Vědci z celkem pěti elitních národních výzkumných ústavů zaměřených na oblast zdravotnictví spojí síly. Jejich cílem je navázat vědeckou spolupráci napříč obory, které spolu jinak obvykle nekooperují. S medicínskými experty v oborech neurologie, kardiologie, onkologie a virologie tak budou mj. kooperovat sociální vědci ze SYRI, kteří zkoumají dopady některých zdravotních charakteristik na českou společnost. Formy vzájemné spolupráci byly představeny dnes na Výroční konferenci Národního ústavu pro neurologický výzkum v Brně.

Národní výzkumné ústavy jsou v Česku novinkou, vznikly v polovině minulého roku, aby sdružily nejlepší vědce v oboru a vytvořily systémovou oporu pro orgány státní správy, kterým mají sloužit jako odborná a poradní základna. Klíčové je rovněž budování důvěry a nastavení komunikace s širokou veřejností, stejně jako zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu co nejblíže klinické praxi a běžným občanům. Jedná se o přenos osvědčeného modelu inspirovaného zahraničními zkušenostmi, který prošel v době pandemie COVID-19 celou řadou výzev a modifikací.

Na výzkumných tématech spolu budou spolupracovat vědci z Národního ústavu pro neurologický výzkum (NINR), Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB), Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Toto propojení umožní na jedné straně nalezení společných vědeckých témat, na straně druhé také snížení administrativy a zkvalitnění komunikace se státní správou.

Národní ústav pro neurologický výzkum cílí na zvládnutí medicinských i celospolečenských výzev souvisejících s dramatickým stárnutím populace. „Hlavním tématem, na které se v této fázi projektu zaměřujeme, je problematika neurodegenerativních onemocnění, jako jsou například Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Neurodegenerativní procesy jsou nicméně významné i pro řadu dalších neurologických onemocnění, mezi něž patří neurovývojová onemocnění, epilepsie či roztroušená skleróza,“ upřesnil ředitel NINR prof. Milan Brázdil. První výsledky společného výzkumu vědců z jedenácti institucí probíhajícího pod hlavičkou NINR byly prezentovány také na výroční konferenci.

Podle Pavla Plevky z NIVB je jedním z cílů spolupráce mezi vědci z různých oblastí nejen zvýšená informovanost veřejnosti a tím zdravotní gramotnost populace v souvislosti s šířením epidemií, ale také cílené vytváření konkrétních protiepidemických a protipandemických intervenční strategií zaměřených na potřeby jednotlivých populačních skupin. „Zajímavými tématy pro oblast spolupráce je také neutěšená situace v oblasti rozvoje antibiotické rezistence, či vliv chování různých rizikových skupin na výskyt konkrétních infekčních onemocnění,“ uvedl Plevka.

Do vzájemné spolupráce se zapojí i NÚVR. „Propojení týmů od základního po klinický výzkum, kombinace chemie, biologie a medicíny, komunikace mezi klinickými a akademickými pracovišti a neuvěřitelná řada specializací našich vědců přináší dosud nebývalý badatelský prostor,“ zmínil ředitel NÚVR prof. Aleksi Šedo a dodal, že národní ústavy mají mimořádný potenciál pro rozšíření mezinárodní spolupráce: „NÚVR letos v květnu uzavřel dohodu o spolupráci v oblasti výzkumu nádorové biologie s ‚prvoligovým‘ onkologickým pracovištěm Harvard Medical School – Dana-Farber Cancer Institute v americkém Bostonu. Tato spolupráce má význam nejen pro vlastní vědeckou práci našich národních ústavů, ale i pro inspiraci v mnoha dalších oblastech, jako jsou například sdílení dobré praxe v procesech organizace a řízení projektu, rozšiřování možností kontaktů nebo mobility doktorských studentů a postdoktorandů.“

„Cílem CarDia je přispět ke snížení výskytu obezity, cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních komplikací, které jsou stále nejčastější příčinou mortality v České republice,“ říká vědecký koordinátor projektu CarDia  Martin Haluzík z IKEM. „Již po prvním roce projektu se daří vytvořit těsné propojení klinického a experimentálního výzkumu a díky finanční podpoře se do projektu zapojují i čeští vědci vracející se z prestižních zdravotních pracovišť jako je Národní institut zdraví v americké Bethesdě a řada dalších a prohlubují tak zapojení projektu CarDia do mezinárodního výzkumu“.

