Tisková zpráva, 14.10.2019, Brno
Nové odběrové místo Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes přivítalo první dárce krve, mezi které patřil i ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák. Podpořit dárcovství přijeli také extraligoví hokejisté HC Komety Brno.
Hovoříme sice o novém odběrovém místě, historicky se však jedná spíše o návrat „ke kořenům“. Vůbec první transfuzní oddělení v Brně totiž vzniklo před 70 lety – v roce 1949 – právě ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Pracoviště bylo tehdy špičkově vybaveno, jediné ve střední a východní Evropě vlastnilo americký aparát STRUMIA na výrobu lyofilizované plazmy a destilační přístroj na výrobu apyrogenní vody (deionizovaná voda zbavená virů a bakterií), což byl dar amerických krajanů. Prvním dárcem se stal Josef Langer, kapitán z Brněnské přehrady.
Nynější Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny bude zatím fungovat jednou týdně, a to každé pondělí od 6:30 do 10:30 hodin. Dárci se mohou telefonicky objednat na čísle 543182190, v průběhu října bude spuštěno také elektronické objednávání. „Rád bych již teď poděkoval všem, kteří nás podpoří, ať už tím, že sami darují krev nebo o tom řeknou dalším zájemcům,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že poděkování patří také HC Kometě Brno, která dárcovství v rámci spolupráce s FNUSA podpořila. Dnešního slavnostního otevření se zúčastnili hráči Jakub Lev, Tomáš Malec a Tomáš Plekanec. „V zahraničí, kde jsem hrál, je běžné, že hráči podobné akce podporují. Je to věc, která si pozornost zaslouží, dárcovství krve je velmi důležité. My sice v sezóně krev darovat nemůžeme, ale rádi na to upozorníme,“ řekl hokejista Tomáš Plekanec. Poděkování patří také několika studentům Univerzity třetího věku MUNI, kteří se svými obrazy podíleli na výzdobě prostor pro dárce.
Prozatím budou moci dárci krve přijít pouze v pondělí, konkrétně do budovy B1, prvního podzemního podlaží (-1). Do budoucna jsou v plánu dva odběrové dny v týdnu, postupně chce nemocnice počet dnů ještě zvýšit. Dárci se však jiných termínů dočkají již od října v rámci projektu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity „100 litrů krve DÍKY MUNI“. Podrobné informace najdou zájemci na webových stránkách nemocnice www.fnusa.cz.
Vlastimil Vajdák, ředitel FNUSA při dárcovském odběru
Hráči HC Kometa Brno – Jakub Lev, Tomáš Plekanec a Tomáš Malec s personálem Odběrového centra Krevní banky FNUSA
Hráči HC Kometa Brno s ředitelem FNUSA
Primářka Krevní banky Jarmila Celerová s hokejisty
Je lék tocilizumab účinný proti COVID-19?
Aktuální k 17. 12. 2020
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 17. 12. 2020 zveřejnil prestižní časopis The New England Journal of Medicine článek, ve kterém autoři hodnotí účinnost léku tocilizumabu v léčbě pacientů hospitalizovaných s nemocí COVID-19.
Tocilizumab je lék, který blokuje imunitní odpověď interleukinu-6 a zmírňuje tak rozvoj zánětu v těle. Zánět (zápal) plic se často vyskytuje také u pacientů s COVID-19 a proto se vědci rozhodli otestovat účinnost tocilizumabu v léčbě této nemoci.
Lékaři do studie přijali pacienty hospitalizované s nemocí COVID-19, u kterých byl odhalen zápal plic, ale kteří zatím nevyžadovali umělou podporu dýchání. Lékaři rozdělili pacienty náhodně do dvou skupin, z nichž první podávali kromě standardní péče pouze placebo, zatímco druhá skupina dostávala kromě standardní péče také lék tocilizumab.
Do studie se zapojilo 389 pacientů. 28 dní po podání léku zemřelo nebo bylo převedeno na umělou podporu dýchání 19 % pacientů s placebem a 12 % pacientů s tocilizumabem. Celkově zemřelo 9 % pacientů ve skupině s placebem a 10 % pacientů ve skupině s tocilizumabem.
Autoři studie z těchto výsledků vyvozují, že protizánětlivý lék tocilizumab snižuje nebezpečí, že bude pacient převeden na umělou podporu dýchání. Použití tocilizumabu však bohužel nesnižuje počet úmrtí.
