,

FNUSA od začátku ruské invaze přivítala 25 kolegů z Ukrajiny

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně našlo uplatnění dvacet pět ukrajinských občanů. V nemocnici pomáhají v rámci zdravotnického i technického provozu, tam pak zejména ve stravování. Zaměstnanecké řady rozšířil také jeden manželský pár na pozicích zahradnice a energetika.

Co se týče zdravotnických pozic, zaměstnání ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně našli především sanitáři, kteří prošli odborným kurzem. Ten pořádá přímo nemocnice a již během praktické části kurzu na odděleních byla účastníkům nabídnuta volná pracovní místa sanitářů.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně do svých řad získala také šest zdravotních sester, které se povolání věnovaly už ve své vlasti. „Podařilo se to díky velmi dobré spolupráci se Skill centem Jihomoravského kraje, které poskytuje bezplatné kurzy českého jazyka. Oslovilo nás s nabídkou spolupráce na zaměstnání účastníků kurzů,“ vysvětlila náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA Mgr. Jana Zvěřinová s tím, že nemocnice spolupráci ráda přijala, a to i s ohledem na dlouhodobý problém s neobsazenými místy na pozicích zdravotních sester.

Samotné zaměstnání ovšem není úplně jednoduché, neboť zákonná úprava zaměstnávání osob z tzv. 3. zemí na zdravotnických pozicích je mnohem složitější než zaměstnávání zdravotníků z EU. „Nyní jsou kolegyně z Ukrajiny na placené odborné stáži a budou ještě skládat aprobační zkoušky, aby mohly vykonávat práci zcela samostatně. Díky Skill centru JMK pro ně organizujeme další kurzy češtiny, protože právě znalost jazyka je součástí již zmiňované aprobační zkoušky a bývá tou největší překážkou,“ popsala personální náměstkyně FNUSA Mgr. Olga Korvasová.

Jednou ze zdravotních sester, které před sebou mají tuto zkoušku, je také Liubov Skalozub. Od letošního ledna pracuje na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU. „Na klinice jsem velmi spokojená, kolegové mě přijali skvěle,“ uvedla žena, která na rodné Ukrajině pracovala jako intenzivní sestra s onkologickými pacienty. Kurzy českého jazyka má naplánované do října, už teď se ale nemá problém dorozumět. „Připravuji se také na aprobační zkoušku a těším se, že budu opět moci vykonávat své povolání s plnou odpovědností,“ dodala.

FNUSA od začátku ruské invaze přivítala 25 kolegů z Ukrajiny

,

Hepatoložka: Bezpečná hladina alkoholu v krvi? Nula.

Lidé s poškozením jater v důsledku nadměrné konzumace alkoholu představují odhadem čtvrtinu z celé skupiny sledovaných pacientů v hepatologické ambulanci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Kromě rozvoje jaterní encefalopathie lékaři u léčených pacientů se závislostí na alkoholu pozorují také narušené vztahy v sociální oblasti a vznik poruch osobnosti.

„V péči máme řádově desítky alkoholiků, kteří se o sebe chtějí starat a snaží se s různou mírou úspěšnosti abstinovat,“ popisuje vedoucí lékařka hepatologické ambulance Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Markéta Musilová a dodává, že by jich bylo víc, pokud by pacienti propuštění po hospitalizaci s akutním zhoršením jater spolupracovali. Tito lidé často v léčbě kvůli své závislosti nepokračují a na kontroly do ambulance nedochází. „Pacient pokračující v abusu alkoholu se nakonec dostává na okraj společnosti, pokud dříve neumírá na jaterní selhání,“ dodává.

Mezi pacienty s alkoholickým poškozením jater jsou z větší části zastoupeni muži, obvykle pak střední a vyšší věkové skupiny. „Je to dáno tím, že proces poškození jater probíhá postupně. Mladí lidé, kteří dospějí do jaterní cirhózy, mají játra obvykle poškozená nejen v důsledku užívání alkoholu, ale i dalších návykových látek. Obvykle jde o pacienty se špatným sociálním zázemím,“ vysvětluje lékařka.

