Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně už třetí týden nabízí školám možnost neinvazivního PCR testování žvýkací metodou. Její výhodou je jednoduché provedení bez rizika podráždění sliznice a hlavně zaručení vysoké citlivosti detekce. Ministerstvo školství i Magistrát města Brna teď navíc školám přislíbil příspěvky na uhrazení nákladů za PCR testy, které podle současné legislativy stačí provádět pouze jednou týdně.

Testování pomocí neinvazivních žvýkacích PCR testů aktuálně ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně využívají čtyři základní a jedna mateřská škola, mezi nimi také International School of Brno. „Je to podle nás dobrá cesta, jak celé testování na školách zjednodušit a zefektivnit. PCR testy jsou spolehlivější než antigenní, stačí je provádět jednou týdně a nemenší výhodou je samotný způsob odběru, který je u žvýkacích testů rychlý a čistý. Je to pohodlnější jak pro žáky, tak pro personál, který nemusí pracovat s biologickým materiálem,“ hodnotí po třech týdnech využívání metody ředitel International School of Brno Mgr. Jan Švihálek.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně kromě vyhodnocení testů nabízí školám kompletní servis s rozvozem a svozem zkumavek do laboratoří. „Žáci minutu požvýkají nasákavý sterilní tampon, umístí ho do zkumavky a pro ten si už naše laboratoř přijede, vše vyšetří a zašle škole výsledky,“ vysvětluje koordinátorka programu Ing. Kristýna Sosíková.

Laboratoře FNUSA mají aktuálně volné kapacity pro testování dalších škol, zájemci se mohou obracet na e-mail kristyna.sosikova@fnusa.cz.

Více o metodě testování ZDE.

Žvýkací PCR testy pro školáky se osvědčily

Odborníci v konzultačním středisku lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízejí tento týden zájemcům možnost vyzkoušet si správnou inhalační techniku při užívání inhalačních léčivých přípravků. Lidé totiž při inhalaci dělají řadu chyb, které mohou ovlivnit její pozitivní výsledek. Akce se koná v rámci Světového dne alergie a astmatu (3. 5.).

Inhalační přípravky patří ke skupině léků, u kterých více než 50 procent pacientů neprovádí inhalaci správnou aplikační technikou. „Mezi nejčastější chyby patří nevhodné načasování, tedy špatná synchronizace nádechu a zmáčknutí spouště inhalátoru. Dávku pak pacient nevdechne, nebo jen její malou část. Někdy pacienti aplikují dvě dávky hned za sebou při jednom nádechu, ačkoliv je potřeba dodržet zásadu jedna dávka – jeden nádech, a rozestup mezi dávkami zhruba půl minuty, což jsou dva až tři klidné nádechy bez inhalace. Stává se také, že pacienti někdy zapomenou před samotnou aplikací obsah inhalátoru protřepat nebo si aplikují sprejovou dávku do nezavřených úst,“ uvedl PharmDr. Marek Lžičař, vedoucí oddělení lékárny FNUSA a konzultant z poradenského centra s tím, že častým opomenutím je i nedostatečné vypláchnutí úst a vykloktání po inhalaci kortikoidních léků. V důsledku toho pak může dojít ke snížení obranyschopnosti sliznice dutiny ústní a tvorbě aft a jiných ústních afekcí.

Farmaceuti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají v rámci speciální týdenní akce připravenou širokou sbírku různých typů inhalátorů (nácvikové sady, placebo přípravky a podobně), které pomohou ověřit a upravit správné užití inhalačně aplikovaných léků. „V současné době roste počet pacientů s následným postižením plic po onemocnění COVID-19. Tito pacienti často teprve začínají inhalační léky užívat a možnost nácviku inhalační techniky jim může pomoci ke správně provedené léčbě. Stejně tak však můžeme poradit také astmatikům, alergikům, pacientům s CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) nebo rodičům malých dětí, které trpí na laryngitidy a používají léčbu rychle působícími inhalačními bronchodilatancii jako je například salbutamol (úlevový lék na rozšiřování průdušek),“ dodal PharmDr. Marek Lžičař.

