Nechtěné hubnutí, ztráta chuti k jídlu, otoky, slabost a únava nebo změny nálad. Známky malnutrice, které není radno podceňovat. Podvýživa totiž negativně ovlivňuje celkový zdravotní stav a u pacientů může významně komplikovat léčbu, v krajních případech vést až k smrti. Na problém, kterému se ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně snaží předcházet klinické nutriční terapeutky, nyní upozorňuje celonárodní kampaň Týden rizik malnutrice (11.–15. listopadu 2024).
Nedostatečnou nebo nesprávnou výživou vedoucí k malnutrici jsou nejvíce ohroženi pacienti po překonání kritického stavu na jednotkách intenzivní péče, pacienti s nádorovým onemocněním nebo lidé po chirurgickém zákroku. Riziko roste také u seniorů nad 65 let, zejména pak u klientů domovů pro seniory a u osob, které žijí izolovaně, bez kontaktu s rodinou a blízkými.
Počátky malnutrice někdy mohou být těžko rozeznatelné, zvláště u lidí s nadváhou. Mezi její příčiny patří kromě nedostatečného příjmu potravy naopak také nadměrný příjem a její nevhodné složení. Není náhodou, že se problém často týká osob ve špatné sociálně-ekonomické situaci. Podvýživu můžou způsobit také poruchy vstřebávání živin nebo jiné zdravotní potíže – například bolest zubů, poruchy polykání a podobně.
Malnutrice má negativní dopad na léčbu a stav pacienta, nejen kvůli ztrátě svalové hmoty, ale ovlivňuje i ostatní systémy v těle. Způsobuje zvýšenou náchylnost k infekčním onemocněním, snižuje účinnost léčiv, zpomaluje hojení ran, zhoršuje funkci srdce i ledvin a mnoho dalšího. Poruchy výživy obecně zhoršují úspěšnost prakticky všech typů léčby v důsledku zhoršené regenerace.
Tomu všemu se dá přitom efektivně předejít, a právě na to upozorňuje aktuální kampaň Aliance pro nutriční péči ve spolupráci s odbornou Společností pro klinickou výživu a intenzivní metabolickou péči, která probíhá pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR.
Pro laickou veřejnost i odborníky je k dispozici informativní web www.rizikamalnutrice.cz, plný praktických rad a tipů z ověřených zdrojů. Návštěvníci na něm najdou také kalkulačku rizika, díky které si mohou orientačně zjistit, jak si na tom s výživou stojí. V sekci pro specialisty jsou zařazeny praktické návody pro diagnostiku a komplexní léčebný přístup s využitím všech modalit klinické výživy.
Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se správnému nastavení nutriční péče věnuje Oddělení léčebné výživy. Klinické nutriční terapeutky ve spolupráci s ošetřujícím lékařem pro pacienta sestavují individuální nutriční režim, který vychází z jeho diagnózy a vypozorovaných rizik. Následně u něj provádí kontrolní návštěvy a dohlíží, zda je nutričně dostatečně zajištěn. Práce na vhodné výživě nekončí ani po propuštění pacienta, klinické nutriční terapeutky zajišťují následnou péči a je-li to potřeba, vedou pacienta také v ambulantním sledování. „Ve spolupráci s lékaři specializovanými na nutriční péči se nám letos na jaře podařilo otevřít druhou nutriční ambulanci, kde je zajištěna péče o pacienty s těžšími poruchami nutrice,“ komentuje vedoucí Oddělení léčebné výživy FNUSA Mgr. Mottlová Alena, Ph.D.
Akce pro dárce krve a krevní plazmy: Přijď na čaj 🗓
Malnutrice zhoršuje schopnost uzdravení. Jde jí ale efektivně čelit
Nechtěné hubnutí, ztráta chuti k jídlu, otoky, slabost a únava nebo změny nálad. Známky malnutrice, které není radno podceňovat. Podvýživa totiž negativně ovlivňuje celkový zdravotní stav a u pacientů může významně komplikovat léčbu, v krajních případech vést až k smrti. Na problém, kterému se ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně snaží předcházet klinické nutriční terapeutky, nyní upozorňuje celonárodní kampaň Týden rizik malnutrice (11.–15. listopadu 2024).
Nedostatečnou nebo nesprávnou výživou vedoucí k malnutrici jsou nejvíce ohroženi pacienti po překonání kritického stavu na jednotkách intenzivní péče, pacienti s nádorovým onemocněním nebo lidé po chirurgickém zákroku. Riziko roste také u seniorů nad 65 let, zejména pak u klientů domovů pro seniory a u osob, které žijí izolovaně, bez kontaktu s rodinou a blízkými.