Kromě genetických predispozic, které neovlivníme, má na kondici jater vliv zejména zdravý životní styl. Nezbytností je podle hepatoložky dostatek pohybu, pestrá racionální strava s nízkým obsahem tuků a abstinence od látek, které játra poškozují – alkoholu a drog.

Množství alkoholu, které vede k jaternímu poškození, je individuální. Obecně nižší toleranci mají ženy než muži, roli hraje i hmotnost. „Pozor také na pravidelnou konzumaci nízkých dávek denně a nebezpečné srovnávání se s okolím. Často slýchám od pacientů, že ‚v okruhu známých pijí všichni stejně, tak proč mám cirhózu jenom já,‘ ale takto se porovnávat nelze,“ varuje lékařka.

Dle doporučení odborníků Světové zdravotnické organizace je pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečnou dávkou alkoholu asi 20 g ethanolu na den (16 g u ženy a 24 g u muže), což odpovídá přibližně půl litru 12° piva, 200 ml vína nebo 50 ml destilátu. „Nutno však dodat, že nejbezpečnější hladina alkoholu v krvi je nula,“ uzavírá MUDr. Markéta Musilová téma aktuální zvláště ve světle právě probíhající kampaně Suchej únor.

Ta již jedenáctým rokem motivuje veřejnost k měsíčnímu alkoholovému půstu. „Suchej únor bych všem doporučila ze dvou důvodů. Za prvé je to pro každého příležitost si uvědomit, zda a do jaké míry jim absence konzumace alkoholu chybí, za druhé je to výrazem podpory pro ty, kteří se s abusem alkoholu ve svém životě potýkají – ať už léčbu zvažují, podstupují ji, anebo jsou právě v remisi,“ nabádá i primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná, Ph.D.

Hepatoložka: Bezpečná hladina alkoholu v krvi? Nula.

Zaměstnanci i veřejnost pomáhají ve FNUSA doplnit krevní zásoby

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získalo nové prvodárce z řad zaměstnanců i veřejnosti. Přispěly k tomu dvě akce, z nichž ta veřejná, valentýnská, pokračuje až do konce týdne. Dárci krve si z ní mohou odnést kosmetický balíček i nového partnera.  

„Zimní období je kvůli výskytu respiračních onemocnění nejen pro naše Transfuzní oddělení tradičně náročnější,“ uvedla primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová. „Velmi proto v našem odběrovém centru vítáme prvodárce, kteří nám s nedostatkem krevních zásob citelně pomáhají,“ doplnila. Nedostatková je ve FNUSA aktuálně zejména skupina A+, B- a AB-.

Zaměstnaneckou výzvu na pomoc Transfuznímu oddělení, která ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně proběhla minulý týden, přijal například vedoucí lékař paliativního týmu MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. „Mám rád výzvy a rád se nechávám inspirovat. Vždy jsem si myslel, že jsem na první darování krve už starý, ale tentokrát jsem to ověřil a zjistil, že až do 60 jsem i jako prvodárce žádaný. A tak jsem to šel zkusit – věděl jsem, že kdyby to můj mozek neunesl, tak mě moji super kolegové z ARO zase probudí,“ popsal po odběru s úsměvem, protože na oživování nedošlo. „Bylo to vlastně moc příjemné a v květnu přijdu zase,“ pochvaloval si lékař přístup svých kolegyň i motivující benefity.

Transfuzní oddělení v nelehké době podpořilo několik desítek dárců z řad zaměstnanců fakultní nemocnice. „Někteří kolegové se nestihli zapojit, ač měli zájem, takže výzvu plánujeme určitě zopakovat,“ uvedla primářka.

Aktuálně probíhající akce Valentýnské darování krve se do odběrového centra snaží přivést také dárce z řad veřejnosti, a to nejen v zamilovaných párech. „Loňský ročník přinesl kromě řady dobrých skutků také minimálně jedno osudové seznámení,“ zve primářka Celerová všechny zájemce. Jako poděkování si kromě dobrého pocitu v týdnu od 13. do 17. února navíc dárci odnesou kosmetický balíček od Yves Rocher.

