 jsem i jako prvodárce žádaný. A tak jsem to šel zkusit – věděl jsem, že kdyby to můj mozek neunesl, tak mě moji super kolegové z ARO zase probudí,“ popsal po odběru s úsměvem, protože na oživování nedošlo. „Bylo to vlastně moc příjemné a v květnu přijdu zase,“ pochvaloval si lékař přístup svých kolegyň i motivující benefity.
Transfuzní oddělení v nelehké době podpořilo několik desítek dárců z řad zaměstnanců fakultní nemocnice. „Někteří kolegové se nestihli zapojit, ač měli zájem, takže výzvu plánujeme určitě zopakovat,“ uvedla primářka.
Aktuálně probíhající akce Valentýnské darování krve se do odběrového centra snaží přivést také dárce z řad veřejnosti, a to nejen v zamilovaných párech. „Loňský ročník přinesl kromě řady dobrých skutků také minimálně jedno osudové seznámení,“ zve primářka Celerová všechny zájemce. Jako poděkování si kromě dobrého pocitu v týdnu od 13. do 17. února navíc dárci odnesou kosmetický balíček od Yves Rocher.
Valentýnské darování krve
Vanýskův den 🗓
Česká internistická společnost zve na Vanýskův den, který se uskuteční 17. února v hotelu Orea.
Valentýnské darování krve 🗓
Transplantace jater měla v Československu premiéru před 40 lety ve FNUSA
Teprve pátým místem v Evropě, kde dokázali úspěšně transplantovat játra, se před 40 lety stala II. chirurgická klinika brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny. Tamní lékaři v čele se slavným chirurgem Vladimírem Kořístkem se na zákrok, který provedli 2. února 1983, připravovali více než deset let. Transplantace největší a nejdůležitější žlázy lidského těla patří ke složitým chirurgickým výkonům. V Česku se v současnosti ročně uskuteční kolem stovky těchto operací.
Prvním pacientem týmu lékařů pod vedením profesora Vladimíra Kořístka se stal tehdy šestatřicetiletý Josef Mynář z Tišnova. Trpěl nevyléčitelnou jaterní chorobou a transplantace mu zachránila život. V roce 1986 se Mynář vrátil do zaměstnání a deset let pracoval na nádraží jako staniční dělník. Milovník lesa a myslivec pak musel sice odejít do invalidního důchodu, ale jak mu zdraví dovolilo, pracoval ještě jako strážný a vypomáhal jako domovník a topič.
Profesor Kořístek začal se svými spolupracovníky experimentovat již v roce 1975, kdy játra transplantovali prasatům. „Teprve po dvou letech nám většina zvířat přežívala,“ vzpomínal. Játra nakonec úspěšně transplantovali asi 150 prasatům. První lidskou výměnu jater povolilo až v roce 1983 ministerstvo vnitra, a to navíc s podmínkou, že zákrok musí mít označení „experiment na člověku“.
Kromě brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) má od roku 1994 ve svém programu transplantaci jater také Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a krátkodobě také Fakultní nemocnice Ostrava, kde byl ale po čtyřech letech ukončen. IKEM dosud provedl celkem více než 1300 transplantací jater, CKTCH loni provedl devítistou transplantaci jater.
Loni bylo celkově transplantováno 180 jater, zatím nejvyšší počet byl 216 v roce 2018. V loňském roce provedl pražský IKEM první transplantaci jater od žijícího dárce, kdy příjemcem byla dospělá pacientka. Nového štěpu odebraného tímto způsobem se dočkalo devět pacientů. IKEM od roku 1998 provádí také transplantace dětem mladším než tři roky, které dříve musely být operovány v zahraničí. V roce 2007 zde nová játra dostalo osmiměsíční dítě, unikátní výkon byl u takto malého pacienta v ČR proveden poprvé. IKEM si připsal i další prvenství při takzvané domino transplantaci. Lékaři při ní transplantovali játra dvěma pacientům současně, přičemž první byl dárcem orgánu pro druhého a sám získal játra od zemřelého dárce.
Játra se transplantují lidem například s cirhózou jater, s chronickou žloutenkou typu B či C, s některými druhy jaterních nádorů nebo pacientům, jimž játra akutně selhala, například při otravě. Jsou druhým nejčastěji transplantovaným orgánem. Přežívání českých pacientů se řadí nad průměr udávaný evropským registrem. S novými orgány podle údajů CKTCH přežije rok 92 procent pacientů, pět let 81 procent a deset let 72 procent.
Celý další život po transplantaci je potřeba užívat léky, které zabraňují vzniku odhojovací proces organismu (rejekce) proti cizímu orgánu. Komplikací je i zvýšená náchylnost k infekcím. I přes tato úskalí však úspěšná transplantace mění značným způsobem kvalitu života pacienta. Nemocní, kteří byli často odkázáni na předchozí několikaměsíční pobyt na lůžku, mohou vést zcela normální život.
Játra byla poprvé transplantována v roce 1963 v americkém Denveru. Úspěšný byl ale až druhý pokus tamního týmu Thomase Starzla v roce 1967. Pacient po výkonu žil déle než rok, zemřel však na nové vzplanutí nádorového onemocnění. V Evropě byla první transplantace jater provedena v roce 1968 v Cambridgi. V současnosti se v celém světě realizuje přibližně 10.000 transplantací jater za rok.
V drtivé většině se transplantují od zemřelých dárců, vhodných orgánů je ale nedostatek. Mezníkem v dalším rozvoji byl proto rok 1989, kdy v Chicagu provedli úspěšnou transplantaci části jater živého dárce. Dvouleté holčičce byla voperována část jaterního laloku její matky. Protože však tento zákrok může pro dárce znamenat i velké riziko, přistupují k němu lékaři jen výjimečně.
Historie Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie je úzce spojena s historií kardiochirurgie a transplantační chirurgie v Brně. Hlavní zásluhu na rozvoji brněnské kardiochirurgie měl profesor Jan Navrátil (1909-1992). Vladimír Kořístek, který se kromě první transplantace jater v ČR zasloužil o rozvoj chlopenní chirurgie, léčby ischemické choroby srdeční, revaskularizaci myokardu a v ČR má také prvenství v zavádění podpůrných srdečních mechanismů, zemřel v květnu 2021 ve věku 93 let.
ČTK: rmi, ped
Den České ligy proti epilepsii 🗓
PROGRAM