Počátky malnutrice někdy mohou být těžko rozeznatelné, zvláště u lidí s nadváhou. Mezi její příčiny patří kromě nedostatečného příjmu potravy naopak také nadměrný příjem a její nevhodné složení. Není náhodou, že se problém často týká osob ve špatné sociálně-ekonomické situaci. Podvýživu můžou způsobit také poruchy vstřebávání živin nebo jiné zdravotní potíže – například bolest zubů, poruchy polykání a podobně.
Malnutrice má negativní dopad na léčbu a stav pacienta, nejen kvůli ztrátě svalové hmoty, ale ovlivňuje i ostatní systémy v těle. Způsobuje zvýšenou náchylnost k infekčním onemocněním, snižuje účinnost léčiv, zpomaluje hojení ran, zhoršuje funkci srdce i ledvin a mnoho dalšího. Poruchy výživy obecně zhoršují úspěšnost prakticky všech typů léčby v důsledku zhoršené regenerace.
Tomu všemu se dá přitom efektivně předejít, a právě na to upozorňuje aktuální kampaň Aliance pro nutriční péči ve spolupráci s odbornou Společností pro klinickou výživu a intenzivní metabolickou péči, která probíhá pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR.
Pro laickou veřejnost i odborníky je k dispozici informativní web www.rizikamalnutrice.cz, plný praktických rad a tipů z ověřených zdrojů. Návštěvníci na něm najdou také kalkulačku rizika, díky které si mohou orientačně zjistit, jak si na tom s výživou stojí. V sekci pro specialisty jsou zařazeny praktické návody pro diagnostiku a komplexní léčebný přístup s využitím všech modalit klinické výživy.
Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se správnému nastavení nutriční péče věnuje Oddělení léčebné výživy. Klinické nutriční terapeutky ve spolupráci s ošetřujícím lékařem pro pacienta sestavují individuální nutriční režim, který vychází z jeho diagnózy a vypozorovaných rizik. Následně u něj provádí kontrolní návštěvy a dohlíží, zda je nutričně dostatečně zajištěn. Práce na vhodné výživě nekončí ani po propuštění pacienta, klinické nutriční terapeutky zajišťují následnou péči a je-li to potřeba, vedou pacienta také v ambulantním sledování. „Ve spolupráci s lékaři specializovanými na nutriční péči se nám letos na jaře podařilo otevřít druhou nutriční ambulanci, kde je zajištěna péče o pacienty s těžšími poruchami nutrice,“ komentuje vedoucí Oddělení léčebné výživy FNUSA Mgr. Mottlová Alena, Ph.D.
FNUSA rozšířila péči o pacienty otevřením Gastroenterologického a hepatologického oddělení
Gastroenterologie byla až donedávna součástí oblasti činností II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Její vyčlenění do nového Gastroenterologického a hepatologického oddělení představuje významné rozšíření zdravotnických služeb a reaguje na rostoucí potřebu odborné péče v oblasti zažívacího traktu a jaterních onemocnění. Primářem se stal uznávaný odborník a držitel ocenění Česká hlava – ceny Lorem prof. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF, který dříve působil v pražském IKEM a Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
Oddělení poskytuje komplexní diagnostické a terapeutické služby, a to včetně vyšetření pomocí moderních endoskopických metod. „Kromě provádění klasických zákroků bych chtěl ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně rozšířit spektrum nových miniinvazivních operací. Při nich můžeme pomoci pacientům s poruchami polykání, poruchami funkce žaludku, případně s časnými zhoubnými nádory, které lze endoskopicky zcela odstranit. Šetrnějšími endoskopickými zákroky dokážeme pomoci také obézním pacientům zbavit se nadváhy,“ nastínil své plány primář Martínek.
Novinkou mezi poskytovanými výkony je třeba perorální endoskopická myotomie (POEM). Tento minimálně invazivní zákrok je určen pro pacienty trpící achalázií jícnu, což je porucha, při které jícen ztrácí schopnost správně transportovat potravu do žaludku, a pacienti tak nemohou polykat. Při POEM se provádí myotomie – tedy proříznutí svaloviny jícnu – bez nutnosti klasické chirurgické operace. Snižuje se tak riziko komplikací a urychluje zotavení pacientů.
Specializovaná hepatologická péče zahrnuje léčbu virových hepatitid, cirhózy jater, nádorů jater a problémů se žlučníkem a žlučovými cestami. V rámci nového oddělení se také plánuje úzká spolupráce s dalšími lékařskými obory, jako je chirurgie a onkologie, aby pacienti měli k dispozici nejmodernější postupy léčby.
„Otevřením tohoto oddělení rozšiřuje naše nemocnice portfolio svých služeb a dokazuje tím, že chce poskytovat kvalitní a odbornou péči pacientům a nadále zlepšovat dostupnost zdravotních služeb v regionu,“ potvrdil ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák.