Zaměstnanci i veřejnost pomáhají ve FNUSA doplnit krevní zásoby

Valentýnské darování krve

 

Transplantace jater měla v Československu premiéru před 40 lety ve FNUSA

Teprve pátým místem v Evropě, kde dokázali úspěšně transplantovat játra, se před 40 lety stala II. chirurgická klinika brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny. Tamní lékaři v čele se slavným chirurgem Vladimírem Kořístkem se na zákrok, který provedli 2. února 1983, připravovali více než deset let. Transplantace největší a nejdůležitější žlázy lidského těla patří ke složitým chirurgickým výkonům. V Česku se v současnosti ročně uskuteční kolem stovky těchto operací.

Prvním pacientem týmu lékařů pod vedením profesora Vladimíra Kořístka se stal tehdy šestatřicetiletý Josef Mynář z Tišnova. Trpěl nevyléčitelnou jaterní chorobou a transplantace mu zachránila život. V roce 1986 se Mynář vrátil do zaměstnání a deset let pracoval na nádraží jako staniční dělník. Milovník lesa a myslivec pak musel sice odejít do invalidního důchodu, ale jak mu zdraví dovolilo, pracoval ještě jako strážný a vypomáhal jako domovník a topič.

Profesor Kořístek začal se svými spolupracovníky experimentovat již v roce 1975, kdy játra transplantovali prasatům. „Teprve po dvou letech nám většina zvířat přežívala,“ vzpomínal. Játra nakonec úspěšně transplantovali asi 150 prasatům. První lidskou výměnu jater povolilo až v roce 1983 ministerstvo vnitra, a to navíc s podmínkou, že zákrok musí mít označení „experiment na člověku“.

Kromě brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) má od roku 1994 ve svém programu transplantaci jater také Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a krátkodobě také Fakultní nemocnice Ostrava, kde byl ale po čtyřech letech ukončen. IKEM dosud provedl celkem více než 1300 transplantací jater, CKTCH loni provedl devítistou transplantaci jater.

Loni bylo celkově transplantováno 180 jater, zatím nejvyšší počet byl 216 v roce 2018. V loňském roce provedl pražský IKEM první transplantaci jater od žijícího dárce, kdy příjemcem byla dospělá pacientka. Nového štěpu odebraného tímto způsobem se dočkalo devět pacientů. IKEM od roku 1998 provádí také transplantace dětem mladším než tři roky, které dříve musely být operovány v zahraničí. V roce 2007 zde nová játra dostalo osmiměsíční dítě, unikátní výkon byl u takto malého pacienta v ČR proveden poprvé. IKEM si připsal i další prvenství při takzvané domino transplantaci. Lékaři při ní transplantovali játra dvěma pacientům současně, přičemž první byl dárcem orgánu pro druhého a sám získal játra od zemřelého dárce.

Játra se transplantují lidem například s cirhózou jater, s chronickou žloutenkou typu B či C, s některými druhy jaterních nádorů nebo pacientům, jimž játra akutně selhala, například při otravě. Jsou druhým nejčastěji transplantovaným orgánem. Přežívání českých pacientů se řadí nad průměr udávaný evropským registrem. S novými orgány podle údajů CKTCH přežije rok 92 procent pacientů, pět let 81 procent a deset let 72 procent.

Celý další život po transplantaci je potřeba užívat léky, které zabraňují vzniku odhojovací proces organismu (rejekce) proti cizímu orgánu. Komplikací je i zvýšená náchylnost k infekcím. I přes tato úskalí však úspěšná transplantace mění značným způsobem kvalitu života pacienta. Nemocní, kteří byli často odkázáni na předchozí několikaměsíční pobyt na lůžku, mohou vést zcela normální život.

Játra byla poprvé transplantována v roce 1963 v americkém Denveru. Úspěšný byl ale až druhý pokus tamního týmu Thomase Starzla v roce 1967. Pacient po výkonu žil déle než rok, zemřel však na nové vzplanutí nádorového onemocnění. V Evropě byla první transplantace jater provedena v roce 1968 v Cambridgi. V současnosti se v celém světě realizuje přibližně 10.000 transplantací jater za rok.