Zájemci mohou až do pátku přijít v čase otevření lékárny (ul. Hybešova, Po-Pá, 7-17 hodin) a na místě nahlásit, že mají zájem o vyzkoušení správné inhalační techniky. S sebou si mohou vzít svůj lék. Manipulaci s inhalátory pak vyzkouší buď za použití svého léku anebo placebo přípravku z lékárny.

Lékárna FNUSA nabízí pomoc se správnou inhalační technikou

Onemocnění COVID-19 výrazně ovlivnilo klienty Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Tedy nejen sportovce, kteří kliniku pravidelně navštěvují, ale i nemocné, přicházející ke konziliárnímu vyšetření z ostatních klinik či ambulancí specialistů.

Pokud jsou sportovci součástí národní reprezentace, sportovních resortních nebo mládežnických center či ligových soutěží, mají ze zákona povinnost absolvovat jednou ročně podrobnou tělovýchovně lékařskou prohlídku. „Vzhledem k přechodnému uzavření či omezení ambulantního provozu jsme nemohli řadu sportovců během všech pandemických vln touto zákonem danou prohlídkou vyšetřit.  Proto lze nyní očekávat velký nápor na provádění těchto prohlídek po ukončení pandemie,“ řekl přednosta Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU prof. MUDr. Petr Dobšák, CSc. a dodal: „Také Oddělení rehabilitace kardiaků na naší klinice muselo být v době vrcholu pandemických vln přechodně uzavřeno, docházející kardiologičtí pacienti jsou vesměs vyššího věku a značně rizikoví, proto obnovení provozu bude provedeno až po zralé úvaze. Mnoho pacientů se také bojí kvůli nemoci COVID-19 přijít do nemocnice na konziliární vyšetření i přes již konkrétní objednání a navzdory závažnosti svého onemocnění.“

Sportovci, kteří jsou již měsíce na distanční výuce a netrénují vůbec, nebo omezeně individuálně podle on-line instrukcí trenérů, jsou ve značné dekondici a ztrácejí dřívějším tréninkem získané pohybové návyky a stereotypy pro daný sport. „U většiny sportovců vidíme nárůst hmotnosti spojený s výrazným přírůstkem tukové řasy. Sportovcům chybí sociální kontakty se svými vrstevníky, což s sebou nese i psychické důsledky.“

Podle přednosty kliniky prof. Petra Dobšáka mohou rekreační, výkonnostní a vrcholoví sportovci onemocnění Covid-19 prodělat i s vážným průběhem, obzvláště nyní u mutovaných forem. Během sportovních prohlídek proto nyní lékaři nově pátrají u sportovců, kteří onemocnění prodělali, po možných příznacích post covidového syndromu (covidové následky kardiologické, pneumologické, psychologické). „V případě důvodného podezření je indikováno podrobné kardiologické vyšetření včetně echokardiografie, vyšetření plicních funkcí a difúzní plicní kapacity pomocí bodypletysmografické kabiny. Případy jsou zatím velmi ojedinělé a naštěstí jsme až doposud nezaregistrovali vážné poškození srdečních či plicních funkcí u těch osob, kde se během vyšetření na oddělení funkční diagnostiky objevily určité náznaky možných patologických následků infekce COVID-19, a u nichž byla výše zmíněná speciální vyšetření provedena,“ doplnil přednosta prof. Petr Dobšák.

Covid výrazně ovlivnil sportovce i pacienty Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace

Lékaři z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU zhodnotili zkušenosti s léčbou nemoci COVID-19 ivermectinem. Lék je původně antiparazitární preparát, u nehož byly prokázány i antivirotické účinky. Lékaři analyzovali podání léku u 150 pacientů.

Ivermectin byl ve světě podán v řadě menších studií u onemocnění COVID-19. U některých z nich odborníci publikovali pozitivní účinky, jiné vyzněly neutrálně, preparát byl hodnocen jako bezpečný. Vzhledem k tomu, že indikace tohoto léku v léčbě nemoci COVID-19 není schválená, jedná se o léčbu experimentální. V České republice je možné ho podávat během hospitalizace a také používat v ambulantní léčbě (rozhodnutí MZ z 12. 3. 2021) dle uvážení ošetřujícího lékaře a po souhlasu a poučení pacienta.