Primářem nového oddělení se stal prof. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF
Akce pro dárce krve a krevní plazmy: Svatomartinské darování 🗓
JOB DAY pro NLZP 🗓 🗺
Srdečně zveme na JOB DAY pro nelékařské zdravotnické pracovníky, který se uskuteční 25. února od 14 hodin v přednáškovém sále v budově O1.
Program je rozdělen do dvou samostatných částí, z nichž první nabídne podrobné informace o nemocnici a aktuálních pracovních nabídkách. Představíme také systém odborného vzdělávání a možnosti odborných stáží.
Ve druhé části bude prostor pro Vaše dotazy a možnost si individuálně pohovořit se zástupci nemocnice.
Akce se zúčastní:
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí:
Pokud Vám není Vaše pracovní budoucnost lhostejná, určitě přijďte. Těšíme se na Vás!
JOB DAY pro lékaře 🗓 🗺
Srdečně zveme na JOB day pro lékaře, který se uskuteční 18. února od 14 hodin v salonku stravovacího provozu v 1. NP budovy V.
Program je rozdělen do dvou samostatných částí, z nichž první nabídne podrobné informace o nemocnici a aktuálních pracovních nabídkách. Představíme také systém odborného vzdělávání lékařů a možnosti odborných stáží.
Ve druhé části bude prostor pro Vaše dotazy a možnost si individuálně pohovořit se zástupci nemocnice.
Akce se zúčastní:
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí:
Pokud Vám není Vaše pracovní budoucnost lhostejná, určitě přijďte. Těšíme se na Vás!
Klinické nutriční terapeutky podporují kolegy ve zdravém životním stylu
Zaměstnanci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně měli díky iniciativě klinických nutričních terapeutek z Oddělení léčebné výživy možnost nechat si změřit tělesné složení. „Staráme se o zdraví pacientů, ale neměli bychom zapomínat ani na to svoje,“ shodují se Barbora Slanařová a Veronika Volavá na motivaci pro svou aktivitu. Nejen měřením, ale i podanou pomocnou rukou v oblasti výživy, se snaží kolegy podporovat ve správném životním stylu.
První vlna měření proběhla už na jaře. Jelikož o ně byl mezi zaměstnanci velký zájem, rozhodly se organizátorky akci zopakovat. „Měření se během čtyř podzimních termínů zúčastnilo přes dvě stě kolegů z různých pracovních pozic, převážně žen,“ komentuje Barbora Slanařová a doplňuje, že někteří přišli i opakovaně, díky čemuž mohli sledovat svůj půlroční progres.
Klinické nutriční terapeutky měřily zájemcům tělesné složení v přátelské a důvěrné atmosféře přímo na Oddělení léčebné výživy. „Naši kolegové mohli z analýzy InBody získat cenné informace o tělesné kompozici a lépe tak porozumět svému zdraví,“ říká Veronika Volavá. Po samotném měření následovalo vyhodnocení výsledků bioelektrické impedance klinickou nutriční terapeutkou, při kterém se účastníci mohli snadněji zorientovat v naměřených hodnotách. Nutriční terapeutky kolegy upozornily na nejdůležitější metriky a zároveň jim nabídly možnost další spolupráce, například pomoc se skladbou vyváženějšího jídelníčku. „Díky tomuto komplexními přístupu nabízíme nejen možnost lépe poznat a pochopit své tělo, ale také konkrétní nástroje pro zlepšení životního stylu,“ doplňuje Volavá.
Poradenství je k dispozici i veřejnosti, a to v rámci ambulance Oddělení léčebné výživy. Do nutriční poradny se mohou objednávat lidé s žádankou od lékaře, kterým je tato služba hrazena z veřejného zdravotního pojištění, nebo i samoplátci bez doporučení. V rámci péče je u pacientů zhodnocen nutriční stav a sestaven individuální plán.
Klinické nutriční terapeutky Mgr. Veronika Volavá a Mgr. Barbora Slanařová
Zemřel Roman Kraus, senátor a bývalý ředitel FNUSA
S lítostí oznamujeme, že nás náhle opustil MUDr. Roman Kraus, MBA, senátor a lékař, který část profesního života spojil i s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně.
Roman Kraus byl třináct let primářem Anesteziologicko-resuscitační kliniky FNUSA a LF MU. Ředitelem nemocnice se stal v říjnu 2005 a v této funkci setrval až do května 2007. Za jeho působení byla svatoanenská nemocnice mimo jiné uznána Komplexním onkologickým centrem a byl schválen projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu. Po odchodu z vedení FNUSA se stal ředitelem Fakultní nemocnici Brno, nicméně s předchozím pracovištěm ho pojily nejen profesní, ale i přátelské vazby s kolegy. V roce 2013 na ně navázal, když byl na deset měsíců pověřen řízením naší nemocnice.
