Za účelem propojení excelentních výzkumných neurologických týmů s podobným zaměřením vznikl v červenci Národní ústav pro neurologický výzkum (NINR). Projekt financovaný z Národního plánu obnovy poběží tři a půl roku a jeho hlavním příjemcem a koordinátorem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „První měsíce hodnotím jako úspěšné. Ukázalo se, že spolupráce všech jedenácti zapojených institucí a především jednotlivých výzkumníků funguje na výbornou,“ uvedl prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU a nově také hlavní řešitel celonárodního projektu NINR.
Co považujete v oblasti neurologických témat za aktuálně největší problém?
Nepochybně neurodegenerativní onemocnění. V souvislosti s dramaticky se prodlužujícím průměrným věkem dožití a celosvětovým nárůstem jejich výskytu vzrůstá také potřeba jejich soustředěného výzkumu. Tento imperativ je o to významnější, že zdravotní a ekonomický dopad na naši společnost bude v následujících dekádách enormní. Nelze přehlédnout, že neurologické poruchy se celosvětově staly nejčastější příčinou invalidity a druhou nejčastější příčinou úmrtí.
Zmiňované neurodegenerativní choroby jsou jedním z hlavních předmětů výzkumu NINR. Co o nich víme?
Neurodegenerativní mechanismy nejsou příčinou jen známých neuropsychiatrických onemocnění, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc. Zásadním způsobem se uplatňují například také při rozvoji epileptogeneze, vzniku schizofrenie, u geneticky podmíněných neurovývojových poruch v dětském věku, nebo dokonce jako důsledek opakovaných traumat mozku spojených s kontaktními sporty. Jedná se o procesy s dosud nevyjasněnou etiologií a patogenezí a neexistující preventivní či kauzální terapií. Naší povinností je proto hledat a rozpoznat potenciální biomarkery neurodegenerace, abychom dokázali identifikovat ty neuropatologické procesy, které je způsobují nebo modifikují.
Téma neurodegenerace je v současné době vysoce aktuální také v souvislosti s pandemií COVID-19. Podle prvních odhadů by mohla být spojena právě s rizikem rozvoje následných neurologických a psychiatrických onemocnění…
O eventuálních dlouhodobých dopadech tohoto onemocnění na nervový systém stále mnoho nevíme, ale existují oprávněné obavy, aby podobně jako po epidemii španělské chřipky a von Economovy encefalitidy nedošlo i nyní k dalšímu nárůstu počtu neurodegenerativních onemocnění. První výzkumy skutečně naznačují, že COVID-19 patří mezi neurotropní viry s potenciálem neurodegenerativní procesy iniciovat.
Díky NINR se výzkumu v této oblasti může věnovat koordinovaně jedenáct zapojených institucí…
Přesně tak, spojení sil nejlepších výzkumných týmů z významných univerzit a dalších institucí umožňuje maximálně využít dostupnou expertizu, efektivně sdílet a využívat stávající kohorty a nabraná data nebo například umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech naráz, či investovat do nákladného přístrojového vybavení, aniž by docházelo k duplicitám. Už jen taková spolupráce není málo, ale důležitým rozměrem projektu je také vznik národní autority, která bude určovat a podporovat národní politiku a strategii pro budoucnost excelentního neurologického výzkumu.
Je naděje, že v budoucnosti si medicína s neurodegenerativními onemocněními dokáže poradit?
U neurodegenerativních onemocnění běžně dochází k hromadění patologických proteinů, které se postupně šíří nervovým systémem – podobně jako u infekčních chorob. Současná věda již nabízí nástroje, kterými je možné detekovat tyto změny, což vede k rozpoznání neurodegenerativních procesů již ve stádiu nespecifických příznaků ohlašujících příchod nemoci. Národní ústav pro neurologický výzkumu proto také usiluje o zavedení podobných moderních metod do výzkumu vybraných neurologických onemocnění, a to včetně zmiňovaného postcovidového syndromu. Úzkým propojením základního a klinického výzkumu v této nesmírně důležité medicinské oblasti bude, doufejme, v budoucnosti možné dosáhnout průlomových objevů, které po převedení do klinické praxe napomohou v časné diagnostice a léčbě celé řady neurologických onemocnění, které s neurodegenerací patogeneticky souvisejí.
prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.