Zdroj: Salama C, Han J, Yau L, Reiss WG, Kramer B, Neidhart JD, Criner GJ, Kaplan-Lewis E, Baden R, Pandit L, Cameron ML, Garcia-Diaz J, Chávez V, Mekebeb-Reuter M, Lima de Menezes F, Shah R, González-Lara MF, Assman B, Freedman J, Mohan SV. Tocilizumab in Patients Hospitalized with Covid-19 Pneumonia. N Engl J Med. 2021 Jan 7;384(1):20-30. doi: 10.1056/NEJMoa2030340. Epub 2020 Dec 17. PMID: 33332779; PMCID: PMC7781101.Med. 2020 Dec 22. doi: 10.1056/NEJMoa2033130. Epub ahead of print. PMID: 33356051.
Ověření účinnosti LY-CoV555
Aktuální k 22. 12. 2020
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 22. 12. 2020 zveřejnil prestižní časopis The New England Journal of Medicine článek, ve kterém autoři hodnotí účinnost protilátky LY-CoV555 v léčbě pacientů hospitalizovaných s nemocí Covid-19.
Monoklonální protilátka LY-CoV555 byla v dřívější studii navržena jako možné léčivo proti koronaviru. Pacienti, kterým byla podávána, byli hospitalizování méně často a měli celkově lehčí průběh onemocnění. Autoři této studie se proto rozhodli zjistit, jestli má protilátka podobný účinek také u již hospitalizovaných pacientů (u kterých prozatím nedošlo k orgánovému selhání).
Lékaři rozdělili pacienty náhodně do dvou skupin, z nichž první podávali kromě standardní péče a léku remdesiviru pouze placebo, zatímco druhá skupina dostávala kromě standardní péče a remdesiviru také protilátku LY-CoV555. Do studie se zapojilo 314 pacientů. Poté byl jejich příjem na základě nepřesvědčivých výsledků zastaven. Mezi skupinami totiž nebyl pozorován statisticky významný rozdíl v žádném ze sledovaných parametrů.
Autoři studie z těchto výsledků vyvozují, že monoklonální protilátka LY-CoV555 podávaná zároveň s remdesivirem není efektivním léčivem pro pacienty hospitalizované s nemocí Covid-19.
Zdroj: ACTIV-3/TICO LY-CoV555 Study Group et al. A Neutralizing Monoclonal Antibody for Hospitalized Patients with Covid-19. N Engl J Med. 2020 Dec 22. doi: 10.1056/NEJMoa2033130. Epub ahead of print. PMID: 33356051.
COVID-19: protilátky snižují riziko reinfekce
Aktuální k 23. 12. 2020
Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
V nejnovější studii publikované v časopise the New England Journal of Medicine se skupina vědců se pokusila odpovědět, jestli přítomnost protilátek vůči onemocnění COVID-19 může ovlivnit riziko reinfekce.
Studie, která trvala 31 týdnů, se účastnilo 12 541 pracovníků ve zdravotnictví ve Velké Británii. Testování pomocí PCR testů z nosních stěrů probíhalo každé 2 týdny a serologické testy každé 2 měsíce. Na začátku byl personál rozdělen na seropozitivní (1265; 9,4 %) a seronegativní (11 364; 90,6 %), včetně 88, u nichž došlo během sledování k sérokonverzi (tj. nález protilátek v době sledování). Celkem 223 seronegativních zdravotnických pracovníků mělo v době sledování pozitivní test PCR (1,09 na 10 000 rizikových dnů), 100 z nich bylo během screeningu asymptomatických a 123 symptomatických. Ze séropozitivních pracovníků pouze 2 měli během sledování pozitivní PCR test (0,13 na 10 000 rizikových dnů) a oba pracovníci byli při testování asymptomatičtí. U pracovníků s vytvořenými protilátkami nedošlo k žádným symptomatickým infekcím.
V této dlouhodobé studii byla přítomnost protilátek spojena s podstatně sníženým rizikem infekce COVID-19 potvrzené pomocí PCR během 31 týdnů sledování. U jedinců s protilátkami nebyly pozorovány žádné symptomatické infekce, a pouze dva pozitivní výsledky PCR u asymptomatických zdravotnických pracovníků naznačují, že předchozí infekce vedou k tvorbě protilátek proti COVID-19 a u většiny lidí je spojena s ochranou před reinfekcí nejméně 6 měsíců.