„V naší nemocnici jsme ivermectin doposud podali – včetně první skupiny pacientů léčených prosinec 2020 – leden 2021 – 150 pacientům s průměrným věkem 63 let (32-93, medián 65). Dávkování u většiny pacientů bylo 0,2mg/kg. Do této analýzy jsme zařadili pacienty, kteří dostali alespoň dvě dávky léku. U této skupiny pacientů jsme nezaznamenali žádný klinicky významný nežádoucí účinek léku. Jednalo se v naprosté většině o pacienty JIP a jednoho standardního oddělení. V léčbě jsme používali další běžně doporučené léky bez omezení dle jejich běžných indikací v závislosti na stavu pacientů,“ uvedl iniciátor analýzy a primář I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Michal Rezek a dodal: „117 pacientů v průběhu hospitalizace vyžadovalo oxygenoterapii a byli léčení kortikoidy, 42 léčbu vysokoprůtokovým kyslíkem (HFNO), 17 pacientů bylo souběžně léčeno remdesivirem. 18 pacientů jsme přeložili na anesteziologicko resuscitační kliniku z důvodu nutnosti mechanické plicní ventilace, přičemž šest z nich zemřelo, zbytek, tedy 12 pacientů, bylo úspěšně extubováno, následně jsme je mohli přeložit zpět na běžné oddělení a propustit z nemocnice domů. Nemocniční úmrtnost tak byla u 150 pacientů deset procent (průměrný věk 75 let).“

Lékaři konstatovali, že pro průkaz účinku ivermectinu je třeba větší randomizované, placebem kontrolované studie.  „Výsledky naší léčené skupiny potvrdily již opakovaně publikovanou dobrou toleranci léčby a zároveň naznačují možný pozitivní efekt. Ten však nelze kvantifikovat vzhledem k absenci kontrolní skupiny. Nemůžeme ho tedy na základě této retrospektivní analýzy považovat za potvrzený, nicméně se nám jeví jako smysluplné v léčbě pokračovat. Jasnější evidenci může přinést jen prospektivní randomizovaná, placebem kontrolovaná klinická studie, kterou jsme ve spolupráci s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity a Czecrin připravili, a která nyní byla odeslána ke schválení do Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Bude-li projekt schválen, může se však limitací stát počet zařazených pacientů v době poklesu incidence nemoci,“ upřesnil primář Michal Rezek a zmínil ještě jednu zajímavou věc. „Pozoruhodná je skutečnost, že ve skupině analyzovaných pacientů jich celkem 17 dostalo kombinaci remdesiviru a ivermectinu. A ani u těchto pacientů nebyl pozorován žádný nežádoucí účinek léčby, naopak. Z těchto pacientů zemřel pouze jeden člověk na druhotnou komplikaci v době, kdy se zlepšoval z covidového zápalu plic. To je zajímavý výsledek, který stojí za případné další zkoumání a zhodnocení na větším počtu pacientů. Kombinovaná antivirotická léčba by pravděpodobně mohla mít větší účinnost u hospitalizovaných pacientů než léčba jedním preparátem.“

Ivermectin: Dobrá tolerance léčby a možný pozitivní efekt

 

I. ortopedická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU se stejně jako další zdravotnická pracoviště pomalu začíná vracet ke své „klasické“ práci. Jak však konstatuje její přednosta doc. MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D., poslední rok se dá z hlediska ortopedie hodnotit jedině jako tristní. „Ortopedická operativa se na naší klinice v podstatě úplně zastavila.“

Kolika pacientům jste museli odložit operace?

Jen na naší klinice se jedná o stovky pacientů. Za rok implantujeme zhruba 500 náhrad kyčelního a 500 náhrad kolenního kloubu. A teď jsme rok, až na krátké proluky, neoperovali. Takže to vychází na cca 800 pacientů s náhradami velkých kloubů. Plus další stovky pacientů s menšími operacemi. Část těchto pacientů byla odoperována na privátních pracovištích, která operativu nezastavila, ale velká část na svou operaci stále čeká.

Zaznamenal jste i to, že se čekající pacient stal z plánovaného akutním?

To se občas stává i bez ohledu na covid a jsou to jednotkové případy, zejména selhávajících endoprotéz po desítkách let od implantace. Při dlouhém čekání na revizní operaci může dojít – a v několika případech došlo – ke zlomení implantátu, jeho prolomení do pánve a podobně. Takový případ se pak samozřejmě musí řešit v akutním režimu.