Kurs klinické epileptologie X 🗓 🗺
PROGRAM
EpiTýden Roberta Kuby 🗓
PROGRAM
Brňané nejsou na chirurgickou léčbu obezity sami. Setkávají se v rámci klubu
Lékaři, psychologové a nutriční terapeuti z Kardiovize II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU otevřeli Bari-klub – místo setkávání pro pacienty, kteří uvažují o bariatrické operaci, nebo ji už mají za sebou. Zájemci se za přítomnosti odborníků můžou v důvěrném prostředí seznámit se všemi náležitostmi zákroku a především sdílet své zkušenosti.
Bariatrická chirurgie je souhrnné označení pro zákroky, kterými se řeší těžší stupně obezity. Indikují se také u pacientů s lehčím stupněm obezity, kteří zároveň trpí diabetem či jinou metabolickou poruchou. Mezi laiky se o nich mluví jako o „zmenšení žaludku“, i když ne všechny bariatrické operace se týkají pouze žaludku. Zájemci mohou bariatrický zákrok nově podstoupit také na I. chirurgické klinice FNUSA a LF MU.
„Všichni pacienti se samozřejmě musí před operací edukovat, v průběhu léčby ale mohou nastat situace, které jsou pro ně nečekané. Informace pak shání často v různých diskusích a z neověřených zdrojů,“ popsala jeden z impulsů pro založení klubu psycholožka a organizátorka iniciativy ve FNUSA Mgr. Judita Konečná.
Účastníci Bari-klubu mohou využít nejen přítomnosti kompletního týmu obezitologie, který poskytuje relevantní odborné informace, ale zároveň mají prostor sdílet své zážitky, tipy i obavy s dalšími lidmi, kteří bariatrii ve svém životě řeší. „Ze své zkušenosti to považuji za velký benefit. Je to skvělá příležitost pro ty, kteří stále váhají, zda operaci podstoupit, ale také pro pacienty po zákroku, kteří se chtějí udržovat v módu „akce“ nebo si poslechnout o zkušenostech ostatních,“ doplnila Konečná.
Význam sdílení zkušenosti potvrzuje i pacientka Martina: „V jednu chvíli jsem znejistila, jestli operaci, a hlavně období po ní, zvládnu. Na jednom sezení si mě vzali mezi sebe pánové, kteří už byli po bariatrii, a ujišťovali mě, že to bude dobré. Může se to zdát jako maličkost, ale jejich podpora pro mě byla opravdu důležitá.“
Neformální setkání v rámci Bari-klubu se konají vždy první čtvrtek v měsíci od 16 hodin v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na Pekařské, konkrétně ve 3. poschodí budovy C1 (Kardiovize). Zájemce k ničemu nezavazují a jsou zdarma. Nejbližší klubové setkání se uskuteční 2. února.
Samotné konzultace s pacienty se zájmem o bariatrický zákrok na I. chirurgické klinice FNUSA a LF MU probíhají v poradně bariatrické chirurgie v přízemí budovy M1 každé úterý od 8:00.
Den I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU 🗓 🗺
Termín konání: 8. března 2023
Místo konání: Velký přednáškový sál FNUSA, budova O1
Program a další podrobnosti
Bari-klub 🗓 🗺
Krizové situace ve FNUSA pomáhá zvládat tým psychosociální podpory
Tým jedenácti proškolených interventů a peerů z řad zdravotníků nabízí ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně duševní podporu v těžkých situacích jak svým kolegům, tak blízkým nemocných. Tým psychosociální podpory v nemocnici působí už dva roky. „Všichni ve zdravotnictví známe ten hřejivý pocit, když pomůžeme někomu, kdo to právě moc potřebuje. A je jedno, jestli je to rána na těle, nebo na duši,“ říká Alena Ganobčíková, zdravotnická záchranářka z metabolické JIP, která je součástí týmu.