V drtivé většině se transplantují od zemřelých dárců, vhodných orgánů je ale nedostatek. Mezníkem v dalším rozvoji byl proto rok 1989, kdy v Chicagu provedli úspěšnou transplantaci části jater živého dárce. Dvouleté holčičce byla voperována část jaterního laloku její matky. Protože však tento zákrok může pro dárce znamenat i velké riziko, přistupují k němu lékaři jen výjimečně.

Historie Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie je úzce spojena s historií kardiochirurgie a transplantační chirurgie v Brně. Hlavní zásluhu na rozvoji brněnské kardiochirurgie měl profesor Jan Navrátil (1909-1992). Vladimír Kořístek, který se kromě první transplantace jater v ČR zasloužil o rozvoj chlopenní chirurgie, léčby ischemické choroby srdeční, revaskularizaci myokardu a v ČR má také prvenství v zavádění podpůrných srdečních mechanismů, zemřel v květnu 2021 ve věku 93 let.

ČTK: rmi, ped

,

Brňané nejsou na chirurgickou léčbu obezity sami. Setkávají se v rámci klubu

Lékaři, psychologové a nutriční terapeuti z Kardiovize II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU otevřeli Bari-klub – místo setkávání pro pacienty, kteří uvažují o bariatrické operaci, nebo ji už mají za sebou. Zájemci se za přítomnosti odborníků můžou v důvěrném prostředí seznámit se všemi náležitostmi zákroku a především sdílet své zkušenosti.

Bariatrická chirurgie je souhrnné označení pro zákroky, kterými se řeší těžší stupně obezity. Indikují se také u pacientů s lehčím stupněm obezity, kteří zároveň trpí diabetem či jinou metabolickou poruchou. Mezi laiky se o nich mluví jako o „zmenšení žaludku“, i když ne všechny bariatrické operace se týkají pouze žaludku. Zájemci mohou bariatrický zákrok nově podstoupit také na I. chirurgické klinice FNUSA a LF MU.

„Všichni pacienti se samozřejmě musí před operací edukovat, v průběhu léčby ale mohou nastat situace, které jsou pro ně nečekané. Informace pak shání často v různých diskusích a z neověřených zdrojů,“ popsala jeden z impulsů pro založení klubu psycholožka a organizátorka iniciativy ve FNUSA Mgr. Judita Konečná.

Účastníci Bari-klubu mohou využít nejen přítomnosti kompletního týmu obezitologie, který poskytuje relevantní odborné informace, ale zároveň mají prostor sdílet své zážitky, tipy i obavy s dalšími lidmi, kteří bariatrii ve svém životě řeší. „Ze své zkušenosti to považuji za velký benefit. Je to skvělá příležitost pro ty, kteří stále váhají, zda operaci podstoupit, ale také pro pacienty po zákroku, kteří se chtějí udržovat v módu „akce“ nebo si poslechnout o zkušenostech ostatních,“ doplnila Konečná.

Význam sdílení zkušenosti potvrzuje i pacientka Martina: „V jednu chvíli jsem znejistila, jestli operaci, a hlavně období po ní, zvládnu. Na jednom sezení si mě vzali mezi sebe pánové, kteří už byli po bariatrii, a ujišťovali mě, že to bude dobré. Může se to zdát jako maličkost, ale jejich podpora pro mě byla opravdu důležitá.“

Neformální setkání v rámci Bari-klubu se konají vždy první čtvrtek v měsíci od 16 hodin v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na Pekařské, konkrétně ve 3. poschodí budovy C1 (Kardiovize). Zájemce k ničemu nezavazují a jsou zdarma. Nejbližší klubové setkání se uskuteční 2. února.

Samotné konzultace s pacienty se zájmem o bariatrický zákrok na I. chirurgické klinice FNUSA a LF MU probíhají v poradně bariatrické chirurgie v přízemí budovy M1 každé úterý od 8:00.