Jaké akutní pacienty jste během roku operovali nejčastěji?

Jednoznačně se jednalo o onkologické pacienty. U těch se operační řešení nádoru nedá odkládat.

Operovali jste i covidové pacienty?

Covidové pacienty jsme v akutním režimu také samozřejmě operovali. Režim na operačním sále byl o něco přísnější než standardně, ale v podstatě jsme s tím neměli problém. V ortopedii pracujeme s kostmi a jejich náhradami, které jsou velmi náchylné k infekci, takže naše sály jsou supersterilní. Na některých pracovištích se standardně operuje v operačních skafandrech. Nic, co bychom neznali.

Vaše JIP byla vlastně první covidovou (mimo ARK) v nemocnici, bylo těžké se tomu přizpůsobit?

To je otázka spíš na sestřičky z JIP. Ale z ohlasů, které mám, můžu snad říct, že to zvládly nad očekávání perfektně.  Skvěle se zapracovaly a získaly zkušenosti s novými postupy. V konečném důsledku je to velká výhoda. Každé další vzdělání personálu, i když touto nelehkou cestou, je pro kliniku obrovské plus.

Ubylo vám pacientů v ortopedických ambulancích – třeba kvůli tomu, že se pacienti báli přijít?

To jsme samozřejmě zaznamenali. V těch nejtěžších měsících byly počty pacientů na našich ambulancích výrazně redukovány. Naštěstí ortopedie je běh na dlouhou trať a nějaké dramaticky zanedbané potíže jsme neevidovali. Až na několik pacientů s onkologickým onemocněním… Tam je to samozřejmě o něčem jiném. V takových případech jde o každý den.

Jak vidíte nejbližší budoucnost Vaší kliniky? Návaly pacientů? Operace od rána do večera?

Návaly operací si neumím představit. Klinika má určitou průchodnost, jejíž mez nemůžeme překročit. I kdybychom operovali od rána do večera, nemůžeme nafouknout jednotku intenzivní péče a lůžka na standardních odděleních. Takže bychom ani pacienty neměli kam ukládat. Navíc sestřičky, které u covidových pacientů odvedly obrovskou práci, jsou na hraně vyčerpání. Kdybychom teď na ně nahrnuli neúměrné množství práce, tak nám s tím asi praští a půjdou někam do supermarketu k pokladně… Ale nějak se to samozřejmě budeme snažit dohnat.

Měl byste nějaký vzkaz pro pacienty?

Vydržet, už se blýská na lepší časy!

Poslední rok byl tristní, konstatuje přednosta ortopedie

Na konci loňského roku zřídili odborníci z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU poradnu pro poruchy čichu a chuti pro pacienty po onemocnění COVID-19. Od té doby se lékařům s problémem tohoto charakteru ozvalo více než 250 lidí.

Poradna v první fázi funguje pouze online, kdy lékaři komunikují s pacienty mailem. Na mail covid.poruchycichu@fnusa.cz tak mohou lidé, kteří prodělali nemoc COVID-19 a mají i po 4–6 týdnech od nemoci stále poruchy čichu, napsat o svých potížích. „V této elektronické formě již poradnu oslovilo více než 250 pacientů, z toho jsme nakonec k endoskopickým a dalším vyšetřením pozvali přes 60 z nich,“ uvedla primářka Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D.

Na poradnu se nejčastěji obracejí lidé, kteří ztratili čich úplně nebo téměř úplně. Mnohdy ale také ti, kterým se změnilo vnímání čichových vjemů. „Často je uváděna káva, setkáváme se také se změnou vnímání cigaretového kouře, lidé cítí spáleninu a kouř, i když nemají ve svém okolí žádný zdroj tohoto pachu. Jako velký problém také udávají, že nevnímají své tělesné pachy a nelibě nesou některé umělé vůně typu parfémy, nerozeznají zápach zkaženého jídla a podobně,“ upřesnila primářka Pavla Urbánková.

Největší části pacientů po onemocnění COVID-19 se čich vrací do 14 dnů až třech týdnů. Další skupině potom do dvou měsíců a zhruba pěti procentům se nevrací čich dlouhodobě nebo jen na velmi nízké úrovni. Bohužel v léčbě ztráty čichu nemají lékaři ORL žádné nové možnosti a veškerá opatření jsou pouze podpůrná. Je to například čichový trénink, užívání vitamínů nebo minerálů a podobně. „Například ale pravidelný čichový trénink, který pacienty učíme, má na návrat čichu po covidu poměrně velký vliv. Chce to sice trpělivost, ale výsledky se postupně dostaví,“ uzavřela téma primářka Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D.