Zdroj: Lumley AF, O´Donnell D, Stoesser NE, et al. Antibody Status and Incidence of SARS-CoV-2 Infection in Health Care Workers. The NEJM, published online 23, December, 2020. DOI: 10.1056/NEJMoa2034545. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2034545?query=recirc_top_ribbon_article_20
Antigenní testování COVID-19
Aktuální k 13. 11. 2020
Zpracovala Bc. Dominika Pirklová, Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
U pacientů s příznaky onemocnění COVID-19 je pro správnou diagnózu nutné použít testy s vysokou citlivostí. I u těch nejpřesnějších testů se však mohou falešně negativní výsledky vyskytnout. Proto se v mnoha nemocnicích rozhodli u symptomatických pacientů používat opakované testování a domácí izolaci i přes negativní výsledek v prvním testu. Do budoucna je však potřeba tento problém řešit komplexněji.
Současná epidemie COVID-19 je způsobena zejména presymptomatickým (před objevením prvních příznaků) a asymptomatickým (když celá nemoc probíhá bez symptomů) přenosem viru. Vysoká míra přenosu viru byla zaznamenaná v domácnostech, kde se lidé pohybují bez roušek. Studie zahrnující 382 dětí prokázala vysokou pravděpodobnost nakažení (76 %). Aby se zamezilo tvorbě ohnisek nákazy, je potřeba testovat a následně izolovat infekční osoby v karanténě. Pro tyto účely však potřebujeme schválený test, který rychle a přesně řekne, kdo je skutečně nakažlivý.
Pacienty, u kterých se již rozvinula nákaza, mohou zdravotníci identifikovat i v současnosti dostupnými rychlotesty. Problém však představují osoby v počátečním stádiu nákazy, které dostupné rychlotesty prozatím nejsou schopny spolehlivě zachytit. PCR test je při diagnostice počátečních stádií nemoci přesnější, ale je také nákladnější, trvá déle a pro řadu pacientů je také nepohodlný.
Naději představují nově zaváděné antigenové testy, které poskytují výsledky již do 15 minut a podle dosavadních výsledků jsou schopny diagnostikovat i asymptomatické pacienty. Jsou sice stále méně přesné než PCR testy, ale vzhledem ke své rychlosti a lepší cenové dostupnosti by mohly představovat řešení k celoplošnému testování obyvatelstva. Nové testy však musejí projít dalším výzkumem, aby byla ověřena jejich citlivost.
Autoři také upozorňují, že testování samo o sobě nedokáže zabránit tvorbě ohnisek nákazy, pokud nebudou použity osvědčené preventivní strategie. Přestože jsou testy stále rychlejší a přesnější, sociální distancování, nošení roušek a vyhýbání se shromážděním musí zůstat klíčovým bodem strategie v oblasti veřejného zdraví.
Zdroj: Manabe YC, Sharfstein JS, Armstrong K. The Need for More and Better Testing for COVID-19. JAMA. 2020;324(21):2153–2154. doi:10.1001/jama.2020.21694
PF 2021
Přejeme všem pacientům a příznivcům Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vše nejlepší v novém roce. Pevné zdraví, hodně štěstí a lásku. Ať je rok 2021 ve všech směrech zdravější!
Přetrvávající příznaky u pacientů po akutním průběhu nemoci COVID-19
Aktuální k 11. 8. 2020
Zpracovala Ing. Pavla Šafránková, DiS., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
V dubnu letošního roku zavedli ve Fakultní nemocnici Agostino Gemelli Foundation IRCCS v italském Římě postakutní ambulantní službu pro pacienty vyléčené z onemocnění COVID-19. Následně zde provedli studii sledující příznaky přetrvávající i po vyléčení. Před zařazením do studie byl pacientům proveden RT‑PCR test, přičemž zařazeni byli pouze ti s negativním výsledkem. Zařazeným pacientům bylo provedeno komplexní lékařské vyšetření a zjištěné údaje byly shromážděny v elektronickém systému sběru dat. Údaje o symptomech potencionálně souvisejících s COVID-19 byly získány pomocí standardizovaného dotazníku. Pacienti byli požádáni, aby vylíčili přítomnost nebo nepřítomnost příznaků během akutní fáze COVID-19 a zda některý z příznaků přetrvával v době návštěvy. Bylo možné zaznamenat více než jeden příznak. Kvalitu života před onemocněním a v době návštěvy hodnotili pacienti pomocí vizuální analogové stupnice EuroQol na stupnici od 0 (nejhorší představitelné zdraví) do 100 (nejlepší představitelné zdraví). Rozdíl 10 bodů definoval zhoršení kvality života. Studie byla schválena institucionální etickou komisí a od všech účastníků byl získán informovaný souhlas.