Bari-klub

,

Krizové situace ve FNUSA pomáhá zvládat tým psychosociální podpory

Tým jedenácti proškolených interventů a peerů z řad zdravotníků nabízí ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně duševní podporu v těžkých situacích jak svým kolegům, tak blízkým nemocných. Tým psychosociální podpory v nemocnici působí už dva roky. „Všichni ve zdravotnictví známe ten hřejivý pocit, když pomůžeme někomu, kdo to právě moc potřebuje. A je jedno, jestli je to rána na těle, nebo na duši,“ říká Alena Ganobčíková, zdravotnická záchranářka z metabolické JIP, která je součástí týmu.

Systém psychosociální intervenční služby se skládá ze dvou základních větví. Peeři pomáhají zvládat stresové situace svým zdravotnickým kolegům a interventi naopak těm, kteří se nachází na druhé straně, tedy rodinám a blízkým pacientů. Alena Ganobčíková prošla speciálním výcvikem v obou směrech: „Výcvik na NCO NZO byl po psychické stránce extrémně těžký a vyčerpávající. Trénovali jsme velice citlivé situace a nebylo dne, kdy by se nebrečelo, ale stálo to za to. Znalosti a dovednosti získané ve výcviku aplikujeme v praxi téměř denně.“

Na straně zdravotníků peeři často řeší nadlimitní události, jako jsou neúspěšné resuscitace, sebevraždy pacientů nebo napadení, ale také situace, které souvisí s osobní duševní pohodou nebo vztahy na pracovišti. „Kolegové se na nás mohou obracet i se soukromými záležitostmi, pokud cítí, že zasahují do jejich schopnosti fungovat v práci,“ popisuje záchranářka a dodává, že samozřejmostí je stoprocentní mlčenlivost a diskrétnost.

Interventi jsou často voláni k příbuzným při náhlých úmrtích či komplikacích zdravotního stavu jejich blízkých. „Tito lidé se k nám dostávají často v nejhorších okamžicích svého života, kdy jejich milovaný bojuje o život anebo o něj právě nečekaně přišel. Vykazují známky akutní stresové reakce. Jako interventi si je proto přebíráme a poskytujeme první psychickou pomoc. Dohlížíme na naplňování základních biologických potřeb, doprovázíme k pacientovi, případně k zemřelému. Děláme v podstatě tlumočníky mezi rodinou a zdravotníky,“ shrnuje Ganobčíková a nabádá k tomu, aby se obě strany v případě potřeby nebály možnosti využít. Služba je bezplatná a nikdo nemusí být na těžkou chvíli sám.

Interventi jsou ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dostupní denně od 6 do 22 hodin, se souhlasem příbuzných pacienta je aktivuje zdravotnický personál.

Krizové situace ve FNUSA pomáhá zvládat tým psychosociální podpory

Alena Ganobčíková pracuje jako zdravotnický záchranář na metabolické JIP.

Dermatologové FNUSA nabízí ošetření na novém laserovém pracovišti

Role laserů v dermatologii za poslední dvě desetiletí dramaticky vzrostla. I I. dermatovenerologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU proto v loňském roce rozšířila spektrum nabízených služeb o tuto formu ošetření, která pacientům nabízí pomoc v boji proti kožním onemocněním i projevům stárnutí.

Klinika disponuje ND:YAG/alexandritovým pulsním laserem Light 4V, který v sobě pojí několik vlnových délek (l 1064 nm, 532 nm a 755 nm). Díky rozdílným vlastnostem těchto laserových paprsků dokáže působit na různé struktury kůže v různé hloubce. Má proto široké spektrum využití, ať už při léčbě některých kožních onemocnění, jako jsou hemangiomy, seborrhoické nebo vulgární veruky, tak i při rejuvenačních a kosmetických zákrocích. Laser zájemcům umožňuje nechat si vyhladit například jizvy po akné, zjemnit vrásky a odstranit další projevy stárnutí (žilky, pigmentové skvrny).

Dermatologové se zájemcem o laserové ošetření nejdříve proberou všechny možnosti, posoudí stav kůže a vyberou pro něj tu nejoptimálnější vlnovou délku. „Laserové ošetření je vhodné téměř pro kohokoliv, ale právě správné posouzení provádějícím lékařem je ta nejpodstatnější část celého procesu, aby vhodnost a bezpečnost zákroku a očekávání pacienta byla v rovnováze,“ upozornila vedoucí lékařka laserového pracoviště I. dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Alena Vičíková. Ošetření se neprovádí například na opálené a silně pigmentované pleti, v době akutních onemocnění nebo užívání antibiotik.