Poradnu pro poruchy čichu po covidu využilo již na 250 pacientů

Před zlými silami se lidé chránili všelijak – kreslili na podlahu magické kruhy, kropili obydlí svěcenou vodou nebo před dveře pokládali čerstvá vejce. Dárci krve si ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně mohou zajistit ochranu před blížícím se pálením čarodějnic jednoduše dobrým skutkem. Tematické čarodějnické odběry v pátek 30. dubna budou navíc odměněny dárky od dobrovolníků z Dobrocentra u sv. Anny, kteří za akcí stojí.

„Každý, kdo v pátek 30. 4. dorazí, si odnese malý dárek jako poděkování za ochotu pomoci. Tentokrát zcela stylově – koště. A pokud už doma nějaké koště máte, nemusíte se bát, dostanete něco jiného, třeba nějakou sladkost. Ale hlavně přijďte, protože vašich 450 ml krve může pomoci někomu zachránit život,“ zve všechny pravidelné dárce i ty, kteří o darování krve teprve uvažují, na páteční akci v Krevní bance FNUSA Mgr. Svatava Kalná, hlavní koordinátorka dobrovolníků. Pro dárce bude zajištěno také speciální poděkování od sponzorů nemocnice v podobě sladkostí a čajů Biogena.

„Přestože současná situace neumožňuje dobrovolníkům docházet přímo za pacienty, v žádném případě nezahálíme, prostě pomáháme jinak,“ doplňuje Svatava Kalná. Další akci plánují v odběrovém centru Krevní banky FNUSA v květnu, ponese se v duchu jara.

Zájemci se mohou objednávat přes online rezervační systém na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00).

Momentálně nejvíce chybí krevní skupiny A+ a A-, B- a 0-. Odběrové centrum Krevní banky FNUSA však vítá každého zájemce o darování krve, které není v nemocnicích nikdy dost.

Na čarodějnice do FNUSA

Na čarodějnice do FNUSA

Laboratoř Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU začala testovat vzorky ze slin školáků několika brněnských soukromých škol. Výhodou PCR testů je jejich jednoduché provedení bez rizika podráždění sliznice, a hlavně zaručení vysoké citlivosti detekce. Navíc lze podle současné legislativy takové testy provádět pouze jednou týdně.

Jedná se v podstatě o sterilní a vysoce nasákavý žvýkací tampon, který dítě vloží do úst, ponechá v puse minutu až dvě a poté tampon opět do zkumavky vrátí. V laboratoři se pak hromadně otestuje skupina deseti takových vzorků dohromady. Jedná se o tzv. „poolování“, kdy během dvou hodin zjistí laboranti výsledek. Pokud je celý „pool“ negativní, znamená to, že jsou všichni žáci v něm negativní. V opačném případě se v laboratoři zpětně dotestují jednotlivě všechny vzorky daného „poolu“ a vyhodnotí se, který z nich pozitivitu způsobil. „Tento postup bývá s výhodou používán při očekávané nízké prevalenci pozitivních vzorků. Takto jsem schopni otestovat i velké množství vzorků za cenu srovnatelnou s antigenními testy, ale s řádově vyšší spolehlivostí výsledku,“ upřesňuje Mgr. Milada Dvořáčková, Ph.D., vedoucí laboratoře Mikrobiologického ústavu FN u sv. Anny v Brně a LF MU.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zajistila kompletní testování s veškerým servisem pro tři soukromé školy, a to od distribuce testů do škol až po zaslání výsledků. Konkrétně přiveze do školy zkumavky se žvýkacími tampony se štítky, na které každé dítě napíše přidělené číslo, a po odběru odveze zkumavky zpět rovnou do laboratoře, kde je otestuje a následně zašle výsledky testování elektronicky zadavateli.

V pátek 23. dubna takto laboratoř ve FNUSA poprvé otestovala 82 vzorků z Anglické mezinárodní školy v Brně. Všechny byly negativní. Dalších 65 vzorků z jiné soukromé školy testovala dnes rovněž s negativním výsledkem.