Od 21. 4. do 29. 5. 2020 bylo pro hodnocení po akutní péči potencionálně vhodných 179 pacientů; 14 pacientů (8 %) odmítlo účast a 22 mělo pozitivní výsledek testu. Do studie bylo tedy zahrnuto 143 pacientů. Průměrný věk byl 56,5 let a 53 (37 %) byly ženy. Během hospitalizace mělo 72,7 % účastníků známky intersticiální pneumonie. Průměrná délka pobytu v nemocnici byla 13,5 dnů; 21 pacientů (15 %) potřebovalo neinvazivní ventilaci a 7 pacientů (5 %) invazivní ventilaci.
Pacienti byli hodnoceni v průměru 60,3 dnů po projevení prvního příznaku COVID-19; pouze 18 pacientů (12,6 %) bylo v době hodnocení zcela bez příznaků souvisejících s COVID-19; 32 % mělo 1 nebo 2 příznaky a 55 % mělo 3 nebo více příznaků. Žádný z pacientů neměl horečku ani nejevil žádné známky akutního onemocnění. Zhoršená kvalita života byla pozorována u 44,1 % pacientů. Vysoký podíl jedinců stále uváděl únavu (53,1 %), dušnost (43,4 %), bolesti kloubů (27,3 %) a bolest na hrudi (21,7 %).
Studie zjistila, že z pacientů, kteří se vyléčili z COVID-19, uvedlo alespoň 1 přetrvávající příznak, zejména únavu a dušnost, 87,4 % pacientů. Limitací studie je nedostatek informací o historii příznaků před akutním onemocněním COVID-19 a nedostatek podrobností o závažnosti příznaků. Navíc byla studie prováděna v jednom centru s relativně malým počtem pacientů a bez kontrolní skupiny pacientů propuštěných z jiných důvodů. Pacienti s komunitně získanou pneumonií mohou mít také trvalé příznaky, což naznačuje, že tato zjištění nemusí souviset výhradně s COVID-19.
Lékaři a vědci se zaměřili na akutní fázi COVID-19, ale je potřeba pokračovat v monitorování přetrvávajících příznaků po propuštění.
Zdroj: Carfi et al. Persistent Symptoms in Patients after Acute COVID-19, JAMA August 11, 2020, Volume 324, Number 6, July 9, 2020. doi:10.1001/jama.2020.12603
Dopad nemoci COVID-19 na psychické zdraví
Aktuální k 23. 11. 2020
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 23. 11. 2020 zveřejnil prestižní časopis The Journal of the American Medical Association Network report, ve kterém autoři analyzují psychologické potíže a stresové faktory související s pandemií nemoci COVID-19.
Zatímco v dubnu roku 2018 hlásilo vážné potíže se stresem pouze 4 % dospělých obyvatel USA, v dubnu roku 2020 se jejich počet zvýšil téměř na 14 %. Autoři této studie analyzují vliv nemoci COVID-19 na vývoj stresových stavů a poruch v dlouhodobém horizontu.
Autoři provedli online dotazníkový průzkum ve dvou vlnách: v dubnu a v červenci. Obou vln průzkumu se zúčastnilo 1337 respondentů.
Autoři zaznamenali, že výskyt psychologických potíží hlásilo v dubnu 14 % dotazovaných, zatímco v červenci 13 % dotazovaných. Tento rozdíl však nebyl statisticky významný. V obou sledovaných obdobích byl nejvyšší výskyt psychických potíží zaznamenán u mladých dospělých mezi 18 a 29 lety (25-26 % dotazovaných), u lidí s ročním příjmem pod 35 000 dolarů (20-21 % dotazovaných) a u respondentů hispánského původu (18-19 %). 72 % dotazovaných, kteří hlásili psychické potíže v dubnu, je hlásilo i v červenci. Mezi nejčastěji hlášené stresové faktory patřily: strach z nákazy nemocí COVID-19 a strach ze ztráty zaměstnání a financí. Většina studentů označila za silný stresor také přerušení provozu škol.
Autoři z těchto výsledků vyvozují, že pandemie nemoci COVID-19 je významným dlouhodobým stresovým činitelem a to zvláště pro mladé dospělé.
Zdroj: McGinty EE, Presskreischer R, Anderson KE, Han H, Barry CL. Psychological Distress and COVID-19–Related Stressors Reported in a Longitudinal Cohort of US Adults in April and July 2020. JAMA. Published online November 23, 2020. doi:10.1001/jama.2020.21231
Nemocnice zřídila kvůli nemoci COVID-19 informační centrum
Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně začalo dnes fungovat telefonické informační centrum. Nutnost zřídit ho vyplynula z mnoha dotazů ohledně testování na onemocnění COVID-19, vyhodnocování vzorků a zasílání výsledků.