Pacient po ošetření není nijak zásadně limitován ve svém obvyklém způsobu života. „Po určitou dobu je potřeba dodržovat pouze některá režimová opatření – nevystavovat pleť slunci, vynechat saunování, větší sportovní výkony a podobně,“ popsala dermatoložka a doplnila, že lékař pacientovi pomůže nastavit také vhodný způsob péče o ošetřenou pleť v následujícím období.

Zájemci o proceduru se mohou objednávat ke konzultacím na tel. 543 182 799. Kompletní informace o možnostech laserového ošetření ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně včetně ceníku jsou dostupné zde.

Dermatologové FNUSA nabízí ošetření na novém laserovém pracovišti

,

Ve FNUSA platí zákaz návštěv

S ohledem na četný výskyt respiračních onemocnění Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zavádí zákaz návštěv na lůžkových odděleních. Opatření přijaté za účelem ochrany pacientů platí od středy 11. ledna 2023 až do odvolání.

Výjimky je možné udělit u pacientů Doléčovacího a rehabilitačního oddělení (DRO) a v terminálních stavech po předchozí domluvě se zdravotnickým personálem. U lůžka mohou být v těchto případech dvě osoby po dobu 30 minut. Prosíme návštěvníky, aby dbali také zvýšeného hygienického režimu a respektovali pokyny zdravotníků. Samozřejmostí je respirátor třídy FFP2.

Ve FNUSA platí zákaz návštěv

Jedenáct institucí spojilo síly v boji proti neurodegenerativním onemocněním

Za účelem propojení excelentních výzkumných neurologických týmů s podobným zaměřením vznikl v červenci Národní ústav pro neurologický výzkum (NINR). Projekt financovaný z Národního plánu obnovy poběží tři a půl roku a jeho hlavním příjemcem a koordinátorem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „První měsíce hodnotím jako úspěšné. Ukázalo se, že spolupráce všech jedenácti zapojených institucí a především jednotlivých výzkumníků funguje na výbornou,“ uvedl prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU a nově také hlavní řešitel celonárodního projektu NINR.

Co považujete v oblasti neurologických témat za aktuálně největší problém?  

Nepochybně neurodegenerativní onemocnění. V souvislosti s dramaticky se prodlužujícím průměrným věkem dožití a celosvětovým nárůstem jejich výskytu vzrůstá také potřeba jejich soustředěného výzkumu. Tento imperativ je o to významnější, že zdravotní a ekonomický dopad na naši společnost bude v následujících dekádách enormní. Nelze přehlédnout, že neurologické poruchy se celosvětově staly nejčastější příčinou invalidity a druhou nejčastější příčinou úmrtí.

Zmiňované neurodegenerativní choroby jsou jedním z hlavních předmětů výzkumu NINR. Co o nich víme?

Neurodegenerativní mechanismy nejsou příčinou jen známých neuropsychiatrických onemocnění, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc. Zásadním způsobem se uplatňují například také při rozvoji epileptogeneze, vzniku schizofrenie, u geneticky podmíněných neurovývojových poruch v dětském věku, nebo dokonce jako důsledek opakovaných traumat mozku spojených s kontaktními sporty. Jedná se o procesy s dosud nevyjasněnou etiologií a patogenezí a neexistující preventivní či kauzální terapií. Naší povinností je proto hledat a rozpoznat potenciální biomarkery neurodegenerace, abychom dokázali identifikovat ty neuropatologické procesy, které je způsobují nebo modifikují.