Laboratoř FNUSA začala vyhodnocovat „žvýkačkové“ PCR testy ze škol

Libor Novotný byl hospitalizovaný na covidovém oddělení II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. První příznaky nemoci covid-19 pocítil ještě doma v podobě vysoké horečky. Nebylo to však poprvé, co jeho organizmus reagoval vysokými teplotami na nějaký zdravotní problém, a tak se po konzultacích se svým praktickým lékařem léčil doma standardní formou. Po týdnu se cítil mnohem lépe a říkal si, že má nemoc za sebou. Pak ale přišel náhlý zvrat.

Co se stalo?

V noci z neděle na pondělí jsem najednou začal kašlat suchý dráždivý kašel, který mě obracel takříkajíc naruby. Požádal jsem proto praktika prostřednictvím SMS o léky na zklidnění a obdržel jsem CODEIN. Po zhruba 24 hodinách mi již bylo jasné, že něco není v pořádku, a na doporučení mé sestry jsem vyhledal lékařské vyšetření v podobě RTG plic ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Ošetřující lékař mi sdělil, že mám oboustranně zasažené plíce a má saturace kyslíkem je pod 89, a že v těchto případech se již pacienti podrobují kyslíkové a další léčbě. Původně jsem chtěl jen dostat léky a odjet domů, nakonec mě naštěstí lékař přesvědčil, abych zůstal v nemocnici.

Jak probíhala léčba?

S ohledem na časový odstup od počátku infekce by bylo neúčinné nasazení léků typu REMDESIVIR, a tak byl hlavní cestou kyslík a zastavení viru v plicích kortikoidy, vitamíny a minerály. Velmi důležité ale také bylo nevzdat to v hlavě. Lékaři samozřejmě dělají maximum, ale tělu musí poručit pacient, musí se rozhodnout prostě být zdravý a ne nečinně ležet na posteli a čekat, co přijde. Ano, bolí to, je to náročné, ale každý musí pracovat sám. Toto by měli lidé vědět, že lékaři nejsou všemocní, neschovávají si někde tajně léky, neb je nechtějí aplikovat, prostě mají v určité fázi tohoto onemocnění jen omezené možnosti a dávají Vám šanci. A nyní musíš Ty!

Co jste tedy vy osobně dělal?

Po cca 24-48 hodinách od aplikace všech infuzí a hlavně kyslíku jsem začal vnímat, že je potřeba se nějak dále posouvat a ne jen ležet na posteli, přijímat péči a čekat na zázrak. Začal jsem pravidelně cvičit dechová cvičení, abych rozpohyboval plíce až na hranici bolesti a kašle, posílil odhodlání a vůli, rozhodnutí se uzdravit…. Postupně jsem zkoušel omezovat přísun kyslíku vytažením tzv. “brýlí”. Měl jsem ohromnou podporu v laskavosti personálu a vnímal jsem to jako “obrovsky” důležitou věc, která mi pomáhala. Osobně bych si troufl říct, že nejvíce pro mě znamenal vždy ve slabé chvilce kyslík a jeho dostatečný přísun. Vzhledem k nechuti k jídlu jsem i výrazně ztrácel na váze, což jsem také chtěl zlomit, ale moc se mi to nedařilo. Po čtyřech  dnech, které byly opravdu “bojůvka”, a hlavně v noci, kdy jsem skoro vůbec nespal… Musím se přiznat, že mě provázely špatné myšlenky, obavy, místy i strach. To vše vedlo nakonec k rozhodnutí, že já se vrátím domů a budu OK.

Kdy se váš zdravotní stav začal zlepšovat?

Řekl bych, že po pár dnech, kdy jsem se snažil opravdu denně provádět dechová cvičení a spolu s fyzioterapeutkou i pohybová cvičení v rámci lůžka – no, cvičení je možná silné slovo, zkoušel jsem zvedat ruce, nezadýchat se, posadit se, stoupnout si… To vše bylo prospěšné. Ale také mi pomáhala moje snaha pozitivně myslet a nevzdat to. Pak už jsem dokázal i jít sám na ranní hygienu. Netušil bych, jaký to může být balzám na duši – sám udělat pár kroků, umývat se, protáhnout se. Požádal jsem i o snížení přísunu kyslíku, abych mohl trénovat samostatné dýchání a silou vůle si srovnával myšlenky orientované na uzdravení. Šlo to pomaličku, ale cítil jsem se každým dne lépe a lépe.