Systém psychosociální intervenční služby se skládá ze dvou základních větví. Peeři pomáhají zvládat stresové situace svým zdravotnickým kolegům a interventi naopak těm, kteří se nachází na druhé straně, tedy rodinám a blízkým pacientů. Alena Ganobčíková prošla speciálním výcvikem v obou směrech: „Výcvik na NCO NZO byl po psychické stránce extrémně těžký a vyčerpávající. Trénovali jsme velice citlivé situace a nebylo dne, kdy by se nebrečelo, ale stálo to za to. Znalosti a dovednosti získané ve výcviku aplikujeme v praxi téměř denně.“
Na straně zdravotníků peeři často řeší nadlimitní události, jako jsou neúspěšné resuscitace, sebevraždy pacientů nebo napadení, ale také situace, které souvisí s osobní duševní pohodou nebo vztahy na pracovišti. „Kolegové se na nás mohou obracet i se soukromými záležitostmi, pokud cítí, že zasahují do jejich schopnosti fungovat v práci,“ popisuje záchranářka a dodává, že samozřejmostí je stoprocentní mlčenlivost a diskrétnost.
Interventi jsou často voláni k příbuzným při náhlých úmrtích či komplikacích zdravotního stavu jejich blízkých. „Tito lidé se k nám dostávají často v nejhorších okamžicích svého života, kdy jejich milovaný bojuje o život anebo o něj právě nečekaně přišel. Vykazují známky akutní stresové reakce. Jako interventi si je proto přebíráme a poskytujeme první psychickou pomoc. Dohlížíme na naplňování základních biologických potřeb, doprovázíme k pacientovi, případně k zemřelému. Děláme v podstatě tlumočníky mezi rodinou a zdravotníky,“ shrnuje Ganobčíková a nabádá k tomu, aby se obě strany v případě potřeby nebály možnosti využít. Služba je bezplatná a nikdo nemusí být na těžkou chvíli sám.
Interventi jsou ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dostupní denně od 6 do 22 hodin, se souhlasem příbuzných pacienta je aktivuje zdravotnický personál.
Alena Ganobčíková pracuje jako zdravotnický záchranář na metabolické JIP.
Dermatologové FNUSA nabízí ošetření na novém laserovém pracovišti
Role laserů v dermatologii za poslední dvě desetiletí dramaticky vzrostla. I I. dermatovenerologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU proto v loňském roce rozšířila spektrum nabízených služeb o tuto formu ošetření, která pacientům nabízí pomoc v boji proti kožním onemocněním i projevům stárnutí.
Klinika disponuje ND:YAG/alexandritovým pulsním laserem Light 4V, který v sobě pojí několik vlnových délek (l 1064 nm, 532 nm a 755 nm). Díky rozdílným vlastnostem těchto laserových paprsků dokáže působit na různé struktury kůže v různé hloubce. Má proto široké spektrum využití, ať už při léčbě některých kožních onemocnění, jako jsou hemangiomy, seborrhoické nebo vulgární veruky, tak i při rejuvenačních a kosmetických zákrocích. Laser zájemcům umožňuje nechat si vyhladit například jizvy po akné, zjemnit vrásky a odstranit další projevy stárnutí (žilky, pigmentové skvrny).
Dermatologové se zájemcem o laserové ošetření nejdříve proberou všechny možnosti, posoudí stav kůže a vyberou pro něj tu nejoptimálnější vlnovou délku. „Laserové ošetření je vhodné téměř pro kohokoliv, ale právě správné posouzení provádějícím lékařem je ta nejpodstatnější část celého procesu, aby vhodnost a bezpečnost zákroku a očekávání pacienta byla v rovnováze,“ upozornila vedoucí lékařka laserového pracoviště I. dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Alena Vičíková. Ošetření se neprovádí například na opálené a silně pigmentované pleti, v době akutních onemocnění nebo užívání antibiotik.