Informační centrum FNUSA, což je oficiální název nového pracoviště, má tři zaměstnance, kteří budou odpovídat na telefonické dotazy veřejnosti. Telefonní linka 543 185 555 bude k dispozici ve všední dny v čase 7:00 – 19:00 hodin a o víkendu i ve svátky v čase 10:00 – 18:30 hodin. „Mnozí lidé si pro informace volali přímo do laboratoří nebo na kliniky a zdravotníky často telefonáty zdržovaly od jejich náročné práce. Tomu jsme chtěli zamezit, proto vzniklo informační centrum,“ popsala Mgr. Jana Zvěřinová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Kromě telefonní linky funguje také e-mailová adresa informacnicentrum@fnusa.cz, zaměstnanci budou odpovídat i na tuto formu dotazů.
S provozem Informačního centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se počítá i po skončení pandemie. Do budoucna by pak mohlo fungovat nejen pro telefonické informace, ale také přímo pro návštěvníky nemocnice.
Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Klinika pracovního lékařství – lékař/ka
Klinika pracovního lékařství
přijme do hlavního pracovního poměru zaměstnance na celý úvazek na pozici
lékař/ka
Odborné požadavky:
Nabízíme: https://www.fnusa.cz/wp-content/uploads/Benefity_zamestnanci-3.pdf
Nástup: dle dohody
Písemné nabídky doložené životopisem, s uvedením údajů o dosavadní praxi a doklady o dosaženém vzdělání a Souhlasem se zpracováním osobních údajů předloží zájemci do 30. 4. 2021 na sekretariát kliniky v elektronické formě na adresu petr.brhel@fnusa.cz , tel. +420 543 185 396, nebo prostřednictvím doručovatele na adresu: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, sekretariát KPL, Pekařská 53, 656 91 Brno.
Kontakt pro odborné dotazy: prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., přednosta KPL, tel. +420 543 182 885, e-mail: petr.brhel@fnusa.cz
První dárci krve „pokřtili“ nové odběrové místo
Tisková zpráva, 14.10.2019, Brno
Nové odběrové místo Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes přivítalo první dárce krve, mezi které patřil i ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák. Podpořit dárcovství přijeli také extraligoví hokejisté HC Komety Brno.
Hovoříme sice o novém odběrovém místě, historicky se však jedná spíše o návrat „ke kořenům“. Vůbec první transfuzní oddělení v Brně totiž vzniklo před 70 lety – v roce 1949 – právě ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Pracoviště bylo tehdy špičkově vybaveno, jediné ve střední a východní Evropě vlastnilo americký aparát STRUMIA na výrobu lyofilizované plazmy a destilační přístroj na výrobu apyrogenní vody (deionizovaná voda zbavená virů a bakterií), což byl dar amerických krajanů. Prvním dárcem se stal Josef Langer, kapitán z Brněnské přehrady.
Nynější Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny bude zatím fungovat jednou týdně, a to každé pondělí od 6:30 do 10:30 hodin. Dárci se mohou telefonicky objednat na čísle 543182190, v průběhu října bude spuštěno také elektronické objednávání. „Rád bych již teď poděkoval všem, kteří nás podpoří, ať už tím, že sami darují krev nebo o tom řeknou dalším zájemcům,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že poděkování patří také HC Kometě Brno, která dárcovství v rámci spolupráce s FNUSA podpořila. Dnešního slavnostního otevření se zúčastnili hráči Jakub Lev, Tomáš Malec a Tomáš Plekanec. „V zahraničí, kde jsem hrál, je běžné, že hráči podobné akce podporují. Je to věc, která si pozornost zaslouží, dárcovství krve je velmi důležité. My sice v sezóně krev darovat nemůžeme, ale rádi na to upozorníme,“ řekl hokejista Tomáš Plekanec. Poděkování patří také několika studentům Univerzity třetího věku MUNI, kteří se svými obrazy podíleli na výzdobě prostor pro dárce.
Prozatím budou moci dárci krve přijít pouze v pondělí, konkrétně do budovy B1, prvního podzemního podlaží (-1). Do budoucna jsou v plánu dva odběrové dny v týdnu, postupně chce nemocnice počet dnů ještě zvýšit. Dárci se však jiných termínů dočkají již od října v rámci projektu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity „100 litrů krve DÍKY MUNI“. Podrobné informace najdou zájemci na webových stránkách nemocnice www.fnusa.cz.
Vlastimil Vajdák, ředitel FNUSA při dárcovském odběru
Hráči HC Kometa Brno – Jakub Lev, Tomáš Plekanec a Tomáš Malec s personálem Odběrového centra Krevní banky FNUSA
Hráči HC Kometa Brno s ředitelem FNUSA
Primářka Krevní banky Jarmila Celerová s hokejisty