V jaké kondici jste poté opouštěl nemocnici?

Z nemocnice jsem odcházel s pocitem nepopsatelným. Šedivé Mendlovo náměstí v Brně bylo jak pod slunečníkem na karibské pláži, mohl jsem chodit, dýchat, i když velmi pomalu. Musím říct, že personál oddělení mi byl nenahraditelným motorem a motivací, jejich příjemný, vždy vstřícný přístup k potřebám někdy i nepříjemných pacientů jsou pro mě dosud mimo běžné pochopení. Mají můj neskonalý obdiv a respekt. Za to, s jakou odvahou a nasazením do pomoci pacientů jdou, jak dodávají morální i psychickou sílu doprovázenou úsměvem. Jinými slovy, opouštěl jsem nemocnici s pocitem, že jsem získal to NEJ, co se dalo v danou chvíli získat, neumím si představit lepší péči, překvapením byla i vysoce kvalitní strava, byť má chuť byla značně omezena. Ne že bych se chtěl do nemocnice vracet (úsměv), ale ke sv. Anně vždy s absolutní důvěrou.

Jak se cítíte teď? Máte ještě nějaké post covidové problémy?

Aktuálně stále cvičím, cítím se zcela v pořádku s lehkým kašlem, ale to beru jako takovou pánskou těžkou nemoc. Dýchám naplno, zvládnu již opravdu cvičit fyzicky, hodně jím a myslím, že následky v plicích sice déle zůstanou, ale časem to odezní. Nemohu být neskromný, na stav, v jakém jsem byl, se nyní cítím zcela zdráv.

Jak se zpětně díváte na celý průběh nemoci?

Nejsem si jist, že bych řekl, že jsem podcenil příjezd do nemocnice, prostě to přišlo z ničeho nic. Všem bych doporučil mít doma za pár stokorun oxymetr na měření saturace kyslíku v krvi, mnohé prozradí dopředu.  A pak nepodcenit kašel, který sedne na plíce. Nasazení uklidňujícího codeinu není léčba, a jen to oddálí skutečnou léčbu. Nejsem žádný panikář, ale chápu, že v době, kdy se po pozitivních testech s praktikem jedná jen po SMS či telefonu, je to taková dost amatérská diagnostika, která je zřejmě mnohdy špatně.

Vnímáte teď onemocnění covid-19 jinak než předtím?

Nikoliv, celou dobu COVIDU jako aktivní podnikatel jezdím po celé ČR, musím řídit lidi, setkávat se. Razím cestu odpovědného přístupu, nejít zbytečně naproti, ale řešením není se zavřít do sklepa a čekat. Domnívám se, že to projde přes všechny a někdo bude mít průběh silný a někdo lepší, asi je to kombinace organismu každého jednotlivce. Nikdy jsem COVID nezlehčoval na “chřipečku” a nikdy to neudělám. Je to zákeřný virus, velmi nebezpečný, a útočí pak i ze zálohy, když si člověk myslí, že je OK.

Osobně jsem se velmi mýlil, neb jsem si říkal, že jsem silný, a že já budu mít průběh lehký. Tak jsem dostal facku a za vyučenou…

Přeji všem pevné zdraví, hlavně silnou mysl při boji s tímto neřádem a děkuji všem lékařům, zdravotníkům, personálu v celé ČR za jejich práci – navždy hluboký respekt!!!

Dostal jsem od covidu facku, kterou jsem v této míře a ve své kondici nečekal

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Včasné zahájení léčby může odvrátit těžký průběh nemoci COVID-19, hospitalizaci i pozdější komplikace. Zjistíte-li, že jste pozitivní, můžete přímo zavolat do stacionáře pro léčbu COVID-19 na číslo 705 682 166 (Po-Pá 10:00-14:00 hodin) a zkonzultovat svůj zdravotní stav. Lékaři na místě posoudí, zda jste vhodný adept pro podání protilátkových léků (Bamlanivimab, Regeneron) nebo zváží další možnosti léčby (Ivermectin).

 

Zahajte včas léčbu nemoci COVID-19!