Pacient po ošetření není nijak zásadně limitován ve svém obvyklém způsobu života. „Po určitou dobu je potřeba dodržovat pouze některá režimová opatření – nevystavovat pleť slunci, vynechat saunování, větší sportovní výkony a podobně,“ popsala dermatoložka a doplnila, že lékař pacientovi pomůže nastavit také vhodný způsob péče o ošetřenou pleť v následujícím období.
Zájemci o proceduru se mohou objednávat ke konzultacím na tel. 543 182 799. Kompletní informace o možnostech laserového ošetření ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně včetně ceníku jsou dostupné zde.
Ve FNUSA platí zákaz návštěv
S ohledem na četný výskyt respiračních onemocnění Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zavádí zákaz návštěv na lůžkových odděleních. Opatření přijaté za účelem ochrany pacientů platí od středy 11. ledna 2023 až do odvolání.
Výjimky je možné udělit u pacientů Doléčovacího a rehabilitačního oddělení (DRO) a v terminálních stavech po předchozí domluvě se zdravotnickým personálem. U lůžka mohou být v těchto případech dvě osoby po dobu 30 minut. Prosíme návštěvníky, aby dbali také zvýšeného hygienického režimu a respektovali pokyny zdravotníků. Samozřejmostí je respirátor třídy FFP2.
Jedenáct institucí spojilo síly v boji proti neurodegenerativním onemocněním
Za účelem propojení excelentních výzkumných neurologických týmů s podobným zaměřením vznikl v červenci Národní ústav pro neurologický výzkum (NINR). Projekt financovaný z Národního plánu obnovy poběží tři a půl roku a jeho hlavním příjemcem a koordinátorem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „První měsíce hodnotím jako úspěšné. Ukázalo se, že spolupráce všech jedenácti zapojených institucí a především jednotlivých výzkumníků funguje na výbornou,“ uvedl prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU a nově také hlavní řešitel celonárodního projektu NINR.
Co považujete v oblasti neurologických témat za aktuálně největší problém?
Nepochybně neurodegenerativní onemocnění. V souvislosti s dramaticky se prodlužujícím průměrným věkem dožití a celosvětovým nárůstem jejich výskytu vzrůstá také potřeba jejich soustředěného výzkumu. Tento imperativ je o to významnější, že zdravotní a ekonomický dopad na naši společnost bude v následujících dekádách enormní. Nelze přehlédnout, že neurologické poruchy se celosvětově staly nejčastější příčinou invalidity a druhou nejčastější příčinou úmrtí.
Zmiňované neurodegenerativní choroby jsou jedním z hlavních předmětů výzkumu NINR. Co o nich víme?
Neurodegenerativní mechanismy nejsou příčinou jen známých neuropsychiatrických onemocnění, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc. Zásadním způsobem se uplatňují například také při rozvoji epileptogeneze, vzniku schizofrenie, u geneticky podmíněných neurovývojových poruch v dětském věku, nebo dokonce jako důsledek opakovaných traumat mozku spojených s kontaktními sporty. Jedná se o procesy s dosud nevyjasněnou etiologií a patogenezí a neexistující preventivní či kauzální terapií. Naší povinností je proto hledat a rozpoznat potenciální biomarkery neurodegenerace, abychom dokázali identifikovat ty neuropatologické procesy, které je způsobují nebo modifikují.
Téma neurodegenerace je v současné době vysoce aktuální také v souvislosti s pandemií COVID-19. Podle prvních odhadů by mohla být spojena právě s rizikem rozvoje následných neurologických a psychiatrických onemocnění…
O eventuálních dlouhodobých dopadech tohoto onemocnění na nervový systém stále mnoho nevíme, ale existují oprávněné obavy, aby podobně jako po epidemii španělské chřipky a von Economovy encefalitidy nedošlo i nyní k dalšímu nárůstu počtu neurodegenerativních onemocnění. První výzkumy skutečně naznačují, že COVID-19 patří mezi neurotropní viry s potenciálem neurodegenerativní procesy iniciovat.