Všech pět elitních národních ústavů spojuje financování z projektu EXCELES financovaného z Národního plánu obnovy. „Všechny projekty EXCELES jsou postaveny na myšlence spolupráce excelentních vědců napříč různými institucemi. V současné době se snažíme jít s propojováním výzkumníků ještě dál a vybudovat multidisciplinární spolupráci napříč těmito projekty. Sociální vědci tak budou kooperovat s odborníky z oblasti medicíny. V současné vědě se právě takovéto typy spolupráce ukazují jako ty nejprogresivnější,“ uvedla vědecká ředitelka Národního institutu SYRI prof. Klára Šeďová.

Kardiologové z elektrofyziologické skupiny I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU provedli první přímý přenos ablačního výkonu pomocí technologie PFA se systémem Centauri. Pod zkratkou anglického PFA (Pulsed Field Ablation) se ukrývá inovativní netermální metoda ablace srdečních arytmií, která v poslední době začíná nahrazovat klasickou, léta užívanou, radiofrekvenční energii (RFA). Její hlavní výhodou je vysoká účinnost, zkrácení doby zákroku a minimální riziko komplikací.

Princip ablace, kterou se odstraňuje srdeční arytmie, vychází z léčby solidních tumorů. „V podstatě se jedná o aplikaci velmi krátkých pulsů napětí trvající nano či mikrosekundy do oblasti zájmu pomocí katetru. Aplikace PFA vede k vytvoření mikropórů v membránách buněk a jejich zániku,“ vysvětluje kardiolog MUDr. Jiří Jež, Ph.D.

Srdeční tkáň je vůči této energii vysoce citlivá, zatímco okolní tkáně k poškození natolik náchylné nejsou. Místo zodpovědné za vznik či vedení srdeční arytmie tak může být cíleně zničeno, aniž by byly ohroženy okolní nervová vlákna, stěna jícnu nebo cévy. „Tyto struktury PFA při správně zvolené energii nepoškozuje, což nám umožňuje maximalizovat bezpečnost zákroku. Obrovskou výhodu to přináší, i co se týče délky výkonu, který je v případě užití PFA možné oproti RFA zkrátit z desítek minut na jednotky,“ doplňuje vedoucí elektrofyziologické skupiny doc. MUDr. Zdeněk Stárek, Ph.D.

PFA je v současnosti využívaná převážně u ablace fibrilace síní. „Náš první pacient byl asi 65letý muž, bývalý profesionální sportovec a nynější vinař, který trpí paroxysmální fibrilací síní. Zákrok proběhl bez komplikací,“ popsal Jež výkon, který byl výjimečný i díky přímému přenosu na XXXI. výroční sjezd České kardiologické společnosti.

Předností systému Centauri od firmy Galvanize je možnost používat stávající instrumentárium elektrofyziologického sálu FNUSA a katetry určené k radiofrekvenční ablaci. Daná technologie navíc plně využívá 3D elektroanatomického mapování, díky čemuž je vysílanou energii možné přesněji cílit. Kardiologové v současné době plánují v rámci interní studie systém zapojit do běžné klinické praxe.

V budoucnu by pak PFA mohla být využívána i v léčbě jiných poruch srdečního rytmu. „Naděje se upíná především k léčbě život ohrožujících komorových srdečních arytmií u většinou komplikovaných pacientů, kde může PFA významně zefektivnit a zlepšit výsledky léčby,“ uzavřel MUDr. Jiří Jež, Ph.D.

Na poslední květnový den tradičně připadá Světový den bez tabáku, který od roku 1988 vyhlašuje Světová zdravotnická organizace s cílem upozornit na negativní dopady užívání tabákových výrobků nejen na lidské zdraví. Téma letošního ročníku s podtitulem „Pěstujme jídlo, ne tabák“ akcentuje právě širší dopady produkce tabáku a vyzývá vlády a politiky, aby zintenzivnili legislativu, vypracovali vhodné strategie a umožnili pěstitelům tabáku přechod na pěstování potravinářských plodin. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí zájemcům o odvykání kouření hned dvě možnosti bezplatné pomoci.