„Doktor Kraus vedl nemocnici v letech, kdy byla ekonomická situace složitější než v současné době. Přesto dokázal udržet vysoký standard péče a nemocnici dále rozvíjet, což jsou základy, na kterých můžeme stavět i nyní. Děkujeme za vše, co pro naši fakultní nemocnici udělal,” dodal ředitel FNUSA Ing. Vlastimil Vajdák.
Upřímnou soustrast rodině, přátelům a všem, kteří ho znali, vážili si ho, a pro které dokázal mnohé udělat.
Zemřel Roman Kraus, senátor a bývalý ředitel FNUSA. | Foto: ODS
Oční ambulance i pohotovost se dočasně stěhují do pavilonu CH
Oddělení nemocní očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dočasně přesouvá ambulantní provoz i svou pohotovostní službu do budovy CH. Změna, ke které dochází kvůli probíhajícím stavebním úpravám v domácím pavilonu A, bude trvat od 1. do 24. listopadu 2024.
Provoz všech očních ambulancí bude nadále zajištěn v obvyklý čas, a to každý pracovní den od 7:00 do 15:30. Na stejném místě budou ošetřeni také akutní pacienti v rámci pohotovostní služby, kterou oddělení zajišťuje 1. až 15. den v měsíci, ve všední dny v čase 15:30–7:00 a o víkendu nepřetržitě. Od 16. listopadu pohotovost přebírá Oční klinika FN Bohunice.
Pacienti pro objednávání do očních ambulancí mohou nadále využívat telefonní linku 543 182 849.
HOBIT proškolil více než 21 tisíc dětí v prevenci mrtvice
Světový den cévní mozkové příhody, který připadá na 29. října, připomíná důležitost včasného rozpoznání mozkové mrtvice a toho, jak na ni správně reagovat. Program HOBIT, který se zaměřuje na vzdělávání dětí o příznacích mrtvice, proškolil za 10 let své existence už desetinu všech škol v České republice.
Cílem programu je šířit povědomí o příznacích a prevenci mozkové mrtvice a dalších civilizačních onemocnění a jeho dosah neustále roste. Jen za loňský rok jej využilo přes 8000 dětí ze 440 základních škol a gymnázií. Výsledky potvrzují, že společnost čím dál silněji vnímá závažnost tohoto tématu a školy program stále častěji zařazují do své výuky. „Se vzdělávacím programem HOBIT jsme začali před 2 lety a jsme z něj stále nadšení. Práce s ním je vhodným doplněním k teoretické výuce a praktickému nácviku první pomoci. Děti se díky programu naučily, jak rychle rozpoznat prvotní příznaky náhlých stavů a reagovat na ně,“ popsala svoje zkušenosti s projektem učitelka základní školy Štoky Kristýna Douchová.
HOBIT se věnuje nejen mozkové mrtvici, ale i srdečnímu infarktu, které patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Další z šesti vzdělávacích modulů se zaměřují na témata jako diabetes 2. typu a obezita, panická porucha, covid-19 a závislosti, které mají přímý vliv na riziko vzniku mozkové mrtvice a infarktu.
Program využívá e-learning se simulačními výukovými videi a testovými otázkami a nabízí také doplňující vzdělávací nástroje jako pracovní listy nebo mobilní aplikaci HOBIT | Hra o život, která dětem přibližuje symptomy nemocí interaktivní formou.
Téma cévní mozkové příhody a dalších civilizačních onemocnění se stalo natolik podstatným, že město Brno letos zvolilo HOBIT jako reprezentační projekt v soutěži NEJ praxe pořádané Národní sítí Zdravých měst. Program aktivně spolupracuje s různými organizacemi, nedávno například navázal spolupráci s vědeckým parkem VIDA!, kde si děti mohou nově vyzkoušet interaktivní sanitku. Výstava zájemce mimo jiné naučí jak rozpoznat a reagovat na mrtvici pomocí metody FAST (Face – spadlý ústní koutek, A – nehybná paže, S – potíže s řečí, T – nutné ihned volat 155). „V 85 % případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Při pozdní reakci ale zanechává vážné následky nebo končí i úmrtím. Rozpoznat mrtvici a zachránit tak život svému blízkému může i dítě, proto program cílíme na školáky,“ řekla Hana Maršálková, vedoucí programu HOBIT.
Program funguje od roku 2014 a jeho vývoj stojí na vědeckém výzkumu. Vzdělávací moduly vznikly ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno, Fakultní nemocnicí Ostrava, Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravského kraje a expertní skupinou na prevenci města Brna. HOBIT je projektem Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Do programu se školy mohou zapojit bezplatně kdykoliv během roku přes webové stránky www.programhobit.cz.