Téma neurodegenerace je v současné době vysoce aktuální také v souvislosti s pandemií COVID-19. Podle prvních odhadů by mohla být spojena právě s rizikem rozvoje následných neurologických a psychiatrických onemocnění…

O eventuálních dlouhodobých dopadech tohoto onemocnění na nervový systém stále mnoho nevíme, ale existují oprávněné obavy, aby podobně jako po epidemii španělské chřipky a von Economovy encefalitidy nedošlo i nyní k dalšímu nárůstu  počtu neurodegenerativních onemocnění. První výzkumy skutečně naznačují, že COVID-19 patří mezi neurotropní viry s potenciálem neurodegenerativní procesy iniciovat.

Díky NINR se výzkumu v této oblasti může věnovat koordinovaně jedenáct zapojených institucí…

Přesně tak, spojení sil nejlepších výzkumných týmů z významných univerzit a dalších institucí umožňuje maximálně využít dostupnou expertizu, efektivně sdílet a využívat stávající kohorty a nabraná data nebo například umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech naráz, či investovat do nákladného přístrojového vybavení, aniž by docházelo k duplicitám. Už jen taková spolupráce není málo, ale důležitým rozměrem projektu je také vznik národní autority, která bude určovat a podporovat národní politiku a strategii pro budoucnost excelentního neurologického výzkumu.

Je naděje, že v budoucnosti si medicína s neurodegenerativními onemocněními dokáže poradit?

U neurodegenerativních onemocnění běžně dochází k hromadění patologických proteinů, které se postupně šíří nervovým systémem – podobně jako u infekčních chorob. Současná věda již nabízí nástroje, kterými je možné detekovat tyto změny, což vede k rozpoznání neurodegenerativních procesů již ve stádiu nespecifických příznaků ohlašujících příchod nemoci. Národní ústav pro neurologický výzkumu proto také usiluje o zavedení podobných moderních metod do výzkumu vybraných neurologických onemocnění, a to včetně zmiňovaného postcovidového syndromu. Úzkým propojením základního a klinického výzkumu v této nesmírně důležité medicinské oblasti bude, doufejme, v budoucnosti možné dosáhnout průlomových objevů, které po převedení do klinické praxe napomohou v časné diagnostice a léčbě celé řady neurologických onemocnění, které s neurodegenerací patogeneticky souvisejí.

Jedenáct institucí spojilo síly v boji proti neurodegenerativním onemocněním

prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

,

Dárcovská základna FNUSA se v roce 2022 rozrostla o 40 procent

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má za sebou další rok svého fungování. Do odběrových křesel v něm usedlo téměř osm a půl tisíce dárců, kteří společně darovali skoro 3200 litrů plné krve.

„V loňském roce k nám přišlo přesně 8455 dárců krve, z toho 1081 osob u nás darovalo poprvé,“ upřesnila primářka Transfuzního oddělení FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. „Oproti roku 2021 jsme v počtu dárců zaznamenali nárůst více než čtyřicet procent, což je skvělý výsledek a všem lidem, díky kterým jsme ho dosáhli, patří velké poděkování. Věříme, že i v roce 2023 se k nám dárci budou rádi vracet, a že se nám zároveň podaří oslovit i nové prvodárce,“ doplnila.

Do registru dárců kostní dřeně se v loňském roce ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zapsalo 78 lidí. Nejvýraznější novinkou bylo ale rozšíření provozu o odběr a zpracování krevní plazmy. Z Krevní banky se tak na začátku května stalo plnohodnotné Transfuzní oddělení, s čímž souvisela také rozsáhlá úprava prostor a nákup přístrojového vybavení. Možnost darovat plazmu, jejíž odběr představuje pro dárce menší zátěž a může se tak opakovat častěji, přilákala do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně celkem 177 zájemců.

Do roku 2023 Transfuzní oddělení FNUSA vstupuje s akcí nazvanou Novoroční relax, při které si dárci mohou z odběrového centra odnést voucher na zvýhodněný vstup 1+1 zdarma do wellness 4Comfort. Nabídka platí v termínu 9.–13. ledna. „Dárcovství je dobrovolné, bezpříspěvkové a primární motivací by vždy měl být dobrý pocit z pomoci druhým, rádi si ale naše dárce hýčkáme a vymýšlíme způsoby, jak jim poděkovat. V zaběhnutých tematických akcích proto plánujeme pokračovat i v tomto roce,“ uvedla Celerová.