Díky NINR se výzkumu v této oblasti může věnovat koordinovaně jedenáct zapojených institucí…
Přesně tak, spojení sil nejlepších výzkumných týmů z významných univerzit a dalších institucí umožňuje maximálně využít dostupnou expertizu, efektivně sdílet a využívat stávající kohorty a nabraná data nebo například umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech naráz, či investovat do nákladného přístrojového vybavení, aniž by docházelo k duplicitám. Už jen taková spolupráce není málo, ale důležitým rozměrem projektu je také vznik národní autority, která bude určovat a podporovat národní politiku a strategii pro budoucnost excelentního neurologického výzkumu.
Je naděje, že v budoucnosti si medicína s neurodegenerativními onemocněními dokáže poradit?
U neurodegenerativních onemocnění běžně dochází k hromadění patologických proteinů, které se postupně šíří nervovým systémem – podobně jako u infekčních chorob. Současná věda již nabízí nástroje, kterými je možné detekovat tyto změny, což vede k rozpoznání neurodegenerativních procesů již ve stádiu nespecifických příznaků ohlašujících příchod nemoci. Národní ústav pro neurologický výzkumu proto také usiluje o zavedení podobných moderních metod do výzkumu vybraných neurologických onemocnění, a to včetně zmiňovaného postcovidového syndromu. Úzkým propojením základního a klinického výzkumu v této nesmírně důležité medicinské oblasti bude, doufejme, v budoucnosti možné dosáhnout průlomových objevů, které po převedení do klinické praxe napomohou v časné diagnostice a léčbě celé řady neurologických onemocnění, které s neurodegenerací patogeneticky souvisejí.
prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.
Dárcovská základna FNUSA se v roce 2022 rozrostla o 40 procent
Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má za sebou další rok svého fungování. Do odběrových křesel v něm usedlo téměř osm a půl tisíce dárců, kteří společně darovali skoro 3200 litrů plné krve.
„V loňském roce k nám přišlo přesně 8455 dárců krve, z toho 1081 osob u nás darovalo poprvé,“ upřesnila primářka Transfuzního oddělení FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. „Oproti roku 2021 jsme v počtu dárců zaznamenali nárůst více než čtyřicet procent, což je skvělý výsledek a všem lidem, díky kterým jsme ho dosáhli, patří velké poděkování. Věříme, že i v roce 2023 se k nám dárci budou rádi vracet, a že se nám zároveň podaří oslovit i nové prvodárce,“ doplnila.
Do registru dárců kostní dřeně se v loňském roce ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zapsalo 78 lidí. Nejvýraznější novinkou bylo ale rozšíření provozu o odběr a zpracování krevní plazmy. Z Krevní banky se tak na začátku května stalo plnohodnotné Transfuzní oddělení, s čímž souvisela také rozsáhlá úprava prostor a nákup přístrojového vybavení. Možnost darovat plazmu, jejíž odběr představuje pro dárce menší zátěž a může se tak opakovat častěji, přilákala do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně celkem 177 zájemců.
Do roku 2023 Transfuzní oddělení FNUSA vstupuje s akcí nazvanou Novoroční relax, při které si dárci mohou z odběrového centra odnést voucher na zvýhodněný vstup 1+1 zdarma do wellness 4Comfort. Nabídka platí v termínu 9.–13. ledna. „Dárcovství je dobrovolné, bezpříspěvkové a primární motivací by vždy měl být dobrý pocit z pomoci druhým, rádi si ale naše dárce hýčkáme a vymýšlíme způsoby, jak jim poděkovat. V zaběhnutých tematických akcích proto plánujeme pokračovat i v tomto roce,“ uvedla Celerová.