První variantou je návštěva Centra pro léčbu závislosti na tabáku, která funguje v ambulanci angiologie – Kardiovize na II. interní klinice FNUSA a LF MU. „Poskytujeme komplexní poradenství všem uživatelům tabáku, kteří vážně zamýšlí přestat kouřit cigarety nebo užívat alternativní tabákové a nikotinové výrobky, jako jsou například žvýkací tabák, elektronická cigareta, dýmka nebo doutník,“ uvedla koordinátorka centra Jana Jarešová. Centrum pro léčbu závislosti na tabáku sídlí ve 3. NP budovy C1 a na schůzku se je možné objednat na linkách 543 185 594 a 543 185 449.

Druhou možností je Konzultační centrum Nemocniční lékárny, které se nachází ve výdejně při vstupu z ulice Hybešova. „Klientům při úvodním setkání stanovíme míru závislosti na nikotinu a následně doporučíme další postup,“ popsal PharmDr. Marek Lžičař s tím, že obvykle vytvoří plán na tři až čtyři měsíce, což je doba potřebná ke změně zažitého vzorce chování. „Klienty si zveme na kontroly jednou za týden až dva. Kratší rozestupy mezi konzultacemi odvykajícím pomáhají držet se cíle – vydržet nekouřit do dalšího týdne je snazší, než do dalšího měsíce,“ vysvětlil. Splnit svůj cíl se podle zkušeností odborníků podaří více než polovině klientů.

Konzultační centrum mohou zájemci navštívit v pracovní dny od 9 do 15 hodin. Se žádostí o termín návštěvy je ale lepší lékárníky oslovit předem prostřednictvím telefonu 543 182 164 nebo e-mailu vydej.hybesova@fnusa.cz.

Close up portrait of young attractive woman breaking down cigarette to pieces. Studio shot selective focus isolated on grey. Addiction concept

Čím dříve lékař odhalí rakovinu kůže, tím lépe je léčitelná. Heslo, které mají na paměti nejen odborníci z I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, ale i stovky lidí, kteří si během jarních měsíců nechali preventivně zkontrolovat kožní znaménka.

Využít k tomu mohli například Stan proti melanomu, který zakotvil 22. května na brněnském náměstí Svobody. Nejen lékaři z naší nemocnice zkontrolovali pokožku bezmála tisícovce zájemců. „Jedná se o oblíbenou akci, příchozí neodradila ani dlouhá fronta, horko a nakonec déšť. Řada z nich byla objednána k dalšímu došetření podezřelých lézí, a to digitálním dermatoskopem či na biopsii s histologickým vyšetřením,“ uvedl primář I. dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D.

Zaměstnanci nemocnice mohli k preventivní prohlídce využít speciálního termínu, který dermatologové pro své kolegy vyčlenili při příležitosti Evropského dne melanomu. I. dermatovenerologická klinika se do osvětové akce zapojuje pravidelně již od roku 2001. „Letos jsme v rámci této akce vyšetřili celkem 61 zaměstnanců, z nichž u žádného nebylo naštěstí vysloveno podezření na maligní melanom. U pěti osob jsme nicméně zjistili přítomnost dysplastických névů, tedy potenciálně nebezpečných znamének, která by v budoucnu mohla přejít do maligního melanomu. Proto budou muset být tito pacienti pravidelně dispenzarizováni v naší poradně pro pigmentové afekce,“ zhodnotil prim. Nečas a doplnil, že lékaři v rámci prohlídek zaznamenali také několik bazaliomů a aktinických keratóz.

Základem prevence rozvoje melanomu, ale i jiných typů rakoviny kůže, je kromě pravidelného samovyšetřování kožních znamének a kontrol u odborníků především ochrana pokožky před UV paprsky. „Při delším pobytu na slunci je vždy nutné použít přípravky s ochrannými UVB i UVA filtry, přičemž důležité je i správné zvolení výšky ochranných faktorů. Tedy čím světlejší máme kůži a čím delší dobu jsme na slunci, tím vyšší filtr je nutné zvolit,“ radí dermatolog. Pro rozvoj melanomu je nebezpečné zejména opakované spálení kůže, a to především v dětství. U jiných typů kožní rakoviny (bazaliom či spinaliom) hraje roli spíše celková kumulativní dávka UV záření.